Jeremias 10

1 Slyšte slovo toto, kteréž mluví k vám Hospodin, ó dome Izraelský. 2 Takto praví Hospodin: Cestě pohanů neučte se, aniž se znamení nebeských děste, neboť se jich děsí pohané. 3 Ustanovení zajisté těch národů jsou pouhá marnost. Nebo setna dřevo sekerou v lese, dílo rukou řemeslníka, 4 Stříbrem a zlatem ozdobí je, hřebíky a kladivy utvrzují je, aby se neviklalo. 5 Jsou jako palmový špalek tvrdý, ani nemluví; nošeni býti musejí, nebo choditi nemohou. Nebojtež se jich, nebo zle učiniti nemohou, aniž také dobře učiniti mohou. 6 Z nichž není žádného tobě podobného, ó Hospodine; veliký jsi, i jméno tvé veliké jest v moci. 7 Kdož by se nebál tebe, králi národů? Na tebeť zajisté to sluší, poněvadž mezi všemi mudrci národů, i ve všem království jejich nikdá nebylo podobného tobě. 8 A však ze spolka zhlupěli, a blázni jsou; z dřeva učiti se jest pouhá marnost. 9 Stříbro tažené z zámoří přivážíno bývá, a zlato z Ufaz, dílo řemeslníka a rukou zlatníka; z postavce modrého a šarlatový jest oděv jejich, všecko to jest dílo umělých. 10 Ale Hospodin jest Bůh pravý, jest Bůh živý a král věčný, před jehož prchlivostí země se třese, aniž mohou snésti národové rozhněvání jeho. 11 (Takto říkejte jim: Bohové ti, kteříž nebe ani země neučinili, nechť zahynou z země, a nechť jich není pod nebem.) 12 Kterýž učinil zemi mocí svou, kterýž utvrdil okršlek světa moudrostí svou, a opatrností svou roztáhl nebesa. 13 Kterýžto když vydává hlas, ječení vod bývá na nebi, a kterýž působí to, aby vystupovaly páry od kraje země, blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých. 14 Tak zhlupěl každý člověk, že nezná toho, že zahanben bývá každý zlatník pro rytinu; nebo slitina jeho jest faleš, a není ducha v nich. 15 Marnost jsou a dílo podvodů; v čas, v němž je navštívím, zahynou. 16 Neníť podobný těmto díl Jákobův, nebo on jest stvořitel všeho; Izrael tolikéž jest pokolení dědictví toho, jehož jméno jest Hospodin zástupů. 17 Sbeř z země koupi svou, ty kteráž bydlíš v pevnosti této. 18 Nebo takto praví Hospodin: Aj, já vyhodím z praku obyvatele země této pojednou, a ssoužím je, aby shledali toto: 19 Běda mně pro setření mé, přebolestná jest rána má, ješto jsem já byl řekl: Jistě tuto nemoc budu moci snésti. 20 Stan můj popléněn jest, a všickni provazové moji potrháni jsou. Synové moji odebrali se ode mne, a není žádného; není žádného, kdo by více rozbíjel stan můj, a roztáhl kortýny mé. 21 Nebo zhlupěli pastýři, a Hospodina se nedotazovali; protož nevede se jim šťastně, a všecko stádo pastvy jejich rozptýleno jest. 22 Aj, pověst jistá přichází, a pohnutí veliké z země půlnoční, aby obrácena byla města Judská v pustinu a v příbytek draků. 23 Vím, Hospodine, že není v moci člověka cesta jeho, aniž jest v moci muže toho, kterýž chodí, aby spravoval krok svůj. 24 Kárej mne, Hospodine, však milostivě, ne v hněvě svém, abys nesetřel mne. 25 Vylí hněv svůj na ty národy, kteříž tebe neznají, a na rodiny, kteréž jména tvého nevzývají; nebo zžírají Jákoba, a tak zžírají jej, aby jej všeho sežrali, a obydlí jeho v poustku obrátili.

Nā ngā Whakapakoko te Turaki ki runga i Īharaira

1 Whakarongo ki te kupu kua kōrerotia nei e Ihowā ki a koutou, e te whare o Īharaira; 2 ko te kupu tēnei a Ihowā:

"Kaua e ākona te ara o ngā tauiwi,

kaua anō e wehi i ngā tohu o te rangi;

e wehi ana hoki ngā tauiwi i aua mea.

3 He mea teka noa hoki ngā tikanga a ngā iwi:

e tapahia ana hoki e tētahi he rākau i roto i te ngahere,

he mahi nā ngā ringa o te kaimahi, ki te tītaha.

4 Kei te whakapaipai i taua mea ki te hiriwa, ki te kōura,

whakamau rawa ki ngā titi, ki ngā hama,

tē taea te whakakorikori.

5 He rite aua mea ki te nīkau, i āta mahia,

kāhore ia he kupu;

me amo,

he kore nō rātou e haere.

Kaua e wehi i a rātou,

nō te mea e kore e taea e rātou te kino,

kāhore hoki e āhei i a rātou te mea i te pai."

6 Kāhore rawa he rite mōu, e Ihowā;

he nui koe, he nui anō tōu ingoa i runga i te kaha.

7 Ko wai e kore e wehi i a koe, e te Kīngi o ngā iwi?

He tika hoki tēnā ki a koe.

Nō te mea i roto i ngā tāngata whakaaro nui katoa o ngā iwi,

i roto i ō rātou kīngitanga katoa,

kāhore he rite mōu.

8 Huihuia rātou, he pōauau rawa, he wairangi;

ko tā ngā whakapakoko e whakaako ai,

he rākau tonu ia!

9 E maua mai ana he hiriwa pāraharaha i Tarahihi,

he kōura i Upata.

He mahi nā te kaimahi nā ngā ringa anō o te kaiwhakarewa kōura:

he purū, he pāpura ō rātou kākahu;

he mea mahi katoa nā te hunga tohunga.

10 Ko Ihowā ia te Atua pono;

ko ia te Atua ora, he kīngi pūmau tonu.

Ka riri ia, ka wiri te whenua,

e kore anō ngā iwi e kaha ake ina āritarita ia.

11 "Kia pēnei tā koutou kī atu ki a rātou: ‘Ko ngā atua kīhai nei i hanga i te rangi, i te whenua, ka ngaro i runga i te whenua, i raro atu anō hoki i ngā rangi.’ "

12 Nāna i hanga te whenua, nā tōna kaha hoki;

ko te ao he mea whakapūmau nā ōna whakaaro nui;

ko ngā rangi he mea hora nā tōna mātauranga.

13 Ka puaki tōna reo, he haruru wai kei ngā rangi,

e meinga ana e ia ngā kohu kia pupū ake i ngā pito o te whenua.

E hangā ana e ia ngā uira mō te ua,

e whakaputaina mai ana te hau i roto i ōna whare taonga.

14 Pōauau kau ngā tāngata katoa, ā, kāhore he mōhio;

ko ngā kaiwhakarewa kōura katoa whakamā iho i te whakapakoko.

He mea teka hoki tāna i whakarewa ai,

kāhore hoki he wairua i roto.

15 He horihori kau rātou, he mahi pōhēhē;

i te wā e pā ai ia ki a rātou ka ngaro.

16 Kāhore e rite ki ērā te wāhi i a Hākopa;

ko ia hoki te kaiwhakaahua o ngā mea katoa;

ko Īharaira hoki te iwi o tōna kāinga tupu,

ko Ihowā o ngā mano tōna ingoa.

Te Manenetanga e Haere mai nei

17 Kohikohia āu mea i te whenua,

e koe e noho nā i te pā e whakapaea ana.

18 Ko te kupu hoki tēnei a Ihowā:

"Tēnei ahau te piupiu atu nei i ngā tāngata o te whenua

i tēnei wā,

te whakatupu kino nei hoki i a rātou,

kia kitea ai e rātou."

19 Auē te mate i ahau,

mamae rawa tōku marūtanga.

Otiia, kua mea nei ahau, "He pono nōku tēnei mate,

me whakamanawanui."

20 Kua pāhuatia tōku tēneti,

ko āku aho motumotu katoa.

Kua riro atu āku tamariki i tōku taha, kua kore;

kāhore ake he tangata hei whakamārō i tōku tēneti,

hei whakaara i ōku kākahu ārai.

21 Kua pōauau nei hoki ngā hēpara;

kīhai a Ihowā i rapua e rātou;

nā reira i kore ai e tika tā rātou,

ka marara hoki ā rātou kāhui katoa.

22 Nanā, te haere mai nei te reo o ngā kōrero,

nui atu te whakaohooho nō te whenua ki te raki,

hei mea i ngā pā o Hūrā hei ururua, hei nohoanga,

mō ngā kīrehe mohoao.

23 E mōhio ana anō ahau, e Ihowā, kāhore o te tangata ara i a ia ake anō;

kāhore hoki i te tangata e hāereere nei māna

e whakatikatika ōna hīkoinga.

24 Pākia ahau, e Ihowā, me te whakariterite anō ia;

kauaka ina riri koe, kei kāhore ahau i a koe.

25 Ringihia atu tōu riri ki ngā tauiwi kāhore nei e mātau ki a koe,

ki ngā hapū kāhore nei e karanga ki tōu ingoa.

Kua pau hoki a Hākopa i a rātou,

āe rā, pau rawa, mōtī rawa,

ko tōna nohoanga hoki whakaururuatia ana e rātou.