1 O destruidor subiu contra ti.

Guarda tua fortaleza,

vigia o caminho,

fortalece os lombos,

reforça muito o teu poder.

2 Porque o Senhor restaurará

a excelência de Jacó

como a excelência de Israel;

porque os saqueadores

os despojaram,

e destruíram os seus ramos.

3 Os escudos dos seus fortes

serão vermelhos,

os homens valorosos

estarão vestidos de escarlate,

os carros como tochas flamejantes

no dia da sua preparação,

e os ciprestes serão

terrivelmente abalados.

4 Os carros correrão furiosamente

nas ruas,

colidirão um contra o outro

nos largos caminhos;

o seu aspecto será

como o de tochas,

correrão como relâmpagos.

5 Ele se lembrará dos seus valentes;

eles, porém, tropeçarão

na sua marcha;

apressar-se-ão

para chegar ao seu muro,

quando o amparo for preparado.

6 As portas dos rios se abrirão,

e o palácio será dissolvido.

7 É decretado:

ela será levada cativa,

conduzida para cima;

e as suas servas

a acompanharão,

gemendo como pombas,

batendo em seus peitos.

8 Nínive desde que existiu

tem sido como um tanque de águas,

porém elas agora vazam.

Parai, parai, clamar-se-á;

mas ninguém olhará para trás.

9 Saqueai a prata,

saqueai o ouro,

porque não têm fim as provisões,

riquezas há de todo o gênero

de bens desejáveis.

10 Vazia, esgotada

e devastada está;

derrete-se o coração,

e tremem os joelhos,

e em todos os lombos há dor,

e os rostos de todos eles

se enegrecem.

11 Onde está agora

o covil dos leões,

e as pastagens dos leõezinhos,

onde passeava o leão velho,

e o filhote do leão,

sem haver ninguém

que os espantasse?

12 O leão arrebatava o que bastava

para os seus filhotes,

e estrangulava a presa

para as suas leoas,

e enchia de presas

as suas cavernas,

e os seus covis de rapina.

13 Eis que eu estou contra ti,

diz o Senhor dos Exércitos,

e queimarei na fumaça

os teus carros,

e a espada devorará

os teus leõezinhos,

e arrancarei da terra

a tua presa,

e não se ouvirá mais a voz

dos teus mensageiros.

1 Táhneť zhoubce na tebe, ostříhejž pevnosti, vyhlídej na cestu, posilň bedr, dobře se silou opatř. 2 Neboť jest odjal Hospodin pýchu Jákobovu jako pýchu Izraelovu, proto že vyprázdnili je zhoubcové, a réví jejich pokazili. 3 Pavéza udatných jeho červená, bojovníci červcem odění, vozové jako pochodně hořící jiskřiti budou v den mustruňku jeho, a jedle hrozně třásti se budou. 4 Po ulicích jezditi budou vozové, a hrčeti po ryncích; na pohledění budou jako pochodně, a jako blesk pronikati budou. 5 Sšikuje nejznamenitější své, klesnou v šiku svém, pospíší ke zdem jeho, a skryše připravována bude. 6 Brány při řekách se otevrou, chrám se rozplyne. 7 A Hutsab zajata jsuc, zavedena bude, a děvečky její poberou se, lkajíce jako holubice, a tepouce prsy své. 8 A ačkoli jako rybník vod bylo Ninive od začátku svého, však již sami utíkají. Stůjte, stůjte a však žádný se neohlédne. 9 Rozchvátejtež stříbro, rozchvácejte zlato a nesčíslná zboží, a cožkoli nejvzácnějšího na všelikých klénotích drahých. 10 Prázdné a vyprázdněné, nýbrž docela zpuštěné bude, a srdce se rozplyne, a tlučení kolen vespolek i bolest na všech bedrách bude, a tváře všech zčernají jako hrnec. 11 Kdež jest peleš lvů a to pastviště lvíčat, kamž chodíval lev, lev i lvíče, a nebylo žádného, kdo by přestrašil. 12 Lev, kterýž hojně lovíval mladým svým, a dávíval lvicím svým, kterýž naplňoval loupeží jeskyně své, a peleše své tím, což nahonil? 13 Aj, já proti tobě, praví Hospodin zástupů, a popálím na prach vozy tvé, a lvíčata tvá sžíře meč; i vypléním z země loupež tvou, a nebude slyšán více hlas poslů tvých.