1 Coríntios 7

1 O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati. 2 Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého. 3 Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži. 4 Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena. 5 Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši. 6 Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu. 7 Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak. 8 Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já. 9 Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se. 10 Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej. 11 Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy. 12 Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí. 13 A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho. 14 Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou. 15 Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh. 16 A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu? 17 Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím. 18 Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se. 19 Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích. 20 Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej. 21 Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej. 22 Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův. 23 Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští. 24 Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem. 25 O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti. 26 Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti. 27 Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy. 28 Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím. 29 Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli. 30 A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli, 31 A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa. 32 A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu. 33 Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě. 34 Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži. 35 Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti. 36 Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá. 37 Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí. 38 A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí. 39 Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu. 40 Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.

He Pātai mō te Mārenatanga

1 Nā, mō ngā mea i tuhituhi mai nā koutou. He mea pai anō mō te tangata kia kaua e pā ki te wahine. 2 Otiia, he whakaaro kei moepuku, kia rite mā te tāne he wahine māna ake, ā, mā te wahine he tāne māna ake. 3 Kia puta te whakaaro pai o te tāne ki te wahine, hei te mea e tika ana; me tō te wahine hoki ki te tāne. 4 Ehara te wahine i te rangatira o tōna tinana ake, engari, te tāne; me te tāne anō, ehara ia i te rangatira o tōna ake tinana, engari, te wahine. 5 Kaua e kaiponu tētahi i tētahi; hāunga ia ki te āta whakaritea mō tētahi wā, kia ātea ai kōrua ki te nohopuku, ki te īnoi, ka hoki ai anō ki a kōrua, kei ai tō kōrua hiahia taikaha hei whakawai mā Hātana i a kōrua.

6 Otirā, ko tēnei kōrero āku he mea whakaae noa, ehara i te tikanga whakatakoto. 7 Ko tāku ia i pai ai, kia pēnei ngā tāngata katoa i ahau nei. Otirā, e hōmai ana e te Atua te āhua mōna ki ia tangata, ki ia tangata, ki tētahi ko tēnei, ki tētahi ko tērā.

8 Ko tāku kupu ia tēnei ki ngā takakau, ki ngā wāhine pouaru, he mea pai mō rātou kia kāti tonu me ahau nei. 9 Otirā, ki te kore e taea e rāua te whakamanawanui, me mārena. He pai ake hoki te mārena i te kakā o te ngākau.

10 Ko tāku whakahau ia tēnei ki te hunga whai hoa, ehara i ahau, engari ko te Ariki, "Aua te wahine e mawehe kē i tāna tāne." 11 Engari, ki te mawehe ia, me noho hoakore, me hohou rānei te rongo ki tāna tāne. Kaua hoki te tāne e whakarere i tāna wahine.

12 Ki ērā atu ia ko tāku kupu tēnei, ehara i te Ariki. Ki te mea he wahine kore whakapono tā tētahi o ngā tēina, ā, ka whakaae taua wahine kia noho tahi rāua, kaua ia e whakarērea e ia. 13 Ā, ko te wahine, he tāne kore whakapono tāna, ā, ka whakaae kia noho tahi rāua, kaua ia e whakarere tāna tāne. 14 Nō te mea e whakatapua ana te tāne whakapono kore e te wahine e whakatapua ana hoki te wahine e whakapono kore e te tāne. Me he kāhore, kua poke ā kōrua tamariki, tēnā ko tēnei, he tapu rātou.

15 Ki te mawehe kē ia te whakapono kore, māna e mawehe kē. E kore tētahi teina, tuahine rānei, e mau te here e ngā mea pēnā. Otirā, kua karangatia tātou e te Atua ki te rangimārie. 16 Mā te aha koe e mōhio ai, e tai, ka ora rānei i a koe tāu tāne? Ā, koe rānei, e te tāne, mā te aha ka mōhio ai, ka ora i a koe tāu wahine?

