Jeremias 15

1 Tedy řekl Hospodin ke mně: Byť se postavil Mojžíš i Samuel před oblíčejem mým, nikoli srdce nemohu míti k lidu tomuto. Pusť je ode mne, a nechť jdou pryč. 2 A řeknou-liť: Kam bychom šli? tedy díš jim: Takto praví Hospodin: Kdo k smrti, na smrt, a kdo k meči, pod meč, a kdo k hladu, k hladu, a kdo k zajetí, do zajetí. 3 Představím zajisté jim to čtvero, dí Hospodin: Meč k zmordování, a psy, aby je rozsmýkali, a ptactvo nebeské i zvěř zemskou, aby je sežrala a zkazila. 4 A musejí se smýkati po všech královstvích země příčinou Manassesa syna Ezechiášova, krále Judského, pro ty věci, kteréž páchal v Jeruzalémě. 5 Nebo kdo by se slitoval nad tebou, Jeruzaléme? A kdo by tě politoval? Aneb kdo by přišel, aby se zeptal, jakť se vede? 6 Tys opustil mne, dí Hospodin, odšels nazpět; protož vztáhnu ruku svou na tebe, abych tě zkazil. Ustal jsem, želeje. 7 Protož přetříbím je věječkou skrze brány země této, na sirobu přivedu a zkazím lid svůj, nebo se od cest svých nenavracují. 8 Větší bude počet vdov jeho než písku mořského. Přivedu na ně, na matky, na mládence zhoubce i v poledne; způsobím to, aby náhle připadli na to město, i budou zděšeni. 9 Zemdlí i ta, kteráž rodívala po sedmerém; vypustí duši svou, zapadne jí slunce ještě ve dne, hanbiti a styděti se bude. Ostatek pak jich vydám pod meč před oblíčejem nepřátel jejich, dí Hospodin. 10 Běda mně, matko má, že jsi mne porodila, muže sváru a muže různice vší zemi. Nepůjčoval jsem jim, aniž mi oni půjčovali, a každý mi zlořečí. 11 I řekl Hospodin: Zdaliž tobě, kterýž pozůstaneš, nebude dobře? Zdaliž nebudu tvým zástupcím u nepřítele v čas trápení a v čas ssoužení? 12 Zdaliž železo poláme půlnoční železo a ocel? 13 Jmění tvé, ó Judo, i poklady tvé vydám v rozchvátání darmo, po všech končinách tvých, a to pro všelijaké hříchy tvé. 14 A způsobím to, že musíš jíti s nepřátely svými do země cizí, když oheň zanícený v prchlivosti mé na vás pálati bude. 15 Ty znáš mne, Hospodine, rozpomeň se na mne, a navštěv mne, a pomsti mne nad těmi, kteříž dotírají na mne. Shovívaje jim, nezachvacuj mne; věz, že snáším pro tebe pohanění. 16 Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů. 17 Nesedám v radě posměvačů, aniž pléši; pro přísnost tvou samotný sedám, nebo prchlivostí naplnils mne. 18 Proč má býti bolest má věčná, a rána má smrtelná, kteráž se nechce zhojiti? Proč mi býti máš naprosto jako oklamavatelný, jako vody nestálé? 19 Protož takto praví Hospodin: Jestliže se obrátíš, také tě zase obrátím, abys stál před oblíčejem mým; oddělíš-li věc drahou od ničemné, jako ústa má budeš. Nechť se oni obrátí k tobě, ty pak neobracej se k nim. 20 Nebo jsem tě postavil proti lidu tomuto jako zed měděnou pevnou. Kteříž bojovati budou proti tobě, ale neodolají tobě; nebo já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval a vytrhoval, dí Hospodin. 21 Vytrhnu tě zajisté z rukou nešlechetníků, a vykoupím tě z ruky násilníků.

Ka Heipū tonu te Whiunga

1 Nā, ka mea a Ihowā ki ahau: "Ahakoa i tū a Mohi rāua ko Hamuera ki tōku aroaro, e kore ahau e whai ngākau ki tēnei iwi. Makā atu rātou i tōku aroaro, kia haere atu rātou. 2 Nā, ki te mea rātou ki a koe, ‘Me haere mātou ki hea?’ kātahi koe ka mea ki a rātou, ‘Ko te kupu tēnei a Ihowā:

Ko ngā mea mō te mate, ki te mate,

ā, ko ngā mea mā te hoari, ki te hoari;

ko ngā mea hoki mō te hemokai, ki te hemokai;

ā, ko ngā mea mō te whakarau, ki te whakarau.’

3 "E whā hoki ngā tū mea e whakaritea e ahau mō rātou," e ai tā Ihowā, "ko te hoari hei whakamate, ko ngā kurī hei haehae, ā, ko ngā manu o te rangi, ko ngā kararehe hoki o te whenua hei kai, hei whakamōtī. 4 Ka tukua hoki rātou e ahau kia poipoia haeretia i waenga i ngā kīngitanga katoa o te whenua, mō tā Mānahi tama a Hetekia kīngi o Hūrā, mō tāna i mea ai ki Hiruhārama.

