Jeremias 44

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všechněm Judským bydlícím v zemi Egyptské, kteříž bydlili v Magdol a v Tachpanches, a v Nof, a v zemi Patros, řkoucí: 2 Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vy jste viděli všecko to zlé, kteréž jsem uvedl na Jeruzalém a na všecka města Judská, že aj, pustá jsou podnes, tak že v nich není žádného obyvatele, 3 Pro nešlechetnost jejich, kterouž páchali, aby jen popouzeli mne, chodíce kaditi a sloužiti bohům cizím, jichž neznali sami, vy, ani otcové vaši, 4 Ješto posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky, ráno přivstávaje, a to ustavičně, říkaje: Nečiňte medle této věci ohavné, kteréž nenávidím. 5 Ale neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, aby se navrátili od nešlechetnosti své, a aby nekadili bohům cizím. 6 Protož vylita jest prchlivost má i hněv můj, a rozpálil se v městech Judských i po ulicích Jeruzalémských, tak že obrácena jsou v poušť a v pustinu, jakž viděti v dnešní den. 7 Nyní pak takto praví Hospodin Bůh zástupů, Bůh Izraelský: Proč vy činíte zlé převeliké proti dušem svým, abyste vyplénili z sebe muže i ženu, dítě i prsí požívajícího z prostředku Judy, abyste nepozůstavili sobě ostatků, 8 Popouzejíce mne dílem ruku svých, kadíce bohům cizím v zemi Egyptské, do níž jste vešli, abyste tam byli pohostinu, abyste vyplénili sebe, a byli k zlořečení a za útržku u všech národů země? 9 Zdali jste zapomenuli na nešlechetnosti otců svých, a na nešlechetnosti králů Judských, a na nešlechetnosti manželek jejich, a na nešlechetnosti své, i na nešlechetnosti manželek svých, kteréž páchali v zemi Judské a po ulicích Jeruzalémských? 10 Nekořili se až do tohoto dne, aniž se báli, aniž chodili v zákoně mém a v ustanoveních mých, kteráž předkládám vám jako i otcům vašim. 11 Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já obracím tvář svou proti vám k zlému, totiž abych vyplénil všecky Judské. 12 Zhubím zajisté ostatek Judských, kteříž svévolně vešli do země Egyptské, aby tam byli pohostinu, tak že zhynou docela všickni v zemi Egyptské. Padnou od meče, hladem docela zhynou, od nejmenšího až do největšího, mečem a hladem pomrou; nadto budou k proklínání a k užasnutí, a k zlořečení a za útržku. 13 Nebo navštívím ty, kteříž bydlí v zemi Egyptské, jako jsem navštívil Jeruzalém mečem, hladem a morem, 14 Tak že nebude, kdo by ušel, neb pozůstal z ostatků Judských, kteříž přišli do země Egyptské, aby tam byli pohostinu, aby se zase navrátiti mohli do země Judské. Èímž se však troštují, že se zase navrátí, aby přebývali tam, ale nenavrátíť se, než ti, kteříž sami ujdou. 15 Tedy odpověděli Jeremiášovi všickni ti muži, věděvše, že kadívaly manželky jejich bohům cizím, ty všecky ženy, jichž stál veliký zástup, i všecken lid přebývající v zemi Egyptské v Patros, řkouce: 16 V té věci, o kteréž jsi nám mluvil ve jménu Hospodinovu, neuposlechneme tebe. 17 Ale dosti činiti chceme každému slovu, kteréž by pošlo z úst našich, kadíce tvoru nebeskému, a obětujíce jemu oběti mokré, jakž jsme činívali my i otcové naši, králové naši i knížata naše po městech Judských a po ulicích Jeruzalémských; nebo nasyceni jsme bývali chlebem, a bývali jsme veseli, zlého pak neokoušeli jsme. 18 Ale jakž jsme přestali kaditi tvoru nebeskému, a obětovati jemu oběti mokré, nedostatek trpíme ve všem, a mečem i hladem hyneme. 19 Že pak kadíme tvoru nebeskému, a obětujeme jemu oběti mokré, zdaliž bez znamenitých mužů našich pečeme jemu koláče, službu jemu konajíce, a obětujíce jemu oběti mokré? 20 Tedy řekl Jeremiáš všemu lidu, mužům i ženám a všemu lidu, kteříž jemu to odpověděli, řka: 21 Zdaliž na kadidlo, jímž jste kadívali po městech Judských a po ulicích Jeruzalémských vy i otcové vaši, králové vaši i knížata vaše i lid země, nerozpomenul se Hospodin, a zdaž jím to nepohnulo, 22 Tak že nemohl Hospodin více snášeti nešlechetnosti předsevzetí vašich a ohavností, kteréž jste činili? Pročež obrácena jest země vaše v poušť a v pustinu a v zlořečenství, tak že není v ní žádného obyvatele, jakž dnešní den jest. 23 Proto že jste kadívali, a že jste hřešili proti Hospodinu, a neposlouchali jste hlasu Hospodinova, a tak v zákoně jeho a v ustanoveních jeho ani v svědectvích jeho nechodili jste, protož potkalo vás zlé toto, jakž viděti dnešní den. 24 Nadto řekl Jeremiáš všemu tomu lidu i všechněm těm ženám: Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž jste v zemi Egyptské: 25 Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, řka: Vy i ženy vaše ústy svými jste mluvili, a rukami doplnili, říkajíce: Konečněť budeme plniti sliby své, kteréž jsme slíbili, kadíce tvoru nebeskému, a obětujíce jemu oběti mokré, a tak vší snažností vyplňujete sliby vaše, a všelijak slibům vašim dosti činíte. 26 Protož slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž bydlíte v zemi Egyptské: Aj, já přisahám skrze jméno své veliké, praví Hospodin, že nebude více vzýváno jméno mé ústy žádného muže Judského po vší zemi Egyptské, kterýž by řekl: Živť jest Panovník Hospodin. 27 Aj, já bdíti budu nad nimi k zlému a ne k dobrému, i budou pléněni všickni muži Judští, kteříž jsou v zemi Egyptské, mečem a hladem, dokudž by docela nezhynuli. 28 Kteříž pak ujdou meče, navrátí se z země Egyptské do země Judské, lidu malý počet. I zvědíť všickni ostatkové Judští, kteříž přišli do země Egyptské, aby tam byli pohostinu, čí slovo ostojí, mé-li čili jejich. 29 A toto mějte za znamení, dí Hospodin, že já trestati budu vás v místě tomto, abyste věděli, že jistotně ostojí slova má proti vám k zlému. 30 Takto praví Hospodin: Aj, já vydám Faraona Chofra krále Egyptského v ruku nepřátel jeho a v ruku hledajících bezživotí jeho, jako jsem vydal Sedechiáše krále Judského v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, nepřítele jeho, a hledajícího bezživotí jeho.

Tā Ihowā Pānui ki ngā Hūrai kei Īhipa e Noho ana

1 Ko te kupu i puta mai ki a Heremaia mō ngā Hūrai katoa e noho ana i te whenua o Īhipa, e noho ana i Mikitoro, i Tahapanehe, i Nopo, i te whenua hoki o Pātoro, i mea ia: 2 "Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano, a te Atua o Īharaira: Kua kite koutou i te kino katoa i tākina mai nei e ahau ki runga ki Hiruhārama, ki ngā pā katoa hoki o Hūrā. Nā, i tēnei rā he ururua rātou; kāhore hoki he tangata e noho ana i reira, 3 mō tā rātou kino i mahia e rātou hei whakapātaritari i ahau, i tō rātou haerenga ki te tahu whakakakara, ā, ki te mahi ki ngā atua kē, kīhai nei rātou i mōhio, rātou, koutou rānei, ō koutou mātua rānei. 4 He ahakoa rā, i ungā atu e ahau āku pononga katoa, ngā poropiti, ki a koutou, maranga wawe ana ahau ki te unga i a rātou; i mea ahau, ‘Kaua rā e mahia tēnei mea whakarihariha e kino nei ahau.’ 5 Otiia, kīhai rātou i rongo, kīhai hoki i tahuri mai ō rātou taringa, kīhai i hoki mai i tō rātou kino, arā i te tahu whakakakara ki ngā atua kē. 6 Koia i ringihia atu ai tōku weriweri, tōku riri, ngiha tonu ki ngā pā o Hūrā, ki ngā ara hoki o Hiruhārama; nā, he ururua rātou, he tūhea, koia anō tēnei ināianei.

