1 Coríntios 15

1 Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte, 2 Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili. 3 Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem, 4 A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem. 5 A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti. 6 Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli. 7 Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů. 8 Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně. 9 Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží. 10 Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest. 11 Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili. 12 Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání? 13 Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal. 14 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše. 15 A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají. 16 Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal. 17 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich. 18 A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli. 19 Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí. 20 Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli. 21 Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých. 22 Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou. 23 Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho. 24 Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc. 25 Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho. 26 Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt. 27 Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko. 28 A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech. 29 Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé? 30 Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny? 31 Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem. 32 Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme. 33 Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání. 34 Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím. 35 Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou? 36 Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře. 37 A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné. 38 Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo. 39 Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí. 40 A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských, 41 Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě. 42 Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné; 43 Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné; 44 Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo. 45 Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího. 46 Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní. 47 První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe. 48 Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští. 49 A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského. 50 Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží. 51 Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu. 52 Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme. 53 Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost. 54 A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství. 55 Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé? 56 Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon. 57 Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista. 58 Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.

Te Aranga mai o Īhu Karaiti

1 Nā, me whakaatu e ahau ki a koutou, e ōku tēina, te rongopai i kauwhautia e ahau ki a koutou, tā koutou hoki i whakaae nā, tā koutou hoki e tū nā, 2 te mea hoki e ora nā koutou; ka whakaatu ahau ki a koutou i ngā kupu i kauwhau ai ahau ki a koutou, ki te mau tērā i a koutou, ki te mea ehara tō koutou i te whakapono noa.

3 I hoatu nā hoki e ahau ki a koutou i te tuatahi te mea i riro mai i ahau, arā: I mate a te Karaiti mō ō tātou hara, i pērā me tā ngā karaipiture; 4 ā, i tanumia; ā, i ara ake anō i te toru o ngā rā, i pērā me tā ngā karaipiture; 5 ā, ka whakakite ki a Kipa; muri iho ki te tekau mā rua. 6 Muri iho ka whakakite ki ngā hoa tokomaha ake i te rima rau i te kitenga kotahi, e ora nei anō te nuinga o rātou, ko ētahi ia kua moe; 7 muri iho ka whakakite ki a Hēmi; muri iho ki ngā āpōtoro katoa. 8 Ā muri rawa iho ka whakakite hoki ia ki ahau, me te mea i whānau tōmuri nei ahau.

9 Ko te iti rawa hoki ahau o ngā āpōtoro, kāhore e tau kia kīia he āpōtoro, mōku i whakatoi i te hāhi a te Atua. 10 Heoi, nā te aroha noa o te Atua tēnei āhua ōku. Kīhai anō tōna aroha noa ki ahau i maumauria; heoi, nui atu tāku mahi i tā rātou katoa. Ehara ia i te mea nāku, engari, nā te aroha noa o te Atua i mahi tahi me ahau. 11 Nā, ahakoa nāku, ahakoa nā rātou, ko tā mātou kauwhau tēnei, ko tā koutou anō tēnei i whakapono ai.

Tō Mātou Whakaaranga

12 Nā, e kauwhautia nei a te Karaiti, tōna aranga ake i te hunga mate, he pēhea te kupu a ētahi o koutou, kāhore he aranga ake o te hunga mate? 13 Mehemea hoki kāhore he aranga o te hunga mate, kīhai anō a te Karaiti i ara. 14 Mehemea hoki kāhore a te Karaiti i ara, maumau noa tā mātou kauwhau, maumau noa tō koutou whakapono. 15 Āe rā, ka kitea hoki mātou he kaiwhakaatu teka i tā te Atua; nō te mea ka whakaaturia nei e mātou te Atua, nāna i whakaara ake a te Karaiti; kīhai nei i whakaarahia e ia, ki te kāhore te hunga mate e ara. 16 Ki te kāhore hoki te hunga mate e whakaarahia, kīhai anō a te Karaiti i whakaarahia. 17 Ā, mehemea kāhore a te Karaiti i ara, he mea hanga noa tō koutou whakapono; kei roto tonu koutou i ō koutou hara. 18 Me te hunga hoki kua moe atu i roto i a te Karaiti, kua ngaro rātou. 19 Ki te mea hei tēnei ao anake he tūmanako mā tātou ki a te Karaiti, nui atu te pōuri mō tātou i ō ngā tāngata katoa.

20 Ko tēnei kua ara a te Karaiti i te hunga mate, kua waiho hei mātāmua mō te hunga kua moe. 21 Nā te tangata nei hoki te mate, waihoki nā te tangata te aranga o te hunga mate. 22 I roto hoki i a Ārama ka mate katoa ngā tāngata, waihoki i roto i a te Karaiti ka whakaorangia katoatia. 23 Otiia ko tēnei, ko tēnei, i tōna ake tūranga. Ko te Karaiti te mātāmua; muri iho ko te hunga a te Karaiti ā tōna haerenga mai. 24 Ko reira te mutunga, ina oti te rangatiratanga te hoatu e ia ki te Atua, arā ki te Matua; ina memeha i a ia ngā kāwanatanga katoa, ngā mana katoa, me te kaha. 25 Kua takoto hoki te tikanga kia kīngi ia, kia meinga katoatia rā anō e ia ōna hoariri ki raro i ōna waewae. 26 Ko te hoariri whakamutunga e whakakāhoretia ko te mate. 27 Nō te mea, "Ka oti ngā mea katoa te pēhi e ia ki raro i ōna waewae." Otirā, i tāna kīanga, "Ka oti ngā mea katoa te pēhi ki raro i a ia," e mārama ana kua waiho i waho te kaipēhi o ngā mea katoa ki raro i a ia. 28 Ā, ka oti ngā mea katoa te pēhi e ia ki raro i a ia, ko reira hoki te Tama riro ai ki raro i te kaipēhi o ngā mea katoa ki raro i a ia, kia katoa ai te Atua i roto i te katoa.

