1 א ותשר דבורה וברק בן אבינעם {ס} ביום ההוא {ר} br לאמר {ס}
2 ב בפרע פרעות בישראל {ס} בהתנדב {ר} br עם ברכו יהוה {ס}
3 ג שמעו מלכים האזינו {ר} br רזנים {ס} אנכי ליהוה אנכי אשירה {ס} אזמר {ר} br ליהוה אלהי ישראל {ס}
4 ד יהוה בצאתך {ר} br משעיר {ס} בצעדך משדה אדום {ס} ארץ {ר} br רעשה גם שמים נטפו {ס} גם עבים נטפו {ר} br מים {ס}
5 ה הרים נזלו מפני יהוה {ס} זה {ר} br סיני--מפני יהוה אלהי ישראל {ס}
6 ו בימי שמגר בן {ר} br ענת {ס} בימי יעל חדלו ארחות {ס} והלכי {ר} br נתיבות--ילכו ארחות עקלקלות {ס}
7 ז חדלו פרזון בישראל {ר} br חדלו-- {ס} עד שקמתי דבורה שקמתי אם בישראל {ס}
8 ח יבחר {ר} br אלהים חדשים אז לחם שערים {ס} מגן אם יראה {ר} br ורמח {ס} בארבעים אלף בישראל {ס}
9 ט לבי {ר} br לחוקקי ישראל {ס} המתנדבים בעם ברכו {ר} br יהוה {ס}
10 י רכבי אתנות צחרות {ס} ישבי {ר} br על מדין והלכי על דרך--שיחו {ס}
11 יא מקול מחצצים בין {ר} br משאבים {ס} שם יתנו צדקות יהוה {ס} צדקת {ר} br פרזונו בישראל {ס} אז ירדו לשערים עם {ר} br יהוה {ס}
12 יב עורי עורי דבורה {ס} עורי {ר} br עורי דברי שיר {ס} קום ברק ושבה שביך בן {ר} br אבינעם {ס}
13 יג אז ירד שריד לאדירים עם {ס} יהוה {ר} br ירד לי בגבורים {ס}
14 יד מני אפרים שרשם {ר} br בעמלק {ס} אחריך בנימין בעממיך {ס} מני {ר} br מכיר ירדו מחקקים {ס} ומזבולן משכים בשבט {ר} br ספר {ס}
15 טו ושרי ביששכר עם דברה {ס} ויששכר {ר} br כן ברק בעמק שלח ברגליו {ס} בפלגות ראובן גדלים חקקי {ר} br לב {ס}
16 טז למה ישבת בין המשפתים {ס} לשמע {ר} br שרקות עדרים {ס} לפלגות ראובן גדולים חקרי {ר} br לב {ס}
17 יז גלעד בעבר הירדן שכן {ס} ודן {ר} br למה יגור אניות {ס} אשר ישב לחוף {ר} br ימים {ס} ועל מפרציו ישכון {ס}
18 יח זבלון {ר} br עם חרף נפשו למות-- {ס} ונפתלי על מרומי {ר} br שדה {ס}
19 יט באו מלכים נלחמו {ס} אז {ר} br נלחמו מלכי כנען {ס} בתענך על מי {ר} br מגדו {ס} בצע כסף לא לקחו {ס}
20 כ מן {ר} br שמים נלחמו {ס} הכוכבים ממסלותם נלחמו עם {ר} br סיסרא {ס}
21 כא נחל קישון גרפם {ס} נחל {ר} br קדומים נחל קישון {ס} תדרכי נפשי {ר} br עז {ס}
22 כב אז הלמו עקבי סוס {ס} מדהרות {ר} br דהרות אביריו {ס}
23 כג אורו מרוז אמר מלאך יהוה--ארו ארור {ר} br ישביה {ס} כי לא באו לעזרת יהוה {ס} לעזרת {ר} br יהוה בגבורים {ס}
24 כד תברך מנשים--יעל אשת חבר {ר} br הקיני {ס} מנשים באהל תברך {ס}
25 כה מים {ר} br שאל חלב נתנה {ס} בספל אדירים הקריבה {ר} br חמאה {ס}
26 כו ידה ליתד תשלחנה {ס} וימינה {ר} br להלמות עמלים {ס} והלמה סיסרא מחקה {ר} br ראשו {ס} ומחצה וחלפה רקתו {ס}
27 כז בין {ר} br רגליה כרע נפל שכב {ס} בין רגליה כרע {ר} br נפל {ס} באשר כרע שם נפל שדוד {ס}
28 כח בעד {ר} br החלון נשקפה ותיבב אם סיסרא בעד האשנב {ס} מדוע בשש רכבו {ר} br לבוא-- {ס} מדוע אחרו פעמי מרכבותיו {ס}
29 כט חכמות {ר} br שרותיה תענינה {ס} אף היא תשיב אמריה {ר} br לה {ס}
30 ל הלא ימצאו יחלקו שלל {ס} רחם {ר} br רחמתים לראש גבר-- {ס} שלל צבעים {ר} br לסיסרא {ס} שלל צבעים רקמה {ס} צבע {ר} br רקמתים לצוארי שלל {ס}
31 לא כן יאבדו כל אויביך יהוה {ר} br ואהביו כצאת השמש בגברתו {ס} ותשקט הארץ ארבעים שנה {ר} br {ש}
1 Zpívala pak písničku Debora a Barák syn Abinoemův v ten den, řkouc:
2 Pro pomstu učiněnou v Izraeli, a pro lid, kterýž se k tomu dobrovolně měl, dobrořečte Hospodinu.
3 Slyštež králové, a ušima pozorujte knížata, já, já zpívati budu Hospodinu, žalmy zpívati budu Hospodinu Bohu Izraelskému.
