João 4

1 A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan, 2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,) 3 Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee. 4 Musil pak jíti skrze Samaří. 5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému. 6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny. 7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti. 8 (Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.) 9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.) 10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé. 11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou? 12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho? 13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět. 14 Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému. 15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti. 16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem. 17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže. 18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla. 19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok. 20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti. 21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci. 22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest. 23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu. 24 Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti. 25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko. 26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou. 27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní? 28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem: 29 Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus? 30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu. 31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez. 32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte. 33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti? 34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho. 35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni. 36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne. 37 Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne. 38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli. 39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila. 40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni. 41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho. 42 A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus. 43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee. 44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není. 45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu. 46 Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl. 47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati. 48 I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte. 49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj. 50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel. 51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest. 52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice. 53 Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken. 54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.

Ko Īhu me te Wahine o Hamaria

1 Ā, nō ka mōhio te Ariki, kua rongo ngā Parihi, ko ngā ākonga a Īhu i mea ai, i iriiri ai, he tokomaha atu i a Hoani. 2 (He ahakoa rā ehara i a Īhu nāna i iriiri, nā āna ākonga ia.) 3 Ka mahue a Hūria i a ia, ā, hoki ana anō ki Karirī.

4 Nā, ko te ara mōna i tika nā Hamaria. 5 Ā, ka haere ia ki tētahi pā o Hamaria, ko Haika te ingoa, e pātata ana ki te wāhi i hoatu e Hākopa ki tāna tama, ki a Hōhepa. 6 Kei reira hoki te puna a Hākopa. Nā, kua ngenge a Īhu i te haerenga, heoi noho ana ia ki te taha o te puna, ā, meāke ko te ono o ngā hāora.

7 Ka haere mai tētahi wahine o Hamaria ki te utu wai. Ka mea a Īhu ki a ia, "Hōmai he wai mōku." 8 (Kua riro hoki āna ākonga ki te pā, ki te hoko kai.)

9 Nā, ko te meatanga a te wahine o Hamaria ki a ia, "He aha koe, he Hūrai nā koe, ka tono mai ai i te wai i ahau, he wahine nei ahau nō Hamaria?" (Kāhore hoki e tātata ana ngā Hūrai ki ngā Hamari.)

10 Ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a ia, "Me i mātau koe ki tā te Atua e hōmai ai, ki tēnei hoki e mea nei ki a koe, ‘Hōmai he wai mōku,’ pēnei kua tono koe ki a ia, ā, kua hoatu e ia te wai ora ki a koe."

11 Ka mea te wahine ki a ia, "E kara, kāhore āu mea hei utu wai, he hōhonu anō te puna. Nō hea tēnā wai ora āu? 12 He nui oti koe i tō mātou matua, i a Hākopa, i hōmai ai te puna ki a mātou, inu ana ia i konei, rātou ko āna tamariki, me āna kararehe?"

13 Ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a ia, "E mate anō i te wai te tangata e inu ana i tēnei wai; 14 tēnā ko te tangata e inu ana i te wai e hoatu e ahau ki a ia, e kore ia e mate i te wai ā ake ake. Engari, te wai e hoatu e ahau ki a ia, hei puna wai tēnā i roto i a ia e pupū ake ana, ā te ora tonu rā anō."

15 Ka mea te wahine ki a ia, "E kara, hōmai ki ahau tēnei wai, kei mate ahau i te wai, kei haere mai hoki ki konei rawa utu ai."

16 Ka mea a Īhu ki a ia, "Tīkina, karangatia tō tahu, ka hoki mai ai."

17 Ka whakahoki te wahine, ka mea, "Kāhore āku tahu."

Ka mea a Īhu ki a ia, "He kōrero tika tāu, ‘Kāhore āku tahu’; 18 inā hoki kua tokorima āu tahu, ko ia i a koe nei ehara i te tahu nāu. He pono tēnei kōrero āu."

19 Ka mea te wahine ki a ia, "E kara, e kite ana ahau he poropiti koe. 20 I karakia ō mātou mātua i runga i tēnei maunga; ā, e mea ana koutou, Ko Hiruhārama te wāhi e tika ai te karakia."

21 Ka mea a Īhu ki a ia, "E tai, whakapono ki ahau, meāke puta te wā, e kore ai koutou e karakia ki te Matua i runga i tēnei maunga, e kore anō i Hiruhārama. 22 Kāhore koutou e mōhio ki tā koutou e karakia nei; e mātau ana mātou ki tā mātou e karakia nei; nō ngā Hūrai nei hoki te ora. 23 Otirā, meāke puta te wā, ā, tēnei anō, e karakia ai ngā kaikarakia pono ki te Matua i runga i te wairua, i te pono; e rapu ana hoki te Matua ki te pērā hei karakia ki a ia. 24 He Wairua te Atua; me karakia hoki ngā kaikarakia ki a ia i runga i te wairua, i te pono."

25 Ka mea te wahine ki a ia, "E mātau ana ahau kei te haere mai te Mīhaia" (e kīia nei ko te Karaiti) "ka tae mai ia, māna ngā mea katoa e kōrero ki a tātou."

