João 9

1 Pomíjeje Ježíš, uzřel člověka slepého od narození. 2 I otázali se učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo jest zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil? 3 Odpověděl Ježíš: Ani tento nezhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm. 4 Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, kdyžto žádný nebude moci dělati. 5 Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa. 6 To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého. 7 A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, jenž se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida. 8 Sousedé pak a ti, kteříž jej prve vídali slepého, řekli: Však tento jest, kterýž sedával a žebral? 9 Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem. 10 Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé? 11 On odpověděl a řekl: Èlověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem. 12 I řekli jemu: Kde jest ten člověk? Řekl: Nevím. 13 Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům. 14 Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto a otevřel oči jeho. 15 I tázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil mi na oči, a umyl jsem se, i vidím. 16 Tedy někteří z farizeů řekli: Tento člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi. 17 Tedy řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, že otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest. 18 I nevěřili Židé o něm, by slepý byl a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel. 19 A otázali se jich, řkouce: Jest-li ten syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí? 20 Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš a že se slepý narodil. 21 Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo jest otevřel oči jeho, myť nevíme. Však má léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude. 22 Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy. 23 Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho. 24 I zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest. 25 I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, již nyní vidím. 26 I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé? 27 Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti? 28 I zlořečili jemu a řekli: Budiž ty sám učedlníkem jeho, ale myť jsme Mojžíšovi učedlníci. 29 My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest. 30 Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé. 31 Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší. 32 Od věku není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého tak narozeného. 33 Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti. 34 Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty náš učíš? I vyhnali jej ven. 35 Uslyšel pak Ježíš, že jsou jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího? 36 Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho? 37 I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest. 38 A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu. 39 I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli. 40 I slyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme? 41 Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.

Ka Whakaora a Īhu i tētahi Tangata i Matapō nō tōna Whānautanga mai anō

1 Nā, i a Īhu e haere ana, ka kite ia i tētahi tangata i matapō, nō tōna whānautanga mai anō. 2 Nā, ka ui āna ākonga ki a ia, ka mea, "E te Kaiwhakaako, ko wai i hara, ko tēnei, ko ōna mātua rānei i whānau matapō ai ia?"

3 Ka whakahokia e Īhu, "Ehara i te mea ko tēnei kua hara, ko ōna mātua rānei; engari, kia ai ia hei whakakitenga mō ngā mahi a te Atua. 4 Me mahi e tātou ngā mahi a tōku kaitono mai i te mea e ao ana; meāke ko te pō e kore ai e taea he mahi e tētahi tangata. 5 I ahau i te ao nei, ko ahau te mārama o te ao."

6 Ka mutu ēnei kōrero āna, ka tūwha ia ki te whenua, ā, pokepokea ana tētahi paru ki te hūware, pania atu ana te paru ki ngā kanohi o te matapō, 7 nā, ka mea ki a ia, "Haere ki te horoi ki te kaukauranga i Hiroama" (ko Tono te whakamāoritanga). Nā, haere ana ia, horoi ana, ā, hoki titiro ana mai.

8 Nā, ka mea ngā tāngata e noho tata ana, rātou ko ngā tāngata i kite i tōna matapōtanga i mua, "Ehara ianei tēnei i taua tangata i noho rā, i tono mea rā māna?"

9 Ka mea ētahi, "Ko ia tēnei."

Ko ētahi i mea, "Kāhore, engari rite tonu ki a ia te āhua."

Ka mea ia, "Ko ahau rā ia."

10 Kātahi rātou ka mea ki a ia, "Nā te aha rā i kite ai ōu kanohi?"

11 Ka whakahoki ia ka mea, "Nā te tangata, e huaina nei ko Īhu, i pokepoke he paru, pania ana e ia ki ōku kanohi, ka mea mai ki ahau, ‘Haere ki Hiroama horoi ai.’ Nā, ko tōku haerenga atu, ko tāku horoinga, kite ana ahau."

12 Nā, ka mea rātou ki a ia, "Kei hea ia?"

Ka mea ia, "E kore ahau e mōhio."

Ka Tirotiro ngā Parihi i te Whakaoranga

13 Ka kawea atu ki ngā Parihi taua tangata i matapō i mua rā. 14 Nā, nō te hāpati i pokepokea ai e Īhu te paru, i meinga ai ōna kanohi kia kite. 15 Nā, ka ui anō ngā Parihi ki a ia, ki te pēhea i kite ai ia. Ka mea ia ki a rātou, "I pania e ia he paru ki ōku kanohi, nā, horoi ana ahau, kite ana."

16 Nā, ka mea ētahi o ngā Parihi, "Ehara tēnei i te tangata nā te Atua, inā hoki tē whakarite ia i te hāpati."

Ka mea ētahi, "Mā te aha e taea ai ēnei merekara e te tangata hara?"

Nā, ka wehewehea rātou.

