1 Reis 18

1 Potom po mnohých dnech, po třetím tom létě, stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi, řkoucí: Jdi, ukaž se Achabovi, neboť dám déšť na zemi. 2 Odšel tedy Eliáš, aby se ukázal Achabovi. Byl pak hlad veliký v Samaří. 3 I povolal Achab Abdiáše, kterýž byl představen domu jeho. (Abdiáš pak bál se Hospodina velmi. 4 Nebo když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, vzal Abdiáš sto proroků a skryl je po padesáti v jeskyni, a krmil je chlebem a vodou.) 5 A řekl Achab Abdiášovi: Jdi skrze tu zemi ke všechněm studnicím vod, a ke všechněm potokům, zdali bychom kde nalezli trávu, abychom živé zachovali koně a mezky, a nezmořili dobytka. 6 I rozdělili sobě zemi, kterouž by prošli. Achab šel jednou cestou sám, Abdiáš také šel cestou druhou sám. 7 A když Abdiáš byl na cestě, aj, Eliáš potkal se s ním. Kterýž když ho poznal, padl na tvář svou a řekl: Nejsi-liž ty, pane můj, Eliáš? 8 Odpověděl jemu: Jsem. Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel. 9 Jemuž řekl: Což jsem zhřešil, že služebníka svého vydati chceš v ruku Achabovu, aby mne zamordoval? 10 Živť jest Hospodin Bůh tvůj, žeť není národu ani království, kamž by neposlal pán můj hledati tě, a když řekli, že tebe není, přísahy požádal od království a národu, že tě nemohou nalezti. 11 A ty nyní pravíš: Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel. 12 I stalo by se, že jakž bych odšel od tebe, tedy duch Hospodinův zanesl by tě nevím kam, já pak jda, oznámil bych Achabovi, a když by tě nenalezl, zabil by mne. Služebník zajisté tvůj bojí se Hospodina od mladosti své. 13 Zdaliž není oznámeno pánu mému, co jsem učinil, když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, že jsem skryl z proroků Hospodinových sto mužů, po padesáti mužích v jeskyni, a krmil jsem je chlebem a vodou? 14 Ty pak nyní pravíš: Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel. A zamordujeť mne. 15 Odpověděl Eliáš: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, žeť se jemu dnes ukáži. 16 A tak šel Abdiáš vstříc Achabovi, a oznámil jemu. Pročež šel i Achab v cestu Eliášovi. 17 A když uzřel Achab Eliáše, řekl Achab k němu: Zdaliž ty nejsi ten, kterýž kormoutíš lid Izraelský? 18 Kterýž odpověděl: Jáť nekormoutím lidu Izraelského, ale ty a dům otce tvého, když opouštíte přikázaní Hospodinova a následujete Bálů. 19 Protož nyní pošli a shromažď ke mně všecken lid Izraelský na horu Karmel, a proroků Bálových čtyři sta a padesáte, i proroků toho háje čtyři sta, kteříž jedí z stolu Jezábel. 20 Obeslal tedy Achab všecky syny Izraelské, a shromáždil ty proroky na horu Karmel. 21 A přistoupiv Eliáš ke všemu lidu, řekl: I dokudž kulhati budete na obě straně? Jestližeť jest Hospodin Bohem, následujtež ho; pakli jest Bál, jdětež za ním. A neodpověděl jemu lid žádného slova. 22 Opět řekl Eliáš lidu: Já sám toliko pozůstal jsem prorok Hospodinův, proroků pak Bálových jest čtyři sta a padesáte mužů. 23 Nechť jsou nám dáni dva volkové, a ať vyberou sobě volka jednoho, kteréhož nechť rozsekají na kusy a vkladou na dříví, ale ohně ať nepodkládají. Jáť také připravím volka druhého, kteréhož vložím na dříví, a ohně nepodložím. 