1 Reis 22

1 Nebylo pak za tři léta války mezi Syrskými a Izraelskými. 2 I stalo se léta třetího, přijel Jozafat král Judský k králi Izraelskému. 3 Mluvil pak byl král Izraelský služebníkům svým: Víte-li, že naše bylo Rámot Galád, a my zanedbáváme vzíti ho zase z moci krále Syrského? 4 Pročež řekl Jozafatovi: Potáhneš-li se mnou na vojnu proti Rámot Galád? Odpověděl Jozafat králi Izraelskému: Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jako koni moji, tak koni tvoji. 5 Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se dnes medle na slovo Hospodinovo. 6 I shromáždil král Izraelský proroků okolo čtyř set mužů a řekl jim: Mám-li táhnouti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Pán v ruku krále. 7 Tedy řekl Jozafat: Což není zde již žádného proroka Hospodinova, abychom se ho zeptali? 8 Na to řekl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bychom se mohli poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi dobrého neprorokuje, než zlé, Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král. 9 Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova. 10 (Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský, jeden každý na stolici své, odění jsouce rouchem, seděli v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi. 11 Sedechiáš pak syn Kenanův udělal sobě byl rohy železné a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž nepohubíš jich. 12 Takž podobně i jiní všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.) 13 V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, nyní slova proroků jedněmi ústy předpovídají dobré věci králi. Medle, buď řeč tvá jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci. 14 Tedy řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že což mi koli řekne Hospodin, to mluviti budu. 15 A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? Kterýž řekl jemu: Jeď a šťastněť se povede, nebo dá je Hospodin v ruku krále. 16 I řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu? 17 Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji. 18 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati dobrého, ale zlé? 19 Řekl dále: Z té příčiny slyš slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na stolici své, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho. 20 I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné, 21 Tožť vyšel jakýsi duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem? 22 Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; vyjdiž a učiň tak. 23 Protož, aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa všech proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě. 24 Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal Micheášovi poliček a řekl: Kudyže odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě? 25 Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl. 26 I řekl král Izraelský: Jmi Micheáše, a doveď ho k Amonovi knížeti města, a k Joasovi synu královu. 27 A řekneš: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře, a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji. 28 Ale Micheáš řekl: Jestliže ty se navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil skrze mne Hospodin. Přes to řekl: Slyštež to všickni lidé! 29 A tak táhl král Izraelský, a Jozafat král Judský proti Rámot Galád. 30 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský a jel k bitvě. 31 Král pak Syrský přikázal třidcíti dvěma svým hejtmanům nad vozy, a řekl: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému. 32 I stalo se, když uzřeli hejtmané nad vozy Jozafata, řekli: Jistě král Izraelský jest. I obrátili se proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat. 33 V tom když uzřeli hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho. 34 Muž pak jeden střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi svému: Obrať se a vyvez mne z vojska, nebo jsem nemocen. 35 I rozmohla se bitva v ten den. Král pak stál na voze proti Syrským; potom umřel u večer, a tekla krev z rány do vozu. 36 I volal biřic po vojště, když již slunce zapadlo, řka: Jeden každý do města svého, a jeden každý do země své navrať se. 37 Umřel tedy král a dovezen jest do Samaří, i pochovali ho v Samaří. 38 A když pohřížen byl vůz v rybníku Samařském, střebali psi krev jeho, též když umývali zbroj jeho, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil. 39 Jiné pak věci Achabovy, a cožkoli činil, i jaký dům z kostí slonových vystavěl, i všecka města, kteráž vzdělal, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských. 40 A tak usnul Achab s otci svými, a kraloval Ochoziáš syn jeho místo něho. 41 Jozafat pak syn Azy počal kralovati nad Judou léta čtvrtého Achaba, krále Izraelského. 42 A byl Jozafat ve třidcíti pěti letech, když počal kralovati, a dvadceti pět let kraloval nad Jeruzalémem, jehož matky jméno bylo Azuba, dcera Silchi. 43 I chodil po vší cestě Azy otce svého, aniž se od ní uchýlil, čině, což dobrého bylo před oblíčejem Hospodinovým. 44 Toliko poněvadž výsostí nezkazili, ještě lid obětoval a kadil na těch výsostech. 45 Všel také v pokoj král Jozafat s králem Izraelským. 46 Jiné pak věci Jozafatovy, i síla jeho, kterouž prokazoval a kterouž bojoval, zapsány jsou v knize o králích Judských. 47 Ten ostatky ohyzdných sodomářů, kteříž ještě pozůstali za dnů Azy otce jeho, vyplénil z země. 48 Tehdáž nebylo žádného krále v zemi Idumejské, hejtmana měli místo krále. 49 I nadělal Jozafat lodí mořských, aby jeli do Ofir pro zlato. Ale nejeli, nebo polámaly se lodí v Aziongaber. 50 Řekl byl také Ochoziáš syn Achabův Jozafatovi: Nechť jedou služebníci moji s služebníky tvými na lodech. Ale Jozafat nechtěl. 51 I usnul Jozafat s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davida otce svého; kraloval pak Joram syn jeho místo něho. 52 Ochoziáš syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří, léta sedmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval nad Izraelem dvě létě. 53 Nebo činil zlé věci před oblíčejem Hospodinovým, a chodil po cestě otce svého a po cestě matky své, i po cestě Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivodil k hřešení lid Izraelský. 54 Sloužil také Bálovi a klaněl se jemu, čímž popudil k hněvu Hospodina Boha Izraelského vedlé toho všeho, což činil otec jeho.

Ka Whakatūpatoria a Ārapa e te Poropiti Mikaia

1 Nā, e toru ō rātou tau e noho ana, ā, kāhore he whawhai a Hīria ki a Īharaira. 2 Nā, i te toru o ngā tau ka haere iho a Iehohāpata kīngi o Hūrā ki raro, ki te kīngi o Īharaira.

3 Nā, ka mea te kīngi o Īharaira ki āna tāngata, "E mōhio ana rānei koutou nō tātou Rāmoto Kireara, ā, e āta noho nei tātou, kāhore e tangohia e tātou i te ringa o te kīngi o Hīria?"

4 Nā, ka mea ia ki a Iehohāpata, "Ka haere rānei koe, tāua ki Rāmoto Kireara ki te whawhai?"

Anō rā ko Iehohāpata ki te kīngi o Īharaira, "Ko ahau, ko koe, tāua tāua; ko tōku iwi, ko tōu iwi, rātou rātou; ko ōku hōiho, ko ōu hōiho, rite tonu." 5 I mea anō a Iehohāpata ki te kīngi o Īharaira, "Tēnā, rapua āianei tētahi kupu i a Ihowā."

6 Kātahi ka huihuia ngā poropiti e te kīngi o Īharaira, e whā rau aua tāngata. Nā, ka mea ia ki a rātou, "Me haere rānei ahau ki Rāmoto Kireara ki te whawhai, kauaka rānei?"

Anō rā ko rātou; "Haere; mā te Ariki hoki e hōmai ki te ringa o te kīngi."

7 Nā, ka mea a Iehohāpata, "Kāhore rānei tētahi atu i konei, tētahi poropiti a Ihowā, hei rapunga atu mā tātou?"

8 Anō rā ko te kīngi o Īharaira ki a Iehohāpata, "Tēnei anō tētahi, ko Mikaia tama a Imirā hei rapunga atu mā tātou i tā Ihowā. Otiia, e kino ana ahau ki a ia; kāhore hoki āna poropiti pai mōku; engari he kino."

Nā, ka mea a Iehohāpata, "Kaua e pēnā te kupu a te kīngi."

9 Kātahi te kīngi o Īharaira ka karanga ki tētahi rangatira, ka mea, "Kia hohoro te tiki atu i a Mikaia tama a Imirā."

10 Nā, ka noho te kīngi o Īharaira rāua ko Iehohāpata kīngi o Hūrā, tēnā i runga i tōna torōna, tēnā i runga i tōna torōna, rākai rawa ki ō rāua kākahu, i te wāhi takoto kau i te tomokanga ki te kūwaha o Hamaria; me te poropiti anō ngā poropiti katoa i tō rāua aroaro.

11 Nā, ka meatia e Terekia tama a Kenāna ētahi haona rino māna, ā, ka mea ia, "Ko te kupu tēnei a Ihowā: ‘Ka panā ngā Hīriani e koe ki ēnei ā poto noa.’ "

12 Ā, pērā tonu te poropiti a ngā poropiti katoa, i mea rātou, "Haere ki Rāmoto Kireara, kia taea hoki tāu; kua hōmai hoki e Ihowā ki te ringa o te kīngi."

13 Ā, i kōrero te karere i haere ki te karanga i a Mikaia, i mea ki a ia, "Nanā, ko ngā kupu a ngā poropiti ki te kīngi kotahi tonu te māngai mō te pai. Nā, kia rite tāu kupu ki tā tētahi o rātou, kia pai āu kōrero."

14 Nā, ka mea a Mikaia, "E ora ana a Ihowā, inā, ko tā Ihowā e kōrero mai ai ki ahau, ko tāku tēnā e kōrero ai."

15 Ā, nō tōna taenga ki te kīngi, ka mea te kīngi ki a ia, "E Mikaia, me haere rānei mātou ki Rāmoto Kireara ki te whawhai, kaua rānei?"

