1 א ויהי בשנת ארבע לדריוש המלך היה דבר יהוה אל זכריה בארבעה לחדש התשעי--בכסלו

2 ב וישלח בית אל שראצר ורגם מלך ואנשיו--לחלות את פני יהוה

3 ג לאמר אל הכהנים אשר לבית יהוה צבאות ואל הנביאים לאמר  האבכה בחדש החמשי--הנזר כאשר עשיתי זה כמה שנים  {פ}

4 ד ויהי דבר יהוה צבאות אלי לאמר

5 ה אמר אל כל עם הארץ ואל הכהנים לאמר  כי צמתם וספוד בחמישי ובשביעי וזה שבעים שנה--הצום צמתני אני

6 ו וכי תאכלו וכי תשתו--הלוא אתם האכלים ואתם השתים

7 ז הלוא את הדברים אשר קרא יהוה ביד הנביאים הראשנים בהיות ירושלם ישבת ושלוה ועריה סביבתיה והנגב והשפלה ישב  {פ}

8 ח ויהי דבר יהוה אל זכריה לאמר

9 ט כה אמר יהוה צבאות לאמר  משפט אמת שפטו וחסד ורחמים עשו איש את אחיו

10 י ואלמנה ויתום גר ועני אל תעשקו ורעת איש אחיו אל תחשבו בלבבכם

11 יא וימאנו להקשיב ויתנו כתף סררת ואזניהם הכבידו משמוע

12 יב ולבם שמו שמיר משמוע את התורה ואת הדברים אשר שלח יהוה צבאות ברוחו ביד הנביאים הראשנים ויהי קצף גדול מאת יהוה צבאות

13 יג ויהי כאשר קרא ולא שמעו  כן יקראו ולא אשמע אמר יהוה צבאות

14 יד ואסערם על כל הגוים אשר לא ידעום והארץ נשמה אחריהם מעבר ומשב וישימו ארץ חמדה לשמה  {פ}

1 Potom stalo se léta čtvrtého Daria krále, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, čtvrtého dne měsíce devátého, kterýž jest Kislef,

2 Když poslal do domu Božího Sarezer a Regemmelech, i muži jeho, aby se kořili tváři Hospodinově,

3 A aby mluvili k kněžím, kteříž byli v domě Hospodina zástupů, i k prorokům, řkouce: Budeme-li plakati měsíce pátého, oddělujíce se, jako jsme činili již po mnoho let?

4 I stalo se slovo Hospodina zástupů ke mně, řkoucí:

5 Rci všemu lidu této země i kněžím takto: Když jste se postívali a kvílili, pátého a sedmého měsíce, a to po sedmdesáte let, zdaliž jste se opravdu mně, mně, pravím, postili?

6 A když jíte aneb pijete, zdaliž ne pro sebe jíte a ne pro sebe pijete?

7 Zdaliž tato nejsou slova, kteráž prohlásil Hospodin skrze proroky předešlé, když ještě Jeruzalém seděl bezpečně a užíval pokoje, i města jeho vůkol něho, a lid v straně polední i na rovinách bydlil?

8 I stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, řkoucí:

9 Takto mluvíval Hospodin zástupů, řka: Soud pravý vynášejte, a milosrdenství a lítosti dokazujte jeden každý k bližnímu svému.

10 A vdovy ani sirotka, příchozího ani chudého neutiskejte, a zlého žádný bližnímu svému neobmýšlejte v srdci svém.

11 Ale nechtěli pozorovati, a nastavili ramene urputného, a uši své obtížili, aby neslyšeli.

12 A srdce své učinili kámen přetvrdý, aby neslyšeli zákona toho a slov těch, kteráž posílal Hospodin zástupů Duchem svým skrze proroky předešlé. Pročež přišel hněv veliký od Hospodina zástupů.

13 Nebo stalo se, že jakož volajícího neslyšeli, tak když volali, neslyšel jsem, praví Hospodin zástupů.

14 A vichřicí rozptýlil jsem je mezi všecky ty národy, kterýchž neznali, a země tato spustla po nich, tak že nebylo žádného, kdo by tudy chodil, a tak přivedli zemi žádoucí na spuštění.