João 7

1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti. 2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků. 3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš. 4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu. 5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho. 6 I dí jim Ježíš: Èas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov. 7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou. 8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil. 9 To pověděv jim, zůstal v Galilei. 10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě. 11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen? 12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup. 13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů. 14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil. 15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se? 16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal. 17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe. 18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není. 19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati? 20 Odpověděl zástup a řekl: Ïábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati? 21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte. 22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka. 23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu? 24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte. 25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti? 26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus? 27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl. 28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte. 29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal. 30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho. 31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí? 32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali. 33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal. 34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti. 35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany? 36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti? 37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se. 38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé. 39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.) 40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok. 41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus? 42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus? 43 A tak různice v zástupu stala se pro něj. 44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj. 45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli? 46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk. 47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni? 48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů? 49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou. 50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich: 51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil? 52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal. 53 I šel jeden každý do domu svého.

Ko Īhu me Ōna Tēina

1 I muri i ēnei mea ka hāereere a Īhu i Karirī; kāhore hoki ia i pai ki te hāereere i Hūria, e rapu ana hoki ngā Hūrai kia whakamatea ia. 2 Nā, kua tata te hākari a ngā Hūrai, te Hākari Whare Wharau. 3 Nā, ka mea ōna tēina ki a ia, "Haere atu i konei, anga atu ki Hūria, kia kite ai hoki āu ākonga i āu mahi e mahi nei koe. 4 E kore hoki tētahi tangata e mea huna i tētahi mea, ki te whai ia kia ara tōna ingoa. Ki te mea koe i ēnei mea, kia kite te ao i a koe." 5 (Ko ōna tēina tonu hoki kīhai i whakapono ki a ia.)

6 Nā, ka mea a Īhu ki a rātou, "Kāhore anō kia taea noatia tōku tāima; ko tō koutou tāima ia kei ngā wā katoa. 7 E kore e āhei kia kino te ao ki a koutou; engari ka kino ki ahau, nō te mea e whakaaturia ana e ahau te kino o āna mahi. 8 Haere koutou ki tēnei hākari; e kore ahau e haere wawe ki tēnei hākari; kāhore hoki tōku tāima kia āta rite noa." 9 Ā, ka mutu tēnei kōrero āna ki a rātou, ka noho tonu ia ki Karirī.

Ko Īhu i te Hākari Wharau

10 Ā, nō ka riro ōna tēina ki te hākari, ka haere anō hoki ia, ehara i te mea whakakite nui, engari i tū-ā-huna. 11 Heoi, i rapu ngā Hūrai i a ia i te hākari, i mea, "Kei hea ia?"

12 He nui hoki te kōrero kōmuhumuhu mōna i roto i te mano. Ko ētahi i mea, "He tangata pai ia," ko ētahi i mea, "Kāhore, engari e whakapōhēhē ana ia i te iwi." 13 Heoi, kīhai i rahi te kōrero a tētahi tangata mōna, he wehi ki ngā Hūrai.

14 Nā, i waenganui o te hākari, ka haere a Īhu ki roto ki te temepara whakaako ai. 15 Ā, ka mīharo ngā Hūrai, ka mea, "Nā te aha i hua ai te mōhio o tēnei tangata, ehara nei hoki ia i te mea whakaako?"

16 Ka whakahoki a Īhu ki a rātou, ka mea, "Ehara i te mea nāku ake tāku e whakaako nei, engari, nā tōku kaitono mai. 17 Ki te pai tētahi tangata ki te mea i tāna e pai ai, e mātau ia ki te whakaakoranga, nā te Atua rānei, he kōrero nāku ake rānei. 18 Ko te tangata nāna ake tāna kōrero, e whai ana ia i tōna ake korōria; tēnā ki te whai tētahi i te korōria o tōna kaitono, e pono ana ia, ā, kāhore ōna hē. 19 He teka ianei nā Mohi te ture i hoatu ki a koutou, ā, kāhore e whakaritea te ture e tētahi o koutou? He aha koutou ka whai nei kia whakamatea ahau?"

20 Nā, ka whakahoki te mano ka mea, "He rēwera tōu! Ko wai te whai ana kia whakamatea koe?"

21 Ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "Kotahi āku mahi i mahi ai, ā, e mīharotia ana e koutou katoa. 22 I hōmai e Mohi te kotinga ki a koutou (ehara anō ia i te mea nā Mohi ake, engari nā ngā tūpuna), e kokoti ana hoki koutou i te tangata i te hāpati. 23 Ki te kotia te tangata i te hāpati, kei takahia te ture a Mohi; e riri ana oti koutou ki ahau, mōku i whakaora rawa i te tangata i te hāpati? 24 Kaua e waiho te whakawā i runga i tā te kanohi, engari kia tika tā koutou whakawā."

Ko Ia te Karaiti?