Kia Pēnā Tāu Noho i tā te Atua i Whakahau ai

17 Heoi anake, kia rite ki tā te Atua tūwhanga ki tēnā, ki tēnā, ki tāna karangatanga hoki ki tēnā, ki tēnā, kia pērā tāna haere. Nā, ko tāku whakatakoto tēnā i roto i ngā hāhi katoa. 18 He mea kokoti tētahi i tōna karangatanga? Kaua e whakakāhoretia tōna kotinga. He mea kokotikore tētahi i tōna karangatanga? Kaua ia e kotia. 19 He mea kore noa iho te kotinga, he mea kore noa iho anō te kotingakore, engari ia te pupuri i ā te Atua ture. 20 Kia mau ia tangata ki tōna karangatanga, i karangatia ai ia. 21 He pononga koe i tōu karangatanga? Kaua e mānukanuka. Otirā, ki te wātea he haerenga noatanga atu mōu, me pēnā. 22 Ko te tangata hoki he pononga i tōna karangatanga i roto i te Ariki, he tangata tuku noa ia nā te Ariki. Waihoki ko te tangata ehara nei i te pononga i tōna karangatanga, he pononga ia nā te Karaiti. 23 Kua oti koutou te hoko ki te utu; aua e meinga hei pononga koutou mā te tangata. 24 E ōku tēina, ko te mahi a tēnei, a tēnei, i tōna karangatanga kia mau ia ki tēnā me te whakaaro anō ki te Atua.

Ngā Take e Pā ana ki ngā Takakau me ngā Pouaru

25 Nā, mō ngā wāhina, kāhore a te Ariki tikanga ki ahau; tēnei ia tōku whakaaro, arā, tō te tangata i a ia nei tō te Ariki atawhai, i pono ai. 26 Nā reira, ki tōku whakaaro he pai tēnei mō te whakararu a tēnei wā, arā, he pai kia kāti tonu te tangata i a ia nei. 27 Kua herea koe ki te wahine? Kaua e whai kia wetekia. Ka oti koe te wewete i te wahine? Kaua e whāia he wahine. 28 Otiia, ki te mārena koe, kāhore ōu hara; ā, ki te mārena te wāhina, kāhore ōna hara. Otiia, tērā e pā mai he whakararu i te kikokiko ki taua hunga pēnā; heoi, me āta hanga ahau ki a koutou.

29 Ko tāku kupu ia tēnei, e ōku tēina, e tūtata ana te wā. Heoi, ināianei tērā e rite te hunga whai wāhine ki te hunga kāhore nei a rātou; 30 me te hunga e tangi ana, ānō kāhore rātou i te tangi; me te hunga e hari ana, ānō kāhore rātou i te hari; me te hunga e hoko ana, ānō kāhore ā rātou taonga; 31 me te hunga i a rātou tēnei ao, ānō kāhore ā rātou hē ki te ao. E memeha haere ana hoki te āhua o tēnei ao.

32 Otiia, ko tāku mea tēnei kia kaua koutou e mānukanuka. Ko tā te takakau e mānukanuka ai ko ngā mea a te Ariki, me pēhea tāna whakamānawareka ki te Ariki. 33 Ko te tangata whai hoa ia, e mānukanuka ana ki ngā mea o te ao, me pēhea tāna whakamānawareka ki tāna wahine. 34 Nā tērā anō te mea i rerekē ai te wahine whai hoa i te wāhina. Ko te wahine takakau, tāna e mānukanuka ai ko ngā mea a te Ariki, kia tapu tahi ai te tinana me te wairua. Ko te wahine whai hoa ia ka mānukanuka ki ngā mea o te ao, me pēhea tāna whakamānawareka ki tāna tāne.

35 Ko tēnei kōrero āku he mea kia hua ai he pai mō koutou anō; ehara i te mea kia māhangatia ai koutou, engari, mō te mea e haratau ana, kia ū ai koutou ki te Ariki, kāhore he mea hei rorona kē.

36 Nā, ki te whakaaro tētahi tangata e hē ana tāna tikanga ki tāna wāhina, mehemea kua pahure tōna taiohinga, ā, heoi anō tikanga, māna e mea tāna e pai ai, kāhore ōna hara; me mārena rāua. 37 Ko te tangata ia e ū ana i tōna ngākau, ā, kāhore he mea hei akiaki i a ia, kei a ia ake anō te tikanga mō tāna e pai ai, ā, kua oti tēnei te whakatakoto e tōna ngākau, kia waiho tāna wāhina, kei te pai tāna mahi. 38 Nā, he pai te mahi a te tangata e tuku ana kia mārenatia tāna wāhina; pai ake ia te mahi a te tangata kāhore e tuku kia mārenatia.

39 E herea ana te wahine e te ture i te mea e ora ana tāna tāne; ki te mate ia te tāne, kua wātea ia ki te mārena ki tāna e pai ai; otirā i roto i te Ariki. 40 Ki tōku whakaaro ia, nui kē atu tōna hari ki te kāti tonu ia. Ā, ki tāku mahara kei ahau anō hoki te Wairua o te Atua.