João 11

1 Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její. 2 (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.) 3 Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest. 4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni. 5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara. 6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl. 7 Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva. 8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti? 9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí. 10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm. 11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil. 12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude. 13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil. 14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel. 15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu. 16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním. 17 Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného. 18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte. 19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich. 20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla. 21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel. 22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh. 23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj. 24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější. 25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude. 26 A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu? 27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět. 28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe. 29 Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu. 30 (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.) 31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala. 32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel. 33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se. 34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď. 35 I zaplakal Ježíš. 36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval! 37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel? 38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni. 39 I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest. 40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží. 41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel. 42 Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal. 43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven! 44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde. 45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho. 46 Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš. 47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí. 48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid. 49 Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte, 50 Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul. 51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ, 52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno. 53 Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili. 54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými. 55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili. 56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku? 57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.

Te Matenga o Raharuhi

1 Nā, kei te mate tētahi tangata a Raharuhi o Petani, te kāinga o Meri rāua ko tōna tuakana, ko Māta. 2 Ko taua Meri tēnei nāna nei i whakawahi te Ariki ki te hinu, i muru hoki i ōna waewae ki ōna makawe; ā, he tungāne nōna a Raharuhi i mate nei. 3 Nā, ka tono tāngata ngā tuāhine ki a ia, ka mea, "E te Ariki, tēnei kei te mate tāu tangata e aroha nei."

4 I te rongonga ia o Īhu, ka mea ia, "Ehara tēnei i te mate e mate rawa ai ia, engari, hei mea mō te korōria o te Atua; mā tēnei hoki ka whai korōria ai te Tama a te Atua." 5 Nā, i aroha a Īhu ki a Māta rāua ko tōna teina, ki a Raharuhi hoki. 6 Ā, nō ka rongo ia ki tōna matenga, e rua ōna rā i noho ai ki taua wāhi rā anō.

7 Muri iho i tēnei, ka mea ia ki āna ākonga, "Tātou ka haere anō ki Hūria."

8 Ka mea ngā ākonga ki a ia, "E te Kaiwhakaako, i whai ngā Hūrai i mua tata ake nei kia ākina koe ki te kōhatu; ā, e haere atu ana koe ki reira?"

9 Ka whakahokia e Īhu, "He teka ianei tekau mā rua ngā hāora o te rā? I te haere tētahi i te awatea, e kore ia e tūtuki, nō te mea e kite ana ia i te mārama o tēnei ao. 10 Tēnā, ka haere tētahi i te pō, ka tūtuki ia, nō te mea kāhore he mārama roto i a ia."

11 Ka kōrerotia ēnei mea e ia, nā, muri iho ka mea ia ki a rātou, "Kei te moe tō tātou hoa a Raharuhi, otiia, ka haere ahau ki te whakaara i a ia i te moe."

12 Nā, ko te meatanga a āna ākonga, "E te Ariki, ki te mea kei te moe ia, tērā ia e ora." 13 Kāhore, ko tōna matenga tā Īhu i kōrero ai; ko rātou ia i mahara, i kōrero ia mō te takotoranga ina moe.

14 Kātahi, ka mea nui a Īhu ki a rātou, "Kua mate a Raharuhi. 15 Ā, e hari ana ahau, he whakaaro hoki ki a koutou, nōku kāhore i reira, kia whakapono ai koutou. Ahakoa rā kia haere tātou ki a ia."

16 Nā, ka mea a Tamati (e huaina nei ko Ririmu) ki ōna hoa ākonga, "Kia haere anō tātou, kia mate tahi me ia."

Ko Īhu te Aranga me te Oranga

17 Heoi, i te taenga atu o Īhu, rokohanga atu kua whā kē ōna rā i roto i te urupā. 18 Nā, e tata ana Petani ki Hiruhārama, kotahi pea tekau mā rima pāronga, 19 he tokomaha anō ngā Hūrai i tae ki a Māta rāua ko Meri, ki te whakamārie i a rāua mō tō rāua tungāne. 20 Ā, nō te rongonga o Māta, tēnā a Īhu te haere mai nā, ka whakatau i a ia; ko Meri ia i noho i roto i te whare.

21 Nā, ka mea a Māta ki a Īhu, "E te Ariki, me i konei koe, kīhai i mate tōku tungāne. 22 Heoi, e mātau nei anō ahau, ko tāu e īnoi ai ki te Atua, e hōmai e te Atua ki a koe."

23 Ka mea a Īhu ki a ia, "E ara anō tōu tungāne."

24 Ka mea a Māta ki a ia, "E mātau ana ahau e ara anō ia i te aranga ā te rā whakamutunga."

25 Ka mea a Īhu ki a ia, "Ko ahau te aranga, te ora. Ko ia e whakapono ana ki ahau, ahakoa kua mate, e ora anō; 26 e kore anō e mate ake ake ngā tāngata katoa e ora ana, e whakapono ana ki ahau. E whakapono ana rānei koe ki tēnei?"

27 Ka mea ia ki a ia, "Āe, e te Ariki, e whakapono ana ahau, ko te Karaiti koe, ko te Tama a te Atua, e haere mai ana ki te ao."

