Neemias 13

1 V ten den čteno jest v knize Mojžíšově, tak že lid slyšeti mohl. I nalezeno v ní napsáno, že nemá vjíti Ammonitský a Moábský do shromáždění Božího až na věky, 2 Proto že nevyšli proti synům Izraelským s chlebem a s vodou, ale najali ze mzdy proti nim Baláma, aby jim zlořečil, ačkoli obrátil Bůh náš to zlořečení v požehnání. 3 Stalo se pak, když slyšeli zákon, že odmísili všecky přimíšené od Izraele. 4 Ale před tím Eliasib kněz, správce komory domu Boha našeho, spříznil se s Tobiášem. 5 Kterémuž udělal pokoj veliký, kdež prvé skládali dary, kadidlo a nádoby, a desátky z obilé, mstu a oleje nového, nařízené Levítům a zpěvákům i vrátným, též i obět kněžím. 6 Ale když se to vše dálo, nebyl jsem v Jeruzalémě. Nebo léta třidcátého druhého Artaxerxa krále Babylonského přišel jsem k králi, a po přeběhnutí let, vyžádán jsem na králi. 7 Když jsem pak přišel do Jeruzaléma, srozuměl jsem tomu zlému, co učinil Eliasib pro Tobiáše, udělav mu pokoj v síních domu Božího. 8 Což mi se velmi nelíbilo. Protož vyházel jsem všecko nádobí domu Tobiášova ven z toho pokoje. 9 A rozkázal jsem očistiti ty pokoje. I vnesl jsem tam zase nádoby domu Božího, dary a kadidlo. 10 Potom dověděv se, že dílové Levítům nebyli dáváni, a že rozběhli se jeden každý na svou rolí, Levítové i zpěváci vedoucí práci, 11 Protož domlouval jsem se na starší, řka: Proč jest opuštěn dům Boží? A shromáždiv je, postavil jsem je na místě jejich. 12 A všecken Juda přinášeli desátky obilé, mstu a oleje nového do skladů. 13 A ustanovil jsem úředníky nad sklady: Selemiáše kněze, a Sádocha učitele, a Pedaiáše z Levítů, přidav k nim Chanana syna Zakurova, syna Mattaniášova; nebo za věrné jmíni byli. A ti měli rozdělovati bratřím svým. 14 Budiž pamětliv na mne, Bože můj, pro to, a nevyhlazuj dobrodiní mých, kteráž jsem prokázal k domu Boha svého i k službám jeho. 15 V těch dnech viděl jsem v Judstvu, ani tlačí presem v sobotu, a přinášejí snopy, kteréž nakládali na osly, též víno, hrozny, fíky i všeliká břemena, a snášejí v den sobotní do Jeruzaléma. I domlouval jsem jim v ten den, když prodávali potravu. 16 Tyrští také, kteříž bydlili v něm, nosili ryby i všelijaké koupě, a prodávali v sobotu synům Juda, a to v Jeruzalémě. 17 Protož jsem domlouval starším Judským, a řekl jsem jim: Jaká jest to nepravost, kterouž činíte, poškvrňujíce dne sobotního? 18 Zdaliž jsou tak nečinili otcové vaši? Pročež Bůh náš přivedl na nás všecko toto zlé, i na toto město, a vy přidáváte hněvivosti na Izraele, poškvrňujíce soboty. 19 Když tedy byly v stínu brány Jeruzalémské před sobotou, rozkázal jsem zavříti brány, a rozkázal jsem, aby jich neotvírali až po sobotě. K tomu i z služebníků svých některé postavil jsem v bráně, aby náklad nebyl vezen do města v sobotu. 20 Protož zůstali kupci a prodavači všelijakých věcí prodajných vně před Jeruzalémem, jednou i podruhé. 21 I osvědčil jsem se jim, řka jim: Proč zůstáváte přes noc naproti zdi? Učiníte-li to více, vztáhnu ruku na vás. Od té chvíle nepřicházeli v sobotu. 22 Rozkázal jsem pak Levítům, aby se očistili, a přijdouce, ostříhali bran, a světili den sobotní. Také i v tom pamatuj na mne, Bože můj, a buď mi milostiv podlé množství milosrdenství svého. 23 V těch dnech spatřil jsem také Židy, kteříž byli pojali ženy Azotské, Ammonitské a Moábské, 24 An synové jejich mluvili od polu Azotsky, a neuměli mluviti Židovsky, ale podlé jazyku každého toho lidu. 25 Protož domlouval jsem jim, a zlořečil jsem jim, a některé z nich bil jsem a rval, přísahou je zavazuje skrze Boha, řka: Budete-li dávati dcery své synům jejich, aneb bráti dcery jejich synům svým neb sobě, zlořečení budete. 26 Zdaliž tím nezhřešil Šalomoun král Izraelský? Ješto ve mnohých národech nebylo krále jemu podobného, kterýž byl milý Bohu svému, tak že ustanovil jej Bůh králem nade vším Izraelem, však i toho k hříchu přivedly ženy cizozemky. 27 A vám zdali povolíme, abyste se dopouštěli všeho toho zlého velikého, a přestupovali proti Bohu svému, pojímajíce ženy cizozemky? 28 Z synů pak Joiady syna Eliasiba, kněze nejvyššího, jeden byl zeť Sanballata Choronského, kteréhož jsem zahnal od sebe. 29 Budiž pamětliv na to, Bože můj, proti těm, kteříž poškvrňují kněžství, a smlouvy kněžské i Levítské. 30 Protož jsem je vyčistil od všelikého cizozemce, a ustanovil jsem zase třídy kněžím a Levítům, jednomu každému v práci jeho, 31 I nošení dříví k obětem časy uloženými, též i prvotin. Budiž pamětliv na mne, Bože můj, k mému dobrému.

