1 A však nyní slyš, Jákobe, služebníče můj, a Izraeli, kteréhož jsem vyvolil. 2 Toto dí Hospodin, kterýž tě učinil, a sformoval hned od života matky, a spomáhá tobě: Neboj se, služebníče můj, Jákobe, a upřímý, kteréhož jsem vyvolil. 3 Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlost; vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé. 4 I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedlé tekutých vod. 5 Tento dí: Hospodinův já jsem, a onen nazůve se jménem Jákobovým, a jiný zapíše se rukou svou Hospodinu, a jménem Izraelským jmenovati se bude. 6 Takto praví Hospodin, král Izraelův a vykupitel jeho, Hospodin zástupů: Já jsem první, a já poslední, a kromě mne není žádného Boha. 7 Nebo kdo tak jako já ohlašuje a oznamuje to, aneb spořádá mi to hned od toho času, jakž jsem rozsadil lidi na světě? A kdo to, což přijíti má, oznámiti jim mohou? 8 Nebojtež se, ani lekejte. Zdali hned zdávna nepověděl jsem tobě a neoznámil, čehož vy sami mně svědkové jste? Zdaliž jest Bůh kromě mne? Neníť jistě žádné skály, jáť o žádné nevím. 9 Ti, kteříž formují rytiny, všickni nic nejsou; tolikéž ty milostné jejich nic neprospívají. Èehož ony sobě samy svědectvím jsou; nic nevidí, aniž čeho znají, aby se styděti mohly. 10 Kdo formuje Boha silného a rytinu slévá, k ničemu se to nehodí. 11 Aj, všickni, i ti, kteříž se k němu přiúčastňují, zahanbeni budou, ovšem řemeslníci ti nad jiné lidi; byť se pak všickni shromáždili a postavili, strašiti se musejí, a spolu zahanbeni budou. 12 Kovář pochytě železo, dělá při uhlí, a kladivy formuje modlu. Když ji dělá vší silou svou, ještě k tomu lační až do zemdlení, aniž se vody napije, až i ustává. 13 Tesař roztáhna šňůru, znamenává ji hrudkou, spravuje ji úhelnicemi, a kružidlem rozměřuje ji, až ji udělá tvárnost muže mající a podobnost krásy člověka, aby seděla doma. 14 Nasekaje sobě cedrů, vezme také cypřiš a dub aneb to, kteréž jest nejcelistvější mezi dřívím lesním; i javor štěpuje, a déšť jej k zrostu přivozuje. 15 I bývá člověku k topení; nebo vezma z něho, zhřívá se. Rozněcuje také oheň, aby napekl chleba. Mimo to udělá sobě boha, a klaní se jemu; udělá z něho rytinu, a kleká před ní. 16 Èástku jeho pálí ohněm, při druhé částce jeho maso jí, peče pečeni, a nasycen bývá. Zhřívá se také, a říká: Aha, zhřel jsem se, viděl jsem oheň. 17 Z ostatku pak jeho udělá boha, rytinu svou, před níž kleká, a klaní se, a modlí se jí, řka: Vysvoboď mne, nebo Bůh silný můj jsi. 18 Neznají ani soudí, proto že zaslepil oči jejich, aby neviděli, a srdce jejich, aby nerozuměli. 19 Aniž považují toho v srdci svém. Není umění, není rozumu, aby kdo řekl: Díl z něho spálil jsem ohněm, a při uhlí jeho napekl jsem chleba, pekl jsem maso, a jedl jsem, a mám z ostatku jeho ohavnost udělati, a před špalkem dřevěným klekati? 20 Popelem se pase takový, srdce svedené skloňuje jej, aby nemohl osvoboditi duše své, ani říci: Není-liž omylu v předsevzetí mém? 21 Pamatujž na to, Jákobe a Izraeli, proto že jsi ty služebník můj. Já jsem tě sformoval, služebník můj jsi, Izraeli, nebudeš u mne v zapomenutí. 22 Zahladím jako hustý oblak přestoupení tvá, a jako mrákotu hříchy tvé; navratiž se ke mně, nebo jsem tě vykoupil. 23 Prozpěvujte nebesa, nebo Hospodin to učinil; zvučte nižiny země, zvučně prozpěvujte hory, les i všeliké dříví v něm, nebo vykoupil Hospodin Jákoba, a v Izraeli sebe oslavil. 24 Takto praví Hospodin vykupitel tvůj, a ten, kterýž tě sformoval hned od života matky: Já Hospodin činím všecko, roztahuji nebesa sám, rozprostírám zemi mocí svou. 25 Rozptyluji znamení lhářů, a z hadačů blázny dělám; obracím moudré nazpět, a umění jejich v bláznovství. 26 Potvrzuji slova služebníka svého, a radu poslů svých vykonávám. Kterýž dím o Jeruzalému: Bydleno bude v něm, a o městech Judských: Vystavena budou, nebo pustiny jejich vzdělám. 27 Kterýž dím hlubině: Vyschni, nebo potoky tvé vysuším. 28 Kterýž dím o Cýrovi: Pastýř můj, nebo všelikou vůli mou vykoná, a řekne Jeruzalému: Zase vystaven buď, a chrámu: Založen buď.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Tā Ihowā Manaaki i a Īharaira
1 "Nā, whakarongo, e tāku pononga, e Hākopa,
e Īharaira, e tāku i whiriwhiri ai.
