12 Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

16 Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

4 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.

1 Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé.2 Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením,)3 Aby dobře bylo tobě a abys byl dlouhověký na zemi.4 A vy otcové nepopouzejte k hněvu dítek vašich, ale vychovávejte je v cvičení a v napomínání Páně.

20 Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu.

8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.

20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),

1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.

1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.

6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

15 Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.

18 Měl-li by kdo syna zpurného a protivného, ješto by neposlouchal hlasu otce svého a hlasu matky své, a jsa trestán, neuposlechl by jich:19 Tedy vezmouce ho otec i matka jeho, vyvedou jej k starším města svého, k bráně místa přebývání svého,20 A řeknou starším města svého: Syn náš tento, jsa zpurný a protivný, neposlouchá hlasu našeho, žráč a opilec jest.21 Tehdy všickni lidé města toho uházejí jej kamením a umřeť; a tak odejmeš zlé z prostředku svého, a všecken Izrael uslyšíce, báti se budou.

20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

7 Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jakožto synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec?

4 Pakli která vdova syny nebo vnuky má, nechažť se oni učí předně k svému domu pobožnosti dokazovati, a zase rodičům se odplacovati; neboť jest to chvalitebné a vzácné před obličejem Božím.