1 Tessalonicenses 2

1 Nebo i vy sami víte, bratří, příchod náš k vám že jest nebyl daremný. 2 Ale i prve trpěvše, a pohanění snáševše, (jakož víte) v městě Filippis, osvobodili jsme se v Bohu našem mluviti vám směle evangelium Boží, s mnohými odpory. 3 Napomínání zajisté naše nebylo z podvodu, ani z nečistoty, ani ve lsti. 4 Ale jakož Bůh nás hodné učinil toho, aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž zkušuje srdcí našich. 5 Anižť jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho lakomství provodili. Bůhť jest svědek. 6 Ani jsme hledali od lidí chvály, ani od vás, ani od jiných, ač jsme mohli vás obtěžovati, jako Kristovi apoštolé. 7 Ale byli jsme tiší mezi vámi, jako když matka chová dítky své. 8 Tak nakloněni k vám byvše, hotovi jsme byli s velikou chutí, vydati vám netoliko evangelium Boží, ale také i duše naše, protože jste nám byli velmi milí. 9 Nebo pamatujete, bratří, na práci naši a ustávání. Ve dne i v noci zajisté pracovavše, proto abychom žádného z vás neobtěžovali, kázali jsme u vás evangelium Boží. 10 Vy jste svědkové toho i Bůh, kterak jsme svatě, a spravedlivě, a bez úhony obcovali mezi vámi, kteříž jste uvěřili, 11 Jakož víte, kterak jednoho každého z vás, jako otec dítek svých, napomínali jsme vás a potěšovali, 12 I s osvědčováním, abyste chodili hodně Bohu, kterýž povolal vás do království svého a v slávu. 13 Protož i my díky činíme Bohu bez přestání, že přijavše slovo Boží, kteréž jste slyšeli od nás, přijali jste ne jako slovo lidské, ale jakož v pravdě jest, jako slovo Boží, kterýžto i dílo své působí v vás věřících. 14 Vy zajisté, bratří, následovníci učiněni jste církví Božích, kteréž jsou v Židovstvu, v Kristu Ježíši; neb jste takovéž věci i vy trpěli od vašeho pokolení, jako i oni od Židů. 15 Kteříž jsou i Pána Ježíše zabili, i své vlastní proroky, a nás vyhnali, a Bohu se nelíbí, a všem lidem jsou odporní, 16 Nedopouštějíce nám mluviti pohanům, k tomu aby spaseni byli, aby tak vždy doplňovali hříchy své. Nebo vylit jest na ně hněv Boží konečný. 17 My pak, bratří, zbaveni byvše vás na chvíli tělem, ne srdcem, opravdověji usilovali jsme viděti tvář vaši s mnohou žádostí. 18 Protož chtěli jsme přijíti k vám, (zvláště já Pavel,) jednou i po druhé, ale překazil nám satan. 19 Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy před obličejem Pána našeho Jezukrista v čas příchodu jeho? 20 Vy jistě jste sláva naše i radost.

Te Mahi a Pāora i Teharonika

1 E mātau ana hoki koutou, e ōku tēina, ki tō mātou haerenga atu ki a koutou, ehara i te mea i kore tikanga; 2 heoi mate ana mātou i mua rā, tūkinotia ana i Piripai, e mātau nā koutou, otirā, māia tonu mātou i roto i tō tātou Atua ki te kōrero i te rongopai o te Atua ki a koutou i roto i te uaua nui. 3 Ko tā mātou whakahauhau nā hoki, ehara i te mea nā te tinihanga, nā te poke rānei, ehara anō hoki i te mea hangareka. 4 Engari, ka pai nei te Atua kia tukua ki a mātou te rongopai, ka pērā tā mātou kōrero; ehara i te mea kia whakamānawarekatia te tāngata, engari te Atua, e whakamātautau nei i ō tātou ngākau. 5 Kāhore hoki mātou i kitea e kōrero ana i te kupu whakapati, e mātau nā anō hoki koutou, e huna ana rānei i te ngākau apo; ko te Atua te kaititiro mai. 6 Kīhai anō mātou i rapu korōria i te tangata, i a koutou rānei, i ērā atu rānei, ahakoa i tika mātou, he āpōtoro nei nā te Karaiti, kia mea he tangata whai tikanga mātou. 7 Engari i ngāwari mātou i waenganui i a koutou, i rite ki te kaiatawhai e whakaahuru ana i āna tamariki ake. 8 Pērā tonu tō mātou matenui ki a koutou, ehara i te mea ko te rongopai anake o te Atua tā mātou i pai ai kia hoatu ki a koutou, engari ko ō mātou ake wairua, i te mea kua aroha nui mātou ki a koutou. 9 E mahara ana hoki koutou, e ōku tēina, ki tā mātou mahi, ki tō mātou māuiui; mahi ana mātou i te pō, i te ao, kei taimaha ki tētahi o koutou, kauwhautia ana hoki e mātou te rongopai o te Atua ki a koutou.

10 Ko koutou ngā kaititiro, ko te Atua hoki, ki te tapu, ki te tika, ki te kore hē o tā mātou whakahaere ki a koutou e whakapono nā. 11 Ā, e mātau ana anō koutou ki tā mātou mahi ki tētahi, ki tētahi o koutou, pērā i tā te matua ki āna tamariki ake, te whakahauhau, te whakahihiri i a koutou, te tohutohu, 12 mō tā koutou haere kia rite ki tā te Atua, nāna nei koutou i karanga ki tōna rangatiratanga, ki tōna korōria.

13 Mō konei mātou ka whakawhetai tonu nei ki te Atua, nō te mea i tō koutou tahuritanga ki te kupu a te Atua i rongo rā koutou ki a mātou, ehara i te mea he tahuri nō koutou ki te kupu tangata, engari ki te kupu a te Atua, ko ia pū nā hoki ia e mahi nā i roto i a koutou, i te hunga e whakapono nā. 14 Kua whai nā hoki koutou, e ōku tēina, i te tauira a ngā hāhi a te Atua i Hūria i roto i a Karaiti Īhu. Ko ō koutou matenga hoki i ngā tāngata o tō koutou ake iwi kua rite ki o ērā matenga i ngā Hūrai. 15 Nā rātou hoki i whakamate te Ariki, a Īhu, me ngā poropiti, ā, i panā mātou ki waho; kāhore ā rātou whakamānawareka ki te Atua, ā, he hoariri rātou nō ngā tāngata katoa. 16 E ārai mai ana i a mātou kei kōrero ki ngā tauiwi kia ora ai, he mea tēnei e tutuki ai ō rātou hara i ngā wā katoa; otirā, ka whakapaua rawatia te riri ki a rātou.

Te Hiahia o Pāora ki te Toro anō ki a Rātou

17 Ko mātou ia, e ōku tēina, he iti nei te wāhi kua wehea mai nei mātou i a koutou, ko ngā tinana, kāhore te ngākau, hira rawa tō mātou tākare kia kite i tō koutou kanohi, nui atu te hiahia. 18 Nō reira, i te whai kia tae atu ki a koutou, ko ahau, ko Pāora, i tuatahi, ā, i tuarua; heoi, nā Hātana mātou i whakaware. 19 He aha hoki tā mātou e tūmanako atu ai, e hari ai, he aha oti te karauna e whakamanamana ai mātou? He teka ianei ko koutou i te aroaro o tō tātou Ariki, o Īhu Karaiti, ā tōna taenga mai? 20 Ko koutou hoki tō mātou korōria, tō mātou hari.