Neemias 5

1 Byl pak pokřik veliký lidu i žen jejich na bratří jich Židy. 2 Nebo někteří pravili: Synů a dcer máme tak mnoho, že za ně obilé jednáme, abychom jísti a živi býti mohli. 3 Jiní opět pravili: Pole svá i vinice své, a domy své zzastavovati musíme, abychom obilé jednati mohli v hladu tomto. 4 Jiní ještě pravili: Musíme vypůjčiti peněz, abychom dali plat králi, na svá pole i vinice své, 5 Ješto aj, jakož tělo bratří našich, tak těla naše, jakož synové jejich, tak i synové naši. A však my musíme podrobovati syny své a dcery své v službu, a některé již ze dcer našich podrobeny jsou, a nemůžeme s nic býti, poněvadž pole naše a vinice naše drží jiní. 6 Protož rozhněval jsem se velmi, když jsem slyšel křik jejich a slova taková. 7 I uložil jsem v srdci svém, abych domlouval přednějším a knížatům, řka jim: Vy jste ti, jenž obtěžujete jeden každý bratra svého. I svolal jsem proti nim shromáždění veliké. 8 A řekl jsem jim: My vyplacujeme bratří své Židy, kteříž prodáni byli pohanům, podlé možnosti naší. Což vy zase prodávati máte bratří vaše, anobrž což je sobě prodávati budete? Kteřížto umlkli a nenalezli odpovědi. 9 Řekl jsem dále: Není to dobře, což děláte. Zdali v bázni Boha našeho nemáte choditi raději než v pohanění pohanů, nepřátel našich? 10 I já také s bratřími svými a s služebníky svými mohl bych bráti od nich peníze aneb obilé, a však odpusťme jim medle ten dluh. 11 Navraťte jim, prosím, ještě dnes pole jejich, vinice jejich, zahrady olivové jejich i domy jejich, i ten stý díl peněz, obilé, vína i oleje, kterýž od nich béřete. 12 Odpověděli: Navrátíme, aniž čeho od nich vyhledávati budeme; tak učiníme, jakž ty pravíš. Tedy svolav kněží, zavázal jsem je přísahou, aby tak učinili. 13 Vytřásl jsem také podolek svůj, a řekl jsem: Tak vytřes Bůh každého muže, kdož by nenaplnil slova tohoto, z domu jeho, z úsilí jeho, a tak buď vytřesený a prázdný. I řeklo všecko shromáždění: Amen, a chválili Hospodina. I učinil lid tak. 14 Anobrž také ode dne, v němž jsem postaven, abych byl vývodou jejich v zemi Judské, od léta dvadcátého až do léta třidcátého druhého Artaxerxa krále, za dvanácte let, ani já ani bratří moji pokrmu knížecího jsme nejedli, 15 Ješto vývodové prvnější, kteříž byli přede mnou, obtěžovali lid, berouce od nich chléb a víno mimo čtyřidceti lotů stříbra. Nadto i služebníci jejich ssužovali lid, čehož jsem já nečinil, boje se Boha. 16 Alebrž také i při opravování zdi pracoval jsem, aniž jsme skupovali rolí, ano i všickni služebníci moji byli tu shromážděni k dílu. 17 Přesto Židé a knížat půl druhého sta osob, a kteříž přicházeli k nám z národů okolních, jídali u stolu mého. 18 Pročež strojívalo se toho na každý den jeden vůl, šest ovec výborných, též i ptáci byli mi strojeni, a v jednom z desíti dnů všelijakého vína dávalo se dosti. Však s tím se vším pokrmu knížecího nežádal jsem, nebo těžká poroba vzložena byla na lid ten. 19 Budiž pamětliv na mne, Bože můj, k dobrému, což jsem pak koli činil při lidu tomto.

Ka Āwhinatia e Nehemia ngā Rawakore

1 Kātahi ka nui atu te karanga a te iwi, rātou ko ā rātou wāhine, he whakahē mō ō rātou tuākana, tēina, mō ngā Hūrai. 2 I reira hoki ētahi e mea ana, "Ko mātou, ko ā mātou tama, me ā mātou tamāhine, he tokomaha; tātou ki te hoko wīti, kia kai ai tātou, kia ora ai."

3 I reira hoki ētahi e kī ana, "Kua waiho ō mātou whenua, ā mātou māra wāina, ō mātou whare hei taunaha; tātou ki te hoko wīti mō te matekai."

4 Me ētahi hoki e kī ana, "Kua riro mai he moni tārewa i a mātou hei takoha me te kīngi; ko ō mātou whenua, ko ā mātou māra wāina te tarewatanga. 5 Nā, rite tonu ō mātou kikokiko ki ngā kikokiko o ō mātou tuākana; rite tonu ā mātou tamariki ki ā rātou tamariki. Nanā, e whakaponongatia ana e mātou ā mātou tama me ā mātou tamāhine hei pononga, kua oti anō ētahi o ā mātou tamāhine te mea hei pononga, kāhore hoki ā mātou mea hei whakahoki mai; nō te mea kei ngā tāngata kē ō mātou whenua, ā mātou māra wāina."

