Neemias 6

1 I stalo se, když uslyšel Sanballat a Tobiáš, a Gesem Arabský i jiní nepřátelé naši, že bych vystavěl zed, a že nezůstalo v ní mezery, ačkoli jsem ještě až do toho času nevstavil vrat do bran, 2 Že poslal Sanballat a Gesem ke mně, řka: Přiď, a rozmluvíme spolu ve vsi na rovinách Ono. Ale oni mé zlé obmýšleli. 3 Takž jsem poslal k nim posly, řka: Dílo veliké dělám, protož nemohu odjíti. Což se má meškati dílo, když bych je opustě, k vám sjíti měl? 4 I posílali ke mně na týž způsob čtyřikrát, a odpověděl jsem jim týmiž slovy. 5 Potom poslal ke mně Sanballat na tentýž způsob po páté služebníka svého s listem otevřeným. 6 V kterémž bylo psáno: Slyší se mezi národy, jakž Gasmu praví, že ty a Židé myslíte se zprotiviti, a že ty proto stavíš zed, abys králem jejich byl, jakž se to dokoná. 7 Také žes i proroky postavil, aby hlásali o tobě v Jeruzalémě, řkouce: Král v Judstvu. Nyní tedy uslyší král ty věci. Protož přiď, a poradíme se spolu. 8 Tedy poslal jsem k němu, řka: Neníť toho nic, což ty pravíš, ale sám sobě to vymýšlíš. 9 Nebo všickni ti nás ustrašiti se snažovali, myslíce: Oslábnou ruce jejich při díle, a nedokoná se to. Ale však ty, ó Bože, posilň rukou mých. 10 A když jsem všel do domu Semaiáše syna Delaiášova, syna Mehetabelova, kterýž se byl zavřel, řekl mi: Sejděme se do domu Božího, do vnitřku chrámu, a zavřeme dvéře chrámové; nebo přijdou, chtíc tě zamordovati. A to v noci přijdou, aby tě zamordovali. 11 Jemuž jsem řekl: Takový-liž by muž, jako jsem já, utíkati měl? Aneb kdo jest tak, jako jsem já, ješto by vejda do chrámu, živ byl? Nevejduť. 12 I poznal jsem, a aj, Bůh neposlal ho, ale proroctví to mluvil proti mně, že ho Tobiáš a Sanballat byli ze mzdy najali. 13 Proto pak ze mzdy byl najat, abych já ustrašen jsa, učinil to a zhřešil, aby mi to bylo u nich k zlé pověsti, čímž by mi utrhali. 14 Budiž pamětliv, můj Bože, na Tobiáše a Sanballata, podlé těch skutků jejich, i na Noadii prorokyni, a na jiné proroky, kteříž strašili mne. 15 A tak dodělána jest zed ta pětmecítmého dne měsíce Elul v padesáti a dvou dnech. 16 To když uslyšeli všickni nepřátelé naši, a viděli všickni národové, kteříž byli vůkol nás, ulekli se velmi; nebo poznali, že od Boha našeho působeno bylo dílo to. 17 Také v těch dnech i listy často posílali přednější Judští k Tobiášovi, tolikéž od Tobiáše docházely k nim. 18 Nebo mnozí v Judstvu měli s ním přísahu, proto že byl zetěm Sechaniáše syna Arachova, a Jochanan syn jeho pojal byl dceru Mesullama syna Berechiášova. 19 K tomu i dobré činy jeho vypravovali přede mnou, a řeči mé vynášeli k němu. Listy pak posílal Tobiáš, aby mne ustrašil.

He Whakangārahu ki a Nehemia

1 Ā, nō te rongonga o Hanaparata, o Tōpia, o Keheme Ārapi, o ērā atu o ō mātou hoariri, kua hangā e ahau te taiepa, kāhore hoki he wāhi pakaru i mahue (kāhore anō ia kia oti noa i ahau ngā tatau te whakatū ki ngā kūwaha), 2 nā, ka unga tāngata mai a Hanaparata rāua ko Keheme ki ahau, ka mea, "Haere mai, tātou ka rūnanga ki tētahi o ngā pā ririki i te mānia i Ono."

