1 Reis 3

1 Spříznil se pak Šalomoun s Faraonem králem Egyptským, nebo pojal dceru Faraonovu a uvedl ji do města Davidova, dokudž nedostavěl domu svého, a domu Hospodinova i zdi Jeruzalémské vůkol. 2 Toliko lid obětoval na výsostech, proto že nebyl vystaven dům jménu Hospodinovu až do těch dnů. 3 Nebo miloval Šalomoun Hospodina, chodě v přikázaních Davida otce svého, a toliko na těch výsostech obětoval a kadil. 4 Protož šel král do Gabaon, aby tam obětoval; ta výsost zajisté byla největší. Tisíc obětí zápalných obětoval Šalomoun na tom oltáři. 5 Ukázal se pak Hospodin v Gabaon Šalomounovi ve snách noci té, a řekl Bůh: Žádej začkoli, a dám tobě. 6 I řekl Šalomoun: Ty jsi učinil s služebníkem svým Davidem, otcem mým, milosrdenství veliké, když chodil před tebou v pravdě a v spravedlnosti, a v upřímnosti srdce stál při tobě. Ovšem zachoval jsi jemu zvláštní toto milosrdenství, že jsi dal jemu syna, kterýž by seděl na stolici jeho, jakž se to dnes vidí. 7 Ačkoli pak nyní, ó Hospodine Bože můj, ty jsi ustanovil služebníka svého králem místo Davida otce mého, já však jsa velmi mladý, neumím vycházeti ani vcházeti. 8 Služebník, pravím, tvůj jest u prostřed lidu tvého, kterýž jsi vyvolil, lidu velikého, kterýž nemůže ani sečten ani sepsán býti pro množství. 9 Dejž tedy služebníku svému srdce rozumné, aby soudil lid tvůj, a aby rozeznal mezi dobrým a zlým; nebo kdo bude moci souditi tento lid tvůj tak mnohý? 10 I líbilo se to Hospodinu, že žádal Šalomoun za tu věc. 11 A řekl jemu Bůh: Proto že jsi žádal věci takové, a neprosils sobě za dlouhý věk, aniž jsi žádal sobě bohatství, aniž jsi žádal bezživotí nepřátel svých, ale žádal jsi sobě rozumnosti, abys slýchati uměl rozepře, 12 Aj, učinil jsem vedlé řeči tvé, aj, dalť jsem srdce moudré a rozumné, tak že rovného tobě nebylo před tebou, ani po tobě aby nepovstal rovný tobě. 13 K tomu i to, začež jsi nežádal, dal jsem tobě, totiž bohatství a slávu, tak aby nebylo rovného tobě žádného mezi králi po všecky dny tvé. 14 Přes to jestliže choditi budeš po cestách mých, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako chodil David otec tvůj, prodlím i dnů tvých. 15 A když procítil Šalomoun, a aj, byl sen. I přišel do Jeruzaléma a stál před truhlou smlouvy Hospodinovy, a obětoval oběti zápalné a oběti pokojné; udělal také hody všechněm služebníkům svým. 16 Tedy přišly dvě ženy hokyně k králi, a stály před ním. 17 I řekla jedna z těch žen: Prosím, pane můj, já a žena tato bydlíme v jednom domě. I porodila jsem u ní v témž domě. 18 Potom stalo se dne třetího po porodu mém, že porodila také žena tato, a byly jsme spolu. Nebylo žádného cizího s námi v domě, kromě nás dvou v témž domě. 19 Umřel pak syn ženy této v noci, nebo spěci, udávila ho. 20 A vstavši o půl noci, vzala syna mého ode mne, když spala služebnice tvá, a položila jej v lůnu svém, a syna svého mrtvého položila do lůna mého. 21 Ale když jsem vstala ráno, abych přikojila syna svého, a aj, mrtvý. Na kteréhož když jsem ráno pilněji pohleděla, a aj, nebyl syn můj, kteréhož jsem porodila. 22 I řekla žena druhá: Není tak, ale syn můj jest ten živý, a ten mrtvý jest syn tvůj. Ona pak řekla: Nikoli, ale syn tvůj jest ten mrtvý, a syn můj jest ten živý. A tak se hádaly před králem. 23 I řekl král: Tato praví: Ten živý jest syn můj, a syn tvůj jest ten mrtvý. Tato zase praví: Neníť tak, ale syn tvůj jest ten mrtvý, a syn můj jest ten živý. 24 Protož řekl král: Přineste mi meč. I přinesli meč před krále. 25 Tedy řekl král: Rozetněte to dítě živé na dvé, a dejte jednu polovici jedné, a polovici druhou druhé. 26 Ale žena, jejíž syn byl ten, kterýž živ zůstal, mluvila králi, (nebo pohnula se střeva její nad synem jejím), a řekla: Prosím, pane můj, dejte jí nemluvňátko to živé, a nikoli nezabijejte ho. Druhá pak řekla: Nechť není ani mně ani tobě, rozetněte. 27 K čemuž odpovídaje král, řekl: Dejtež této dítě to živé, a nikoli nezabijejte ho, onať jest matka jeho. 28 Tedy uslyšavše všickni Izraelští soud tento, kterýž vynesl král, báli se krále; nebo viděli, že moudrost Boží jest v srdci jeho k vykonávání soudu.

