João 6

1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské. 2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými. 3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými. 4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský. 5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito? 6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.) 7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal. 8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra: 9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé? 10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců. 11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli. 12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou. 13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli. 14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět. 15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný. 16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři. 17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim. 18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se. 19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se. 20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se. 21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili. 22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili, 23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,) 24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše. 25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel? 26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste. 27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. 28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží? 29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal. 30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš? 31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti. 32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý. 33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu. 34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky. 35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy. 36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte. 37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven. 38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal. 39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den. 40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. 41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil. 42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil? 43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek. 44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. 45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně. 46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce. 47 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. 48 Jáť jsem ten chléb života. 49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli. 50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť. 51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. 52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti? 53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě. 54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. 55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj. 56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm. 57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne. 58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. 59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum. 60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti? 61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží? 62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl? 63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou. 64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi. 65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého. 66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více. 67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti? 68 I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš. 69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého. 70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest. 71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.

Ka Whāngaia e Īhu te Rima Mano

1 Muri iho i ēnei mea ka whiti atu a Īhu i te moana o Karirī, (arā i te moana o Taipiria.) 2 Ā, he rahi te hui i aru i a ia, i kite hoki rātou i āna merekara i mea ai ia ki ngā tūroro. 3 Nā, ka haere a Īhu ki runga i te maunga, ā, noho ana i reira rātou ko āna ākonga. 4 Kua tata hoki te Kapenga, te hākari a ngā Hūrai.

5 Ā, nō te marangatanga ake o ngā kanohi o Īhu, ka kite i te rahi o te hui e haere mai ana ki a ia; ka mea ia ki a Piripi, "Ko hea tātou hoko ai i ētahi taro, kia kai ai ēnei?" 6 I pēnei ai tāna kī hei whakamātau mōna; i mōhio hoki ia ki tāna e mea ai.

7 Ka mea a Piripi ki a ia, "E kore e ranea mā rātou ngā taro o ngā pene e rua rau, kia whiwhi ai tēnei, tēnei o rātou i tētahi wāhi iti."

8 Ka mea tētahi o āna ākonga ki a ia, a Anaru, teina o Haimona Pita, 9 "He tamaiti tēnei, e rima āna taro pāre, e rua ika nonohi. Heoi, hei aha ēnei mā tēnei ope nui?"

10 Nā, ka mea a Īhu, "Meinga ngā tāngata kia noho." (He nui hoki te tarutaru i taua wāhi.) Nā, noho ana ngā tāne ki raro, te tokomaha me te mea e rima mano. 11 Nā, ka mau a Īhu ki ngā taro; ā, ka mutu te whakawhetai, ka tuwha atu ki te hunga e noho rā; me ngā ika anō, tā rātou i pai ai.

12 Ā, nō ka mākona rātou, ka mea ia ki āna ākonga, "Kohikohia ngā toenga o ngā whatiwhatinga, kei maumauria tētahi wāhi." 13 Nā, kohikohia ana e rātou, ā, whakakīia ana ngā kete tekau mā rua ki ngā whatiwhatinga o ngā taro pāre e rima, ki ngā toenga a ngā tāngata i kai rā.

14 Ā, i te kitenga o aua tāngata i te merekara i meatia e Īhu, ka kī rātou, "Ko ia anō tēnei, ko te poropiti e haere mai ana ki te ao." 15 Nā, ka mahara a Īhu, meāke rātou haere mai ki te tango i a ia, ki te whakakīngi i a ia, nā, maunu ana anō ia ki te maunga, ko ia anake.

Ka Haere a Īhu i runga i te Moana

16 Ā, nō ka ahiahi, ka haere āna ākonga ki te moana. 17 Nā, ka eke rātou ki te kaipuke, ka whakawhiti ki tāwāhi o te moana, ki Kaperenauma. Ā, kua pōuri noa ake, kāhore anō a Īhu kia tae noa mai ki a rātou. 18 Nā, ko te tūranga o te moana, he nui hoki nō te pūhanga o te hau. 19 Nā, i tō rātou hoenga atu, e rua tekau mā rima, e toru tekau rānei pāronga, ka kite i a Īhu e haere māori ana i runga i te moana, e whakatata ana ki te kaipuke; nā ka mataku rātou. 20 Nā, ka mea ia ki a rātou, "Ko ahau tēnei, aua e wehi." 21 Nā, ka mea rātou kia eke ia ki te kaipuke; ā, kīhai i aha kua ū te kaipuke ki te wāhi i hoe ai rātou.

