1 Napomínámť pak, aby především činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, svaté žádosti a díků činění za všelijaké lidi, 2 Za krále i za všecky v moci postavené, abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti. 3 Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem, 4 Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy přišli. 5 Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš, 6 Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým. 7 K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť,) za učitele pohanů u víře a pravdě. 8 Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti. 9 Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne strojením a křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, anebo perlami, anebo drahým rouchem, 10 Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě zbožnosti,) dobrými skutky. 11 Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti. 12 Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení. 13 Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva. 14 A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla. 15 Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení svém, s středmostí.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Te Karakia a te Hāhi
1 Nā, ko tāku whakahau tēnei i te tuatahi o ngā mea katoa, kia puta ngā īnoi, ngā karakia, ngā īnoi wawao, ngā whakawhetai, mō ngā tāngata katoa; 2 mō ngā kīngi, mō te hunga whai mana katoa hoki; kia āta noho mārie ai tātou i runga i ngā whakaaro karakia, i ngā tikanga mahara katoa. 3 He mea pai tēnei, he mea e manakohia ana i te aroaro o te Atua, o tō tātou Kaiwhakaora; 4 ko tāna nei e pai ai ko ngā tāngata katoa kia ora, kia haere mai hoki ki te mātauranga ki te pono. 5 Kotahi tonu te Atua, kotahi te takawaenga o te Atua, o ngā tāngata, ko ia anō he tangata, arā ko Karaiti Īhu; 6 i hoatu nei i a ia hei utu mō te katoa; he mea kia whakaaturia i ōna wā ake. 7 Ā, meinga ana ahau hei karere, hei āpōtoro mō taua mea; he pono tāku kōrero i roto i a te Karaiti, kāhore āku teka; hei kaiwhakaako mō ngā tauiwi i runga i te whakapono, i te pono.
8 Nā, ko tāku e pai ai, ko ngā tāne kia īnoi i ngā wāhi katoa, kia tapu ngā ringa ina ara, kaua he riri, he tautohetohe.
9 Ko ngā wāhine hoki kia mau i te kākahu ātaahua, kia tū whakamā, kia whai whakaaro; kauaka te makawe whiri, te kōura, te peara, te kākahu utu nui, 10 engari, ko te mea e tau ana mō ngā wāhine e whakaae ana ki te karakia, arā, ko ngā mahi pai.
11 Me ako mārie te wahine kia nui te ngohengohe. 12 E kore hoki e tukua e ahau te wahine kia whakaako, kia neke ake rānei tāna tikanga i tā te tāne, engari, me āta noho. 13 Ko Ārama hoki kua hangā i mua, muri iho ko Iwi. 14 Ā, kīhai a Ārama i tinihangatia, ko te wahine ia i tinihangatia, ā, taka ana ki te hē. 15 Otirā, ka ora ia i te whānautanga tamariki, ki te mau tonu tō rātou whakapono, aroha, tapu, whakaaro.