1 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli, 2 A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři, 3 A všickni týž pokrm duchovní jedli, 4 A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus. 5 Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti. 6 Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali. 7 Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali. 8 Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců. 9 Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli. 10 Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce. 11 Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa. 12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl. 13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti. 14 Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství. 15 Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím. 16 Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova? 17 Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme. 18 Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře? 19 Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli. 20 Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů. 21 Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů. 22 Èili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on? 23 Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává. 24 Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního. 25 Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí. 26 Nebo Páněť jest země i plnost její. 27 Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí. 28 Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její. 29 Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí? 30 A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím? 31 Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte. 32 Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží, 33 Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
He Whakatūpato ki ngā Whakapakoko
1 E kore ahau e pai, e ōku tēina, kia kūware koutou, i raro katoa ō mātou mātua i te kapua, i haere katoa anō hoki rā roto i te moana; 2 i iriiria anō rātou katoa ki a Mohi i roto i te kapua, i roto hoki i te moana; 3 ā, i kai rātou i te kai kotahi, he mea wairua; 4 i inu hoki rātou katoa i te wai kotahi, he mea wairua. Nō te mea i inu rātou i tā te mea wairua, arā i tā te toka i whai nei i a rātou; ā, ko taua toka rā ko te Karaiti. 5 Otiia, kīhai te Atua i āhuareka ki te nuinga o rātou; i turakina iho hoki rātou i te koraha.
6 Nā, hei tohu ēnei mea ki a tātou, kia kaua tātou e hiahia, ki ngā mea kino, kei pērā me rātou i hiahia rā. 7 Kaua anō koutou e karakia ki ngā whakapakoko, kei pērā me ētahi o rātou; kua oti rā hoki te tuhituhi, "I noho te iwi ki te kai, ki te inu, ā, whakatika ana ki te tākaro." 8 Kaua hoki tātou e moepuku, kei pērā me ētahi o rātou i moepuku, ā, hinga ana e rua tekau mā toru ngā mano i te rā kotahi. 9 Kaua hoki tātou e whakamātautau a te Karaiti, kei pērā me ētahi o rātou i whakamātautau rā, ā, ngaro ana te nākahi. 10 Kaua hoki koutou e amuamu, kei pērā me ētahi o rātou i amuamu, ā, ngaro ana rātou i te kaiwhakangaro.
11 Nā, i pā ēnei mea ki a rātou hei tohu; kua tuhituhia nei hoki hei whakatūpato i a tātou, i te hunga ka tae nei ki ngā whakamutunga o te ao.
12 Nā reira, ko te tangata e mea ana e tū ana ia, kia tūpato ia kei hinga. 13 Kāhore anō kia pono ki a koutou tētahi whakamātautau e rerekē ana i tō te tangata. He pono hoki te Atua, e kore nei e tuku kia nui ake i tō koutou kaha te whakamātautau mō koutou; engari, tahi me te whakamātautau ka meatia e ia he putanga, kia ū ake ai koutou.
14 Nā reira, e ōku hoa aroha, rere atu i te karakia whakapakoko. 15 Ko tāku kōrero nei he mea ki te hunga mahara; whakaaroa tāku e mea nei. 16 Ko te kapu whakapainga e whakapai nei tātou, ehara koia i te inu tahi i ngā toto o te Karaiti? Ko te taro e whatiwhatia nei e tātou, ehara ianei i te kai tahi i te tinana o te Karaiti? 17 Inā hoki ko tātou tokomaha nei, kotahi anō taro, kotahi anō tinana; kotahi tonu nei hoki taua taro e kainga nei e tātou katoa.
18 Whakaaroa a Īharaira o te kikokiko; he teka ianei ko te hunga e kai ana i ngā patunga tapu, e uru tahi ana ki tō te āta? 19 Nā, he pēhea rā tāku kōrero? He tikanga mea rānei te mea e patua ana mā te whakapakoko? He tikanga mea rānei te whakapakoko? 20 Otirā, e kī ana ahau, ko ngā mea e i patua ana e ngā tauiwi, e patua ana mā ngā rēwera, he teka mā te Atua. E kore hoki ahau e pai kia uru tahi koutou ko ngā rēwera. 21 E kore koutou e āhei te inu i te kapu a te Ariki, i te kapu anō a ngā rēwera. E kore koutou e āhei te kai i te tēpu a te Ariki, i te tēpu hoki a ngā rēwera. 22 E mea ana rānei tātou kia hae mai te Ariki? He kaha koia tātou i a ia?
23 "He tika ngā mea katoa," otirā, e kore e pai katoa. "He tika ngā mea katoa," otirā, e kore e oti te waihanga e ngā mea katoa. 24 Kaua tētahi e rapu ki tāna ake, engari, me rapu katoa i te pai mō tērā, mō tērā.
25 Ko ngā mea katoa e hokona ana i te mākete, kainga, kaua e uiui, kei hē te hinengaro. 26 "Nō te Ariki hoki te whenua me ōna tini mea."
27 Ki te karangatia koutou e tētahi o te hunga whakapono kore, ā, ka pai koutou kia haere; ko ngā mea katoa e whakatakotoria mai ki tō koutou aroaro, kainga, kaua e uiui, kei hē te hinengaro. 28 Ki te mea ia tētahi ki a koutou, "I patua tēnei mā te whakapakoko," kaua e kai, me whakaaro ki te kaiwhakaatu, ki te hinengaro hoki – 29 ko te hinengaro, e kī ana ahau, ehara i tōu, engari, ko tō tētahi; he aha tōku herekoretanga kia whakakorea e tērā atu hinengaro?
30 Ki te mea hoki nā te aroha noa ahau i kai ai, he aha ahau i kōrerotia kinotia ai mō te mea i whakawhetai ai ahau?
31 Nā reira, ahakoa kai, ahakoa inu, aha rānei, meinga katoatia hei whakakorōria mō te Atua. 32 Kei waiho koutou hei tūtukitanga waewae ki ngā Hūrai, ki ngā Kariki rānei, ki te hāhi rānei a te Atua; 33 kia pēnei me ahau e whakamānawareka nei i te katoa i ngā mea katoa, i ahau kāhore nei e rapu i te pai mōku ake, engari i tō te tokomaha, kia ora ai rātou.