6 Nā, nui atu tōku riri i tōku rongonga i tā rātou karanga, i ēnei kupu. 7 Kātahi ka whakaaroaroa e tōku ngākau i roto i ahau, ā, ka totohe ahau ki ngā rangatira me ngā tāngata rarahi; i kī atu hoki ahau ki a rātou, "E tangohia ana e koutou he moni whakatupu i tōna teina, i tōna teina." Nā, tū ana i ahau he hui nui hei whakahē mō rātou; 8 i mea anō ahau ki a rātou, "Kua poto tā mātou hei whakahoki mai i ō tātou tēina, i ngā Hūrai, kua oti nei te hoko ki ngā tauiwi, ā, ka hokona atu anō rānei e koutou ō koutou tuākana, tēina? Ka hokona rānei rātou ki a tātou?" Kātahi ka whakarongo kau rātou, kīhai hoki i kitea he kupu mā rātou.

9 I mea anō ahau, "Ehara tēnā i te mea pai e mea nā koutou. Kaua ianei koutou e haere i runga i te wehi ki tō tātou Atua? Kaua rānei e whakaaro ki te tāwai mai a ō tātou hoariri, a ngā tauiwi? 10 Nā, ko ahau, ko ōku tēina, me āku tāngata, e tuku ana he moni, he wīti ki a rātou mō te moni whakatupu. Tēnā rā, kia whakarērea atu e tātou tēnei mahi tango i te moni whakatupu. 11 Tēnā, whakahokia atu ki a rātou i tēnei rā nei anō ō rātou whenua, ā rātou māra wāina, māra ōriwa, me ō rātou whare, me te wāhi whakarau o te moni, o te wīti, o te wāina, o te hinu, e tangohia nei e koutou i a rātou."

12 Kātahi rātou ka kī mai, "Me whakahoki atu e mātou, e kore anō e tonoa e mātou he mea i a rātou. Ka rite tā mātou e mea ai ki tāu i kī mai nā."

Kātahi ka karangatia e ahau ngā tohunga, ā, ka meinga e ahau kia oati, mō tēnei kupu kia mahia. 13 I ruperupea anō e ahau te uma o tōku, me tāku kī anō, "Ko te tangata e kore e whakamana i tēnei kupu, kia pēnei tā Ihowā ruperupe i a ia i roto i tōna whare, i tāna mahi; kia rite anō ia ki tēnei te ruperupe, te takoto kau."

Ā, ka kī mai te huihui katoa, "Āmine," ka whakamoemiti anō rātou ki a Ihowā. Nā, pērā tonu te mahi a te iwi.

Te Ngākau Oha o Nehemia

14 Nō te rā anō i kīia ai ahau hei kāwana mō rātou ki te whenua o Hūrā, nō te rua tekau o ngā tau, ā tae noa ki te toru tekau mā rua o ngā tau o Kīngi Arataherehe, arā kotahi tekau mā rua tau, kāhore ahau, ōku tēina rānei, i kai i te taro kāwana. 15 Otiia ko ngā kāwana ō mua, ko ērā i mua i ahau, he taimaha tā rātou ki te iwi; i tangohia hoki e rātou he taro, he wāina, i a rātou, me ētahi hekere hiriwa e whā tekau. Āe rā, i whakatupu rangatira anō ā rātou tāngata ki te iwi. Kīhai ia ahau i pērā, i wehi hoki ki te Atua. 16 I uaua tonu anō ahau ki te mahi i tēnei taiepa, kīhai hoki mātou i hoko whenua mō mātou; i huihuia atu anō hoki āku tāngata katoa ki reira ki te mahi.

17 Nā, kotahi rau e rima tekau i tāku tēpu, nō ngā Hūrai, nō ngā rangatira, hāunga ērā atu i haere mai nei ki a mātou i roto i ngā iwi i tētahi taha o mātou, i tētahi taha. 18 Nā, ko ngā mea i takā māku i te rā kotahi, kotahi pūru, e ono hipi, he mea pai; i takā anō ētahi manu māku, ā, kotahi i roto i ngā rā kotahi tekau, ko ngā tū wāina katoa, tōna nui; ahakoa ko tēnei katoa, kīhai ahau i mea ki te taro kāwana, nō te mea he taimaha rawa te hereherenga o tēnei iwi.

19 Kia mahara mai ki ahau, e tōku Atua, mō te pai, kia rite ki āku mea katoa i mea ai ahau ki tēnei iwi.