1 Reis 13

1 A aj, muž Boží přišel z Judstva s slovem Hospodinovým do Bethel, tehdáž když Jeroboám, stoje u oltáře, kadil. 2 I zvolal proti oltáři slovem Hospodinovým, řka: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, syn narodí se domu Davidovu, jménem Joziáš, kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí, jenž zapalují kadidlo na tobě; i kosti lidské páliti budou na tobě. 3 I dal téhož dne znamení, řka: Totoť jest znamení, že mluvil Hospodin: Aj, oltář roztrhne se a vysype se popel, kterýž jest na něm. 4 V tom uslyšev král Jeroboám slovo muže Božího, že zvolal proti oltáři v Bethel, vztáhl ruku svou od oltáře a řekl: Jměte ho. I uschla ruka jeho, kterouž vztáhl proti němu, a nemohl ji zase přitáhnouti k sobě. 5 Oltář také se roztrhl, a vysypal se popel z oltáře podlé znamení, kteréž byl předpověděl muž Boží slovem Hospodinovým. 6 Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu: Pomodl se medle Hospodinu Bohu svému a pros za mne, abych mohl přitáhnouti ruku svou k sobě. I modlil se muž Boží Hospodinu, a přitáhl král ruku zase k sobě, a byla jako prvé. 7 Tedy řekl král muži Božímu: Poď se mnou domů a posilň se, a dámť dar. 8 I řekl muž Boží králi: Bys mi dal polovici domu svého, nešel bych s tebou, aniž bych jedl chleba, aniž bych pil vody na místě tomto. 9 Nebo tak mi přikázal slovem svým Hospodin, řka: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody, aniž se navrátíš tou cestou, kterouž jsi přišel. 10 A tak odšel jinou cestou, a nenavrátil se tou cestou, kterouž byl přišel do Bethel. 11 Prorok pak jeden starý bydlil v Bethel, jehož syn přišed, vypravoval mu všecky věci, kteréž učinil muž Boží toho dne v Bethel; i slova, kteráž mluvil králi, vypravovali otci svému. 12 Tedy řekl jim otec jejich: Kterou cestou šel? I ukázali mu synové jeho cestu, kterouž šel ten muž Boží, kterýž byl z Judstva přišel. 13 Zatím řekl synům svým: Osedlejte mi osla. Kteříž osedlali mu osla, a on vsedl na něj. 14 A jel za mužem Božím a nalezl jej, an sedí pod dubem. I řekl jemu: Ty-li jsi ten muž Boží, kterýž jsi přišel z Judstva? A on odpověděl: Jsem. 15 Kterýž řekl jemu: Poď se mnou domů, a pojíš chleba. 16 Ale on odpověděl: Nemohuť se navrátiti, ani jíti s tebou, aniž budu jísti chleba, ani píti vody s tebou na místě tomto. 17 Nebo stala se ke mně řeč slovem Hospodinovým: Nebudeš tam jísti chleba, ani píti vody; nenavrátíš se, jda touž cestou, kterouž jsi šel. 18 Jemuž odpověděl: Takéť já prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mně anděl slovem Hospodinovým, řka: Navrať ho s sebou do domu svého, ať pojí chleba a napije se vody. To pak sklamal jemu. 19 Takž se navrátil s ním, a jedl chléb v domě jeho a pil vodu. 20 Když pak oni seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku tomu, kterýž onoho byl zase navrátil. 21 A zvolal na muže Božího, kterýž byl přišel z Judstva, řka: Toto praví Hospodin: Proto že jsi na odpor učinil řeči Hospodinově, a neostříhal jsi přikázaní, kteréžť vydal Hospodin Bůh tvůj, 22 Ale navrátils se a jedls chléb, a pils vodu na místě, o kterémžť řekl: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody: nebudeť pochováno tělo tvé v hrobě otců tvých. 23 Tedy když pojedl chleba a napil se, osedlal mu osla, totiž tomu proroku, kteréhož byl navrátil. 24 A když odšel, trefil na něj lev na cestě a udávil jej. I leželo tělo jeho na cestě, a osel stál podlé něho; lev také stál vedlé těla mrtvého. 25 A aj, muži někteří jdouce tudy, uzřeli tělo mrtvé ležící na cestě, a lva, an stojí vedlé něho. Kteříž přišedše, pověděli v městě, v kterémž ten starý prorok bydlil. 26 Což když uslyšel ten prorok, kterýž ho byl navrátil s cesty, řekl: Muž Boží jest, kterýž na odpor učinil řeči Hospodinově; protož vydal jej Hospodin lvu, kterýž potřev ho, udávil jej vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil jemu. 27 Zatím mluvě k synům svým, řekl: Osedlejte mi osla. I osedlali. 28 A odjev, nalezl mrtvé tělo jeho ležící na cestě, a osla i lva, an stojí u toho těla; a nejedl lev těla toho, aniž co uškodil oslu. 29 Protož vzav prorok tělo muže Božího, vložil je na osla, a přinesl je. I přišel do města svého, aby ho plakal a pochoval. 30 Položil pak tělo jeho v hrobě svém, a plakali ho: Ach, bratře můj. 31 A pochovav ho, mluvil k synům svým, řka: Když já umru, pochovejte mne v témž hrobě, v němž muž Boží jest pochován, vedlé kostí jeho položte kosti mé. 32 Neboť se jistě stane to, což ohlásil slovem Hospodinovým proti oltáři, kterýž jest v Bethel, a proti všechněm domům výsostí, kteréž jsou v městech Samařských. 33 Po těchto příbězích neodvrátil se Jeroboám od cesty své zlé, ale opět nadělal z lidu obecného kněží výsostí. Kdo jen chtěl, posvětil ruky jeho, a ten byl knězem výsostí. 34 I byla ta věc domu Jeroboámovu příčinou k hřešení, aby vypléněn a vyhlazen byl se svrchku země.