7 "Mō reira ko te kupu tēnei ināianei a Ihowā, a te Atua o ngā mano, a te Atua o Īharaira: He aha koutou i mahi ai i tēnei kino nui mō ō koutou wairua, ka hātepe atu i a koutou, i ngā tāne, i ngā wāhine, i te kōhungahunga, i te mea ngote ū, i roto i a Hūrā, ā, kore iho he toenga o koutou e mahue? 8 I a koutou i whakapātaritari nā i ahau ki ngā mahi a ō koutou ringa, i a koutou ka tahu whakakakara nei ki ngā atua kē i te whenua o Īhipa, kua haere atu nā koutou ki reira noho ai, e hātepea atu ai koutou, e waiho ai koutou hei kanga, hei ingoa kino roto i ngā iwi katoa o te whenua. 9 Kua wareware rānei koutou ki te kino o ō koutou mātua, ki te kino o ngā kīngi o Hūrā, ki te kino hoki o ā rātou wāhine, ki ō koutou nā kino, ki te kino hoki o ā koutou wāhine i mahia nei e rātou ki te whenua o Hūrā, ki ngā ara hoki o Hiruhārama? 10 Taea noatia tēnei rā kāhore anō rātou i whakaiti i a rātou, kāhore anō i wehi, kāhore i haere i runga i tāku ture, i runga i āku tikanga i hoatu e ahau ki tō koutou aroaro, ki te aroaro hoki o ō koutou mātua.

11 "Mō reira ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano, a te Atua o Īharaira: Nanā, ka anga kē atu tōku mata i a koutou mō te kino, he hātepe i a Hūrā katoa. 12 Nā, ka mau ahau ki ngā mōrehu o Hūrā, kua mārō nei ō rātou mata ki te haere ki te whenua o Īhipa, ki reira noho ai, ā, ka poto rātou katoa; ka hinga rātou ki te whenua o Īhipa; ka pau rātou i te hoari, i te hemokai. Ka mate rātou, mai i te iti ki te rahi, i te hoari, i te hemokai; ā, ka waiho rātou hei kanga, hei mīharotanga, hei kohukohutanga, hei ingoa kino. 13 Nō te mea ka whiua e ahau te hunga e noho ana i te whenua o Īhipa, ka rite ki tāku whiunga i Hiruhārama ki te hoari, ki te hemokai, ki te mate urutā. 14 Nā, ka kore tētahi o ngā mōrehu o Hūrā i haere nei ki te whenua o Īhipa noho ai e mawhiti, e toe, hei hoki ki te whenua o Hūrā, ki te wāhi e hiahia nei rātou kia hoki ki reira noho ai. Nā, e kore tētahi e hoki, ko te hunga anake e mawhiti atu."

15 Nā, kātahi ngā tāngata katoa i mōhio kua tahu whakakakara ā rātou wāhine ki ngā atua kē, ngā wāhine katoa hoki e tū mai ana, he nui te huihui, me te iwi katoa hoki e noho ana i te whenua o Īhipa, i Pātoro, ka whakahoki ki a Heremaia, ka mea, 16 "Nā, mō te kupu kua kōrerotia nei e koe ki a mātou i runga i te ingoa o Ihowā, e kore mātou e rongo ki a koe. 17 Engari, ka tino mahi mātou i ngā mea katoa i puaki i ō mātou māngai, ka tahu whakakakara ki te kuīni o te rangi, ka riringi anō i ngā ringihanga ki a ia, ka pērā me tā mātou, me tā ō mātou mātua, me tā ō mātou kīngi, me tā ō mātou rangatira i ngā pā o Hūrā, i ngā ara o Hiruhārama. I mākona hoki mātou i reira i te kai, i pai hoki mātou, ā, kīhai i kite i te hē. 18 Otiia, nō te mutunga o tā mātou tahu whakakakara ki te kuīni o te rangi, o tā mātou ringihanga i ngā ringihanga ki a ia, kua kore ngā mea katoa i a mātou, ā poto iho mātou i te hoari, i te hemokai.

