João 8

1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou. 2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je. 3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku, 4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila. 5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš? 6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi. 7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem. 8 A opět schýliv se, psal na zemi. 9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci. 10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil? 11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více. 12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života. 13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé. 14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu. 15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného. 16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec. 17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest. 18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec. 19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste. 20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho. 21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti. 22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti? 23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto. 24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich. 25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám. 26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě. 27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim. 28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím. 29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky. 30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho. 31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete. 32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí. 33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete? 34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha. 35 A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky. 36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete. 37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás. 38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte. 39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy. 40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil. 41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha. 42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal. 43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé. 44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži. 45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi. 46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte? 47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste. 48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš? 49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili. 50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí. 51 Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. 52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. 53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš? 54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest. 55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám. 56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se. 57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl? 58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem. 59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.

Tētahi Wahine i mau i te Pūremu

1 Ko Īhu ia i haere ki Maunga Ōriwa. 2 Ā, i te atatū ka hoki anō ia ki te temepara, ā, tae katoa ana te iwi ki a ia. Nā, ka noho ia, ka whakaako i a rātou. 3 Kātahi, ka ārahina mai ki a ia e ngā karaipi rātou ko ngā Parihi tētahi wahine i hopukia e pūremu ana; ā, whakatūria ana ki waenganui. 4 Ka mea rātou ki a ia, "E te Kaiwhakaako, i hopukia pūtia te wahine nei e pūremu ana. 5 I whakahau a Mohi ki a mātou i roto i te ture, kia ākina ngā pēnei ki te kōhatu. Tēnā koa tāu kī?" 6 I pēnei ai rātou he whakamātautau mōna, kia whai take ai rātou e whakapāngia ai he hē ki a ia. Ka piko a Īhu, ā, tuhituhi ana tōna ringa ki te whenua.

7 Ā, ka tohe tonu rātou ki te ui ki a ia ka whakatika ake ia, ka mea ki a rātou, "Ko te tangata o koutou kāhore ōna hara, māna te kōhatu mātāmua e āki ki a ia." 8 Nā, ka piko anō ia, ka tuhituhi ki te whenua.

9 Ā, i tō rātou rongonga, ka haere takitahi atu ki waho, nā ngā kaumātua i tīmata, ā poto noa ō muri rawa. Ā, ko Īhu anake i mahue, me te wahine e tū ana i waenganui. 10 Ā, ko te marangatanga ake o Īhu, ka mea ki a ia, "E tai, kei hea rātou? Kāhore he tangata i whakatau hē ki a koe?"

11 Anō rā ko tērā, "Kāhore, e te Ariki."

Ka mea a Īhu ki a ia, "Kāhore anō hoki ahau e whakatau i te hē ki a koe; haere, kāti te hara."

Ko Īhu te Mārama o te Ao

12 I kī atu anō a Īhu ki a rātou, i mea, "Ko ahau te whakamārama o te ao; ki te aru tētahi i ahau, e kore ia e haere i te pōuri, engari, ka whiwhi ki te mārama o te ora."

13 Nā, ka mea ngā Parihi ki a ia, "Ko koe anō tōu kaiwhakaatu; ehara tāu i te whakaatu pono."

14 Ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "Ahakoa ko ahau anō tōku kaiwhakaatu, he pono tāku whakaatu; nō te mea e mātau ana ahau ki te wāhi i haere mai ai ahau, ki te wāhi hoki e haere atu nei ahau; ko koutou ia kāhore e mātau ki te wāhi i haere mai ai ahau, ki te wāhi anō e haere atu nei ahau. 15 Nā te kikokiko tā koutou tikanga whakawā; e kore ahau e whakawā i tētahi. 16 Ā, ki te whakawā ahau, he tika tāku whakawā; ehara hoki i te mea ko ahau anake, engari, ko māua ko te Matua nāna nei ahau i tono mai. 17 Āe, kua oti anō te tuhituhi i roto i tō koutou ture, He pono te whakaatu a ngā tāngata tokorua. 18 Ko ahau tēnei hei kaiwhakaatu mōku anō, hei kaiwhakaatu anō mōku te Matua, nāna nei ahau i tono mai."