Otiia i whakaaro rāua ki te mahi kino ki ahau. 3 Nā, ka unga tāngata ahau ki a rāua hei kī atu, "He nui te mahi e mahi nei ahau; e kore e āhei kia heke atu. Kia whakamutua hei aha te mahi? Ko whakarērea nei hoki e ahau, ki te heke atu ahau ki a kōrua." 4 Nā, e whā ā rāua tononga tāngata mai ki ahau, ko taua tikanga anō, heoi whakahokia ana e ahau ko aua kupu rā anō.

5 Kātahi a Hanaparata ka unga mai i tāna tangata ki ahau, ko te rima o ngā ngarenga mai, ko taua tikanga anō, he pukapuka tuwhera i tōna ringa. 6 Ko te mea tēnei i tuhituhia ki reira:

"Kua pakū te rongo ki ngā tauiwi – e kī ana anō hoki a Kahamu – tēnei koutou ko ngā Hūrai te mea nei kia whakakeke; koia i hangā ai e koe te taiepa; ā, e mea ana koe ko koe hei kīngi mō rātou; ko tā ngā kōrero hoki tēnei. 7 Kua whakatūria anō e koe ētahi poropiti hei karanga mōu ki Hiruhārama, hei kī, ‘Kua whai kīngi a Hūrā!’ Nā, ka whakaaturia ēnei kupu ki te kīngi. Heoi, haere mai, kia kōrerorero tāua."

8 Kātahi ahau ka unga tāngata ki a ia, hei kī atu, "Ehara kau ēnei mea e kōrero nei koe; he mea tito noa hoki nā tōu ngākau ake."

9 Ko tā rātou katoa hoki, he whakawehi i a mātou, i mea rātou, "Tērā ō rātou ringa e whakawarea ki te mahi, e kore ai e mahia."

Tēnā, e te Atua, whakakahangia ōku ringa.

10 Kātahi ahau ka haere ki te whare o Hemaia tama a Teraia tama a Mehetapēre, he mea tūtaki hoki ia ki roto; ā, ka mea ia, "Me rūnanga tātou ki te whare o te Atua, ki roto ki te temepara, me tūtaki hoki e tātou ngā tatau o te temepara; tērā hoki rātou e haere mai ki te patu i a koe; inā, ko ā te pō rātou haere mai ai ki te patu i a koe."

11 Nā, ka mea ahau, "Me oma rānei te tangata pēnei i ahau nei? Ko wai te tangata o tōku rite e haere ki roto ki te temepara kia ora ai? E kore ahau e haere ki roto!"

12 Nā, ka mahara ahau ehara ia i te mea ungā mai nā te Atua; heoi hei hē mōku tāna kupu i poropiti ai. He mea utu hoki ia nā Tōpia rāua ko Hanaparata. 13 I utua ai ia, kia wehi ai ahau, kia mahi pērā, ā, ka hara; kia whai mea ai rātou hei whakaingoa kino, hei tāwai mā rātou ki ahau.

14 Kia mahara, e tōku Atua, ki a Tōpia rāua ko Hanaparata, ki ēnei mahi a rāua, ki a Noaria poropiti wahine, ki ērā atu anō o ngā poropiti i mea nei ki te whakawehi i ahau.

Te Tutukitanga o te Mahi

15 Heoi, kua oti te taiepa i te rua tekau mā rima o ngā rā o te marama o Eruru; e rima tekau mā rua ngā rā. 16 Ā, i te rongonga o ō mātou hoariri katoa, i taua mea, ka wehi ngā tauiwi katoa i tētahi taha o mātou, i tētahi taha, ā, ko te tino hokinga iho o ō rātou whakaaro; i kite hoki rātou he mea mahi tēnei mahi e tō mātou Atua.

17 He tini anō ngā pukapuka a ngā rangatira o Hūrā i aua rā i tae ki a Tōpia, me a Tōpia hoki i tae ki a rātou. 18 He tokomaha hoki o Hūrā i oati ki a ia, he hunaonga hoki ia nā Hekania tama a Araha; i tango anō tāna tama a Iehohanana i te tamāhine a Mehūrāma tama a Perekia hei wahine. 19 I kōrerotia anō e rātou āna mahi pai ki tōku aroaro; i kawea anō e rātou āku kupu ki a ia. Heoi, tukua mai ana e Tōpia ētahi pukapuka hei whakawehi i ahau.