17 Ka mea anō rātou ki te matapō, "E pēhea ana koe ki a ia, ki tāna meatanga i ōu kanohi kia kite?"

Ka mea ia, "He poropiti ia."

18 Heoi, kāhore ngā Hūrai i whakapono i matapō taua tangata, kua meinga anō kia kite, karangatia noatia e rātou ngā mātua ōna i meinga nei kia kite, 19 ā, ka ui rātou ki a rāua, ka mea, "Ko tā kōrua tama tēnei, e mea nei kōrua i whānau matapō mai? Nā te aha rā ia i titiro ai ināianei?"

20 Ka whakahoki ōna mātua ki a rātou, ka mea, "E mōhio ana māua, ko tā māua tama tēnei, i whānau matapō mai anō. 21 Ko te mea ia i kite ai ia ināianei, kāhore i mōhiotia e māua; kāhore hoki māua e mōhio nā wai i mea ōna kanohi kia kite. He kaumātua ia; ui atu ki a ia, māna ia e kōrero." 22 I pēnei ōna mātua, nō te mea i mataku rāua i ngā Hūrai. Kua takoto noa ake hoki tā ngā Hūrai tikanga, nā, ki te whakaae tētahi, ko te Karaiti ia, me pei ki waho o te whare karakia. 23 Koia ōna mātua i mea ai, "He kaumātua ia; ui atu ki a ia."

24 Nā, ka karanga tuarua rātou ki te tangata i matapō i mua rā, ka mea ki a ia, "Hoatu he korōria ki te Atua; e mātau ana mātou he tangata hara tēnei."

25 Nā, ka whakahoki ia, ka mea, "Kāhore ahau e mātau he tangata hara rānei ia; kotahi anō tāku e mātau nei, he matapō ahau i mua, ā, inā kua kite."

26 Ka mea anō rātou ki a ia, "I aha ia ki a koe? I pēheatia ōu kanohi i meinga ai e ia kia kite?"

27 Ka whakahokia e ia ki a rātou, "Kua kōrerotia anō e ahau ki a koutou inā tonu nei, ā, kīhai koutou i whakarongo. He aha koutou i hiahia ai kia rongo anō? E mea ana oti koutou kia meinga hei ākonga māna?"

28 Nā, whakahī ana rātou ki a ia, ka mea, "Ko tāna ākonga koe; ko mātou ia he ākonga nā Mohi. 29 E mātau ana mātou i kōrero te Atua ki a Mohi; ko tēnei tangata ia kāhore mātou e mātau ki tōna wāhi i haere mai ai."

30 Nā, ka whakahoki taua tangata, ka mea ki a rātou, "Ha! He mea whakamīharo rā tēnei kāhore koutou i mātau ki tōna wāhi i haere mai ai, otirā, kua meinga e ia ōku kanohi kia kite. 31 E mātau ana rā tātou, e kore te Atua e whakarongo ki ngā tāngata hara; tēnā ki te mea he tangata karakia tētahi ki te Atua, he mea i tāna e pai ai, ka whakarongo ia ki a ia. 32 Kāhore rawa i rangona nō te tīmatanga rā anō o te ao, i whakatirohia e tētahi ngā kanohi o te tangata i whānau matapō. 33 Ki te mea kīhai i puta mai tēnei tangata i te Atua, e kore e taea e ia tētahi mea."

34 Nā, ka whakahoki rātou, ka mea ki a ia, "I whānau pū koe i roto i ngā hara, ko koe rānei hei whakaako i a mātou?" Nā, peia ana ia e rātou ki waho.

Te Matapō Wairuatanga

35 I rongo a Īhu kua oti ia te pei e rātou ki waho; ā, i tōna kitenga i a ia, ka mea ki a ia, "E whakapono ana rānei koe ki te Tama a te Atua?"

36 Ka whakahoki ia, ka mea, "Ko wai ia, e te Ariki, kia whakapono ai ahau ki a ia?"

37 Ka mea a Īhu ki a ia, "Kua kite koe i a ia, ko ia hoki tēnei e kōrero nei ki a koe."

38 Nā, ko tāna meatanga, "E te Ariki, e whakapono ana ahau." Nā, koropiko ana ia ki a ia.

39 Kātahi a Īhu ka mea, "I haere mai ahau ki tēnei ao ki te whakarite whakawā, he mea e kite ai te hunga kāhore nei i kite; e whakamatapōtia ai hoki te hunga e kite ana."

40 Ā, ka rangona ēnei mea e ētahi o ngā Parihi e tū tahi ana me ia, ka mea rātou ki a ia, "E matapō ana anō rānei mātou?"

41 Ka mea a Īhu ki a rātou, "Me i matapō koutou, kāhore ō koutou hara. Tēnā ka mea nā koutou, ‘E kite ana mātou’; nā, e mau nā tō koutou hara."