Jeremias 38

1 Slyšel pak Sefatiáš syn Matanův, a Gedaliáš syn Paschurův, a Juchal syn Selemiášův, a Paschur syn Malkiášův slova, kteráž Jeremiáš mluvil ke všemu lidu, řka: 2 Takto praví Hospodin: Kdo by zůstal v městě tomto, zahyne mečem, hladem aneb morem, ale kdož by vyšel k Kaldejským, že bude živ, a že bude míti život svůj místo kořisti, a živ zůstane. 3 Takto praví Hospodin: Jistotně vydáno bude město toto v ruku vojska krále Babylonského, a vezme je. 4 Protož řekla ta knížata králi: Nechť jest usmrcen muž ten, poněvadž zemdlívá ruce mužů bojovných, pozůstalých v městě tomto, i ruce všeho lidu, mluvě jim slova taková; nebo muž ten nikoli neobmýšlí pokoje lidu tomuto, ale zlé. 5 Tedy řekl král Sedechiáš: Aj, v ruce vaší jest, neboť král zhola nic nemůže proti vám. 6 I vzali Jeremiáše, kterýž byl v síni stráže, a uvrhli jej do jámy Malkiášovy, syna králova, a spustili Jeremiáše po provazích. V té pak jámě nebylo nic vody, ale bláto, tak že Jeremiáš tonul v tom blátě. 7 Ale jakž uslyšel Ebedmelech Mouřenín, dvořan, kterýž byl v domě královském, že dali Jeremiáše do té jámy, (král pak seděl v bráně Beniaminské), 8 Hned vyšel Ebedmelech z domu královského, a mluvil s králem, řka: 9 Pane můj, králi, zle učinili muži tito všecko, což učinili Jeremiášovi proroku, že jej uvrhli do té jámy; neboť by byl umřel i na prvním místě hladem, poněvadž již není žádného chleba v městě. 10 Protož poručil král Ebedmelechovi Mouřenínu, řka: Vezmi s sebou odsud třidceti mužů, a vytáhni Jeremiáše proroka z té jámy, prvé než by umřel. 11 Tedy vzal Ebedmelech ty muže s sebou, a všel do domu královského pod pokladnici, a nabral starých hadrů strhaných, hadrů, pravím, zkažených, kteréž spustil k Jeremiášovi do té jámy po provazích. 12 A řekl Ebedmelech Mouřenín Jeremiášovi: Nu, podlož ty staré, strhané hadry a zkažené pod paže rukou svých s provazy. I učinil tak Jeremiáš. 13 Takž vytáhli Jeremiáše po provazích, a dobyli jej z té jámy. I seděl Jeremiáš v síni stráže. 14 Potom poslav král Sedechiáš, vzal Jeremiáše proroka k sobě do třetího průchodu, kterýž byl při domu Hospodinovu, a řekl král Jeremiášovi: Zeptám se tebe na něco, netaj přede mnou ničehož. 15 I řekl Jeremiáš Sedechiášovi: Oznámím-liť, zdaliž mne konečně neusmrtíš? A poradím-liť, neuposlechneš mne. 16 Tedy přisáhl král Sedechiáš Jeremiášovi tajně, řka: Živť jest Hospodin, kterýž učinil nám život tento, že tě neusmrtím, aniž tě vydám v ruku mužů těch, kteříž hledají bezživotí tvého. 17 I řekl Jeremiáš Sedechiášovi: Takto praví Hospodin Bůh zástupů, Bůh Izraelský: Jestliže dobrovolně vyjdeš k knížatům krále Babylonského, i duše tvá živa bude, i město toto nebude vypáleno ohněm, a tak živ zůstaneš ty i dům tvůj. 18 Jestliže pak nevyjdeš k knížatům krále Babylonského, jistě že vydáno bude město toto v ruku Kaldejských, a vypálí je ohněm, ano i ty neznikneš ruky jejich. 19 Tedy řekl král Sedechiáš Jeremiášovi: Velmi se bojím Židů, kteříž ustoupili k Kaldejským, aby mne snad nevydali v ruku jejich, i učinili by sobě ze mne posměch. 20 Ale Jeremiáš řekl: Nevydadí. Uposlechni, prosím, hlasu Hospodinova, o kterémž já mluvím tobě, a bude dobře tobě, i duše tvá živa bude. 21 Jestliže pak nebudeš chtíti vyjíti, toto jest slovo to, kteréž mi ukázal Hospodin, 22 Že aj, všecky ženy, kteréž pozůstaly v domě krále Judského, přivedeny budou knížatům krále Babylonského, a samyť říkati budou: Nabádaliť jsou tě, a obdrželi na tobě ti, kteříž tě troštovali pokojem; uvázlyť v bahně nohy tvé, a nazpět obráceny. 23 Všecky také manželky tvé i syny tvé dovedou k Kaldejským, i ty sám neznikneš ruky jejich, ale rukou krále Babylonského jat budeš, a město toto vypálíš ohněm, 24 Tedy řekl Sedechiáš Jeremiášovi: Žádný ať neví o věcech těchto, abys neumřel. 25 Pakli uslyšíce knížata, že jsem mluvil s tebou, přišli by k tobě, a řekliť by: Oznam medle nám, cos mluvil s králem, netaj před námi, a neusmrtíme tě, a co mluvil s tebou král? 26 Tedy rci jim: Předkládal jsem poníženou a pokornou prosbu svou před krále, aby mne nedal zase voditi do domu Jonatanova, abych tam neumřel. 27 I sešla se všecka knížata k Jeremiášovi, aby se ho tázali. Kterýžto oznámil jim podlé toho všeho, jakž přikázal král. Takž mlčkem odešli od něho, když nebylo slyšeti o té věci. 28 Jeremiáš pak seděl v síni stráže až do toho dne, v němž dobyt jest Jeruzalém, kdežto byl, když dobýván byl Jeruzalém.