Te Wehenga i ngā Tauiwi

1 I taua rā i kōrerotia i te Pukapuka a Mohi, me te whakarongo anō te iwi, ā, ka kitea te mea i tuhituhia ki reira kia kaua te Āmoni me te Moapi e tapoko ki te whakaminenga a te Atua ā ake ake; 2 nō te mea kīhai i maua mai e rātou he taro, he wai, hei tukunga mai mō ngā tama a Īharaira; engari, utua ana e rātou a Paraama hei hoariri mō rātou, hei kanga mō rātou. Heoi, whakaputaina kētia ake e tō tātou Atua te kanga hei manaaki. 3 Nā, i tō rātou rongonga i te ture, ka wehea atu e rātou ngā whakauru katoa i roto i a Īharaira.

Ngā Hanganga Hou a Nehemia

4 Nā, i mua ake o tēnei ko Eriahipi, tohunga, kaitiaki i ngā rūma o te whare o tō tātou Atua, he whanaunga nō Tōpia, 5 whakapaia ana e tēnei he rūma nui mōna, ko te wāhi i whakatakotoria nei i mua ngā whakahere totokore, te parakihe, ngā oko, me te whakatekau o te wīti, o te wāina hou, o te hinu, ko te mea i kīia iho mā ngā Rīwaiti, rātou ko ngā kaiwaiata, ko ngā kaitiaki tatau, me ngā whakahere hapahapai mā ngā tohunga.

6 Otiia i tēnei wā katoa kāhore ahau i Hiruhārama; nō te toru tekau mā rua nei hoki o ngā tau o Arataherehe kīngi o Papurōna i tae ai ahau ki te kīngi, ā, maha noa ngā rā, ka īnoitia e ahau i te kīngi. 7 Nā, ka tae mai ahau ki Hiruhārama, ā, ka mōhio ki tā Eriahipi mahi kino, ki tāna mō Tōpia, i a ia i whakapai i tētahi rūma mōna i ngā marae o te whare o te Atua. 8 Nā, kino rawa ki ahau; ākiritia atu ana e ahau ngā mea katoa o te whare o Tōpia i roto i taua rūma. 9 Kātahi ahau ka kōrero, ā, tahia ana e rātou ngā rūma. Nā, whakahokia ana e ahau ki reira ngā oko o te whare o te Atua, ngā whakahere totokore me te parakihe. 10 I kite anō ahau kīhai ngā wāhi mā ngā Rīwaiti i hoatu, nā, oma ana rātou ki tāna māra, ki tāna māra, ngā Rīwaiti, ngā kaiwaiata i mahia ai te mahi. 11 Kātahi ka whawhaitia e ahau ngā rangatira, i mea ahau, "He aha i whakarērea ai te whare o te Atua?" Nā, huihuia ana rātou e ahau, whakatūria ana ki tō rātou tūranga.

12 Kātahi ka kawea mai e Hūrā katoa ngā whakatekau o te wīti, o te wāina hou, o te hinu, ki ngā whare taonga. 13 Nā, ka whakaritea e ahau he kaitiaki mō ngā taonga, ko Heremia tohunga, ko Hāroko karaipi, ā, o ngā Rīwaiti ko Peraia; i tō rātou taha ko Hanana tama a Tākuru tama a Matania; i kīia hoki rātou he hunga pono; ā, ko tā rātou, he tuwha mā ō rātou tuākana, tēina.

14 Kia mahara, e tōku Atua, ki tēnei mea āku, kaua hoki e horoia atu tēnei tikanga pai āku i puta nei ki te whare o tōku Atua, ki ngā ritenga mahi anō mō reira.

