Isaías 29

1 Běda Arieli, Arieli městu, v kterémž bydlil David. Přidejte rok po roku, nechať zařezují beránky. 2 Však předce ssoužím Ariele. I nastane žalost a zámutek, nebo mi bude jako Ariel. 3 Položím se zajisté vůkol proti tobě vojensky, a ssoužím tě bez lítosti, a vzdělám proti tobě šance. 4 Tehdy sníženo jsuc, z země mluviti budeš, a z prachu šeptati bude řeč tvá; bude, pravím, jako hadače z země hlas tvůj, a z prachu řeč tvá siptěti. 5 Nebo jako prášku drobného bude množství nepřátel tvých, a jako plev létajících množství ukrutníků, a stane se to hned v okamžení. 6 Od Hospodina zástupů navštíveno bude hromem a země třesením, a zvukem velikým, vichřicí a bouří a plamenem ohně sžírajícího. 7 I budeť jako zdání vidění nočního množství všech národů bojujících proti Arieli, a všech válčících proti němu a pevnostem jeho, a ssužujících jej. 8 Bude, pravím, jako když se lačnému ve snách zdá, an jí, ale když procítí, prázdný jest život jeho; a jako když se žíznivému ve snách zdá, an pije, a když procítí, žíznivým zůstává, a duše jeho vždy žádá: tak bude množství všech národů, bojujících proti hoře Sion. 9 Jak zpozdilí jste, ješto byste se měli užasnouti; rozkoš provodíte, ješto byste měli na pomoc volati. Zpili se, ale ne vínem; potácejí se, ale ne od nápoje opojného. 10 Nebo naplnil vás Hospodin duchem chropotu, a zavřel oči vaše; proroků i knížat vašich nejopatrnějších oči zastřel. 11 Protož jest vám všeliké vidění podobné slovům knihy zapečetěné, kterouž dadí-li tomu, kterýž zná písmo, řkouce: Èti ji medle, i řekne: Nemohu, nebo zapečetěná jest. 12 Pakli dadí knihu tomu, kterýž nezná písma, řkouce: Èti ji medle, tedy dí: Neznám písma. 13 Nebo praví Pán: Proto že lid tento přibližuje se ústy svými, a rty svými ctí mne, srdce pak své vzdaluje a bázeň jejich, již se mne bojí, jest z přikázaní lidských pošlá: 14 Z té příčiny, aj, já také divně zajdu s lidem tímto, divně, pravím, a zázračně. I zahyne moudrost moudrých jeho, a opatrnost opatrných jeho vymizí. 15 Běda těm, kteříž hluboko před Hospodinem skrývají radu, jejichž každý skutek děje se v temnostech, a říkají: Kdo nás vidí? A kdo nás šetří? 16 Převrácená myšlení vaše zdali nejsou podobná hlině hrnčířově? Zdali říká dílo o dělníku svém: Neučinil mne? A účinek říká-liž o učiniteli svém: Nerozuměl? 17 Zdaliž po maličkém a kratičkém času neobrátí se Libán v pole, a pole za les nebude počteno? 18 I uslyší v ten den hluší slova knihy, a z mrákoty a tmy oči slepých prohlédnou. 19 Ale tiší rozveselí se náramně v Hospodinu, a chudí lidé v Svatém Izraelském plésati budou, 20 Kdyžto přestane ukrutník, a zahyne posměvač, a všickni, kteříž jsou pilni marnosti, vypléněni budou, 21 Kteříž obviňují z hříchu člověka pro slovo, a na toho, kterýž je tresce, v bráně lécejí, a pro nic utiskují spravedlivého. 22 Protož takto dí o domu Jákobovu Hospodin, kterýž vykoupil Abrahama: Nebudeť již zahanben Jákob, aniž více tvář jeho zbledne. 23 Nebo když uzří syny své, dílo rukou mých u prostřed sebe, an posvěcují jména mého, tedy posvěcovati budou Svatého Jákobova, a k bázni Boha Izraelského sloužiti, 24 Aby bloudící duchem nabyli rozumnosti, a reptáci naučili se umění.

Te Whakapaenga o Hiruhārama

1 Auē te mate mō Ariere, mō Ariere,

mō te pā i noho ai a Rāwiri!

Tāpiritia iho tētahi tau ki tētahi tau;

mahia ngā hākari i ngā wā e rite ai.

2 Hei reira raru ai i ahau a Ariere,

ā, ka pōuri, ka tangi;

ā, ka rite ia ki ahau ānō ko Ariere.

3 Ka nohoia atu anō koe e ahau, ā karapoi noa;

ka whakapaea koe ki te parepare,

ka ara anō i ahau he taiepa hei tatau ki a koe.

4 Ā, ka whakahokia iho koe, ka kōrero ake i te whenua;

ka iti anō tāu kupu i roto i te puehu;

ka rite tōu reo ki tō te tangata i te atua māori,

he mea puta ake i te whenua,

ka kohimu ake tāu kupu i roto i te puehu.

5 Ko te huihuinga ia o ōu hoariri ka rite ki te puehu ririki,

ā, ko te huihuinga o te hunga nanakia ki te pāpapa e rere atu ana.