24 Tedy vzývejte jméno bohů vašich, já pak vzývati budu jméno Hospodinovo, a budeť to, že Bůh, kterýž se ohlásí skrze oheň, ten jest Bůh. A odpověděl všecken lid, řka: Dobráť jest řeč tato. 25 I řekl Eliáš prorokům Bálovým: Vybeřte sobě volka jednoho a připravte ho nejprvé, poněvadž jest vás více, a vzývejte jméno bohů vašich, ale ohně nepodkládejte. 26 A tak vzali volka, kteréhož jim dal, a připravili a vzývali jméno Bálovo od jitra až do poledne, říkajíce: Ó Báli, uslyš nás. Ale nebylo hlasu, ani kdo by odpověděl. I skákali u oltáře, kterýž byli udělali. 27 Když pak bylo poledne, posmíval se jim Eliáš a řekl: Křičte vysokým hlasem, poněvadž bůh jest. Neb snad rozmlouvání má, neb jinou práci, neb jest na cestě, anebť spí, ať procítí. 28 Takž křičeli hlasem velikým, a bodli se vedlé obyčeje svého nožíky a špicemi, tak až se krví polívali. 29 I stalo se, když již bylo s poledne, že prorokovali až dotud, když se obětuje obět suchá, ale nebylo žádného se ohlášení, ani kdo by odpověděl, ani kdo by vyslyšel. 30 Zatím řekl Eliáš všemu lidu: Přistuptež ke mně. I přistoupil všecken lid k němu. Tedy opravil oltář Hospodinův, kterýž byl zbořený. 31 Nebo vzal Eliáš dvanácte kamenů, (vedlé počtu pokolení synů Jákobových, k němuž se byla stala řeč Hospodinova, že Izrael bude jméno jeho), 32 A vzdělal z těch kamenů oltář ve jménu Hospodinovu; udělal také struhu vůkol oltáře zšíří, co by mohl dvě míry obilé vsíti. 33 Narovnal i dříví, a rozsekav volka na kusy, vkladl na dříví. 34 A řekl: Naplňte čtyři stoudve vodou, a vylíte na obět zápalnou i na dříví. Řekl opět: Učiňtež to po druhé. I učinili po druhé. Řekl ještě: Po třetí učiňte. I učinili po třetí, 35 Tak že tekly vody okolo oltáře; také i struhu naplnila voda. 36 Stalo se pak, když se obětuje obět suchá, přistoupil Eliáš prorok a řekl: Hospodine Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, nechť dnes poznají, že jsi ty Bůh v Izraeli, a já služebník tvůj, a že jsem vedlé slova tvého činil všecky věci tyto. 37 Vyslyš mne, Hospodine, vyslyš mne, aťby poznal lid tento, že jsi ty, Hospodine, Bohem, když bys obrátil srdce jejich zase. 38 V tom spadl oheň Hospodinův, a spálil obět zápalnou, dříví i kamení i prsť; též vodu, kteráž byla v struze, vypil. 39 Což když uzřel všecken ten lid, padli na tváři své a řekli: Hospodinť jest Bohem, Hospodin jest Bohem. 40 I řekl jim Eliáš: Zjímejte ty proroky Bálovy, žádný ať z nich neujde. I zjímali je. Kteréž svedl Eliáš ku potoku Císon, a tam je zmordoval. 41 Tedy řekl Eliáš Achabovi: Jdi, pojez a napí se, nebo aj, zvuk velikého deště. 42 I jel Achab, aby pojedl a napil se. Eliáš pak vstoupil na vrch Karmele, a rozprostřel se na zemi a sklonil tvář svou k kolenům svým. 43 Potom řekl mládenci svému: Vystup nyní, a pohleď tam k moři. Kterýž vystoupiv, pohleděl a řekl: Nic není. Řekl opět: Vrať se po sedmkrát. 44 I stalo se po sedmé, řekl: Aj, oblak maličký jako dlaň člověčí vystupuje z moře. Ještě řekl: Jdi, rci Achabovi: Zapřáhej a jeď, aby tě nezastihl déšť. 45 Stalo se mezi tím, když se nebesa zamračila oblakem a větrem, odkudž byl déšť veliký, že jel Achab a přišel do Jezreel. 46 Ruka pak Hospodinova byla s Eliášem, tak že přepásav bedra svá, běžel před Achabem, až přišel do Jezreel.

