3 Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,4 A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v uctivosti,5 Ne v libosti tělesných žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;

13 Pokrmové břichu náležejí, a břicho pokrmům; Bůh pak i pokrmy i břicho zkazí. Ale tělo ne smilstvu oddáno býti má, ale Pánu, a Pán tělu.

3 A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.

1 Žalm Davidův vyučující. Blahoslavený jest ten, jemuž odpuštěno přestoupení, a jehož hřích přikryt jest.2 Blahoslavený člověk, jemuž nepočítá Hospodin nepravosti, a v jehož duchu lsti není.3 Já když jsem mlčel, prahly kosti mé v úpění mém každého dne.4 Nebo dnem i nocí obtížena byla nade mnou ruka tvá, tak že přirozená vlhkost má obrátila se v sucho letní. Sélah.5 Protož hřích svůj oznámil jsem tobě, a nepravosti své jsem neukryl. Řekl jsem: Vyznám na sebe Hospodinu přestoupení svá, a ty jsi odpustil nepravost hříchu mého. Sélah.6 Za to se tobě bude modliti každý svatý, v času příhodném k nalezení tebe; pročež vody mnohé v rozvodnění k němu nedosáhnou.

2 Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé.3 Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.4 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.

7 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.8 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.9 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.10 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.11 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.12 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.