Anō rā ko tērā ki a ia, "Haere, kia taea hoki tāu; kua hoatu hoki e Ihowā ki te ringa o te kīngi."

16 Nā, ka mea te kīngi ki a ia, "Kia hia ianei āku whakaoati i a koe kia kāti āu e kōrero mai ai ki ahau, ko te mea pono anake, i runga i te ingoa o Ihowā?"

17 Nā, ka kī tērā, "I kite ahau i a Īharaira katoa e marara noa ana i runga i ngā maunga, koia anō kei ngā hipi kāhore nei ō rātou kaitiaki, ā, i mea a Ihowā, ‘Kāhore o ēnei ariki; kia hoki mārie tērā, tērā, ki ō rātou whare.’ "

18 Nā, ka mea te kīngi o Īharaira ki a Iehohāpata, "Kāhore ianei ahau i kī atu ki a koe, e kore e pai tāna poropiti mōku; engari he kino?"

19 Nā, ka kī tērā, "Mō reira whakarongo mai ki te kupu a Ihowā; i kite ahau i a Ihowā e noho ana i runga i tōna torōna, i te mano katoa anō o te rangi e tū ana i tōna taha ki matau, i tōna taha ki mauī. 20 Nā, ka mea a Ihowā, ‘Ko wai hei whakapati i a Āhapa kia haere ai, kia hinga ai ki Rāmoto Kireara?’

"Nā, puta kē tā tēnei kupu, puta kē tā tēnei kupu. 21 Nā, ka puta tētahi wairua, ka tū ki te aroaro o Ihowā, ka mea, ‘Māku ia e whakapati.’

22 "Ā, ka mea a Ihowā ki a ia, ‘Me pēhea?’

"Anō rā ko tērā, ‘Me haere ahau, ā, hei wairua teka ahau i roto i ngā māngai o āna poropiti katoa.’

"Nā, ka mea ia, ‘Māu ia e whakapati, ka taea anō e koe; haere, meatia tāu nā.’

23 "Nā, kua hoatu ināianei e Ihowā he wairua teka ki te māngai o ēnei poropiti katoa āu, ā, kua kino tā Ihowā kōrero mōu."

24 Nā, ka whakatata a Terekia tama a Kenāna, ka papaki i te pāpāringa o Mikaia, ka mea, "I nā hea te haerenga atu o te Wairua o Ihowā i ahau ki a koe kōrero ai?"

25 Anō rā ko Mikaia, "Tērā koe e kite i te rā e haere ai koe ki tētahi rūma i roto rawa piri ai."

26 Nā, ka mea te kīngi o Īharaira, "Kawea atu a Mikaia, whakahokia ki a Amono rangatira o te pā, ki a Ioaha tama a te kīngi; 27 kī atu hoki, ‘Ko te kupu tēnei a te kīngi: Hoatu tēnei ki te whare herehere, whāngaia ki te taro o te tangihanga, ki te wai o te tangihanga, kia hoki mai rā anō ahau i runga i te rangimārie.’ "

28 Anō rā ko Mikaia, "Ki te hoki mai koe i runga i te rangimārie, ehara ahau i te kaiwhakapuaki i a Ihowā kōrero." I mea anō ia, "Whakarongo, e ngā iwi, e koutou katoa!"

Te Matenga o Āhapa

29 Heoi, haere ana te kīngi o Īharaira rāua ko Iehohāpata kīngi o Hūrā ki runga, ki Rāmoto Kireara. 30 Nā, ka mea te kīngi o Īharaira ki a Iehohāpata, "Me whakaputa kē tōku āhua, ka haere ki te whawhai; ko koe ia kākahuria ōu kākahu." Nā, whakaputa kē ana te kīngi o Īharaira i tōna āhua, ā, haere ana ki te whawhai.

31 Nā, kua oti i te kīngi o Hīria te whakahau āna rangatira e toru tekau mā rua, ngā kaiwhakahaere o ana hāriata, kua mea, "Kaua e whawhai ki te iti, ki te rahi; engari ki te kīngi anake o Īharaira." 32 Ā, nō te kitenga o ngā rangatira o ngā hāriata i o Iehohāpata, ka mea rātou, "Koia anō tēnei te kīngi o Īharaira." Nā, peka ana rātou ki a ia ki te whawhai ki a ia. Nā, ko te hāmamatanga o Iehohāpata; 33 ā, i te kitenga o ngā rangatira o ngā hāriata ehara ia i te kīngi o Īharaira, hoki ana rātou i te whai i a ia.