Ka Kimi ngā Tāngata i a Īhu

22 I te aonga ake, ka mahara te mano e tū ana ki tērā taha o te moana, kāhore he poti kē atu o reira, ko tērā anake i eke ai āna ākonga, kīhai hoki a Īhu i eke tahi rātou ko āna ākonga ki te poti, engari, ko āna ākonga anake i haere. 23 He poti kē rā ia i ū mai i Taipiria ki pahaki atu o te wāhi i kai ai rātou i te taro i tā te Ariki whakawhetainga. 24 Ā, i te kitenga o te mano kāhore a Īhu i reira, kāhore anō hoki āna ākonga, ka eke hoki rātou ki ngā kaipuke, ka rere ki Kaperenauma ki te rapu i a Īhu.

Ko Īhu, te Taro o te Ora

25 Ā, nō tō rātou kitenga i a ia i tāwāhi o te moana, ka mea ki a ia, "E Rapi, nōnahea koe i tae mai ai ki konei?"

26 Ka whakahoki a Īhu ki a rātou, ka mea, "He pono, he pono tāku e mea nei ki a koutou, ehara i te mea he kitenga nō koutou i ngā merekara i rapu ai koutou i ahau, engari, nō te mea i kai koutou i ngā taro, ā, ka mākona. 27 Aua e mahia te kai memeha, engari, te kai e mau tonu ana ā te ora tonu rā anō, ko tā te Tama hoki a te tangata e hoatu ai ki a koutou. Kua oti hoki ia te whai tohu e te Atua, e te Matua."

28 Nā, ka mea rātou ki a ia, "Me aha mātou e mahi ai i ngā mahi a te Atua?"

29 Ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "Ko tā te Atua mahi tēnei, kia whakapono koutou ki tāna i tono mai ai."

30 Nā, ka mea rātou ki a ia, "Ko tēhea tohu te meatia ana e koe kia kite ai mātou, kia whakapono ai ki a koe? Tēnā koa tāu mahi? 31 I kai ō tātou mātua i te mana i te koraha; ko te mea hoki tēnā i tuhituhia, ‘I hōmai e ia he taro i te rangi hei kai mā rātou.’ "

32 Nā, ko te meatanga a Īhu ki a rātou, "He pono, he pono tāku e mea nei ki a koutou, ehara i a Mohi nāna i hoatu tēnā taro ki a koutou i te rangi. Engari, tēnei te hoatu nei e tōku Matua ki a koutou te taro pono o te rangi. 33 Ko te taro hoki a te Atua ko ia e heke iho ana i te rangi, e hōmai ana i te ora ki te ao."

34 Nā, ka mea rātou ki a ia, "E te Ariki, hōmai tēnei taro ki a mātou i ngā wā katoa."

35 Ka mea a Īhu ki a rātou, "Ko ahau te taro o te ora. Ki te haere mai tētahi ki ahau, e kore rawa ia e hiakai; ki te whakapono hoki tētahi ki ahau, e kore rawa ia e matewai. 36 Otirā, i mea anō ahau ki a koutou, kua kite koutou i ahau, ā, kāhore i whakapono. 37 Ko ā te Matua e hōmai ai ki ahau ka haere katoa mai ki ahau; ā, ki te haere mai tētahi ki ahau, e kore rawa e pangā e ahau ki waho, 38 i heke iho hoki ahau i te rangi, ehara i te mea hei mahi i tāku i pai ai, engari, i tā tōku kaitono mai i pai ai. 39 Ko tā te Matua i pai ai, nāna nei ahau i tono mai, koia tēnei, kia kaua e ngaro i ahau tētahi wāhi o ngā mea katoa i hōmai e ia ki ahau; engari, kia whakaarahia ake e ahau ā te rā whakamutunga. 40 Ko tā tōku Matua hoki tēnei i pai ai, ko te tangata e kite ana i te Tama, e whakapono ana anō ki a ia, kia whiwhi ia ki te ora tonu; māku anō ia e whakaara ake ā te rā whakamutunga."

41 Nā, ka kōrero kōmuhumuhu ngā Hūrai ki a ia, mōna i mea, "Ko ahau te taro i heke iho i te rangi." 42 Ka mea rātou, "Ehara oti tēnei i a Īhu, tama a Hōhepa, e mōhio nei tātou ki tōna pāpā rāua ko tōna whaea? Ha! He pēhea tāna e kī nei, ‘I heke iho ahau i te rangi’?"

43 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "Kāti te kōmuhumuhu i roto i a koutou. 44 Kāhore he tangata e āhei te haere mai ki ahau, ki te kāhore ia e kūmea mai e te Matua, nāna nei ahau i tono mai. Ā, māku anō ia e whakaara ake ā te rā whakamutunga. 45 Kua oti te tuhituhi i roto i ngā poropiti, ‘Ā, ka whakaakona rātou katoa e te Atua.’ Nā, ko te tangata kua rongo ki te Matua, kua ākona hoki, ka haere mai ki ahau. 46 Ehara i te mea kua kite tētahi i te Matua; ko ia anake i puta mai i te Atua, ko ia kua kite i te Matua. 47 He pono, he pono tāku, e mea nei ki a koutou, Ki te whakapono tētahi, he ora tonu tōna. 48 Ko ahau te taro o te ora. 49 I kai rā ō koutou mātua i te mana i te koraha, ā, i mate rātou. 50 Ko te taro tēnei e heke iho ana i te rangi, kia kai ai te tangata i a ia, ā, kia kaua e mate. 51 Ko ahau te taro ora i heke iho i te rangi; ki te kai tētahi i tēnei taro, e ora tonu ia. Āe rā, ko te taro e hoatu e ahau ko ōku kikokiko, e hoatu e ahau hei oranga mō te ao."

52 Nā, ka totohe ngā Hūrai tētahi ki tētahi, ka mea, "Me pēhea e hōmai ai e tēnei tangata ōna kikokiko kia kainga e tātou?"

53 Nā, ko te meatanga a Īhu ki a rātou, "He pono, he pono tāku e mea nei ki a koutou, ki te kāhore koutou e kai i ngā kikokiko o te Tama a te tangata, e inu i ōna toto, kāhore he ora i roto i a koutou ake. 54 Ko ia e kai ana i ōku kikokiko, e inu ana i ōku toto, he ora tonu tōna; ā, māku ia e whakaara ake ā te rā whakamutunga. 55 He kai pono hoki ōku kikokiko, he mea pono ōku toto hei inumanga. 56 Ko ia e kai ana i ōku kikokiko, e inu ana i ōku toto, e noho ana i roto i ahau, me ahau hoki i roto i a ia. 57 Nā te Matua ora hoki ahau i tono mai, nō te Matua anō tōku ora; waihoki ki te kai tētahi i ahau, kei ahau he ora mōna. 58 Ko te taro tēnei i heke iho i te rangi. E kore e pērā i tā ō koutou mātua i kai rā, ā, mate ana. Ki te kai tētahi i tēnei taro, e ora tonu ia."

59 I kōrerotia ēnei mea e ia i roto i te whare karakia, i a ia e whakaako ana i Kaperenauma.

Ngā Kupu o te Ora Mutungakore

60 Nā, he tokomaha āna ākonga i te rongonga, i mea, "He kupu pakeke tēnei; ko wai e āhei te whakarongo atu?"

61 Ka mōhio ia a Īhu i roto i a ia, e kōmuhumuhu ana āna ākonga ki tēnei, ka mea ia ki a rātou, "E hē ana koutou ki tēnei? 62 Ka pēhea rā ki te kite koutou i te Tama a te tangata e kake atu ana ki te wāhi i noho ai ia i mua? 63 Ko te wairua te whakaora ana; kāhore a te kikokiko wāhi. Ko ngā kupu e kōrero nei ahau ki a koutou he wairua, he ora. 64 Tēnei anō ia ētahi o koutou kāhore ō rātou whakapono." (I mātau hoki a Īhu nō te tīmatanga ki ngā mea kāhore ō rātou whakapono, ki te tangata anō e tukua ai ia.) 65 Ā, ka mea ia, "Nā, konei ahau i mea ai ki a koutou, kāhore he tangata e āhei te haere mai ki ahau, ki te kāhore e hoatu ki a ia e tōku Matua."

66 I taua wā, he tokomaha āna ākonga i hoki ki muri, ā, mutu ake tā rātou haere tahi me ia. 67 Nā, ka mea a Īhu ki te tekau mā rua, "E mea ana anō rānei koutou kia haere?"

68 Nā, ka whakahokia e Haimona Pita ki a ia, "E te Ariki, me haere mātou ki a wai? Kei a koe ngā kupu o te ora tonu. 69 Kua whakapono mātou, kua mātau, ko te Karaiti koe, ko te Tama a te Atua ora."

70 Ka whakahokia e Īhu ki a rātou, "He teka ianei kotahi tekau mā rua koutou i whiriwhiria e ahau, he rēwera anō tētahi o koutou?" 71 Ko Hūrā Ikariote tama a Haimona tāna i kōrero ai; ko te tangata hoki ia meāke nei tuku i a ia; ko tētahi hoki ia o te tekau mā rua.