Ko Irāia me ngā Poropiti o Paara

1 Ā, ka maha ngā rā, ka puta mai te kupu a Ihowā ki a Irāia i te toru o ngā tau; i mea ia, "Haere, whakakitea atu koe ki a Āhapa; ā, māku e hoatu he ua ki te whenua." 2 Nā, haere ana a Irāia ki te whakakite i a ia ki a Āhapa.

Nui atu hoki te matekai o Hamaria. 3 Nā, ka karanga a Āhapa ki a Opāria, kaitohutohu o tōna whare. (Nā, he nui te wehi o Opāria ki a Ihowā; 4 ā, i tā Ietēpere hautopenga atu i ngā poropiti a Ihowā, nā, ka mau a Opāria ki ngā poropiti kotahi rau, ā, hunā ana e ia, takirima tekau ngā tāngata ki te ana kotahi, ā, whāngainga ana rātou e ia ki te taro, ki te wai.)

5 Nā, ka mea a Āhapa ki a Opāria, "Haere puta noa i te whenua ki ngā puna wai katoa; ki ngā awa katoa; tērā pea ka kitea e tātou tētahi tarutaru e ora ai ngā hōiho me ngā muera; kei poto katoa ā tātou kararehe." 6 Heoi, ka wehea e rāua te whenua hei haerenga mō rāua; haere ana a Āhapa, tōna kotahi i tētahi ara, haere ana a Opāria, tōna kotahi i tētahi ara.

7 Ā, i a Opāria i te ara, nā, ko Irāia kua tūtaki ki a ia; ā, ka mōhio ia ki tērā, ka tāpapa, ka mea, "Ko koe rānei tēnā, e tōku Ariki, e Irāia?"

8 Anō rā ko ia ki a ia, "Ko ahau rā; haere, kōrero atu ki tōu ariki, ‘Ko Irāia tēnei.’ "

9 Nā, ka mea tērā, "He aha rā tōku hara i hoatu ai tāu pononga ki te ringa o Āhapa kia whakamatea? 10 E ora ana a Ihowā, tōu Atua, kāhore he iwi, he kīngitanga, i kore nei tōku ariki e tono tāngata ki reira ki te rapu i a koe; ā, i tā rātou meatanga mai, ‘Kāhore nei,’ whakaoatitia iho e ia taua kīngitanga, taua iwi rānei, me kāhore rātou i kite i a koe. 11 Nā, kua mea nā koe ināianei, ‘Haere, kōrero atu ki tōu ariki, Ko Irāia tēnei.’

12 "Nā, ākuanei, kei tōku mawehenga atu i a koe, ka kāhakina atu koe e te Wairua o Ihowā ki te wāhi e kore ai ahau e mōhio; ā, i tōku taenga atu ki te whakaatu ki a Āhapa, ā, ka kore ia e kite i a koe, kātahi ahau ka patua e ia; heoi e wehi ana tāu pononga i a Ihowā, nō tōku tamarikitanga ake. 13 Kāhore ianei i kōrerotia ki tōku ariki tāku i mea ai i tā Ietēpere patunga i ngā poropiti a Ihowā, tāku hunanga i ngā poropiti kotahi rau a Ihowā, takirima tekau ngā tāngata ki roto i te ana kotahi, ā, whāngainga ana e ahau ki te taro, ki te wai? 14 Ā, ka mea mai nā koe ināianei, ‘Haere, kōrero atu ki tōu ariki, "Ko Irāia tēnei." ’ Ka patua hoki ahau e ia."

15 Anō rā ko Irāia ki a ia, "E ora ana a Ihowā o ngā mano e tū nei ahau i tōna aroaro, ko ā tēnei rā pū ahau puta ai ki a ia."