19 Nā, ka mea rātou ki a ia, "Kei hea tōu Matua?"

Ka whakahokia e Īhu, "Kāhore koutou e mātau ki ahau, kāhore anō ki tōku Matua; me i mātau koutou ki ahau, kua mātau anō ki tōku Matua."

20 I kōrerotia ēnei kupu e Īhu i te whare takotoranga taonga, i a ia e whakaako ana i roto i te temepara; ā, kāhore tētahi i hopu i a ia; kīanō hoki tōna hāora i taka noa.

E Kore Koe e Haere ki Tāku Haere

21 Me i reira ka kī atu anō a Īhu ki a rātou, "E haere atu ana ahau, ā, tērā koutou e rapu i ahau, e mate anō hoki i roto i tō koutou hara. E kore koutou e āhei te haere ake ki te wāhi e haere ai ahau."

22 Nā, ka mea ngā Hūrai, "E whakamate oti ia i a ia anō? Inā ia ka mea, ‘E kore koutou e āhei te haere ake ki te wāhi e haere ai ahau.’ "

23 Anō rā ko ia ki a rātou, "Nō raro nei koutou; nō runga ahau; nō tēnei ao koutou; ehara ahau i tēnei ao. 24 Koia ahau i mea ai ki a koutou, e mate koutou i roto i ō koutou hara; ki te kore hoki koutou e whakapono ko ahau ia, e mate koutou i roto i ō koutou hara."

25 Kātahi rātou ka mea ki a ia, "Ko wai koe?"

Nā, ka mea a Īhu ki a rātou, "Ko tāku anō kōrero ai ki a koutou i te tīmatanga. 26 He maha āku mea e kōrero ai, e whakawā ai mō koutou; otirā, e pono ana tōku kaitono mai; e kōrerotia ana hoki e ahau ki te ao ngā mea i rongo ai ahau ki a ia."

27 Kīhai rātou i mātau ko te Matua tāna i kōrero ai ki a rātou. 28 Kātahi a Īhu ka mea ki a rātou, "Kia oti te Tama a te tangata te whakairi e koutou, ko reira koutou mātau ai ko ahau ia, ā, e kore e meatia tētahi mea e ahau ake; engari, ko ā tōku Matua i whakaako mai ai ki ahau, ko ēnei āku e kōrero nei. 29 Kei ahau nei anō tōku kaitono mai; kīhai ahau i waiho e te Matua ko ahau anake, nō te mea e mahi tonu ana ahau i ngā mea e paingia ana e ia."

30 Nā, i a ia e kōrero ana i ēnei mea, he tokomaha i whakapono ki a ia.

Mā te Pono Koutou ka Rangatira ai

31 Me i reira ka mea a Īhu ki ngā Hūrai i whakapono ki a ia, "Ki te mau tonu koutou ki tāku kupu, he tino ākonga koutou nāku; 32 ā, e mātau koutou ki te pono, mā te pono anō koutou ka rangatira ai."

33 Ka whakahokia e rātou ki a ia, "He whānau mātou nā Āperahama, kāhore mātou i waiho noa hei pononga mā tētahi tangata. He aha tāu e mea, ‘Ka rangatira koutou’?"

34 Ka whakahokia e Īhu ki a rātou, "He pono, he pono tāku e mea nei ki a koutou, he pononga nā te hara ngā kaimahi katoa i te hara. 35 E kore te pononga e noho tonu i te whare; ko te Tama ia e noho tonu ana. 36 Nā, i te mea ka whakarangatiratia koutou e te Tama, he tino rangatira koutou. 37 E mātau ana anō ahau, he whānau koutou nā Āperahama; heoi, e whai ana koutou kia whakamatea ahau, he kore hoki nō tāku kupu e mau i roto i a koutou. 38 E kōrerotia ana e ahau tāku i kite ai ki tōku Matua; e mahia ana e koutou tā koutou i kite ai ki tō koutou matua."