Ka Tangi a Īhu

28 Ā, ka mutu ēnei kōrero āna, ka haere ka karanga puku ki tōna teina, ki a Meri, ka mea, "Kua tae mai te Kaiwhakaako, e karanga ana hoki ki a koe." 29 Ā, nō ka rongo ia, hohoro tonu te whakatika, ā, haere ana ki a ia. 30 (Nā, kāhore a Īhu i tomo noa ki te kāinga; heoi, kei taua wāhi anō ia i tūtaki ai a Māta ki a ia.) 31 I te kitenga o ngā Hūrai e noho ana ki a ia i roto i te whare, e whakamārie ana i a ia, ka hohoro a Meri te whakatika, te puta ki waho. Ka aru rātou i a ia, ka mea, "E haere ana ia ki te urupā, ki reira tangi ai."

32 Ā, nō ka tae a Meri ki te wāhi kei reira nei a Īhu, ka kite i a ia, ka takoto ki ōna waewae, ka mea ki a ia, "E te Ariki, me i konei koe, kīhai i mate tōku tungāne."

33 Ā, nō ka kite a Īhu i a ia e tangi ana, i ngā Hūrai hoki i haere tahi me ia e tangi ana, ka ngunguru ia, arā tōna wairua, ka kōingo. 34 Nā mea, "I whakatakotoria ia e koutou ki hea?" Ka mea rātou ki a ia, "E te Ariki, haere mai kia kite."

35 Tangi ana a Īhu. 36 Nā, ka mea ngā Hūrai, "Nanā, tōna aroha ki a ia!"

37 Nā, ka mea ētahi o rātou, "Kāhore rānei i taea e tēnei tangata, nāna nei i whakatitiro ngā kanohi o te matapō, te mea i tēnei tangata hoki kia kaua e mate?"

Te Aranga a Raharuhi

38 Nā, ka ngunguru anō a Īhu i roto i a ia, ka haere ki te urupā. He ana ia, kua oti te pā ki te kōhatu. 39 Ka mea a Īhu, "Tangohia atu e koutou te kōhatu."

Ka mea ki a ia a Māta tuahine o te tūpāpaku, "E te Ariki, kua piro noa ake ia; ko tōna pō whā hoki tēnei."

40 Anō rā, ko Īhu ki a ia, "Kīhai koia ahau i mea ki a koe, ki te whakapono koe, e kite koe i te korōria o te Atua?"

41 Nā, ka tangohia e rātou te kōhatu i te wāhi i takoto ai te tūpāpaku. Nā, ka ara ake ngā kanohi o Īhu, ka mea ia, "E Pā, ko tāku whakawhetai tēnei ki a koe, mōu i whakarongo ki ahau. 42 I mahara anō ahau e rongo tonu ana koe ki ahau; heoi, he whakaaro ki te hunga e tū mai nei i kōrero ai ahau, kia whakapono ai rātou, nāu ahau i tono mai."

43 Ā, nō ka pēnei tāna kī, he nui tōna reo ki te karanga, "E Raharuhi, puta mai!" 44 Nā, ko te putanga mai o te tūpāpaku, he mea here ngā ringa me ngā waewae ki ngā tākai; he mea takai tōna mata ki te tauera. Ka mea a Īhu ki a rātou, "Wetekia, tukua kia haere."

Te Whakangārahu ki a Īhu

45 Nā, he tokomaha ngā Hūrai haere nei ki a Meri, ā, i tō rātou kitenga i ngā mea i mea ai a Īhu, ka whakapono ki a ia. 46 Ko ētahi o rātou i haere ki ngā Parihi, i kōrero ki a rātou i ngā mea i mahia e Īhu. 47 Nā, ka whakaminea he rūnanga e ngā tohunga nui rātou ko ngā Parihi, ka mea, "Kei te aha tātou nei? He maha hoki ngā merekara e meatia nei e tēnei tangata. 48 Ki te pēnei tā tātou tuku i a ia, ka whakapono katoa ki a ia; ā, ka haere mai ngā Rōma, ka tango i tō tātou kāinga, i tō tātou iwi."

49 Nā, ko tētahi o rātou ko Kaiapa, ko te tohunga nui o taua tau, ka mea ki a rātou, "Kāhore koutou e mātau ki tētahi mea. 50 Tē whakaaro, he pai mō tātou ki te mate te tangata kotahi mō te iwi, ā, kāhore e ngaro te iwi katoa."

51 Nā, ehara tēnei kōrero i te mea nāna ake, engari, ko te tohunga nui ia mō tērā tau, heoi, ka poropiti kia mate a Īhu mō taua iwi. 52 Hāunga anō taua iwi anake, engari, kia whakaminea kia kotahi ngā tamariki a te Atua kua marara noa atu. 53 Nō taua rā ake anō, ka rūnanga rātou kia whakamatea ia.

54 Koia i mutu ai te haere matanui o Īhu i roto i ngā Hūrai. Heoi, haere atu ana ia i reira ki te wāhi e tata ana ki te koraha, ki tētahi pā, ko Ēparaima te ingoa, ā, noho ana i reira rātou ko āna ākonga.

55 Nā, kua tata te Kapenga a ngā Hūrai; he tokomaha hoki i haere atu i taua whenua i mua o te Kapenga ki Hiruhārama ki te pure i a rātou. 56 Nā, ka rapu rātou i a Īhu ka kōrerorero ki a rātou anō, i a rātou e tū ana i te temepara, "E pēhea ana ō koutou whakaaro? E kore rānei ia e haere mai ki te hākari?" 57 Nā, kua takoto te tikanga a ngā tohunga nui rātou ko ngā Parihi, ki te mātau tētahi tangata ki te wāhi e noho ai ia, me whakaatu, kia hopukia ai ia e rātou.