16 Heoi, haere ana a Opāria ki te whakatau i a Āhapa, ā, kōrerotia ana ki a ia. Nā, haere ana a Āhapa ki te whakatau i a Irāia. 17 Ā, nō te kitenga o Āhapa i a Irāia, nā, ka mea a Āhapa ki a ia, "Ko koe tēnei, e te kaiwhakararuraru o Īharaira?"

18 Anō rā ko ia, "Kāhore i whakararurarutia e ahau a Īharaira; engari koe me te whare o tōu pāpā i tā koutou whakarerenga nei i ngā whakahau a Ihowā, i a koe ka whai nei i ngā Paara. 19 Nā, tīkina āianei, huihuia mai a Īharaira katoa ki ahau ki Maunga Karamere, me ngā poropiti e whā rau e rima tekau a Paara, me ngā poropiti e whā rau o te Āhera, e kai nā ki te tēpu a Ietēpere."

20 Heoi, tono tāngata ana a Āhapa puta noa i ngā tama katoa a Īharaira, ā, whakaminea ana aua poropiti ki Maunga Karamere. 21 Nā, ka whakatata a Irāia ki te iwi katoa, ka mea, "Kia pēhea te roa o tō koutou tāhurihuri ki ngā tikanga e rua? Ki te mea ko Ihowā te Atua, me whai ki a ia; ki te mea ia ko Paara, me whai ki a ia."

Nā, kāhore he kupu i whakahokia e te iwi ki a ia.

22 Kātahi ka mea a Irāia ki te iwi, "Ko ahau anake kua mahue nei o ngā poropiti a Ihowā; e whā rau ia e rima tekau tāngata ngā poropiti a Paara.

23 "Nā, me hōmai e rātou ētahi pūru mā mātou, kia rua, mā rātou e whiriwhiri tētahi pūru mā rātou, ka tapatapahi ai, ka whakaeke ai ki runga ki ngā wahie, kaua hoki he ahi e meatia atu. Māku hoki e taka tētahi pūru, e whakatakoto ki runga ki ngā wahie; e kore hoki e meatia atu he ahi. 24 Ā, mā koutou e karanga ki te ingoa o tō koutou atua; māku hoki e karanga ki te ingoa o Ihowā. Nā, ko te Atua e utua ai te karanga ki te ahi, ko ia hei Atua."

Nā, ka whakahoki te iwi katoa, ka mea, "Ka pai tēnā kupu."

25 Nā, ka mea a Irāia ki ngā poropiti a Paara, "Whiriwhiria tētahi pūru mā koutou, takā; ko tā koutou ki mua, he tokomaha hoki koutou; ka karanga ai ki te ingoa o tō koutou atua; kaua hoki he ahi e meatia atu."

26 Nā, ka tango rātou i te pūru i hoatu ki a rātou, ā, mahia ana e rātou. Nā, ka karanga ki te ingoa o Paara o te ata iho anō ā taea noatia te poutūmārōtanga; i mea ai, "E Paara utua mai tā mātou karanga." Otiia kāhore he kupu, kīhai hoki i utua e tētahi.

Ā, tūpekepeke ana rātou i te āta i hangā nei. 27 Ā, i te poutūmārōtanga, ka tāwai a Irāia ki a rātou, ka mea, "Karanga, kia nui te reo; he atua hoki ia; kei te pūrākau pea ia, kei tahaki rānei, kei te ara rānei, tēnā rānei kei te moe, ā, me whakaara."

28 Nā, nui atu tō rātou reo ki te karanga, ka haehae i a rātou ki te māripi, ki te oka, ko tā rātou tikanga hoki ia, ā, tārere noa ngā toto ki runga ki a rātou. 29 Heoi, kua tāwharara te rā, nā, ka poropiti rātou ā tae noa ki te whakaekenga o tō te ahiahi whakahere; otiia kāhore he reo, kīhai i utua te karanga, kāhore tētahi hei whakarongo.