39 Ka whakahoki rātou, ka mea ki a ia, "Ko Āperahama tō mātou matua."

Ka mea a Īhu ki a rātou, "Me he tamariki koutou nā Āperahama, kua mahia e koutou ngā mahi a Āperahama. 40 Tēnā ko tēnei, e whai ana koutou kia whakamatea ahau, te tangata nāna i kōrero te pono ki a koutou, tāku hoki i rongo ai ki te Atua. Kīhai a Āperahama i pēnā. 41 E mahi ana koutou i ngā mahi a tō koutou matua."

Kātahi rātou ka mea ki a ia, "Kīhai mātou i whānau pōriro; kotahi tō mātou Matua, ko te Atua."

42 Ka mea anō a Īhu ki a rātou, "Mehemea ko te Atua tō koutou Matua, kua aroha koutou ki ahau; i haere mai hoki ahau i te Atua, ā, kua tae mai nei. Kīhai hoki ahau i haere noa mai, engari, nāna ahau i tono mai. 43 He aha rā koutou tē mātau ai ki tāku kōrero? Nō te mea e kore koutou e āhei te whakarongo ki tāku kupu. 44 Nā tō koutou matua koutou, nā te rēwera, e pai ana hoki kia mea i tā tō koutou matua i hiahia ai. He kaikōhuru ia nō te tīmatanga, kīhai hoki i tū i roto i te pono, nō te mea kāhore he pono i roto i a ia. Ki te kōrero teka ia, e kōrero ana i āna; he kōrero teka hoki ia, ko te matua o te teka. 45 I tāku kōrerotanga i te pono, kāhore koutou e whakapono ki ahau. 46 Ko wai o koutou hei whakaatu he hara tōku? Ki te pono tāku kōrero, he aha koutou tē whakapono ai ki ahau? 47 E whakarongo ana te tangata a te Atua ki ngā kōrero a te Atua; koia koutou tē whakarongo ai, nō te mea ehara koutou i te Atua."

Ko Īhu rāua ko Āperahama

48 Nā, ka whakahoki ngā Hūrai, ka mea ki a ia, "Kāhore koia i tika tā mātou i mea rā, nō Hamaria koe, ā, he rēwera tōu?"

49 Ka whakahokia e Īhu, "Kāhore ōku rēwera; engari e whakahōnore ana ahau i tōku Matua, ko koutou ia te whakakāhore ana i te hōnore mōku. 50 Kāhore āku whai i te korōria mōku; tērā anō te kaiwhai, te kaiwhakatikatika. 51 He pono, he pono tāku e mea nei ki a koutou, ki te pupuri tētahi i tāku kupu, e kore rawa ia e kite i te mate."

52 Ka mea ngā Hūrai ki a ia, "Kātahi mātou ka mōhio he rēwera tōu. Kua mate a Āperahama rātou ko ngā poropiti, ā, e mea ana koe, ‘Ki te pupuri tētahi i tāku kupu, e kore rawa ia e pāngia e te mate.’ 53 He nui oti koe i tō mātou matua, i a Āperahama kua mate nei? Kua mate anō ngā poropiti. Ki tāu ko wai koe?"

54 Ka whakahokia e Īhu, "Ki te whakahōnore ahau i ahau anō, he hōnore noa tōku. Ko tōku Matua hei whakahōnore i ahau; ko tā koutou e mea nei ko ia tō koutou Atua. 55 Heoi, kāhore koutou i mātau ki a ia, ko ahau ia e mātau ana ki a ia, ā, ki te mea ahau, ‘Kāhore ahau e mātau ki a ia,’ he tangata teka ahau, he pēnā me koutou. Otirā, e mātau ana ahau ki a ia, e pupuri ana i tāna kupu. 56 I hari tō koutou matua, a Āperahama, mōna ka kite i tōku rā; i kite ia, ā, koa ake."

57 Kātahi, ka mea ngā Hūrai ki a ia "Kāhore noa i rima tekau noa ōu tau, ā, kua kite koe i a Āperahama?"

58 Ka mea a Īhu ki a rātou, "He pono, he pono tāku e mea nei ki a koutou, kāhore noa anō a Āperahama, ko ahau tēnei." 59 Nā, ka mau rātou ki ētahi kōhatu hei epa ki a ia, heoi, huna ana a Īhu i a ia, puta ana i roto i te temepara.