3 I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: "Vyšel rozsévač rozsívat.4 Když rozsíval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je.5 Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi.6 Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla.7 Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je.8 A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet.9 Kdo má uši, slyš!"

25 Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: "Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"26 Ježíš mu odpověděl: "Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?"27 On mu řekl: "'Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí' a 'miluj svého bližního jako sám sebe'."28 Ježíš mu řekl: "Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ."29 Zákoník se však chtěl ospravedlnit a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?"30 Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.31 Náhodou šel tou cestou kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.32 A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.33 Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl hnut soucitem;34 přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem, obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.35 Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: 'Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.'36 Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"37 Zákoník odpověděl: "Ten, který prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."

4 "Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne?5 Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena,6 a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: 'Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.'7 Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.

11 Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny.12 Ten mladší řekl otci: 'Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.' On jim rozdělil své jmění.13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.14 A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.15 Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.16 A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.17 Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.19 Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.'20 I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.21 Syn mu řekl: 'Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.'22 Ale otec rozkázal svým služebníkům: 'Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.23 Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,24 protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.' A začali se veselit.25 Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.26 Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.27 On mu odpověděl: 'Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.'28 I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.29 Ale on odpověděl: 'Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mě jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.30 Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.'31 On mu řekl: 'Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.32 Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.'"

45 Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly,46 objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.

9 O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:10 "Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník.11 Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: 'Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník.12 Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.'13 Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: 'Bože, slituj se nade mnou hříšným.'14 Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."

14 Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek;15 jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.16 Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.17 Tak i ten, který měl dvě, vyzískal jiné dvě.18 Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.19 Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.20 Přistoupil tedy ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.'21 Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.'22 Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.'23 Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.'24 Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: 'Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.25 Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.'26 Jeho pán mu odpověděl: 'Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.27 Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem.28 Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.30 A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.'

19 Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval.20 U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,21 a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy.22 I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben.23 A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara.24 Tu zvolal: 'Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.'25 Abraham řekl: 'Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš.26 A nad to vše je mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže odtud k vám ani překročit od vás k nám.'27 Řekl: 'Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,28 neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.'29 Ale Abraham mu odpověděl: 'Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!'30 On řekl: 'Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.'31 Řekl mu: 'Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'"

24 Předložil jim jiné podobenství: "S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli.25 Když však lidé spali, přišel nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel.26 Když vyrostlo stéblo a nasadilo klas, tu ukázal se i plevel.27 Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: 'Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal ten plevel?'28 On jim odpověděl: 'To udělal nepřítel.' Sluhové mu řeknou: 'Máme jít a plevel vytrhat?'29 On však odpoví: 'Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici.30 Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.'"

1 Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi.2 Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných.3 Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej.4 Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách.5 Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.6 Uprostřed noci se rozlehl křik: 'Ženich je tu, jděte mu naproti!'7 Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy.8 Tu řekly pošetilé rozumným: 'Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!'9 Ale rozumné odpověděly: 'Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!'10 Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny.11 Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: 'Pane, pane, otevři nám!'12 Ale on odpověděl: 'Amen, pravím vám, neznám vás.'13 Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.