Jeremias 27

1 Na počátku kralování Joakima syna Joziášova, krále Judského, stalo se slovo toto k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí: 2 Takto řekl Hospodin ke mně: Zdělej sobě oboječky a jha, a dej je na šíji svou. 3 Potom je pošli k králi Idumejskému, a k králi Moábskému, a k králi synů Ammonových, a k králi Tyrskému, a k králi Sidonskému po těch poslích, kteříž přijedou do Jeruzaléma k Sedechiášovi králi Judskému. 4 A přikaž jim, ať pánům svým řeknou: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Tak rcete pánům svým: 5 Já jsem učinil zemi, člověka i hovada, kterážkoli jsou na svrchku země, mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým. Protož dávám ji, komuž se mi dobře líbí. 6 Jako nyní já dal jsem všecky země tyto v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, služebníka svého, ano i živočichy polní dal jsem jemu, aby sloužili jemu. 7 Protož budouť sloužiti jemu všickni ti národové, i synu jeho, i synu syna jeho, dokudž by nepřišel čas země jeho i jeho samého, když v službu podrobí jej sobě národové znamenití a králově velicí. 8 Stane se pak, že národ ten i království to, kteréž by nesloužilo jemu, Nabuchodonozorovi králi Babylonskému, a kterýž by nepoddal šíje své pod jho krále Babylonského, mečem a hladem i morem navštívím národ ten, dí Hospodin, dokudž bych do konce nevyplénil jich rukou jeho. 9 Protož vy neposlouchejte proroků svých, ani hadačů svých, ani snů svých, ani planetářů svých, ani kouzedlníků svých, kteříž mluvívají k vám, říkajíce: Nebudete sloužiti králi Babylonskému. 10 Nebo oni vám lež prorokují, abych vzdálil vás od země vaší, a vyhnal vás, abyste zahynuli. 11 Národu pak, kterýž skloní šíji svou pod jho krále Babylonského a sloužiti bude jemu, toho zajisté nechám v zemi jeho, dí Hospodin, aby dělal ji, a bydlil v ní. 12 Sedechiášovi také, králi Judskému, mluvil jsem naskrze ta všecka slova, řka: Skloňte šíje své pod jho krále Babylonského, a služte jemu i lidu jeho, a buďte živi. 13 Proč máte zahynouti, ty i lid tvůj, mečem, hladem a morem, jakž mluvil Hospodin o národu, kterýž by nesloužil králi Babylonskému? 14 Neposlouchejtež tedy slov proroků těch, kteříž mluvíce k vám, říkají: Nebudete sloužiti králi Babylonskému. Nebo oni vám lež prorokují. 15 Neposlalť jsem jich zajisté, dí Hospodin, a však oni prorokují ve jménu mém lživě, abych zahnal vás, kdež byste zahynuli vy i ti proroci, kteříž prorokují vám. 16 Kněžím také i všemu lidu tomu mluvil jsem, řka: Takto praví Hospodin: Neposlouchejte slov proroků svých, kteříž prorokují vám, říkajíce: Aj, nádobí domu Hospodinova navrácena budou z Babylona již brzo. Neboť lež oni prorokují vám. 17 Neposlouchejtež jich, služte králi Babylonskému a živi buďte. Proč má býti toto město pouští? 18 Jestliže pak oni jsou proroci, a jestliže slovo Hospodinovo jest v nich, nechť se medle přimluví k Hospodinu zástupů, ať nádobí to, pozůstávající v domě Hospodinově a v domě krále Judského a v Jeruzalémě, nedostává se do Babylona. 19 Nebo takto praví Hospodin zástupů o těch sloupích, a o tom moři, a o těch podstavcích, i o ostatku nádobí pozůstávajícím v městě tomto, 20 Kteréhož nepobral Nabuchodozor král Babylonský, když přestěhoval Jekoniáše syna Joakimova, krále Judského, z Jeruzaléma do Babylona, a všecky nejpřednější Judské i Jeruzalémské, 21 Takto zajisté dí Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, o těch nádobách, pozůstávajících v domě Hospodinově a v domě krále Judského i v Jeruzalémě: 22 Do Babylona zavezeny budou, a tam budou až do dne toho, v němž je navštívím, dí Hospodin, a rozkáži je přivezti, a zase navrátím je na místo toto.

Te Tohu o te Ioka

1 I te tīmatanga o te kīngitanga o Iehoiakimi tama a Hōhia kīngi o Hūrā ka puta mai tēnei kupu a Ihowā ki a Heremaia, i mea ia: 2 Ko te kupu tēnei a Ihowā ki ahau: "Hangā he here, he ioka mōu, ka whakanoho ai ki tōu kakī. 3 Nā, tukua ki te kīngi o Ēroma, ki te kīngi o Moapa, ki te kīngi o ngā tama a Āmona, ki te kīngi o Tāira, ki te kīngi hoki o Hairona. Mā te ringa o ngā karere e haere mai ana ki Hiruhārama, ki a Terekia kīngi o Hūrā, e māu. 4 Me whakahau anō rātou e koe kia kī atu ki ō rātou ariki: ‘Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano, a te Atua o Īharaira: Kia pēnei tā koutou kī atu ki ō koutou ariki: 5 Nāku i hanga te whenua, te tangata me te kararehe i runga i te mata o te whenua, nā tōku kaha nui, nā tōku ringa mārō tonu; nā, e hoatu ana e ahau ki tāku e pai ai. 6 Nā ināianei, kua oti te hoatu e ahau ēnei whenua katoa ki te ringa o Nepukaneha kīngi o Papurōna, ki tāku pononga; ā, kua hoatu anō e ahau ngā kīrehe o te pārae ki a ia kia whakamahia e ia. 7 Ā, ka mahi ngā iwi katoa ki a ia, ki tāna tama, ki te tama anō hoki a tāna tama, kia taka rā anō te wā o tōna ake whenua; ā, hei reira ia whakamahia ai e ngā iwi maha, e ngā kīngi nunui hoki.

8 " ‘Nā, ko te iwi, ā, ko te kīngitanga, e kore e mahi ki taua Nepukaneha kīngi o Papurōna, e kore hoki e tuku i ō rātou kakī ki raro ki te ioka a te kīngi o Papurōna, ka whiua e ahau taua iwi, e ai tā Ihowā, ki te hoari, ki te hemokai, ki te mate urutā, kia mōtī rā anō rātou i ahau ki tōna ringa. 9 Tēnā ko koutou, kaua koutou e rongo ki ō koutou poropiti, ki ō koutou tohunga tūāhu, ki ō koutou moemoeā, ki ō koutou tohunga kapua, ki ō koutou tohunga mākutu, e kōrero nā ki a koutou, e mea nā, "E kore koutou e mahi ki te kīngi o Papurōna." 10 Nō te mea e poropiti ana rātou i te teka ki a koutou, he mea kia matara atu ai koutou i tō koutou oneone; kia peia ai hoki koutou e ahau, kia ngaro ai. 11 Engari ko te iwi e tuku ana i ō rātou kakī ki raro ki te ioka a te kīngi o Papurōna, ā, ka mahi ki a ia, ka waiho rātou e ahau ki tō rātou oneone, e ai tā Ihowā; ā, ka ngakia e rātou, ka noho hoki rātou ki reira.’ "

12 Nā, rite tonu ki ēnei kupu katoa tāku i kōrero ai ki a Terekia kīngi o Hūrā, i mea ahau: "Tukua atu ō koutou kakī ki raro ki te ioka a te kīngi o Papurōna; e mahi ki a ia, ki a rātou ko tōna iwi, ā, ka ora koutou. 13 Kia mate koutou hei aha, koutou ko tōu iwi i te hoari, i te hemokai, i te mate urutā, i tā Ihowā i kī ai mō te iwi e kore nei e mahi ki te kīngi o Papurōna? 14 Kaua hoki e rongo ki ngā kupu a ngā poropiti e kōrero nā ki a koutou, e mea nā, ‘E kore koutou e mahi ki te kīngi o Papurōna,’ e poropiti teka ana hoki rātou ki a koutou. 15 ‘Ehara hoki rātou i ahau i unga atu,’ e ai tā Ihowā, ‘otiia kei te poropiti teka rātou i runga i tōku ingoa. He mea kia peia ai koutou e ahau, ā, kia ngaro ai koutou, me ngā poropiti e poropiti nā ki a koutou.’ "

16 I kōrero anō ahau ki ngā tohunga, ki tēnei iwi katoa, i mea, "Ko te kupu tēnei a Ihowā: Kei rongo koutou ki ngā kupu a ō koutou poropiti e poropiti nā ki a koutou, e mea nā, ‘Nanā, ka tata te whakahokia mai ngā oko o te whare o Ihowā i Papurōna.’ He poropiti teka hoki tā rātou ki a koutou. 17 Kei whakarongo ki a rātou; e mahi ki te kīngi o Papurōna, kia ora ai koutou. Kia ururuatia tēnei pā hei aha? 18 Otirā, ki te mea he poropiti rātou, ki te mea kei a rātou te kupu a Ihowā, me īnoi rātou ināianei ki a Ihowā o ngā mano, kia kaua ngā oko e toe nei ki te whare o Ihowā, ki te whare o te kīngi o Hūrā, ki Hiruhārama, e tae ki Papurōna. 19 Ina hoki te kupu a Ihowā o ngā mano mō ngā pou, mō te moana, mō ngā tūranga, ā, mō ngā toenga o ngā oko kua mahue nei ki tēnei pā, 20 kīhai nei i riro i a Nepukaneha kīngi o Papurōna i tāna whakaraunga atu i a Hekonia tama a Iehoiakimi; kīngi o Hūrā i roto i Hiruhārama ki Papurōna, rātou ko ngā rangatira katoa o Hūrā, o Hiruhārama – 21 āe rā, ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano, a te Atua o Īharaira, mō ngā oko e toe nei ki te whare o Ihowā, ki te whare hoki o te kīngi o Hūrā, ki Hiruhārama: 22 ‘Ka kawea aua mea ki Papurōna, ka takoto hoki ki reira, taea noatia te rā e pā ai ahau ki a rātou,’ e ai tā Ihowā. ‘Hei reira ka maua mai e ahau, ka whakahokia mai ki tēnei wāhi.’ "