26 Ka mea a Īhu ki a ia, "Ko ahau anō ia e kōrero nei ki a koe."

27 Nā, ka puta i reira āna ākonga, ka mīharo ki tāna kōrerotanga ki te wahine; heoi, kīhai tētahi i mea, "He aha tāu e rapu? He aha koe ka kōrero ai ki a ia?"

28 Nā, ka whakarērea e te wahine tāna ipu, ā, haere ana ki te pā, ka mea ki ngā tāngata, 29 "Haere mai, kia kite i te tangata i kōrerotia mai ai ki ahau ngā mea katoa i mea ai ahau. Ehara rānei tēnei i a te Karaiti?" 30 Ka puta rātou ki waho o te pā, ā, ka ahu mai ki a ia.

31 I taua takiwā anō ka tohe ngā ākonga ki a ia, ka mea, "E te Kaiwhakaako, e kai rā."

32 Otirā, ka mea ia ki a rātou, "He kai anō tāku hei kai māku, kāhore koutou e mātau."

33 Nā, ka mea ngā ākonga tētahi ki tētahi, "I kawea mai rānei e tētahi he kai māna?"

34 Ka mea a Īhu ki a rātou, "Ko tāku kai tēnei, ko te mea i tā tōku kaitono e pai ai, kia whakaotia hoki tāna mahi. 35 E kore ianei koutou e mea, ‘Kia whā atu ngā marama, ā, ka taea te kotinga?’ Nanā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou, kia ara ake ō koutou kanohi, titiro ki ngā māra; kua mā noa ake; ko te kotinga tēnei. 36 Ka whiwhi te kaikokoti ki te utu, ka kohia anō hoki e ia ngā hua mō te ora tonu; kia hari tahi ai te kairui rāua ko te kaikokoti. 37 Nā, konei hoki i pono ai taua kī, ‘E rui ana tētahi, e kokoti ana tētahi.’ 38 I tonoa koutou e ahau ki te kokoti i te mea kīhai i mahia e koutou. He tangata kē nāna i mahi, ā, kua uru koutou ki ā rātou mahi."

39 Ā, he tokomaha ngā Hamari o taua pā i whakapono ki a ia, mō te kī a te wahine i mea rā, "I kōrerotia mai e ia ki ahau ngā mea katoa i mea ai ahau." 40 Ā, nō ka tae ngā Hamari ki a ia, ka mea kia noho ia ki a rātou; ā, e rua ngā rā i noho ai ia ki reira. 41 Nā, hira noa ake ngā tāngata i whakapono, he mea hoki nā tāna kupu.

42 I mea anō ki te wahine, "Ehara i te mea nā tāu kupu i whakapono ai mātou ināianei; kua rongo nei hoki mātou ake, ā, ka mātau, ko te Karaiti pū tēnei, ko te Kaiwhakaora o te ao."

Ka Whakaorangia e Īhu te Tama a tētahi Rangatira

43 Ka pahure aua rā e rua, ka tūria atu e ia i reira, ā, haere ana ki Karirī. 44 Ko Īhu tonu hoki nāna te kī, kāhore he hōnore o te poropiti i tōna kāinga ake. 45 Heoi, i tōna taenga ki Karirī, ka whakamanuhiritia, ia e ngā tāngata o Karirī, i kite hoki rātou i ngā mea katoa i meatia e ia ki Hiruhārama i te hākari; i haere hoki rātou ki te hākari.

46 Ā, ka tae anō a Īhu ki Kana o Karirī, ki te wāhi i meatia ai e ia te wai hei wāina. Nā, ko tētahi tangata a te kīngi, kei Kaperenauma tāna tama e mate ana. 47 Ā, nō ka rongo ia kua tae mai a Īhu i Hūria ki Karirī, ka haere ki a ia, ka īnoi ki a ia kia haere ia ki te whakaora i tāna tama; meāke hoki marere.

48 Nā, ko te meatanga a Īhu ki a ia, "Ki te kāhore koutou e kite i ngā tohu, i ngā merekara, e kore rawa koutou e whakapono."

49 Ka mea te tangata a te kīngi ki a ia, "E te Ariki, haere iho i te mea kāhore anō kia mate noa tāku tamaiti."

50 Ka mea a Īhu ki a ia, "Haere; kua ora tāu tama."

Nā, whakapono ana te tangata ki te kupu i kōrerotia e Īhu ki a ia, ā, haere ana. 51 Ā, i a ia e haere ana, ka tūtaki āna pononga ki a ia, ka kōrero, "Kua ora tāu tamaiti."

52 Nā, ka ui ia ki a rātou ki te hāora i mātūtū ake ai ia. Ka mea rātou ki a ia, "Nōnanahi, nō te whitu o ngā hāora, i mutu ai tōna kā."

53 Nā, ka mōhio te pāpā, ko te tino hāora ia i mea ai a Īhu ki a ia, "Kua ora tāu tama"; ā, whakapono ana ia, rātou ko tōna whare katoa.

54 Ko te rua anō tēnei o ngā merekara i meatia e Īhu, i muri i tōna haerenga i Hūria ki Karirī.