Ko Heremaia ki roto i tētahi Poka Maroke

1 Ā, i rongo a Hepatia tama a Matana, rātou ko Keraria tama a Pahuru, ko Iukara tama a Heremia, ko Pahuru tama a Marakia, i ngā kupu i kōrerotia e Heremaia ki te iwi katoa, i a ia i kī rā, 2 "Ko te kupu tēnei a Ihowā: ‘Ko te tangata e noho ana i tēnei pā ka mate i te hoari, i te hemokai, i te mate urutā. Ko te tangata ia e haere atu ana ki ngā Karari, ka ora; ā, ka waiho tōna wairua hei taonga pārau ki a ia, ā, ka ora ia.’ 3 Ko te kupu tēnei a Ihowā: ‘Ka tino hoatu tēnei pā ki te ringa o te ope a te kīngi o Papurōna, ā, ka horo i a ia.’ "

4 Nā, ka mea atu ngā rangatira ki te kīngi, "Me whakamate tēnei tangata; mā tāna pēnei hoki ka ngoikore ai ngā ringa o ngā tāngata whawhai e toe ana ki te pā nei, me ngā ringa o te iwi katoa, mā tāna kōrero i ēnei tū kupu ki a rātou. Kāhore hoki tēnei tangata i te rapu i te pai mō tēnei iwi, engari i te kino."

5 Nā, ka mea a Kīngi Terekia, "Nanā, kei tō koutou ringa ia. Ehara hoki te kīngi i te mea e āhei te whakahē ki tā koutou."

6 Kātahi rātou ka mau ki a Heremaia, makā ana e rātou ki te poka a Marakia tama a te kīngi, ki tērā i te marae o te whare herehere; ā, tukua ana a Heremaia e rātou ki raro, ki te taura. Nā, kāhore he wai i roto i te poka, engari he oru; ā, tapoko ana a Heremaia ki te oru.

Ka Whakaorangia a Heremaia e Eperemereke

7 Nā, i te rongonga o Eperemereke Etiopiana, he unaka nō te whare o te kīngi, kua tukua a Heremaia ki te poka; e noho ana hoki te kīngi i te Kūwaha o Pineamine i taua wā. 8 Kātahi a Eperemereke ka haere atu i te whare o te kīngi, ka kōrero ki te kīngi, ka mea, 9 "E tōku ariki, e te kīngi, he kino ngā mea kua mahia e ēnei tāngata i a rātou katoa i mahi ai ki a Heremaia poropiti, kua makā nei e rātou ki te poka; ā tērā ia e mate ki te wāhi kei reira nei ia i te hemokai; kāhore atu hoki he taro i te pā."

10 Kātahi te kīngi ka whakahau ki a Eperemereke Etiopiana, ka mea, "Mauria atu ētahi tāngata i konei, kia toru tekau, ka tango ake i a Heremaia poropiti i roto i te poka, keiwhā mate ia."

11 Heoi, kua mau a Eperemereke ki ngā tāngata hei hoa mōna, ā, haere ana ki te whare o te kīngi ki raro i te whare taonga, tangohia ana mai e ia i reira ētahi karukaru tawhito me ētahi tawhetawhe pirau, tukua iho ana e ia ki ngā taura ki a Heremaia ki roto ki te poka. 12 Kātahi a Eperemereke Etiopiana ka mea iho ki a Heremaia, "Tēnā, kuhua ngā karukaru tawhito nei me ngā tawhetawhe pirau nei ki raro i ōu peke, ki raro atu i ngā taura." Nā, pērātia ana e Heremaia. 13 Heoi, ka hūtia ake e rātou a Heremaia ki ngā taura, whakaputaina ake ana ia i roto i te poka; ā, noho tonu iho a Heremaia ki te marae o te whare herehere.

