1 א שמעו זאת בית יעקב הנקראים בשם ישראל וממי יהודה יצאו הנשבעים בשם יהוה ובאלהי ישראל יזכירו--לא באמת ולא בצדקה

2 ב כי מעיר הקדש נקראו ועל אלהי ישראל נסמכו  יהוה צבאות שמו  {ס}

3 ג הראשנות מאז הגדתי ומפי יצאו ואשמיעם פתאם עשיתי ותבאנה

4 ד מדעתי כי קשה אתה וגיד ברזל ערפך ומצחך נחושה

5 ה ואגיד לך מאז בטרם תבוא השמעתיך--פן תאמר עצבי עשם ופסלי ונסכי צום

6 ו שמעת חזה כלה ואתם הלוא תגידו  השמעתיך חדשות מעתה ונצרות ולא ידעתם

7 ז עתה נבראו ולא מאז ולפני יום ולא שמעתם--פן תאמר הנה ידעתין

8 ח גם לא שמעת גם לא ידעת--גם מאז לא פתחה אזנך  כי ידעתי בגוד תבגוד ופשע מבטן קרא לך

9 ט למען שמי אאריך אפי ותהלתי אחטם לך--לבלתי הכריתך

10 י הנה צרפתיך ולא בכסף בחרתיך בכור עני

11 יא למעני למעני אעשה כי איך יחל וכבודי לאחר לא אתן  {פ}

12 יב שמע אלי יעקב וישראל מקראי  אני הוא אני ראשון אף אני אחרון

13 יג אף ידי יסדה ארץ וימיני טפחה שמים קרא אני אליהם יעמדו יחדו

14 יד הקבצו כלכם ושמעו מי בהם הגיד את אלה יהוה אהבו--יעשה חפצו בבבל וזרעו כשדים

15 טו אני אני דברתי אף קראתיו הבאתיו והצליח דרכו

16 טז קרבו אלי שמעו זאת לא מראש בסתר דברתי--מעת היותה שם אני ועתה אדני יהוה שלחני--ורוחו  {פ}

17 יז כה אמר יהוה גאלך קדוש ישראל  אני יהוה אלהיך מלמדך להועיל מדריכך בדרך תלך

18 יח לוא הקשבת למצותי ויהי כנהר שלומך וצדקתך כגלי הים

19 יט ויהי כחול זרעך וצאצאי מעיך כמעתיו לא יכרת ולא ישמד שמו מלפני  {ס}

20 כ צאו מבבל ברחו מכשדים בקול רנה הגידו השמיעו זאת הוציאוה עד קצה הארץ אמרו גאל יהוה עבדו יעקב

21 כא ולא צמאו בחרבות הוליכם--מים מצור הזיל למו ויבקע צור--ויזבו מים

22 כב אין שלום אמר יהוה לרשעים  {פ}

1 Slyštež to, dome Jákobův, kteříž se nazýváte jménem Izraelovým, a z vod Judových jste pošli, kteříž přisaháte ve jménu Hospodinovu, a Boha Izraelského připomínáte, však ne v pravdě, ani v spravedlnosti,

2 Ačkoli od města svatého se jmenujete, a na Boha Izraelského, jehož jméno jest Hospodin zástupů, zpoléháte.

3 Předešlé věci zdávna jsem oznamoval, a což vyšlo z úst mých, i což jsem ohlašoval, brzce jsem činíval, a stávalo se.

4 Věděl jsem, že jsi zatvrdilý, a houžev železná šíje tvá, a čelo tvé ocelivé.

5 A protožť jsem oznamoval z dávna, prvé než přicházelo, ohlašovalť jsem, abys neříkal: Modla má učinila ty věci, a rytina má neb slitina má přikázala to.

6 Slýchals o tom, pohlediž na to na všecko, vy pak, nebudete-liž toho oznamovati? Již nyní ohlašujiť nové a tajné věci, o nichž jsi ty nic nevěděl.

7 Nyní stvořeny jsou, a ne předešlého času, o nichž jsi před tímto dnem nic neslyšel, abys neřekl: Aj, věděl jsem o tom.

8 Anobrž aniž jsi slyšel, ani věděl, aniž se to tehdáž doneslo ucha tvého; nebo jsem věděl, že sobě velmi nevážně počínati budeš, a že jsi převrácenec hned od života matky.

9 Pro jméno své poshovím s prchlivostí svou, a pro chválu svou poukrotím hněvu proti tobě, abych tě nevyplénil.

10 Aj, přepálím tě, ačkoli ne jako stříbro, přeberu tě v peci ssoužení.

11 Pro sebe, pro sebe učiním to. Nebo jakž by mohlo v lehkost vydáno býti? Slávy své zajisté jinému nedám.

12 Slyš mne, Jákobe a Izraeli, povolaný můj: Já jsem, já první, já jsem i poslední.

13 Má zajisté ruka založila zemi, a pravice má dlaní rozměřila nebesa; povolal jsem jich, a hned se postavily.

14 Shromažďte se vy všickni, a slyšte. Kdo z nich oznámil tyto věci: Hospodin miluje jej, onť vykoná vůli jeho proti Babylonu, a rámě jeho proti Kaldejským?

15 Já, já mluvil jsem, protož povolám ho; přivedu jej, a šťastnou bude míti cestu svou.

16 Přistupte ke mně, slyšte to: Nemluvíval jsem z počátku v skrytě; od toho času, v kterémž se to dálo, přítomen jsem byl. A nyní Panovník Hospodin poslal mne a duch jeho.

17 Toto praví Hospodin vykupitel tvůj, Svatý Izraelský: Já Hospodin Bůh tvůj učím tě, abys prospěch bral, a vodím tě po cestě, po kteréž bys chodil.

18 Ó kdybys byl šetřil přikázaní mých, bylť by jako potok pokoj tvůj, a spravedlnost tvá jako vlny mořské.

19 A bylo by jako písku semene tvého, a plodu života tvého jako štěrku jeho, aniž by vyťato, ani vyhlazeno bylo jméno jeho před oblíčejem mým.

20 Vyjděte z Babylona, utecte od Kaldejských, hlasem zvučným zvěstujte, ohlašujte to, rozneste to až do končin země. Rcete: Vykoupil Hospodin služebníka svého Jákoba.

21 Nebudouť žízniti, když je po pustinách povede, vody z skály vyvede jim; nebo rozetne skálu, aby tekly vody.

22 Nemajíť žádného pokoje, praví Hospodin, bezbožní.