Jeremias 11

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí: 2 Slyšte slova smlouvy této, kteráž byste mluvili mužům Judským, a obyvatelům Jeruzalémským, 3 A rci jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zlořečený ten člověk, kterýž by neposlechl slov smlouvy této, 4 Kterouž jsem vydal otcům vašim tehdáž, když jsem je vyvedl z země Egyptské, z peci železné, řka: Poslouchejte hlasu mého, a čiňte to všecko, tak jakž přikazuji vám, i budete lidem mým, a já budu Bohem vaším, 5 Abych splnil přísahu, kterouž jsem učinil otcům vašim, že jim dám zemi oplývající mlékem a strdí, jakž dnešní den jest. Jemuž odpověděv, řekl jsem: Amen, Hospodine. 6 Potom řekl mi Hospodin: Ohlašuj všecka slova tato po městech Judských, a po ulicích Jeruzalémských, řka: Slyšte slova smlouvy této, a čiňte je. 7 Nebo častokrát osvědčoval jsem se otcům vašim, od toho dne, jakž jsem je vyvedl z země Egyptské, až do dne tohoto; ráno přivstávaje a osvědčuje se, říkával jsem: Poslouchejte hlasu mého. 8 Ale neposlouchali, aniž naklonili ucha svého, nýbrž chodil jeden každý po zdání srdce svého zlého. Pročež uvedl jsem na ně všecka slova smlouvy této, kterouž jsem přikázal plniti, ale neplnili. 9 Tehdy řekl mi Hospodin: Nalézá se spiknutí mezi muži Judskými, a mezi obyvateli Jeruzalémskými. 10 Obrátili se k nepravostem otců svých starých, kteříž nechtěli poslouchati slov mých. Tolikéž tito chodí za bohy cizími, sloužíce jim; dům Izraelský a dům Judský zrušili smlouvu mou, kterouž jsem učinil s otci jejich. 11 Protož takto praví Hospodin: Aj, já uvedu na ně zlé, z něhož nebudou moci vyjíti. By pak volali ke mně, nevyslyším jich. 12 I půjdou města Judská i obyvatelé Jeruzalémští, a budou volati k bohům těm, kterýmž kadí, ale nikoli nevysvobodí jich v čas bídy jejich, 13 Ačkoli podlé počtu měst máš bohy své, ó Judo, a podlé počtu ulic Jeruzalémských nastavěli jste oltářů ohavnosti té, oltářů, na nichž byste kadili Bálovi. 14 Protož ty nemodl se za lid tento, aniž pozdvihuj za ně hlasu a modlitby; neboť nikoli nevyslyším jich v ten čas, když by volali ke mně příčinou svého zlého. 15 Co jest milému mému do mého domu, poněvadž nestydatě páše nešlechetnosti s mnohými, a oběti svaté odešly od tebe, a že v zlosti své pléšeš? 16 Byltě Hospodin nazval jméno tvé olivou zelenající se, pěknou pro ovoce ušlechtilé, ale s zvukem bouře veliké zapálí ji s hůry, když polámí ratolesti její. 17 Nebo Hospodin zástupů, kterýž tě byl štípil, vyřkl zlé proti tobě, pro nešlechetnost domu Izraelského a domu Judského, kterouž mezi sebou páchali, aby mne popouzeli, kadíce Bálovi. 18 Hospodin zajisté oznámil mi, i dověděl jsem se. Tehdáž jsi mi ukázal předsevzetí jejich, 19 Když jsem já byl jako beránek a volček, kterýž veden bývá k zabití. Nebo nevěděl jsem, by proti mně rady skládali: Zkazme strom s ovocem jeho, a vyhlaďme jej z země živých, aby jméno jeho nebylo připomínáno více. 20 Ale ó Hospodine zástupů, soudce spravedlivý, kterýž zkušuješ ledví i srdce, nechť se podívám na pomstu tvou nad nimi; nebo jsem tobě zjevil při svou. 21 Protož takto praví Hospodin o Anatotských, kteříž hledají bezživotí tvého, říkajíce: Neprorokuj ve jménu Hospodinovu, abys neumřel v ruce naší: 22 Protož takto praví Hospodin zástupů: Aj, já navštívím je. Mládenci zbiti budou mečem, synové jejich i dcery jejich zemrou hladem, 23 A nebudou míti potomků, když uvedu zlé na Anatotské, času toho, v němž je navštívím.

Kua Whati i a Īharaira me Hūrā te Kawenata

1 Ko te kupu i pā mai ki a Heremaia he mea nā Ihowā, i kī ia: 2 "Whakarongo koutou ki ngā kupu o tēnei kawenata, kōrero hoki ki ngā tāngata o Hūrā rātou ko te hunga e noho ana i Hiruhārama. 3 Mea atu ki a rātou, Ko te kupu tēnei a Ihowā, a te Atua o Īharaira: ‘Ka kangā te tangata e kore e whakarongo ki ngā kupu o tēnei kawenata, 4 i whakahaua nei e ahau ki ō koutou mātua i te rā i kawea mai ai rātou e ahau i te whenua o Īhipa, i roto i te oumu rino.’ I ahau i kī rā, ‘Whakarongo ki tōku reo, mahia hoki aua mea; kia rite ki ngā mea katoa i whakahaua e ahau ki a koutou; ā, ka waiho koutou hei iwi māku, ko ahau hoki hei Atua mō koutou. 5 Kia whakamanā ai e ahau te oati i oatitia e ahau ki ō koutou mātua, kia hoatu ki a rātou he whenua e rerengia ana e te waiū, e te honi,’ pēnei me tēnei rā."