29 Pēnei, ka aha te hunga e iriiria ana hei whakakapi mō te hunga mate? Ki te kāhore rawa te hunga mate e ara, he aha hoki rātou ka iriiria ai hei whakakapi mō te hunga mate? 30 He aha anō tātou ka tū wehi ai i ngā wā katoa? 31 Nā, ko tāku oati, nā tōku whakamanamana ki a koutou e ōku tēina, i roto i a Karaiti Īhu, inā, mō te mate ahau i ia rā, i ia rā. 32 Ha, mehemea ahau i whawhai ki te kararehe i Epeha, pērā ana me te tangata, he aha te pai ki ahau? Ki te kāhore te hunga mate e ara,

"E kai tātou, e inu,

ko āpōpō hoki tātou mate ai."

33 Kei whakapōhēhētia koutou: "Ki te kino ngā hoa, ka heke ki te kino ngā tikanga pai." 34 Oha ake ki te tika, ā, kaua e hara; kāhore hoki o ētahi mātauranga ki te Atua. I kōrero ai ahau kia whakamā ai koutou.

Te Tinana i te Whakaaranga

35 Otirā, tērā tētahi e kī mai, "Pēheatia ai te whakaarahanga o te hunga mate? He tinana aha hoki tō rātou ina haere mai?" 36 Kūware! Ko tāu e whakatō nā, e kore e puta ki te ora, ki te kāhore e mate. 37 Ā, ko tāu e whakatō nā, ehara i te tinana e puta ake ā mua tāu e whakatō nā, engari he kākano kau nō te wīti rānei, nō tētahi atu mea rānei. 38 E hoatu ana hoki e te Atua ki taua kākano he tinana, ko tāna i pai ai, ā, ki tēnei kākano, ki tēnei kākano, tōna ake tinana.

39 Ehara i te kikokiko kotahi ngā kikokiko katoa; engari, tērā anō tō te tangata kikokiko, ā, rerekē anō tō te kararehe kikokiko, rerekē tō te manu, rerekē tō te ika.

40 Ko ētahi tinana nō te rangi, ko ētahi tinana nō te whenua. Otiia, rerekē te korōria o ngā mea o te rangi, rerekē tō ngā mea o te whenua. 41 He korōria kē tō te rā, he korōria kē tō te marama, he korōria kē hoki tō ngā whetū; nā, poka kē te korōria o tētahi whetū i tō tētahi whetū.

42 He pērā anō te aranga o te hunga mate. E whakatōkia pirautia ana; e whakaarahia piraukoretia ana. 43 E whakatōkia hōnorekoretia ana; e whakaarahia korōriatia ana. E whakatōkia ngoikoretia ana; e whakaarahia kahatia ana. 44 E whakatōkia ana he tinana māori; e whakaarahia ana he tinana wairua.

Mehemea tērā he tinana māori, tērā anō hoki he tinana wairua. 45 He pēnei hoki te mea i tuhituhia, "Ko te tangata tuatahi, ko Ārama, i meinga hei tangata ora"; ko te Ārama whakamutunga ka waiho hei wairua whakaora. 46 He ahakoa rā ehara te mea wairua i te tuatahi, engari, te mea māori; nō muri te mea wairua. 47 Ko te tangata tuatahi nō te whenua, he mea oneone; ko te tangata tuarua nō te rangi. 48 Ko ngā mea oneone rite tonu ki te mea oneone; ko ngā mea o te rangi rite tonu ki te mea o te rangi. 49 Nā, kua mau nei ki a tātou te āhua o te mea oneone, waihoki ka mau anō ki a tātou te āhua o tō te rangi.

50 Ko tāku kōrero tēnei, e ōku tēina, e kore e tāu kia riro te rangatiratanga o te Atua i te kikokiko, i te toto; e kore anō te piraukore e riro i te pirau.

51 Nā, he mea huna tēnei ka kōrerotia nei e ahau ki a koutou. E kore tātou katoa e moe, engari, e whakaahuatia kētia tātou katoa. 52 E kore e aha, kimo kau te kanohi, i te tētere whakamutunga. E tangi hoki te tētere, ā, e whakaarahia ngā tūpāpaku, he mea piraukore, ā, ka whakaahuatia kētia tātou. 53 Kua takoto hoki te tikanga kia kākahuria te piraukore e tēnei pirau, kia kākahuria hoki te matekore e tēnei hanga matemate nei. 54 Heoi, ka oti tēnei pirau te whakakākahu ki te piraukore, me tēnei hanga matemate nei te whakakākahu ki te matekore, ko reira rite ai te kōrero i tuhituhia: "Horomia ake te mate e te wikitōria!"

55 "E te mate kei hea tōu wero?

I te rēinga kei hea tōu wikitōria?"

56 Ko te hara tō te mate wero; nā te ture hoki i kaha ai te hara. 57 Ki te Atua ia te whakawhetai nāna nei i hōmai te wikitōria ki a tātou, he meatanga nā tō tātou Ariki nā Īhu Karaiti.

58 Heoi, e ōku tēina aroha, kia ū, kei taea te whakakorikori, kia hira te mahi ki te Ariki i ngā wā katoa, e mātau ana hoki koutou, ehara i te maumau tō koutou māuiui i roto i te Ariki.