1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.

1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.

14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.

14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.

3 I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.

3 Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,

3 Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno.

6 Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.

12 Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě straně ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.

12 Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě straně ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.

29 Zdaliž není slovo mé takové jako oheň, dí Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu?

17 A lebku spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo Boží,

16 Všeliké zajisté Písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti,

16 Všeliké zajisté Písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti,17 Aby byl dokonalý člověk Boží, ke všelikému skutku dobrému hotový.

16 Všeliké zajisté Písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti,17 Aby byl dokonalý člověk Boží, ke všelikému skutku dobrému hotový.

105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.

89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.

9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.

11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.

160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.

22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.

22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.

22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.

21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.

24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.

4 On pak odpovídaje, řekl: Psánoť jest: Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží.

4 On pak odpovídaje, řekl: Psánoť jest: Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží.

28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.

4 I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.

36 I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?

35 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

31 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

8 Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky.

4 Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.

4 Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.

5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.

31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.

51 Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.

24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.

23 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.

3 Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.

17 Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.

22 A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.

41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.

38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.

8 Neodejdeť kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal a činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš.

16 Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů.

9 Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.10 Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení.

4 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

30 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

35 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.36 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

12 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.13 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?

3 I ponížil tě a dopustil na tebe hlad, potom tě krmil mannou, kteréž jsi ty neznal, ani otcové tvoji, aby známé učinil tobě, že ne samým chlebem živ bude člověk, ale vším tím, což vychází z úst Hospodinových, živ bude člověk.

2 Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,

1 Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,2 Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,3 Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.4 Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.5 Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.14 Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,16 Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.18 A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.19 Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.22 Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,26 Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.27 A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.28 Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.29 Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.30 Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.

18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.

25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.

11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.

20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.

18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.19 Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.

36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.

34 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.

2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo.

3 An my koně v uzdu pojímáme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.4 An i lodí tak veliké jsouce a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.5 Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!6 A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného.7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i hadů, i mořských potvor bývá zkroceno, a jest okroceno od lidí;8 Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; tak jest nezkrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.

17 Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží.18 Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich.