Jeremias 17

1 Hřích Judův napsán jest pérem železným, rafijí kamene přetvrdého, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozích oltářů vašich, 2 Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich, pod dřívím zeleným, na pahrbcích vysokých. 3 Ó horo, s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání, pro hřích výsostí tvých, ve všech končinách tvých. 4 A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému, kteréž jsem byl dal tobě, a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi, o níž nevíš; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé, kterýž až na věky hořeti bude. 5 Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho. 6 Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí. 7 Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin. 8 Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce. 9 Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu? 10 Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho. 11 Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem. 12 Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá. 13 Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina. 14 Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má. 15 Aj, oni říkají mi: Kdež jest to, což předpovídal Hospodin? Nechť již přijde. 16 Ješto jsem já se nevetřel, abych pastýřem byl tvým, a dne bolesti nebylť jsem žádostiv, ty víš. Cožkoli vyšlo z rtů mých, před oblíčejem tvým jest. 17 Nebudiž mi k strachu, útočiště mé jsi v čas trápení. 18 Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je. 19 Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a postav se v bráně lidu tohoto, skrze kterouž chodívají králové Judští, a skrze kterouž vycházívají, anobrž ve všech branách Jeruzalémských, 20 A rci jim: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští, i všecken Judo, a všickni obyvatelé Jeruzaléma, kteříž chodíváte skrze brány tyto: 21 Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské. 22 Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní, a žádného díla nedělejte, ale svěťte den sobotní, jakž jsem přikázal otcům vašim. 23 (Však neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdili šíji svou, neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení.) 24 Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla, 25 Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově, jezdíce na vozích i na koních, oni i knížata jejich, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, a státi bude toto město až na věčnost. 26 I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma, jakož z země Beniaminovy, tak z roviny, i z té hory, i od poledne, nesouce zápal, a obět i dar s kadidlem, také i díků činění nesouce do domu Hospodinova. 27 Jestliže pak neuposlechnete mne, abyste světili den sobotní, a nenosili břemen, chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní, tedy zanítím oheň v branách jeho, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské, a neuhasne.

Te Hara me te Whiunga o Hūrā

1 "Kua oti te hara o Hūrā te tuhituhi ki te pene rino,

ki te mata hoki o te taimana;

he mea whaowhao rawa ki te papa o tō rātou ngākau,

ki runga hoki ki ngā haona o ā koutou āta,

2 i ā rātou tamariki e mahara ana ki ā rātou āta,

ki ā rātou Aherimi hoki i te taha o ngā rākau kōuru nui

i runga i ngā pukepuke tiketike.

3 E tōku maunga i te pārae,

ka hoatu e ahau ōu rawa,

ōu taonga katoa kia pāhuatia,

me ōu wāhi tiketike,

he mea mō te hara, puta noa i ōu rohe katoa.

4 Ā, ko koe, nāu ake anō, ka mutu ki tōu kāinga tupu

i hoatu nā e ahau ki a koe;

ā, ka meinga koe e ahau kia mahi ki ōu hoariri

ki te whenua kīhai i mōhiotia e koe.

Nō te mea kua tahuna e koutou he ahi i ahau e riri ana,

ko tōna kā mō ake tonu atu."

5 Ko te kupu tēnei a Ihowā:

"Ka kangā te tangata e whakawhirinaki ana ki te tangata,

e mea ana hoki i te kikokiko hei ringa mōna,

e kotiti kē ana hoki tōna ngākau i a Ihowā.

6 Ka rite hoki ia ki te manoao i te koraha,

e kore hoki e kite i te putanga mai o te pai.

Engari, ko ngā wāhi waikore o te koraha hei kāinga mōna,

he whenua tote, e kore nei e nohoia.

7 "Ka manaakitia te tangata e whakawhirinaki ana ki a Ihowā,

ko Ihowā tāna e tūmanako ai.

8 Ka rite hoki ia ki te rākau i whakatōkia ki te taha o ngā wai,

e toro nei ōna pakiaka ki te awa,

ā, kāhore e wehi i te tīkākātanga mai o te rā,

engari, ka matomato tonu tōna rau.

E kore e mānukanuka i te tāu raki,

e kore anō hoki e mutu tōna whai hua."

9 Ko te ngākau, he mea tinihanga atu i ngā mea katoa,

ā, he tino mate rawa –

e mōhiotia rānei e wai?

10 "Ko tāku, ko tā Ihowā, he rapu i te ngākau,

he whakamātautau i ngā whatumanawa,

kia hoatu ai ki tēnei, ki tēnei kia rite ki tōna ara ake,

kia rite hoki ki ngā hua o āna mahi."

11 Ka rite ki te pātiri, e whakawhāiti nei i ngā pī, ehara i a ia i whakawhānau,

he pērā te tangata e whiwhi ana ki te taonga, ā, kāhore i tika māna;

i waenganui o ōna rā ka mahue ia i a rātou,

ā, wairangi noa iho ia i tōna mutunga iho.

12 Ko tō tātou wāhi tapu he torōna korōria,

he mea whakanoho ki te wāhi tiketike mai i te tīmatanga.

13 E Ihowā, e tā Īharaira e tūmanako nei,

ka whakamā te hunga katoa e whakarere ana i a koe;

ka tuhituhia ki te whenua te hunga e kotiti ana i ahau,

mō rātou i whakarere i a Ihowā,

i te puna wai ora.

Ka Īnoi a Heremaia mō te Whakawāteatanga

14 Rongoātia ahau, e Ihowā, ā, ka mahu tōku mate;

whakaorangia ahau, ā, ka ora ahau;

ko koe hoki tāku e whakamoemiti ai.

15 Nanā, kei te kī mai rātou ki ahau,

"Kei hea te kupu a Ihowā?

Tēnā rā, kia puta mai."

16 Nā, ko ahau nei, kīhai ahau i hohoro atu i te mahi hēpara i muri i a koe,

kīhai hoki i hiahia ki te rā o te mamae.

E mōhio ana anō koe, i mua i tōu kanohi

te mea i puta mai i ōku ngutu.

17 Kei waiho koe hei whakawehi mōku;

ko koe tāku e whakamanawa atu ai i te rā o te hē.

18 Kia whakamā te hunga e tūkino ana i ahau,

kaua ia ahau e whakamā;

kia wehi rātou, kaua ia ahau e wehi;

kawea te rā o te kino ki runga ki a rātou,

kia rua hoki ngā whakangaromanga

e whakangaro ai koe i a rātou.

Me Whakatapu te Rā o te Hāpati

19 I pēnei mai tā Ihowā kupu ki ahau: "Haere, e tū ki te kūwaha o ngā tama a te iwi, e tomo ai ngā kīngi o Hūrā, e haere atu ai hoki, ā, ki ngā kūwaha katoa o Hiruhārama, 20 ā, ka mea ki a rātou, ‘Whakarongo ki te kupu a Ihowā, e ngā kīngi o Hūrā, e Hūrā katoa, e ngā tāngata katoa hoki o Hiruhārama, e tomo nei mā ēnei kūwaha. 21 Ko te kupu tēnei a Ihowā, tūpato ki a koutou, ā, kaua he kawenga e waha i te rā hāpati, kaua anō e maua mai ki roto mā ngā kūwaha o Hiruhārama. 22 Kaua hoki he kawenga e maua atu i ō koutou whare i te rā hāpati, kaua hoki koutou e mahi i tētahi mahi; engari me whakatapu e koutou te rā hāpati, kia rite ki tāku i whakahau ai ki ō koutou mātua. 23 Otiia, kīhai rātou i rongo, kīhai hoki i tahuri tō rātou taringa, engari i whakapakeke i tō rātou kakī, kei rongo rātou, kei manako hoki ki te ako.

24 " ‘Nā, ki te āta whakarongo koutou ki ahau, e ai tā Ihowā, kia kaua e mau kawenga mā ngā kūwaha o tēnei pā i te rā hāpati, engari kia whakatapu i te rā hāpati, kia kaua e mahi i tētahi mahi i reira; 25 kātahi ka tomo ki ngā kūwaha o tēnei pā he kīngi, he rangatira, e noho ana i runga i te torōna o Rāwiri, e eke ana ki te hāriata, ki te hōiho, rātou, ā rātou rangatira, me ngā tāngata o Hūrā, me te hunga e noho ana i Hiruhārama; ā, ka tūturu tēnei pā ā ake ake. 26 Ā, ka haere mai ngā tāngata i ngā pā o Hūrā, i ngā wāhi i ngā taha o Hiruhārama, i te whenua o Pineamine, i te mānia, i ngā maunga, i te tonga hoki, me te mau mai he tahunga tinana, he patunga tapu, he whakahere, he whakakakara, ā, ka maua mai hoki he whakawhetai, ki te whare o Ihowā. 27 Ki te kore ia koutou e whakarongo ki tāku kia whakatapua te rā hāpati, kia kaua hoki e maua he kawenga, ā, ka tomo ki ngā kūwaha o Hiruhārama i te rā hāpati; kātahi ka ngiha i ahau he ahi i ngā kūwaha o reira, ā, ka pau ngā whare kīngi o Hiruhārama, e kore anō e tineia.’ "