5 Ko wai oti e tohu i a koe, e Hiruhārama,

ko wai rānei e tangi ki a koe?

Ko wai e peka atu ki te ui,

kei te ora rānei koe?

6 Kua whakarērea ahau e koe," e ai tā Ihowā,

"kua hoki whakamuri koe.

Koia i totoro atu ai tōku ringa ki a koe, i whakamōtītia ai koe;

kua hōhā ahau ki te rīpenetā.

7 Kua pōwhiriwhiritia rātou e ahau ki te mea pōwhiriwhiri

i ngā kūwaha o te whenua;

kua whakapania rātou e ahau i te tamariki,

kua ngaro i ahau tāku iwi;

kāhore rātou i tahuri mai i ō rātou ara.

8 Ko ā rātou pouaru i tōku aroaro kua tokomaha atu

i te onepū o ngā moana;

kua kawea e ahau ki a rātou, hei hoariri mō te whaea o ngā taitama,

he kaipāhua i te poutūmārōtanga;

kua meinga e ahau kia pā whakarere

ki a ia te pāwera me te tūmatatenga.

9 Ngohe kau te wahine ka tokowhitu nei āna tamariki;

kua hemo tōna wairua;

kua rere tōna rā i te mea ko te awatea nei anō;

kua whakamā hoki ia, kua numinumi kau.

Ka tukua atu hoki e ahau ō rātou mōrehu ki te hoari

i te aroaro o ō rātou hoariri,"

e ai tā Ihowā.

Ka Amuamu anō a Heremaia, ā, ka Whakaahurua

10 Auē, tōku mate, e tōku whaea, i whānau mai ahau

i roto i a koe he tangata totohe,

he tangata ngangare ki te whenua katoa!

Kīhai ahau i whakatārewa atu i te moni whakatupu,

kīhai anō te moni whakatupu i whakatārewaina mai ki ahau;

otiia kei te kanga rātou katoa ki ahau.

11 I mea a Ihowā:

"He pono ka whakakahangia koe e ahau mō te pai;

he pono ka meinga e ahau te hoariri kia īnoi ki a koe

i te wā o te hē, i te wā o te mamae.

12 "E taea rānei e tētahi te wāhi te rino,

te rino o te raki, te parāhi rānei?

13 Ka hoatu e ahau ōu rawa me ōu taonga

hei taonga parakete, kāhore hoki he utu,

ā, hei mea tērā mō ōu hara katoa,

arā i ōu rohe katoa.

14 Ā, ka meinga rātou e ahau kia haere tahi me ōu hoariri

ki te whenua kīhai i mōhiotia e koe;

nō te mea kei te ngiha he ahi i ahau e riri nei,

kā tonu atu ki a koutou."

15 E Ihowā, e mōhio ana koe;

mahara ki ahau, tirohia ahau,

rapua he utu mō tōku matenga i ōku kaitūkino.

Kaua ahau e tangohia atu i a koe ka pūhoi nei ki te riri;

kia mōhio koe, mōu ahau i tāwaia ai.

16 I kitea āu kupu, ā, kainga ake e ahau,

ā, ki ahau hei whakakoa,

hei whakahari āu kupu mō tōku ngākau;

kua huaina hoki tōu ingoa mōku,

e Ihowā, e te Atua o ngā mano.

17 Kīhai ahau i noho i roto i te whakaminenga o te hunga whakahī,

kīhai i whakamanamana atu;

i noho mokemoke ahau, he whakaaro ki tōu ringa;

kua whakakīia nei hoki ahau e koe ki te riri.

18 He aha tōku mamae i mau tonu ai,

tōku patunga tē mahu ai,

tē pai ai ki te rongoā?

Ka rite rawa rānei koe ki ahau me te awa pāremoremo,

me ngā wai e kore e mau?

19 Mō reira ko te kupu tēnei a Ihowā:

"Ki te hoki koe nā ka whakahokia koe e ahau,

kia tū ai koe ki tōku aroaro,

ā, ki te tangohia atu e koe te mea utu nui i te mea kino,

ka rite koe ki tōku māngai.

Ko rātou e hoki ki a koe,

kaua ia koe e hoki ki a rātou.

20 Ka meinga hoki koe e ahau ki tēnei iwi

hei taiepa parāhi;

ā, ka whawhai rātou ki a koe,

otiia e kore rātou e kaha ki a koe;

nō te mea kei a koe ahau

hei whakaora i a koe, e mawhiti ai koe,"

e ai tā Ihowā.

21 "Ka meinga anō koe e ahau kia mawhiti i roto i te ringa o te hunga kino,

ka hokona anō koe e ahau i roto i te ringa o te hunga nanakia."