Tētahi Tangata a te Atua mai Hūrā

1 Nā, ka tae mai tētahi tangata a te Atua i Hūrā ki Pētēre, he mea kī nā Ihowā; ā, i te tū a Ieropoama i taha o te āta, e tahu whakakakara ana. 2 Nā, karangatia ana e ia tā Ihowā kupu ki te āta; i mea ia: "E te āta nā, e te āta nā, ko tā Ihowā kupu tēnei: ‘Nanā, tērā e whānau tētahi tamaiti o te whare o Rāwiri, ko Hōhia tōna; ingoa, ā, ka tāpaea e ia ki runga ki a koe ngā tohunga o ngā wāhi tiketike tahu whakakakara nei ki runga ki a koe; ā, ka tahuna he wheua tāngata ki runga ki a koe.’ " 3 I hoatu anō e ia he tohu i taua rā, i mea, "Ko te tohu tēnei i kōrerotia e Ihowā: ‘Nanā, ka kōara te āta, ā, ka maringi ngā pungarehu o runga.’ "

4 Ā, nō te rongonga o te kīngi i te kupu a te tangata a te Atua i karangatia nei e ia ki te āta i Pētēre, ka totoro te ringa o Ieropoama i te āta ka mea ia, "Hopukia ia." Nā, memenge ake tōna ringa i totoro nei ki a ia, kīhai hoki i taea te whakahoki mai ki a ia. 5 Nā, kua kōara te āta; maringi ake ngā pungarehu i runga i te āta, i rite tonu ki te tohu i hōmai e te tangata a te Atua, ki tā Ihowā i kōrero ai.

6 Nā, ka oho te kīngi, ka mea ki te tangata a te Atua, "Tēnā rā, karanga atu ki te aroaro o Ihowā, o tōu Atua, ka īnoi mōku, kia whakahokia mai tōku ringa ki ahau." Nā, ka karanga te tangata a te Atua ki te aroaro o Ihowā, ā, ka whakahokia te ringa o te kīngi ki a ia ka pērā me tō mua.

7 Nā, ka mea te kīngi ki te tangata a te Atua, "Haere mai tāua ki te whare ki tētahi oranga mōu, kia hoatu hoki e ahau tētahi mea ki a koe."

8 Nā, ka mea te tangata a te Atua ki te kīngi, "Ahakoa i hōmai e koe ko te hāwhe o tōu whare, e kore ahau e haere tāua, e kore anō e kai taro, e inu wai ki tēnei wāhi. 9 Ko te ako hoki tēnei ki ahau, ko tā Ihowā hoki i kōrero ai; i mea ai: ‘Kei kai taro, kei inu wai; kaua anō e hoki mai nā te ara e haere atu ai koe.’ " 10 Nā, haere ana ia he ara kē, kīhai i hoki nā te ara i haere mai nei ia ki Pētēre.

Te Poropiti Koroheke nō Pētēre

11 Nā, i Pētēre tētahi poropiti e noho ana, he koroheke; ā, ka haere mai tētahi o āna tama, ka kōrerotia ki a ia ngā mea katoa i mea ai te tangata a te Atua i taua rā ki Pētēre; i kōrerotia anō e rātou ki tō rātou pāpā ngā kupu i kōrero ai ia ki te kīngi. 12 Nā, ka mea tō rātou pāpā ki a rātou, "Tēnā koa te ara i haere ai ia?" I kite hoki āna tama i te ara i haere atu ai te tangata a te Atua i haere mai nei i Hūrā. 13 Nā, ka mea ia ki āna tama, "Whakanohoia taku kāihe." Nā, whakanohoia ana tana kāihe e rātou, ā, eke ana ia ki runga. 14 Nā, whāia ana e ia te tangata a te Atua, mau rawa atu e noho ana i raro i tētahi oki; ā, ka mea ki a ia, "Ko koe ianei te tangata a te Atua i haere mai nei i Hūrā?"