Āe rā, ka hemorere tonu,

6 ka pā tā Ihowā o ngā mano ki a ia,

he whatitiri, he rū, he reo nui,

he tūkauati, he tūpuhi, he mura ahi e kā ana.

7 Ā, ka rite ki te moe, ki te rekanga kanohi o te pō

ngā iwi maha katoa e whawhai ana ki Ariere,

arā te hunga katoa e ngangare ana ki a ia, ki tōna pā kaha,

e whakatupu kino ana hoki i a ia.

8 Ka rite anō ki te tangata matekai e moe ana, nā, kei te kai ia;

heoi, kei te ohonga ake, e takoto kau ana tōna wairua;

ka rite hoki ki te tangata matewai e moe ana, nā, kei te inu ia;

te ohonga ake, kāhore he kaha, kei te hiahia anō tōna wairua;

ko te rite tērā o te hui o ngā iwi katoa

e whawhai ana ki Maunga Hiona.

9 E tū koutou, e mīharo;

e hari, ā, ka matapō;

e haurangi ana rātou, ehara ia i te wāina;

e hūrori ana, engari ehara i te wai kaha.

10 Nō te mea kua ringihia e Ihowā te wairua o te moe

au tonu ki runga ki a koutou,

kua oti anō i a ia te whakamoe ō koutou kanohi, ngā poropiti;

ko ō koutou rangatira, ko ngā matakite,

kua taupokina e ia.

11 Ā, ka rite ki a koutou te kitenga katoa ki ngā kupu o tētahi pukapuka i hīritia, e hoatu ana e ngā tāngata ki tētahi tangata mātau ki te kōrero pukapuka, ka mea atu, "Tēnā, kōrerotia tēnei", ā, ka mea mai ia, "E kore e taea e ahau, e hīri nā hoki." 12 Nā, ka hoatu taua pukapuka ki te mea kāhore nei e mātau ki te kōrero pukapuka; nā, ko te kīanga atu, "Tēnā, kōrerotia tēnei," anō rā ko ia, "Kāhore ahau e mātau ki te kōrero."

13 Nā, ka mea te Ariki:

"I te mea e whakatata ana mai te iwi nei ki ahau,

ā, e whakahōnore ana i ahau ki tō rātou māngai,

ki ō rātou ngutu, otiia e matara noa atu ana i ahau ō rātou ngākau,

ā, ko tō rātou wehi ki ahau

he mea whakaako e tā te tangata tohutohu.

14 Nā, ka tahuri ahau ki te mahi i tētahi mahi whakamīharo

ki waenganui i tēnei iwi,

he mahi whakamīharo rawa, he mīharo whakaharahara;

ka whakamōtītia hoki ngā whakaaro o ō rātou mea whakaaro nui,

ka ngaro te mātauranga o ō rātou mea mōhio."

15 Auē te mate mō te hunga e whai ana i te wāhi hōhonu,

kia ngaro ai tō rātou whakaaro i a Ihowā;

ā, kei te pōuri ā rātou mahi, e mea ana hoki,

"Ko wai e kite ana i a tātou?

Ko wai e mātau ana ki a tātou?"

16 Tā koutou whakaputa kē!

E kīia rānei te kaihanga rīhi he rite ki te paru?

E kī ake rānei te mea i hangā ki tōna kaihanga,

"Kīhai ahau i hangā e ia"?

E mea ake rānei te mea i mahia ki tōna kaimahi,

"Kāhore ōna mātauranga"?

He Tūmanako i te Wā Muri

17 He teka rānei he iti rawa nei te takiwā,

ā, ka puta kē a Repanōna hei māra whai hua,

ā, ka kīia te māra whai hua hei ngahere?

18 I taua rā ka rongo ngā turi

i ngā kupu o te pukapuka,

ka kite anō ngā kanohi o ngā matapō

i roto i te kākarauri, i te pōuri.

19 Ka neke ake anō te hari o te hunga māhaki ki a Ihowā,

ka koa anō ngā tāngata rawakore ki te Mea Tapu o Īharaira.

20 Kua mōtī hoki te tangata nanakia;

ā, ko te tangata whakahī, kua poto;

kua hātepea atu anō te hunga katoa i whanga ki te kino –

21 e whakatau hē nei ki te tangata e kōrero ana,

e whakatakoto rore nei mō te kairiri o te hē i te kūwaha;

ā, kāhore he rawa i whakapeaua kētia ai e rātou te tangata tika.

22 Nā, ko te kupu tēnei a Ihowā, nāna nei a Āperahama i hoko, mō te whare o Hākopa:

"E kore a Hākopa e whakamā āianei,

e kore anō e kōmā tōna mata āianei.

23 Engari, kia kite ia i āna tamariki,

i te mahi a ōku ringa, i roto i a ia,

ka whakatapua e rātou tōku ingoa;

āe rā, ka whakatapua anō e rātou te Mea Tapu o Hākopa,

ā, ka wehi ki te Atua o Īharaira.

24 Ka mōhiotia anō te mātauranga e ngā wairua kotiti kē,

ā, ka ako te hunga amuamu ki te kupu mōhio."