Kātahi ka whakahoki ahau, ka mea, "Koia anō tēnā, e Ihowā."

6 Nā, ka kī mai a Ihowā ki ahau, "Karangatia ēnei kupu katoa ki ngā pā o Hūrā, ki ngā ara anō o Hiruhārama, mea atu: ‘Whakarongo ki ngā kupu o tēnei kawenata, mahia hoki. 7 I tino whakatūpato hoki ahau i ō koutou mātua i te rā i kawea mai ai rātou e ahau i te whenua o Īhipa, ā taea noatia tēnei rā, maranga wawe ana ahau, whakatūpato ana; mea ana, Whakarongo ki tōku reo. 8 Heoi, kīhai rātou i rongo, kīhai i tahuri ō rātou taringa; otiia haere ana rātou, ia tangata, ia tangata, i runga i ngā tikanga pakeke a tōna ngākau kino. Mō reira, ka tākina e ahau ki a rātou ngā kupu katoa o tēnei kawenata i whakahaua nei e ahau kia mahia, ā, kīhai nei i mahia e rātou.’ "

9 I mea anō a Ihowā ki ahau, "Kua kitea te hē e whakatakotoria ana e ngā tāngata o Hūrā, e te hunga e noho ana i Hiruhārama. 10 Kua hokia e rātou ngā hē o ō rātou mātua ō mua, kīhai nei i pai ki te whakarongo ki āku kupu, haere ana rātou ki te whai i ngā atua kē, mahi ana ki a rātou. Kua whakatakā e te whare o Īharaira rātou ko te whare o Hūrā tāku kawenata i whakaritea e ahau ki ō rātou mātua. 11 Mō reira ko te kupu tēnei a Ihowā: ‘Tēnei te tākina nei e ahau ki a rātou, he hē; e kore anō rātou e mawhiti; ka karanga anō rātou ki ahau, otiia e kore ahau e rongo ki a rātou. 12 Ā, ka haere ngā pā o Hūrā me ngā tāngata o Hiruhārama, ka karanga ki ngā atua e tahu whakakakara nei rātou ki a rātou; hore rawa ia ā rātou whakaora mō rātou i te wā e raru ai. 13 I rite hoki ōu atua, e Hūrā, ki ōu pā te maha; me ngā āta i hangā e koutou mā taua mea whakamā, rite tonu ki ngā ara o Hiruhārama te maha, arā ngā āta tahu whakakakara ki a Paara.’

14 "Heoi, kaua e īnoi mō tēnei iwi; kei ara hoki tētahi tangi, tētahi kupu wawao mō rātou; nō te mea e kore ahau e rongo i te wā e karanga ai rātou ki ahau, ina raru rātou.

15 Ko te aha mā tāku wahine aroha i roto i tōku whare,

kua mahi hē nei hoki ia, he tini ngā hoa,

ā, kua kore te kikokiko tapu i a koe?

I tāu mahinga i te kino,

nā, kei te whakamanamana koe."

16 I huaina e Ihowā tōu ingoa,

ko te ōriwa matomato, ātaahua, hua papai.

Nui atu te reo ngangau i tahuna ai e ia te ahi mōna,

kua whatiwhatiia ōna manga.

17 Kua kōrerotia nei hoki e Ihowā o ngā mano, e tōu kaiwhakatō, he hē mōu, hei utu mō te kino o te whare o Īharaira rāua ko te whare o Hūrā, i mahia nei e rātou hei hē mō rātou, hei whakapātari i ahau, i a rātou ka tahu whakakakara nei ki a Paara.

He Whakangārahu ki a Heremaia

18 I meinga anō ahau e Ihowā kia mōhio ki taua mea, ā, mōhio ana ahau; i whakakitea mai anō e koe ki ahau ā rātou mahi. 19 Ko ahau ia i rite ki te reme, e ārahina ana kia patua; kīhai i mōhio, e hanga whakaaro ana rātou mōku, e mea ana,

"Kia kore i a tātou te rākau me ōna hua,

kia tapahia atu ia i runga i te whenua o te hunga ora,

kia kore ai he maharatanga ki tōna ingoa."

20 Tēnā, e Ihowā o ngā mano,

kei runga nei hoki i te tika tāu whakawā,

e whakamātau ana koe i ngā whatumanawa,

i te ngākau, kia kite ahau i tāu rapunga utu i a rātou.

Kua whakakitea atu nei hoki e ahau

tāku totohe ki a koe.

21 "Heoi, ko te kupu tēnei a Ihowā mō ngā tāngata o Anatoto e whai nei kia whakamatea koe, e mea nei, ‘Kaua e poropiti i runga i te ingoa o Ihowā, kei mate koe i tō mātou ringa’ – 22 mō reira ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano: ‘Tēnei ahau te whiu nei i a rātou; ka mate ngā taitamariki i te hoari; ko ā rātou tama, ko ā rātou tamāhine, ka mate i te hemokai. 23 E kore rātou e whai mōrehu; nō te mea ka kawea e ahau he kino ki ngā tāngata o Anatoto, arā ko te tau e whiua ai rātou.’ "