19 "Ā, i a mātou i tahu whakakakara ai ki te kuīni o te rangi, i riringi ai hoki i ngā ringihanga ki a ia, e ngaro ana rānei ā mātou tāne i a mātou e hanga ana i ngā keke māna, hei karakia ki a ia, i a mātou hoki i riringi ai i ngā ringihanga māna?"

20 Kātahi a Heremaia ka kōrero ki te iwi katoa, ki ngā tāne, ki ngā wāhine, ki te iwi katoa anō nāna taua kupu whakautu ki a ia, ka mea, 21 "Ko te whakakakara i tahuna rā e koutou ki ngā pā o Hūrā, ki ngā ara hoki o Hiruhārama, e koutou, e ō koutou mātua, e ō koutou kīngi, e ō koutou rangatira, e te iwi hoki o te whenua, kīhai ianei ēnā mea i maharatia e Ihowā, kīhai ianei i puta ake ki tōna ngākau? 22 Ā, tē āhei a Ihowā te whakamanawanui tonu i te kino o ā koutou hanga, i ngā mea whakarihariha i mahia e koutou; heoi kua ururua tō koutou whenua, kua waiho hei mīharotanga, hei kohukohutanga, tē ai he tangata hei noho, koia anō tēnei ināianei. 23 Nō te mea kua tahu koutou i te whakakakara, kua hara hoki ki a Ihowā, ā, kīhai i rongo ki te reo o Ihowā, kīhai hoki i haere i runga i tāna ture, i runga i āna tikanga, i runga i āna whakaatu; mō reira i tūtaki ai tēnei hē ki a koutou, koia anō tēnei ināianei."

24 I mea atu anō a Heremaia ki te iwi katoa, ki ngā wāhine katoa hoki, "Whakarongo ki te kupu a Ihowā, e Hūrā katoa i te whenua o Īhipa nei. 25 Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano, a te Atua o Īharaira; e kī ana ia: Ko koutou, me ā koutou wāhine, kua kōrero ō koutou māngai, kua rite anō i ō koutou ringa te kupu, ‘Ka mahia mārietia e mātou ā mātou kupu taurangi i kōrerotia e mātou, kia tahu whakakakara ki te kuīni o te rangi, kia riringi i ngā ringihanga ki a ia.’

"Tēnā whakaūngia ā koutou kupu taurangi, mahia hoki ā koutou kupu taurangi. 26 Mō reira whakarongo ki te kupu a Ihowā, e Hūrā katoa e noho nei i te whenua o Īhipa: ‘Nanā, kua oatitia e ahau tōku ingoa nui,’ e ai tā Ihowā, ‘e kore tōku ingoa e whakahuatia ā muri ake nei e te māngai o tētahi tangata o Hūrā i te whenua katoa o Īhipa, e kore e kīia, "E ora ana te Ariki, a Ihowā." 27 Nanā, kei te tirotiro ahau i a rātou mō te kino, ehara i te mea hei pai; ā, ko ngā tāngata katoa o Hūrā i te whenua o Īhipa, ka poto i te hoari, i te hemokai hoki, ā mōtī noa rātou. 28 Ā, ko ngā mōrehu i te hoari, ka hoki atu i te whenua o Īhipa ki te whenua o Hūrā, he hunga torutoru; ā, ka mōhio ngā mōrehu katoa o Hūrā i haere nei ki te whenua o Īhipa noho ai, ko tā wai kupu e tū, ko tāku rānei, ko tā rātou rānei.

29 " ‘Ā, ko te tohu tēnei ki a koutou,’ e ai tā Ihowā, ‘ka whiua koutou e ahau ki tēnei wāhi, kia mōhio ai koutou ka mau tonu āku kupu ki te kino mō koutou.’ 30 Ko te kupu tēnei a Ihowā: ‘Nanā, ka hoatu e ahau a Parao Hopara kīngi o Īhipa ki te ringa o ōna hoariri, ki te ringa hoki o te hunga e whai ana kia whakamatea ia; ka rite anō ki tāku hoatutanga i a Terekia kīngi o Hūrā ki te ringa o Nepukareha kīngi o Papurōna, o tōna hoariri i whai nei kia whakamatea ia.’ "