1 Ai da cidade ensanguentada!

Ela está toda cheia

de mentiras e de rapina;

não se aparta dela o roubo.

2 Estrépito de açoite há,

e o barulho do ruído das rodas;

e os cavalos atropelam,

e carros vão saltando.

3 O cavaleiro levanta

a espada flamejante,

como a lança relampejante,

e ali haverá uma multidão

de mortos,

e abundância de cadáveres,

e não terão fim os defuntos;

tropeçarão nos seus corpos;

4 Por causa da multidão dos pecados

da meretriz mui graciosa,

da mestra das feitiçarias,

que vendeu as nações

com as suas fornicações,

e as famílias

pelas suas feitiçarias.

5 Eis que eu estou contra ti,

diz o Senhor dos Exércitos;

e levantarei a tua saia

sobre a tua face,

e às nações mostrarei

a tua nudez,

e aos reinos a tua vergonha.

6 E lançarei sobre ti

coisas abomináveis,

e envergonhar-te-ei,

e pôr-te-ei como espetáculo.

7 E há de ser que,

todos os que te virem,

fugirão de ti, e dirão:

Nínive está destruída,

quem terá compaixão dela?

Donde te buscarei

consoladores?

8 És tu melhor do que Nô-Amom,

que está assentada entre os canais,

cercada de águas,

tendo por esplanada o mar,

e ainda o mar por muralha?

9 Etiópia e Egito

eram a sua força,

e não tinha fim;

Pute e Líbia

foram o seu socorro.

10 Todavia foi levada cativa

para o desterro;

também os seus filhos

foram despedaçados

nas entradas de todas as ruas,

e sobre os seus nobres

lançaram sortes,

e todos os seus grandes

foram presos com grilhões.

11 Tu também serás embriagada,

e te esconderás;

também buscarás força

por causa do inimigo.

12 Todas as tuas fortalezas serão

como figueiras

com figos temporãos;

se os sacodem, caem na boca

do que os há de comer.

13 Eis que o teu povo no meio de ti

são como mulheres;

as portas da tua terra

estarão de todo abertas

aos teus inimigos;

o fogo consumirá

os teus ferrolhos.

14 Tira águas para o cerco,

reforça as tuas fortalezas;

entra no lodo, e pisa o barro,

pega a forma para os tijolos.

15 O fogo ali te consumirá,

a espada te exterminará;

consumir-te-á, como a locusta.

Multiplica-te como a locusta,

multiplica-te como os gafanhotos.

16 Multiplicaste os teus negociantes

mais do que as estrelas do céu;

a locusta se espalhará e voará.

17 Os teus príncipes são

como os gafanhotos,

e os teus capitães

como os gafanhotos grandes,

que se acampam nas sebes

nos dias de frio;

em subindo o sol voam,

de sorte que não se sabe mais

o lugar onde estão.

18 Os teus pastores dormirão,

ó rei da Assíria,

os teus ilustres repousarão,

o teu povo se espalhará

pelos montes,

sem que haja quem o ajunte.

19 Não há cura para a tua ferida,

a tua chaga é dolorosa.

Todos os que ouvirem a tua fama

baterão as palmas sobre ti;

porque, sobre quem não passou

continuamente a tua malícia?

1 Běda městu vražednému, kteréž všecko lži a ukrutenství plné jest, neodchází z něho loupež. 2 Praskání bičů a hřmot kol, a dusání koní, a vozů skákání bude. 3 Jezdec vyzdvihne třpytící se meč, a blýskající se kopí, i bude množství zbitých, a veliké hromady těl mrtvých, tak že nebude žádného počtu těl mrtvých, až i padati budou přes těla jejich, 4 Pro množství smilství smilnice, velmi milé, mistryně kouzlů, kteráž prodávala národy smilstvými svými, a lidi kouzly svými. 5 Aj, já proti tobě, dí Hospodin zástupů, a odkryji podolek tvůj nad hlavu tvou, a ukáži národům nahotu tvou, a královstvím hanbu tvou. 6 A ukydaje tě ohavnými věcmi, uvedu tě v lehkost, a vystavím tě za divadlo. 7 I stane se, že kdožkoli uzří tě, vzdálí se od tebe, a dí: Vyplundrováno jest Ninive. Kdož by ho litovati měl? Kdež bych shledal ty, kteříž by tě těšiti měli? 8 Což by se tobě lépe díti mělo, nežli No lidnému, kteréž sedělo mezi řekami, vodami byvši opuštěno, jehož val bylo moře, zed mělo od moře? 9 Mouřenínská země i Egypt silou jeho byla, a nesčíslní, Putští a Lubimští, byli jemu na pomoc. 10 A však i to v přestěhování přišlo a v zajetí, tak že i maličcí jeho rozrážíni byli na úhlech všech ulic, a o nejslavnější jeho metali los, a všickni znamenití jeho sevříni byli pouty. 11 Takž i ty opiješ se, a pokrývati se musíš, i ty hledati budeš pomoci proti nepříteli. 12 Všecky tvé pevnosti jsou jako fíkové s ovocem ranním, jimž jakž se zatřese, prší do úst toho, kdož by jedl. 13 Aj, lid tvůj jsou ženy u prostřed tebe, nepřátelům tvým dokořen otevříny budou brány země tvé, a oheň sžíře závory tvé. 14 Navaž sobě vody k obležení, upevni ohrady své, vejdi do bláta a šlapej hlinu, oprav cihelnu. 15 Tam tě sžíře oheň, vytne tě meč, sžíře tě jako brouky, nechť jest vás veliký počet jako brouků, nechť jest vás veliký počet jako kobylek. 16 Rozmnožilo jsi kupce své nad hvězdy nebeské, brouci připadnou i zaletují. 17 Znamenití tvoji jako kobylky, a hejtmané tvoji jako velicí chroustové, kteříž se kladou vojensky po plotích v čas studena. Slunce vzešlo, tožť letí, aniž znáti místa jejich, kde byli. 18 Zdřímají pastýři tvoji, ó králi Assyrský, ležeti budou znamenití tvoji, hojnost lidu tvého bude po horách, ale nebude žádného, kdo by shromáždil. 19 K potření tvému není žádného léku, bolest rány tvé rozmohla se. Kteřížkoli uslyší pověst o tobě, rukama plésati budou nad tebou. Nebo na koho ustavičně nedocházelo ukrutenství tvé?