1 Pedro 4

1 Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, totiž že ten, kdož na těle trpěl, přestal od hříchu, 2 K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po všecken čas, což ho ještě zůstává. 3 Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života našeho, v němž jsme vůli těla podle obyčeje pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství a v ohyzdném modlosloužení. 4 A protož když se k nim nepřipojujete v takovém jejich vydávání se v rozpustilosti, zdá se jim to cosi nového býti, a rouhají se tomu. 5 Tiť vydadí počet tomu, kterýž hotov jest souditi živé i mrtvé. 6 Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podle lidí, to jest z strany těla, ale živi byli podle Boha duchem. 7 Všemuť se pak přibližuje konec. 8 A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů. 9 Buďte vespolek přívětiví k hostem, bez reptání. 10 Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží. 11 Mluví-li kdo, mluviž jako řeči Boží; jestliže kdo přisluhuje, činiž to jakožto z moci, kteréž jemu uděluje Bůh, aby ve všem slaven byl Bůh skrze Jezukrista, kterémuž jest sláva a císařství na věky věků. Amen. 12 Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo. 13 Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím. 14 Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, kterémužto z strany jich zajisté rouhání se děje, ale z strany vaší oslavován bývá. 15 Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, aneb zloděj, neb zločinec, anebo všetečný. 16 Jestliže pak kdo trpí jako křesťan, nestyď se za to, ale oslavujž Boha v té částce. 17 Neboť jest čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv začíná se od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu? 18 A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže? 19 A protož i ti, kteříž trpí podle vůle Boží, jakožto věrnému Stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.

Ngā Oranga kua Whakahoungia

1 Nā, kua mamae nei o te Karaiti kikokiko mō tātou, e mau koutou ki ngā mea whawhai, arā ki taua whakaaro pū rā anō; ko te tangata hoki, kua mamae te kikokiko kua mutu te hara; 2 mō te wā e toe nei o te noho ki te kikokiko kia kaua i runga i ngā hiahia o te tangata, engari i tā te Atua i pai ai. 3 Kāti hoki mā tātou ko te wāhi o tō tātou ora kua pahemo nei, hei mahinga mā tātou i tā ngā tauiwi i pai ai, i a tātou i haere i runga i te hiahia taikaha, i ngā minamina, i te haurangi wāina, i te kakai, i te inu, i te karakia whakarihariha ki ngā whakapakoko. 4 He mea hou tēnei ki a rātou, arā tō koutou kāhore e rere tahi, e tōrere ki taua kino; ā, kōrero kino iho mō koutou. 5 Me kōrero anō rātou i ā rātou mahi ki a ia, e noho rite nei ki te whakawā i te hunga ora, i te hunga mate. 6 Mō konei rā i kauwhautia ai anō te rongopai ki te hunga kua mate, kia whakahēngia rātou, arā te kikokiko i runga i tā te tāngata, kia ora ia rātou, arā te wairua i runga i tā te Atua.

He Tuari Pai o ngā Pūmanawa i hōmai a te Atua

7 Kua tata ia te whakamutunga o ngā mea katoa; nā, kia whai whakaaro koutou, kia mataara, kia īnoi. 8 I te tuatahi o ngā mea katoa arohaina pūtia koutou e koutou anō; he tini hoki ngā hara ka hīpokina e te aroha. 9 Whakamanuhiritia tētahi e tētahi; kaua e amuamu. 10 Ko te mea kua riro noa i tētahi, i tētahi, meatia atu anō e koutou mā tētahi, mā tētahi, kia rite ki tā ngā tuari pai o ngā hōmaitanga maha a te Atua. 11 Ki te kōrero tētahi, kia rite tāna ki tā ngā kupu a te Atua. Ki te minita tētahi, kia rite tāna ki tō te kaha e hōmai ana e te Atua; kia whai korōria ai te Atua i ngā mea katoa i roto i a Īhu Karaiti; kei a ia te korōria me te mana ake ake. Āmine.

Ngā Mamae, nō te mea he Karaitiana ia

12 E ōku hoa aroha, kaua e kīia he hanga hou te tahunga i roto i a koutou hei whakamātautau i a koutou; ānō he mea hou tēnei kua pā ki a koutou. 13 Engari, ka uru nei koutou ki ngā mamae o te Karaiti, kia hari koutou; he mea hoki e hari ai koutou, whakamanamana rawa, ā te whakakitenga mai o tōna korōria. 14 Ki te tāwaia koutou mō te ingoa o te Karaiti, ka hari koutou; nō te mea e tau ana te Wairua o te korōria, me te Wairua o te Atua ki runga ki a koutou. 15 Kaua ia tētahi o koutou e whakamamaetia mō te mahi patu tangata, mō te tāhae, mō te mahi i te kino, mō te pokanoa ki a ērā meatanga. 16 Ki te whakamamaetia ia tētahi mō te kī he Karaitiana ia, kaua ia e whakamā; engari he mea tēnei e whakakorōria ai ia i te Atua.

17 Ko te wā hoki tēnei e tīmata ai te whakawā ki te whare o te Atua; ki te mea hoki kei a tātou te tuatahi, he pēhea rā te whakamutunga ki te hunga e kore e tahuri ki te rongopai o te Atua? 18 Ā,

"Ki te mea ka ora noa te tangata tika, kei hea he putanga

mō te tangata karakiakore, mō te tangata hara?"

19 Nā, ko te hunga anō kua pai nei te Atua kia whakamamaetia rātou, me tuku e rātou ō rātou wairua ki a ia, arā ki te Kaihanga pono, me te mahi anō ia i te pai.