Anō rā ko tērā, "Āe, ko ahau."

15 Kātahi ka mea ia ki a ia, "Haere mai tāua ki te whare ki te kai taro māu."

16 Anō rā ko ia, "E kore e āhei kia hoki tāua, kia haere tāua; e kore anō tāua e kai taro, e inu wai rānei ki tēnei wāhi. 17 Kua kōrerotia mai hoki tā Ihowā kupu ki ahau: ‘Kei kai taro, kei inu wai ki reira, kei anga, kei haere mai nā te ara ka haere atu nei koe.’ "

18 Nā, ka mea tērā ki a ia, "He poropiti anō ahau, he pēnā me koe; kua kōrerotia mai anō ki ahau te kupu a Ihowā e tētahi anahera, i kī mai ia: ‘Whakahokia ia ki a koe, ki tōu whare ki te kai taro māna, ki te inu wai.’ " He teka ia nāna ki a ia. 19 Heoi, hoki ana ia i a ia, ā, kai taro ana i roto i tōna whare, inu wai ana.

20 Nā, i a rāua e noho ana ki te tēpu, ko te putanga mai o te kupu a Ihowā ki te poropiti nāna nei ia i whakahoki; 21 ā, ka karanga ia ki te tangata a te Atua i haere mai nei i Hūrā, ka mea, "Ko tā Ihowā kupu tēnei: ‘Nā, kua tutū nei koe ki te māngai o Ihowā, ā, kāhore i mau i a koe te ako i ako ai a Ihowā, tōu Atua ki a koe. 22 Heoi, hoki mai ana koe, kai taro ana, inu wai ana ki te wāhi i kōrero ai ia ki a koe, "Kei kai taro, kei inu wai, e kore e tae tōu tinana ki te urupā o ōu mātua." ’ "

23 Ā, ka mutu tāna kai taro, ka mutu tāna inu, nā, ka whakanohoia e ia te kāihe mōna, arā mō te poropiti i whakahokia mai nei e ia. 24 Nā, i tōna haerenga, ka tūtaki tētahi raiona ki a ia, ka whakamate i a ia; ā, ko tōna tinana i ākiritia ki te ara, me te kāihe ki tōna taha tū ai; ko te raiona anō hoki i tū i te taha o te tinana.

25 Nā, ka haere mai ngā tāngata, ka kite i te tinana i ākiritia rā ki te ara, me te raiona e tū ana i te taha o te tinana. Ka haere, ka kōrero i taua mea i te pā i noho ai te poropiti koroheke.

26 Ā, nō te rongonga o taua poropiti, nāna nei ia i whakahoki mai i te ara, ka mea ia, "Ko te tangata tēnā a te Atua kīhai nei i whakarongo ki te māngai o Ihowā, ā, hoatu ana ia e Ihowā ki te raiona, ā, haea iho e ia, whakamatea iho; ko tā Ihowā kupu hoki tēnā i kōrero ai ki a ia."

27 Nā, ka kōrero ia ki āna tama, ka mea, "Whakanohoia taku kāihe." Ā, whakanohoia ana e rātou. 28 Nā, haere ana ia, ā, rokohanga atu ko te tinana, he mea ākiri ki te ara, me te kāihe rāua ko te raiona e tū ana i te taha o te tinana; kīhai te tinana i kainga e te raiona, kīhai anō te kāihe i haea. 29 Nā, hāpainga ana te tinana o te tangata a te Atua e te poropiti, ā, whakatakotoria ana ki runga ki te kāihe, whakahokia ana; haere ana ki te pā o te poropiti koroheke ki te tangi, ki te tanu i a ia. 30 Nā, whakatakotoria ana e ia tōna tinana ki roto ki tōna ake urupā; ā, ko tā rātou tangi mōna, "Auē, e tōku teina."

31 Ā, ka mutu tāna tanu i a ia, ka kōrero ia ki āna tama, ka mea, "Kia mate ahau, tanumia ahau ki roto ki te urupā tanumia ai te tangata a te Atua; hei te taha o ōna wheua whakatakoto ai ōku wheua. 32 Nō te mea tērā e tino rite tā Ihowā kōrero i karangatia e ia mō tēnei āta i Pētēre, mō ngā whare katoa hoki o ngā wāhi tiketike i ngā pā o Hamaria."

33 I muri i tēnei kīhai a Ieropoama tahuri i tōna ara kino; engari i tahuri anō ki te mea tohunga nō roto noa iho i te iwi katoa mō ngā wāhi tiketike. Ahakoa ko wai i hiahia, kua whakatohungatia e ia, kia whai tohunga ai mō ngā wāhi tiketike. 34 Nā, meinga ana tēnei mea hei hara mō te whare o Ieropoama, hei mea e hunā ai, e whakamōtītia rawatia ai i te mata o te whenua.