2 Ko te kupu tēnei a Ihowā, a tōu kaihanga,
nāna nei koe i whakaahua i roto i te kōpū,
māna nei koe e āwhina,
Kaua e wehi, e Hākopa, e tāku pononga,
e Iēhuruna, e tāku i whiriwhiri ai.
3 Nō te mea ka ringihia e ahau he wai ki runga ki te tangata matewai,
he awa ki te wāhi maroke;
ka ringihia e ahau tōku wairua ki ōu uri,
tāku manaaki ki tāu whānau.
4 Ā, ka tupu rātou i waenga taru,
ānō he wirou i te taha o ngā rerenga wai.
5 Ka kī ake tēnei, ‘Nā Ihowā ahau,’
ko tētahi atu, karangatia ana e ia ko Hākopa hei ingoa mōna;
ko tētahi atu, tuhituhi ana tōna ringa ‘Ki a Ihowā,’
whakahuatia ake e ia ko Īharaira hei ingoa mōna.
6 "Ko te kupu tēnei a Ihowā, a te Kīngi o Īharaira,
a tōna kaihoko anō, a Ihowā o ngā mano:
Ko ahau te tuatahi ko ahau anō te mutunga;
kāhore atu hoki he Atua, ko ahau anake.
7 Ko wai hoki hei rite mōku, hei karanga,
hei whakaatu, hei whakarite kia noho rārangi,
mai o tōku whakaritenga i te iwi onamata?
Ā, mā rātou e whakaatu ngā mea meāke puta mai,
me ngā mea anō e puta ā mua.
8 Kaua e wehi, kaua e pāwera;
kīhai ianei i kōrerotia e ahau ki a koe ngā mea onamata, i whakaaturia hoki?
Ko koutou anō hei kaiwhakaatu mōku!
Tērā atu rānei tētahi atua kē?
Āe rā, kāhore he kāmaka; kāhore ahau e mōhio ki tētahi."
Ka Whakahāweatia te Whakapakoko
9 Ko ngā kaiwhakaahua o te whakapakoko, he horihori katoa rātou;
kāhore hoki he pai o ā rātou mea āhuareka.
Ko ō rātou kaiwhakaatu kāhore e kite,
kāhore e mōhio; e whakamā ai rātou.
10 Ko wai te kaiwhakaahua o tētahi atua,
te kaiwhakarewa rānei o te whakapakoko kāhore nei ōna pai?
11 Nanā, ko ōna hoa katoa, ka whakamā;
ko ngā kaimahi anō, he tāngata nei rātou;
kia huihui mai rātou katoa, tū ai.
Ka wehi, ka whakamā ngātahi.
12 E hangaia ana e te parakimete he toki,
ka mahi i roto i ngā waro,
whakaahuatia ana e ia ki te hama,
puta ana te kaha o tōna ringa ki te mahi i taua mea;
ka hemo anō ia i te kai, kore noa iho he kaha;
kāhore e inu i te wai, māuiui noa iho.
13 Ko te kāmura, whakamārōkia mai ana e ia te aho,
tuhia iho e ia ki te pene, mahia ana e ia ki te waru;
tohungia ana e ia ki te kāpehu,
mahia ana e ia kia rite ki te āhua o te tangata,
ki te ātaahua anō o te tangata;
hei mea mō roto i te whare.
