1 Therefore I urge you, brothers, by the mercies of God, to present your bodies a living sacrifice, holy, acceptable to God, which is your spiritual service. 2 Don’t be conformed to this world, but be transformed by the renewing of your mind, so that you may prove what is the good, well-pleasing, and perfect will of God.

3 For I say through the grace that was given me, to everyone who is among you, not to think of yourself more highly than you ought to think; but to think reasonably, as God has apportioned to each person a measure of faith. 4 For even as we have many members in one body, and all the members don’t have the same function, 5 so we, who are many, are one body in Christ, and individually members of one another, 6 having gifts differing according to the grace that was given to us: if prophecy, let’s prophesy according to the proportion of our faith; 7 or service, let’s give ourselves to service; or he who teaches, to his teaching; 8 or he who exhorts, to his exhorting; he who gives, let him do it with generosity; he who rules, with diligence; he who shows mercy, with cheerfulness.

9 Let love be without hypocrisy. Abhor that which is evil. Cling to that which is good. 10 In love of the brothers be tenderly affectionate to one another; in honor prefer one another, 11 not lagging in diligence, fervent in spirit, serving the Lord, 12 rejoicing in hope, enduring in troubles, continuing steadfastly in prayer, 13 contributing to the needs of the saints, and given to hospitality.

14 Bless those who persecute you; bless, and don’t curse. 15 Rejoice with those who rejoice. Weep with those who weep. 16 Be of the same mind one toward another. Don’t set your mind on high things, but associate with the humble. Don’t be wise in your own conceits. 17 Repay no one evil for evil. Respect what is honorable in the sight of all men. 18 If it is possible, as much as it is up to you, be at peace with all men. 19 Don’t seek revenge yourselves, beloved, but give place to God’s wrath. For it is written, "Vengeance belongs to me; I will repay, says the Lord." 20 Therefore

"If your enemy is hungry, feed him.

If he is thirsty, give him a drink;

for in doing so, you will heap coals of fire on his head."

21 Don’t be overcome by evil, but overcome evil with good.

1 Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši.

2 A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.

3 Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry.

4 Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla,

5 Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.

6 Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;

7 Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.

8 Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností.

9 Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.

10 Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,

11 V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící,

12 Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,

13 V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující.

14 Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte.

15 Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.

16 Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.

17 Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,

18 Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,

19 Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán.

20 A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.

21 Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.