30 Nā, ka mea a Irāia ki te iwi katoa, "Neke mai ki ahau." Nā, neke ana te iwi katoa ki a ia, Nā, ka whakatikaia e ia te āta a Ihowā i turakina. 31 I mau hoki a Irāia ki ngā kōhatu kotahi tekau mā rua; rite tonu te maha ki ngā iwi o ngā tama a Hākopa, ki a ia nei te kupu a Ihowā, i kī nei, "Ko Īharaira hei ingoa mōu." 32 Nā, hangā ana e ia aua kōhatu hei āta mō te ingoa o Ihowā; ā, keria ana he awa ki te taha o te āta ā taka noa, kia rua ngā mēhua purapura ka kī. 33 Nā, whakapaia ana e ia ngā wahie, ā, tapatapahia ana te pūru, whakatakotoria ana ki runga ki ngā wahie. Ā, ka mea ia, "Whakakīia ētahi oko, kia whā, ki te wai, ka riringi ki runga ki te tahunga tinana, ki ngā wahie."

34 I mea anō ia, "Tēnā anō." Nā, meatia anō e rātou.

I mea hoki ia, "Tuatorutia." Nā, ka tuatorutia e rātou. 35 Nā, ka rere te wai i ngā taha o te āta tawhio noa; whakakīia ana hoki e ia te waikeri ki te wai.

36 Nā, i te whakaekenga o tō te ahiahi whakahere, ka whakatata a Irāia poropiti, ā, ka mea: "E Ihowā, e te Atua o Āperahama, o Īhaka, o Īharaira, kia mōhiotia i tēnei rā ko koe te Atua i roto i a Īharaira, ko ahau tāu pononga, ā, nāu te kupu i mea ai ahau ēnei mea katoa. 37 Whakarongo mai ki ahau, e Ihowā, whakarongo mai ki ahau, kia mōhio ai tēnei iwi ko te Atua koe, e Ihowā, nāu anō i whakahoki ō rātou ngākau ki muri nei."

38 Nā, ko te tino takanga iho o te ahi a Ihowā, pau ake te tahunga tinana, me ngā wahie, me ngā kōhatu, me te puehu, mitikia ake ana anō hoki te wai i roto i te waikeri.

39 Ā, nō te kitenga o te iwi katoa, tāpapa ana, me te kī ake anō, "Ko Ihowā, ko ia te Atua; ko Ihowā, ko ia te Atua."

40 Kātahi ka mea a Irāia ki a rātou, "Hopukia ngā poropiti a Paara; kei mawhiti tētahi o rātou." Nā, hopukia ana e rātou, ā, kawea ana e Irāia ki raro, ki te awa, ki Kihona, patua iho ki reira.

Te Mutunga o te Taurakitanga

41 Nā, ka mea a Irāia ki a Āhapa, "Haere ki runga, ki te kai, ki te inu; he haruru ua hoki te rarā mai nei." 42 Heoi, haere ana a Āhapa ki te kai, ki te inu. Ko Irāia ia i piki ki te tihi o Karamere; ā, tāpapa ana ia ki te whenua, ko tōna mata i roto i ōna turi.

43 Nā, ka mea ia ki tāna tangata, "Tēnā, piki atu ināianei, tirohia te ritenga atu o te moana."

Nā, piki ana ia, titiro ana, ā, ka mea, "Kāhore kau he mea."

Nā, ka mea anō tērā, "Hoki atu anō, kia whitu ngā hokinga."

44 Ā, i te whitu ka mea ia, "Nanā, he kapua nohinohi tērā te haere ake rā i roto i te moana; kei te kapu o te ringa tangata te rite."

Nā, ka mea tērā, "Haere, mea atu ki a Āhapa, ‘Whakanohoia tōu hāriata, ka haere ki raro; kei āraia koe e te ua.’ "

45 Nā, mea rawa ake kua pōuri pū te rangi i te kapua, i te hau, nui atu hoki te ua. Nā, rere ana tērā a Āhapa i runga i te hāriata, ā, haere ana ki Ietereere. 46 Ā, i runga i a Irāia te ringa o Ihowā; nā, whītikiria ana e ia tōna hope, ā, rere ana i mua i a Āhapa ā tae noa ki Ietereere.