1 Yahweh spoke to Moses, saying, 2 "Command the children of Israel, that they bring to you pure olive oil beaten for the light, to cause a lamp to burn continually. 3 Outside of the veil of the Testimony, in the Tent of Meeting, Aaron shall keep it in order from evening to morning before Yahweh continually. It shall be a statute forever throughout your generations. 4 He shall keep in order the lamps on the pure gold lamp stand before Yahweh continually.

5 "You shall take fine flour, and bake twelve cakes of it: two tenths of an ephah shall be in one cake. 6 You shall set them in two rows, six on a row, on the pure gold table before Yahweh. 7 You shall put pure frankincense on each row, that it may be to the bread for a memorial, even an offering made by fire to Yahweh. 8 Every Sabbath day he shall set it in order before Yahweh continually. It is an everlasting covenant on the behalf of the children of Israel. 9 It shall be for Aaron and his sons. They shall eat it in a holy place; for it is most holy to him of the offerings of Yahweh made by fire by a perpetual statute."

10 The son of an Israelite woman, whose father was an Egyptian, went out among the children of Israel; and the son of the Israelite woman and a man of Israel strove together in the camp. 11 The son of the Israelite woman blasphemed the Name, and cursed; and they brought him to Moses. His mother’s name was Shelomith, the daughter of Dibri, of the tribe of Dan. 12 They put him in custody until Yahweh’s will should be declared to them. 13 Yahweh spoke to Moses, saying, 14 "Bring him who cursed out of the camp; and let all who heard him lay their hands on his head, and let all the congregation stone him. 15 You shall speak to the children of Israel, saying, ‘Whoever curses his God shall bear his sin. 16 He who blasphemes Yahweh’s name, he shall surely be put to death. All the congregation shall certainly stone him. The foreigner as well as the native-born shall be put to death when he blasphemes the Name.

17 "‘He who strikes any man mortally shall surely be put to death. 18 He who strikes an animal mortally shall make it good, life for life. 19 If anyone injures his neighbor, it shall be done to him as he has done: 20 fracture for fracture, eye for eye, tooth for tooth. It shall be done to him as he has injured someone. 21 He who kills an animal shall make it good; and he who kills a man shall be put to death. 22 You shall have one kind of law for the foreigner as well as the native-born; for I am Yahweh your God.’"

23 Moses spoke to the children of Israel; and they brought him who had cursed out of the camp, and stoned him with stones. The children of Israel did as Yahweh commanded Moses.

1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

2 Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.

3 Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.

4 Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.

5 A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.

6 A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.

7 Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.

8 Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.

9 I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.

10 Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.

11 I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)

12 A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.

13 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

14 Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.

15 Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.

16 Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.

17 Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.

18 Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.

19 Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:

20 Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.

21 Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.

22 Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

23 Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.