34 Nā, ka kūmea te kōpere e tētahi tangata, he mea noa iho, tū tonu te kīngi o Īharaira i waenga pū o te hononga iho o te pukupuku. Nā, ka mea ia ki te kaiarataki o tana hāriata, "Tahuri tōu ringa; kawea atu ahau i roto i te ope; kua tū hoki ahau, he tū kino."

35 Nā, ka rahi haere te whawhai i taua rā; ā, he mea pupuri ake te kīngi i runga i te hāriata kia tū tonu atu ai ia ki ngā Hīriani; ā, i te ahiahi ka mate; nā, rere ana ngā toto o te tūnga ki te riu o te hāriata.

36 Nā, ka pā te karanga puta noa i te ope i te mea ka tō te rā; ko te kupu tēnei, "Ki tōna pā, ki tōna whenua, e tērā tangata, e tērā tangata!"

37 Heoi, ka mate te kīngi, ā, ka kawea ki Hamaria, tanumia iho e rātou te kīngi ki Hamaria. 38 Ā, i horoia te hāriata ki te poka wai i Hamaria; ā, mitikia ana ōna toto e ngā kurī; nā, he wāhi horoinga tērā nō ngā wāhine kairau; ko tā Ihowā ia i kōrero ai.

39 Nā, ko ērā atu mahi a Āhapa me ngā mea katoa i mea ai ia, me te whare rei i hangā e ia, me ngā pā katoa i hangā e ia, kāhore ianei i tuhituhia ki te Pukapuka o ngā meatanga o Ngā Rā o Ngā Kīngi o Īharaira? 40 Nā, moe ana a Āhapa ki ōna mātua, ā, ko tāna tama, ko Ahatia, te kīngi i muri i a ia.

Ko Kīngi Iehohāpata o Hūrā

41 Nō te whā o ngā tau o Āhapa kīngi o Īharaira i kīngi ai a Iehohāpata tama a Aha ki a Hūrā. 42 E toru tekau mā rima ngā tau o Iehohāpata i tōna kīngitanga, ā, e rua tekau mā rima ngā tau i kīngi ai ia ki Hiruhārama; ko te ingoa hoki o tōna whaea, ko Atupa, he tamāhine nā Hirihi.

43 Ā, i haere ia i ngā ara katoa o tōna pāpā, o Aha; kīhai i peka kē; i mahi ia i te mea e tika ana ki tā Ihowā titiro. Otiia, kīhai ngā wāhi tiketike i whakakāhoretia; i patu whakahere anō te iwi, i tahu whakakakara ki ngā wāhi tiketike. 44 Ā, i houhia te rongo e Iehohāpata ki te kīngi o Īharaira.

45 Nā, ko ērā atu meatanga a Iehohāpata me āna mahi toa, me āna whawhaitanga, kāhore ianei i tuhituhia ki te Pukapuka o ngā meatanga o Ngā Rā o Ngā Kīngi o Hūrā? 46 I whakamōtītia atu anō e ia i te whenua ērā atu o te hunga whakahoroma i mahue nei i ngā rā o tōna pāpā, o Aha.

47 Nā, i taua wā kāhore o Ēroma kīngi; he kāwana te kīngi.

48 Ā, i hangā ētahi kaipuke o Tarahihi e Iehohāpata hei tiki kōura ki Ōpira. Otiia kīhai i rere; i pakaru hoki ngā kaipuke ki Ehiono Kēpere. 49 Kātahi a Ahatia tama a Āhapa ka mea ki a Iehohāpata, "Kia eke tahi āku tāngata me āu tāngata ki runga ki ngā kaipuke." Otiia kīhai a Iehohāpata i pai.

50 Nā, ka moe a Iehohāpata ki ōna mātua, ā, tanumia ana ki ōna mātua ki te pā o tōna tupuna, o Rāwiri; ā, ko tāna tama, ko Iehorama te kīngi i muri i a ia.

Ko Kīngi Ahatia o Īharaira

51 Nō te tekau mā whitu o ngā tau o Iehohāpata kīngi o Hūrā i kīngi ai a Ahatia tama a Āhapa ki a Īharaira i Hamaria; ā, e rua ngā tau i kīngi ai ia ki a Īharaira.

52 Ā, i kino tāna mahi ki te aroaro o Ihowā, i haere hoki i te ara o tōna pāpā, i te ara o tōna whaea, i te ara anō o Ieropoama tama a Nēpata, i hara ai a Īharaira. 53 I mahi hoki ki a Paara, i koropiko ki a ia; i whakapātaritari i a Ihowā, i te Atua o Īharaira; rite tonu tāna ki ngā mea katoa i mea ai tōna pāpā.