1 When Balaam saw that it pleased Yahweh to bless Israel, he didn’t go, as at the other times, to use divination, but he set his face toward the wilderness. 2 Balaam lifted up his eyes, and he saw Israel dwelling according to their tribes; and the Spirit of God came on him. 3 He took up his parable, and said,
"Balaam the son of Beor says,
the man whose eyes are open says;
4 he says, who hears the words of God,
who sees the vision of the Almighty,
falling down, and having his eyes open:
5 How goodly are your tents, Jacob,
and your dwellings, Israel!
6 As valleys they are spread out,
as gardens by the riverside,
as aloes which Yahweh has planted,
as cedar trees beside the waters.
7 Water shall flow from his buckets.
His seed shall be in many waters.
His king shall be higher than Agag.
His kingdom shall be exalted.
8 God brings him out of Egypt.
He has as it were the strength of the wild ox.
He shall consume the nations his adversaries,
shall break their bones in pieces,
and pierce them with his arrows.
9 He couched, he lay down as a lion,
as a lioness;
who shall rouse him up?
Everyone who blesses you is blessed.
Everyone who curses you is cursed."
10 Balak’s anger burned against Balaam, and he struck his hands together. Balak said to Balaam, "I called you to curse my enemies, and, behold, you have altogether blessed them these three times. 11 Therefore, flee to your place, now! I thought to promote you to great honor; but, behold, Yahweh has kept you back from honor."
12 Balaam said to Balak, "Didn’t I also tell your messengers whom you sent to me, saying, 13 ‘If Balak would give me his house full of silver and gold, I can’t go beyond Yahweh’s word, to do either good or bad from my own mind. I will say what Yahweh says’? 14 Now, behold, I go to my people. Come, I will inform you what this people shall do to your people in the latter days."
15 He took up his parable, and said,
"Balaam the son of Beor says,
the man whose eyes are open says;
16 he says, who hears the words of God,
knows the knowledge of the Most High,
and who sees the vision of the Almighty,
falling down, and having his eyes open:
17 I see him, but not now.
I see him, but not near.
A star will come out of Jacob.
A scepter will rise out of Israel,
and shall strike through the corners of Moab,
and crush all the sons of Sheth.
18 Edom shall be a possession.
Seir, his enemy, also shall be a possession,
while Israel does valiantly.
19 Out of Jacob shall one have dominion,
and shall destroy the remnant from the city."
20 He looked at Amalek, and took up his parable, and said,
"Amalek was the first of the nations,
But his latter end shall come to destruction."
21 He looked at the Kenite, and took up his parable, and said,
"Your dwelling place is strong.
Your nest is set in the rock.
22 Nevertheless Kain shall be wasted,
until Asshur carries you away captive."
23 He took up his parable, and said,
"Alas, who shall live when God does this?
24 But ships shall come from the coast of Kittim.
They shall afflict Asshur, and shall afflict Eber.
He also shall come to destruction."
25 Balaam rose up, and went and returned to his place; and Balak also went his way.
1 Vida pak Balám, že by se líbilo Hospodinu, aby dobrořečil Izraelovi, již více nešel jako prvé, jednou i po druhé, k čárům svým, ale obrátil tvář svou proti poušti.
2 A pozdvih očí svých, viděl Izraele bydlícího v staních po svých pokoleních, a byl nad ním duch Boží.
3 I vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající otevřené oči,
4 Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči:
5 Jak velmi krásní jsou stánkové tvoji, Jákobe, příbytkové tvoji, Izraeli!
6 Tak jako se potokové rozšiřují, jako zahrady vedlé řeky, jako stromoví aloes, kteréž štípil Hospodin, jako cedrové podlé vod.
7 Poteče voda z okovu jeho, a símě jeho u vodách mnohých. A král jeho vyvýšen bude více než Agag, a vyzdvihne se království jeho.
8 Bůh silný vyvedl jej z Egypta, jako udatnost jednorožcova jest jemu; sžereť národy protivné sobě, a kosti jich potře a střelami svými prostřílí.
9 Složil se a ležel jako lvíče, a jako lev zůřivý; kdo jej zbudí? Kdo by požehnání dával tobě, požehnaný bude, a kdožť by zlořečil, bude zlořečený.
10 Tedy zapáliv se hněvem Balák proti Balámovi, tleskl rukama svýma a řekl Balámovi: Abys zlořečil nepřátelům mým, povolal jsem tebe, a aj, ustavičně dobrořečil jsi jim již po třikrát.
11 Protož nyní navrať se raději k místu svému. Bylť jsem řekl: Velikou ctí tě ctíti chci, a hle, Hospodin zbavil tě cti.
12 Jemuž odpověděl Balám: Však hned poslům tvým, kteréž jsi poslal ke mně, mluvil jsem, řka:
13 Byť mi dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nebudu moci přestoupiti řeči Hospodinovy, abych činil dobré neb zlé sám od sebe; což mi Hospodin oznámí, to mluviti budu,
14 (Ale však ještě já, již odcházeje k lidu svému, počkej, poradím tobě,) co učiní lid ten lidu tvému v posledních dnech.
15 Tedy vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající oči otevřené,
16 Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž zná naučení nejvyššího, a vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči:
17 Uzřímť jej, ale ne nyní, pohledím na něj, ale ne z blízka. Vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele, kteráž poláme knížata Moábská, a zkazí všecky syny Set.
18 I bude Edom podmaněn, a Seir v vládařstí přijde nepřátelům svým; nebo Izrael zmužile sobě počínati bude.
19 Panovati bude pošlý z Jákoba, a zahladí ostatky z každého města.
20 A když uzřel Amalecha, vzav podobenství své, řekl: Jakož počátek národů Amalech, tak konec jeho do gruntu zahyne.
21 Uzřev pak Cinea, vzav podobenství své, řekl: Pevný jest příbytek tvůj, a na skále založils hnízdo své;
22 Ale však vyhnán bude Cineus, Assur zajatého jej povede.
23 Opět vzav podobenství své, řekl: Ach, kdo bude živ, když toto učiní Bůh silný?
24 A bárky z země Citim připlynou a ssouží Assyrské, ssouží také Židy, ale i ten lid do konce zahyne.
25 Potom vstav Balám, odšel a navrátil se na místo své; Balák také odšel cestou svou.