4 Hospodine, když jsi vyšel z Seir, když jsi se bral z pole Edomského, třásla se země, nebesa dštila, a oblakové déšť vydali.
5 Hory se rozplynuly od tváři Hospodinovy, i ta hora Sinai třásla se před tváří Hospodina Boha Izraelského.
6 Za dnů Samgara syna Anatova, a za dnů Jáhel spustly silnice, kteříž pak šli stezkami, zacházeli cestami křivými.
7 Spustly vsi v Izraeli, spustly, pravím, až jsem povstala já Debora, povstala jsem matka v Izraeli.
8 Kterýžto kdyžkoli sobě zvoloval bohy nové, tedy bývala válka v branách, pavézy pak ani kopí nebylo vidíno mezi čtyřidcíti tisíci v Izraeli.
9 Srdce mé nakloněno jest k správcům Izraelským a k těm, kteříž tak ochotní byli mezi jinými. Dobrořečtež Hospodinu.
10 Kteříž jezdíte na bílých oslicích, kteříž bydlíte při Middin, a kteříž chodíte po cestách, vypravujtež,
11 Že vzdálen hluk střelců na místech, kdež se voda váží; i tam vypravujte hojnou spravedlnost Hospodinovu, hojnou spravedlnost k obyvatelům vsí jeho v Izraeli; tehdážť vstupovati bude k branám lid Hospodinův.
12 Povstaň, povstaň, Deboro, povstaniž, povstaniž a vypravuj píseň, povstaň, Baráku, a zajmi jaté své, synu Abinoemův.
13 Tehdážtě potlačenému dopomoženo k opanování silných reků z lidu; Hospodintě mi ku panování dopomohl nad silnými.
14 Z Efraima kořen jejich bojoval proti Amalechitským; za tebou, Efraime, Beniamin s lidem tvým; z Machira táhli vydavatelé zákona, a z Zabulona písaři.
15 Knížata také z Izachar s Deborou, ano i všecko pokolení Izacharovo, jako i Barák do údolí poslán jest pěšky, ale veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu.
16 Jak jsi mohl mlče seděti mezi dvěma ohradami, poslouchaje řvání stád? Veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu.
17 Zdali i Galád před Jordánem nebydlil? Ale Dan proč zůstal při lodech? Asser seděl na břehu mořském, a v lomích svých bydlil.
18 Zabulon, lid udatný, vynaložil duši svou na smrt, též i Neftalím na vysokých místech pole.
19 Králové přitáhše, bojovali, tehdáž bojovali králové Kananejští v Tanach při vodách Mageddo, a však kořisti stříbra nevzali.
20 S nebe bojováno, hvězdy z míst svých bojovaly proti Zizarovi.
21 Potok Císon smetl je, potok Kedumim, potok Císon; všecko to pošlapala jsi, duše má, udatně.
22 Tehdáž otloukla se kopyta koňů od dupání velikého pod jezdci silnými.
23 Zlořečte Merozu, praví anděl Hospodinův, zlořečte velice obyvatelům jeho, nebo nepřišli na pomoc Hospodinu, ku pomoci Hospodinu proti silným.
24 Požehnaná buď nad jiné ženy Jáhel, manželka Hebera Cinejského, nad ženy v staních bydlící buď požehnaná.
25 On vody žádal, ona mléka dala, v koflíku knížecím podala másla.
26 Levou ruku svou k hřebu vztáhla, a pravou ruku svou k kladivu dělníků, i udeřila Zizaru, a ztloukla hlavu jeho, probodla a prorazila židoviny jeho.
27 U noh jejích skrčil se, padl, ležel, u noh jejích skrčil se, padl; kdež se skrčil, tu padl zabitý.
28 Vyhlídala z okna skrze mříži, a naříkala matka Zizarova, řkuci: Proč se tak dlouho vůz jeho nevrací? Proč prodlévají vraceti se domů vozové jeho?
29 Moudřejší pak z předních služebnic jejích odpovídaly, i ona sama také sobě odpovídala:
30 Zdali ale dosáhli něčeho, a dělí kořisti? Děvečku jednu neb dvě na každého muže, loupeže rozdílných barev samému Zizarovi, kořisti rozdílných barev krumpovaným dílem, roucho rozdílných barev krumpovaným dílem na hrdlo loupežníků.
31 Tak ať zahynou všickni nepřátelé tvoji, ó Hospodine, tebe pak milující ať jsou jako slunce vzcházející v síle své. I byla v pokoji země za čtyřidceti let.