Ka Īnoi a Horomona mō te Mātauranga

1 Nā, ka meinga a Horomona hei hunaonga ki a Parao kīngi o Īhipa; i tangohia hoki e ia te tamāhine a Parao māna, ā, kawea ana ki te pā o Rāwiri, kia oti rā anō te whare mōna te hanga, me te whare mō Ihowā, me te taiepa o Hiruhārama ā tawhio noa.

2 Ko te iwi ia patu whakahere ai i runga i ngā wāhi tiketike; kīanō hoki i hangā noatia te whare mō te ingoa o Ihowā ā tae noa ki aua rā. 3 Nā, i aroha a Horomona ki a Ihowā, i haere i ngā tikanga a tōna pāpā, a Rāwiri; otiia i patu whakahere, i tahu whakakakara ki ngā wāhi tiketike.

4 Nā, ka haere te kīngi ki Kipeono ki te patu whakahere ki reira; ko te tino wāhi tiketike hoki tērā. Kotahi mano ngā tahunga tinana i tāpaea e Horomona ki runga ki taua āta.

5 I puta a Ihowā ki a Horomona ki Kipeono, he mea moemoeā i te pō; ā, ka mea te Atua, "Īnoi mai ko te aha kia hoatu e ahau ki a koe."

6 Nā, ka mea a Horomona, "Nui atu te aroha i whakaputaina e koe ki tāu pononga, ki a Rāwiri, ki tōku pāpā, i a ia e haere ana i tōu aroaro i runga i te pono, i te tapu, i te ngākau tika ki a koe; i rongoātia anō e koe tēnei aroha nui mōna, i a koe i hōmai nei i tētahi tama ki a ia hei noho ki tōna torōna, hei pēnei me tēnei ināianei.

7 "Nā, kua meinga nei tāu pononga e koe, e Ihowā, e tōku Atua, hei kīngi i muri i a Rāwiri, i tōku pāpā; nā, he tamariki rawa ahau; kāhore e mōhio ki te haere atu, ki te haere mai. 8 Nā, kei waenganui tēnei tāu pononga i tāu iwi i whiriwhiria e koe, he iwi nui, e kore e taea te tatau, te tuhituhi rānei, i te tini. 9 Heoi, hōmai ki tāu pononga he ngākau e mahara ana ki te whakahaere tikanga ki tāu iwi, ki te wehe i te pai, i te kino; ko wai hoki e āhei te whakahaere tikanga mō tēnei iwi nui āu?"