Ka Tīmata ngā Hanganga Hou o te Hāpati

15 I aua rā ka kitea e ahau ētahi i roto i a Hūrā e takahi ana i ngā takahanga wāina i te hāpati, e kawe ana mai i ngā paihere wīti, e whakawaha ana i ngā kāihe; me te wāina anō, me ngā karepe, me ngā piki, me ngā pīkaunga katoa, e kawea mai ana e rātou ki Hiruhārama i te rā o te hāpati. Nā, whakaaturia ana e ahau tō rātou hē i te rā i hoko ai rātou i te kai. 16 I reira anō e noho ana ētahi tāngata o Tāira, he ika te kawenga, me ngā mea hoko katoa, ā, hokona ana e rātou i te hāpati ki ngā tama a Hūrā, i roto anō i Hiruhārama. 17 Kātahi ka whawhaitia e ahau ngā rangatira o Hūrā, i mea ahau ki a rātou, "He aha tēnei mea kino e mea nei koutou, i a koutou ka whakapoke nei i te rā hāpati? 18 Kāhore ianei ō koutou mātua i pēnei, ā, kawea mai ana e tō tātou Atua tēnei kino katoa ki runga ki a tātou, ki runga anō i tēnei pā? Nā, ko koutou hei whakaneke ake i te riri mō Īharaira, i te mea ka whakapokea nei te hāpati."

19 Nā, pōuriuri kau ngā kūwaha o Hiruhārama i mua ake o te hāpati, ka mea ahau, kia tūtakina ngā kēti; i mea anō ahau kia kaua e whakatuwheratia, kia taka rā anō te hāpati. I whakatūria anō e ahau ētahi o āku tāngata ki ngā kūwaha, kei kawea mai ki roto he pīkaunga i te rā o te hāpati. 20 Heoi, kotahi, e rua ngā moenga i waho o Hiruhārama, o ngā tāngata i ngā taonga, o ngā kaihoko i ngā tini mea. 21 Kātahi ahau ka whakaatu i tō rātou hē, ā, ka mea ki a rātou, "He aha koutou i moe ai i te aronga o te taiepa? Ki te pēnā anō koutou, ka totoro atu tōku ringa ki a koutou." Nō taua rā anō i kore ai tō rātou haere mai i te hāpati. 22 I kī atu anō ahau ki ngā Rīwaiti kia purea rātou, kia haere hoki ki te tiaki i ngā kūwaha hei whakatapu mō te rā hāpati.

Maharatia anō tēnei āku, e tōku Atua; tohungia hoki ahau, kia rite ki te nui o tōu atawhai.

Te Aukati ki te Mārena ki ngā Tauiwi

23 I aua rā anō ka kite ahau i ngā Hūrai kei a rātou e noho ana ētahi wāhine o Aharoro, o Āmona, o Moapa; 24 ko ā rātou tama hoki, ko tētahi wāhi o te reo nō Aharoro, kīhai rātou i mōhio ki tō ngā Hūrai reo; heoi i rite ki te reo o tētahi iwi, o tētahi iwi. 25 Nā, whawhaitia iho e ahau, kangā iho, patua ana ētahi o rātou, hutihutia ana ō rātou makawe, whakaoatitia ana ki te Atua: "Kaua e hoatu ā koutou tamāhine ki ā rātou tama, kaua anō hoki e tangohia mai ā rātou tamāhine mā ā koutou tama, mā koutou rānei. 26 He teka ianei nā ēnei mea i hara ai a Horomona kīngi o Īharaira? He maha ngā iwi, kāhore rawa ō rātou kīngi hei rite mōna, he mea aroha ia nā tōna Atua, ā, meinga ana e te Atua hei kīngi mō Īharaira katoa; ahakoa ko ia, i meinga ia e ngā wāhine kē kia hara. 27 Nā, kia rongo rānei mātou ki a koutou, kia mahi i tēnei hē nui katoa, kia tutū ki tō tātou Atua, kia mārena ki ngā wāhine kē?"

28 Nā, he hunaonga nā Hanaparata Horoni tētahi o ngā tama a Ioiara tama a Eriahipi tino tohunga; nā, peia ana ia e ahau i tōku taha.

29 Kia mahara ki a rātou, e tōku Atua, mō rātou i whakapoke i te tohungatanga, i te kawenata anō o te tohungatanga, o ngā Rīwaiti anō hoki.

30 Heoi, kua mā rātou i ahau i te poke o ngā tāngata kē, whakaritea ana hoki e ahau te mahi tiaki a ngā tohunga, a ngā Rīwaiti, te mahi a tēnei, a tēnei, 31 me te tikanga anō mō te whakahere wahie i ngā wā i whakaritea; mō ngā mātāmua anō.

Maharatia ahau e tōku Atua mō te pai.