25 Me i reira ka mea ētahi o ngā tāngata o Hiruhārama, "Ehara oti tēnei i a ia e whāia nei e rātou kia whakamatea? 26 Nā, māia tonu tāna kōrero, ā, kāhore ā rātou kupu ki a ia. E tino mātau ana rānei ngā rangatira, ko te Karaiti pū tēnei? 27 Otiia, e mātau ana tātou ki te wāhi i puta mai ai tēnei; tēnā ka tae mai a te Karaiti, kāhore he tangata e mātau ki te wāhi e puta mai ai ia."

28 Nā, ka karanga a Īhu i te temepara i a ia e whakaako ana, ka mea, "E mātau ana koutou ki ahau, e mātau ana anō ki te wāhi i haere mai ai ahau. Ehara i ahau ake tāku haere mai, engari, e pono ana te kaitono mai i ahau; kāhore nei koutou i mātau ki a ia. 29 E mātau ana ahau ki a ia; i puta mai hoki ahau i a ia, nāna anō ahau i tono mai."

30 Ā, i whai rātou kia hopukia ia; otiia, kīhai i pā te ringa o tētahi ki a ia, kāhore hoki tōna hāora i taka noa. 31 Ā, he tokomaha o te mano whakapono ki a ia, i mea, "Ka tae mai a te Karaiti, tērā rānei e maha atu āna merekara e mea ai i a tēnei e mea nei?"

Ka Tonoa atu ngā Kaitiaki kia Hopu i a Īhu

32 I rongo ngā Parihi i te mano e kōrerorero ana i ēnei mea mōna; nā, ka tonoa mai e ngā Parihi rātou ko ngā tohunga nui he kātipa ki te hopu i a ia.

33 Nā, ka mea a Īhu ki a rātou, "He iti noa ake te wāhi e noho ai ahau ki a koutou, kātahi ahau ka haere ki tōku kaitono mai. 34 Tērā koutou e rapu i ahau, heoi, e kore koutou e kite; e kore hoki koutou e āhei te haere ake ki te wāhi e noho ai ahau."

35 Nā, ka mea ngā Hūrai ki a rātou anō, "E haere oti te tangata nei ki hea, e kore ai e kitea e tātou? E haere oti ia ki ngā manene i roto i ngā Kariki, ako ai i ngā Kariki? 36 He kī aha tēnei e kī nei ia, ‘Tērā koutou e rapu i ahau, ā, e kore e kite. E kore hoki koutou e āhei te haere ake ki te wāhi e noho ai ahau’?"

Ngā Awa o te Wai Ora

37 I te rā whakamutunga, i te rā nui o te hākari, ka tū a Īhu, ka karanga, ka mea, "Ki te matewai tētahi, haere mai ia ki ahau, kia inu. 38 Ki te whakapono tētahi ki ahau, ka rite ki tā te karaipiture, ‘ka rere mai ngā wai ora i roto i tōna kōpū.’ " 39 I kōrerotia tēnei e ia mō te Wairua, meāke nei riro i te hunga e whakapono ana ki a ia; kāhore anō hoki te Wairua Tapu kia hōmai noa; nō te mea kīanō a Īhu i whakakorōriatia noatia.

He Wehenga i Waenganui i ngā Tāngata

40 Ko ētahi o te mano i tō rātou rongonga i tēnei kupu, i mea, "He pono ko te Poropiti tēnei."

41 Ka mea ētahi, "Ko te Karaiti tēnei."

Ko ētahi i mea, "E puta mai rānei a te Karaiti i Karirī? 42 Kāhore koia te karaipiture i mea, e puta mai a te Karaiti i te uri o Rāwiri, i Pēterehema, i te kāinga i noho ai a Rāwiri?" 43 Nā, ka waiho ia hei take wehewehenga mā te mano. 44 Ko ētahi o rātou i mea kia hopukia ia; otirā, kīhai i pā ngā ringa o tētahi ki a ia.

Te Whakapono kore o ngā Rangatira Hūrai

45 Nā, ko te taenga atu o ngā kātipa ki ngā tohunga nui rātou ko ngā Parihi; ka mea atu ēnei ki a rātou, "He aha ia tē kawea mai ai e koutou?"

46 Ka whakahokia e ngā kātipa, "Kāhore rawa he tangata i rite āna kōrero ki a tēnei."

47 Nā, ka whakahokia tā rātou e ngā Parihi, "Kua tinihangatia anō hoki koutou? 48 Kua whakapono koia tētahi o ngā rangatira, o ngā Parihi rānei ki a ia? 49 Ko tēnei hunga ia e kore nei e mātau ki te ture, ka oti rātou te kanga."

50 Ka mea a Nikorima ki a rātou, tērā i haere mai rā ki a ia i mua, ko ia hoki tētahi o rātou, 51 "Ka whakahēngia rānei te tangata e tō tātou ture, i te mea kāhore anō i whakarongo noa ki a ia, i mātau hoki ki tāna mahi?"

52 Nā, ka whakahoki rātou, ka mea ki a ia, "Ko koe hoki tētahi nō Karirī? Tēnā rapua, ka kite koe, kāhore kia ara noa tētahi poropiti i Karirī."

53 Nā, hoki ana rātou ki tōna whare, ki tōna whare.