10 Ā, pai tonu taua kupu ki te whakaaro o te Ariki; nō Horomona i tono ki tēnei mea. 11 Nā, ka mea te Atua ki a ia, "Nā, kua tono nei koe ki tēnei mea māu, ā, kīhai i tono kia maha ngā rā mōu; kīhai anō i tono ki te taonga mōu, kīhai hoki i tono kia whakamatea ōu hoariri; heoi tonoa ana e koe he mōhio ki te whakarongo ki ngā whakawā; 12 nanā, kua meatia e ahau tāu i kōrero nā. Nanā, kua hoatu e ahau he ngākau mahara, he ngākau mōhio ki a koe; kāhore he rite mōu i mua atu i a koe; e kore anō e ara ake he rite mōu i muri i a koe. 13 Ā, kua hoatu anō e ahau ki a koe ngā mea kīhai nā i tonoa mai e koe, te taonga, te korōria; ā, kāhore he tangata i roto i ngā kīngi hei rite mōu i ōu rā katoa. 14 Ā, ki te haere koe i āku ara, ki te rongo ki āku tikanga, ki āku whakahau, ki te pērā me te haere a tōu pāpā, a Rāwiri, nā, ka whakaroaina e ahau ōu rā."

15 Nā, ka oho ake a Horomona, nā, he moemoeā; ā, haere ana ia ki Hiruhārama, ka tū ki mua i te āka o te kawenata a Ihowā, tāpaea ana e ia he tahunga tinana, ā, meatia ana e ia he whakahere mō te pai, i tuku hoki i te hākari mā āna tāngata katoa.

He Whakawātia e Horomona he Take Uaua

16 Nā, ka haere mai ētahi wāhine tokorua ki reira, ki te kīngi, he wāhine kairau, ā, tū ana i tōna aroaro. 17 Nā, ka mea tētahi o ngā wāhine rā, "E tōku ariki, kotahi anō te whare i noho ai māua ko te wahine nei; ā, whānau ana ahau, ā, i roto anō ia i te whare. 18 Ā, i te toru o ngā rā o tōku whānautanga, ka whānau anō hoki tēnei wahine; i reira tahi anō māua; kāhore he tangata kē i a māua i roto i te whare; ko māua tokorua anake i roto i te whare.

19 "Nā, i te pō ka mate te tamaiti a te wahine nei; i tāmia hoki e ia. 20 Nā, ka whakatika ia i waenganui pō, ka tangohia tāku tamaiti i tōku taha, i tāu pononga e moe ana, ā, hikitia ana ki tōna uma, ko tāna tamaiti mate i whakatakotoria e ia ki tōku uma. 21 Ā, i tōku marangatanga ake i te ata ki te whakangote i tāku tamaiti, nā, kua mate; ā, ka āta tirohia e ahau i te ata, nā, ehara i tāku tamaiti i whānau nei i ahau."

22 Nā, ka mea tētahi o ngā wāhine, "Kāhore; engari nāku te tamaiti ora, nāu te tamaiti mate."

Ā, ka mea tēnei, "Kāhore; engari nāu te tamaiti mate, nāku hoki te tamaiti ora." Nā, kōrero pērā ana rāua i te aroaro o te kīngi.

23 Anō rā ko te kīngi, "E mea ana tēnei, ‘Nāku tēnei tamaiti ora, nāu te tamaiti mate’; e mea ana anō tēnei, ‘Kāhore; engari nāu te tamaiti mate, nāku hoki te tamaiti ora.’ "

24 Nā, ka mea te kīngi, "Tīkina atu he hoari māku." Ā, ka kawea mai e rātou he hoari ki te aroaro o te kīngi. 25 Nā, ka mea atu te kīngi: "Tapahia te tamaiti ora kia rua, ka hoatu i tētahi hāwhe ki tētahi o ngā wāhine, i tētahi hāwhe ki tētahi."

26 Nā, ko te kīanga atu a te wahine nāna nei te tamaiti ora ki te kīngi, he ōkaka hoki nō tōna puku aroha ki tāna tamaiti, ko tāna meatanga atu, "Auē, e tōku ariki, hoatu te pōtiki ora ki a ia; kaua rawa hoki e whakamatea!"

Ko tētahi ia i mea, "Kauaka māku, kauaka hoki māna; tapahia!"

27 Kātahi ka whakahoki te kīngi, ka mea, "Hoatu te pōtiki ora ki a ia, kaua rawa e whakamatea; ko tōna whaea ia."

28 Ā, ka rongo a Īharaira katoa ki te whakawā i whakarite ai te kīngi; heoi wehi ana rātou i te kīngi; i kite hoki rātou kei roto i a ia tō te Atua mōhio ki te whakawā.