Ka Akoako a Terekia i a Heremaia anō

14 Kātahi a Kīngi Terekia ka unga tāngata atu ki te tiki i a Heremaia poropiti ki a ia, ki te tuatoru o ngā tomokanga, i te whare o Ihowā; ā, ka mea te kīngi ki a Heremaia, "Me ui e ahau tētahi mea i a koe; kaua e hunā tētahi mea i ahau."

15 Anō rā ko Heremaia ki a Terekia, "Ki te whakaaturia e ahau ki a koe, he teka ianei ko te whakamate kau tāu mōku? Ā, ki te whakatakotoria e ahau he whakaaro ki a koe, e kore koe e whakarongo ki ahau."

16 Heoi, ka oati puku a Kīngi Terekia ki a Heremaia, ka mea, "E ora ana a Ihowā nāna nei tēnei wairua i hanga mō tātou, e kore ahau e whakamate i a koe, e kore anō koe e tukua e ahau ki te ringa o ēnei tāngata e whai nei kia whakamatea koe."

17 Kātahi a Heremaia ka mea atu ki a Terekia, "Ko te kupu tēnei a Ihowā, a te Atua o ngā mano, a te Atua o Īharaira: ‘Ki te haere atu koe ki ngā rangatira o te kīngi o Papurōna, ka ora tōu wairua, e kore hoki tēnei pā e tahuna ki te ahi; engari ka ora koe me tōu whare. 18 Tēnā ki te kore koe e haere ki ngā rangatira a te kīngi o Papurōna, kātahi tēnei pā ka hoatu ki te ringa o ngā Karari, ā, ka tahuna e rātou ki te ahi, ā, e kore koe e mawhiti i ō rātou ringa.’ "

19 Nā, ka mea a Kīngi Terekia ki a Heremaia, "E wehi ana ahau i ngā Hūrai i papahoro atu nei ki ngā Karari, kei tukua ahau ki ō rātou ringa, ka tāwaitia ahau e rātou."

20 Otiia ka mea a Heremaia, "E kore koe e tukua e rātou. Whakarongo oti ki te reo o Ihowā e kōrerotia nei e ahau ki a koe. Nā, ka whiwhi koe ki te pai, ā, ka ora tōu wairua. 21 Tēnā ki te kore koe e pai ki te haere atu, ko te kupu tēnei i whakakitea e Ihowā ki ahau: 22 Inana, ko ngā wāhine katoa e mahue ana ki te whare o te kīngi o Hūrā ka whakaputaina ki waho ki ngā rangatira a te kīngi o Papurōna, ā, ka mea aua wāhine,

‘I tohea koe e ōu hoa aroha,

ā, riro ana koe i tā rātou.

Nā, ka totohu nei ōu waewae ki te paru,

kua hoki kē atu rātou ki muri.’

23 "Nā, ka whakaputaina e rātou āu wāhine katoa, me āu tamariki, ki waho ki ngā Karari; ā, e kore e mawhiti i ō rātou ringa, engari ka mau koe i te ringa o te kīngi o Papurōna; ā, māu e tahuna ai tēnei pā ki te ahi."

24 Kātahi a Terekia ka mea ki a Heremaia, "Kei mōhiotia ēnei kupu e tētahi, ā, e kore koe e mate. 25 Otiia, ki te rongo ngā rangatira kua kōrero ahau ki a koe, ā, ka tae rātou ki a koe, ka mea ki a koe, ‘Tēnā, whakaaturia mai ki a mātou, he aha tāu i kōrero ai ki te kīngi; kaua e hunā ki a mātou, ā, e kore mātou e whakamate i a koe. I pēhea hoki te kōrero a te kīngi ki a koe?’ 26 Kātahi koe ka mea ki a rātou, ‘I te kawe ahau i tāku īnoi ki te kīngi, kia kaua ahau e whakahokia ki te whare o Honatana, ki reira mate ai.’ "

27 Ko te haerenga mai tērā o ngā rangatira katoa ki a Heremaia, ka ui ki a ia; ā, kōrerotia ana e ia i runga i ngā kupu katoa i whakahaua rā e te kīngi. Heoi, mutu tonu tā rātou kōrero ki a ia; nō te mea kāhore taua mea i mōhiotia. 28 Heoi, noho ana a Heremaia i te marae o te whare herehere, ā taea noatia te rā i horo ai a Hiruhārama. Nā, i te horonga o Hiruhārama.