14 Tuaina ana e ia he hīta māna,
tīkina ana e ia te kaiperi, me te oki,
ā, whakapakaritia ana e ia māna tētahi i roto i ngā rākau o te ngahere;
whakatōkia ana e ia te ahe hei whakatupu mā te ua.
15 Kātahi ka waiho hei wahie mā te tangata;
ka tangohia hoki e ia tētahi wāhi hei whakamahana i a ia;
inā, whakaūngia ana e ia, hei tunu taro;
ia kei te hanga anō ia i tētahi atua, koropikoria atu ana e ia;
mahia ana e ia hei whakapakoko, tāpapa tonu atu ki reira.
16 Ko tētahi wāhi o taua rākau,
e tahuna ana e ia ki te ahi, ko tētahi wāhi,
hei mea i te kikokiko hei kai māna;
tunua ana e ia tāna e tunu ai, ā, ka mākona.
Āe rā, ka mahana anō ia, ā, ka mea,
"Ha, kua mahana ahau, kua kite i te ahi."
17 Ko te toenga, hangā ake e ia hei atua, hei whakapakoko māna;
tāpapa ana ia, koropiko ana,
īnoi ana ki taua mea, ka mea,
"Whakaorangia ahau; ko koe nei hoki tōku atua."
18 Kāhore rātou e mōhio, kāhore e mahara;
nō te mea kua āraia e ia ō rātou kanohi kei kite,
ō rātou ngākau kei mātau.
19 Kāhore hoki e anga ake te ngākau o tētahi,
kāhore e mōhio, kāhore e mātau, e kī ake ai ia,
"Ko tētahi wāhi o tēnei i tahuna e ahau ki te ahi;
i tunua anō e ahau he taro ki ōna ngārahu,
tunua ana e ahau he kikokiko, kainga ake e ahau;
ā, kia meinga e ahau te toenga o taua rākau hei mea whakarihariha?
Me tāpapa rānei ahau ki te take rākau?"
20 Ko tāna kai, he pungarehu; kua tinihangatia tōna ngākau,
ā, ngau kē ana ia, tē whakaora ia i tōna wairua, tē kī ake rānei,
"Kāhore rānei he kōrero teka i tōku matau?"
Kāhore i Wareware a Īharaira
21 "Kia mahara ki ēnei, e Hākopa,
e Īharaira; he pononga hoki koe nāku;
nāku koe i whai āhua ai, he pononga hoki koe nāku;
e Īharaira, e kore koe e wareware i ahau.
22 Ko ōu hē, murua ake e ahau, me te mea he kapua mātotoru;
ko ōu hara, me te mea he kapua;
hoki mai ki ahau;
nāku hoki koe i hoko."
23 Waiata, e ngā rangi, he mahi hoki tēnei nā Ihowā.
Hāmama, e ngā wāhi o raro rawa o te whenua.
Kia pakaru mai tā koutou waiata, e ngā maunga,
e te ngahere, e ngā rākau katoa o reira;
nō te mea kua oti a Hākopa te hoko e Ihowā,
kua whai korōria ia i a Īharaira.
24 "Ko te kupu tēnei a Ihowā, a tōu kaihoko,
nāna nei koe i whai āhua ai, nō roto mai anō i te kōpū:
"Ko Ihowā ahau, ko te kaihanga o ngā mea katoa,
nāku anake ngā rangi i hora,
nāku i takoto ai te whenua;
ko wai tōku hoa?
25 "Ko ngā tohu a te hunga kōrero teka hē ana i a ia,
ko ngā tohunga tūāhu whakahaurangitia ana e ia;
ko te hunga whakaaro nui, whakahokia ana e ia ki muri,
ko tō rātou mātauranga, whakapōauautia iho.
26 Mana pū i a ia te kupu a tāna pononga,
te whakaaro a āna karere rite rawa i a ia.
"Ko tāna kupu ki Hiruhārama, ‘Ka nohoia koe,’
ki ngā pā o Hūrā, ‘Ka hangā koutou,
māku anō e whakaara ōna wāhi kua ururuatia.’
27 Ko tāna kupu ki te rire, ‘Kia mimiti;
māku anō e whakamaroke ōu awa.’
28 Ko tāna kupu mō Hairuha, ‘He hēpara ia nāku,
ka rite anō i a ia tāku katoa i pai ai’;
māna hoki e kī ki Hiruhārama, ‘Ka hangā koe,’
ā, ki te temepara, ‘Ka whakatakotoria ōu tūranga.’ "