Lucas 22

1 Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc. 2 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu. 3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti. 4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil. 5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti. 6 A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu. 7 Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek. 8 I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli. 9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme? 10 On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde. 11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými? 12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte. 13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka. 14 A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním. 15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl. 16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím. 17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou. 18 Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde. 19 A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku. 20 Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá. 21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem. 22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje. 23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti. 24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší. 25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou. 26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící. 27 Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží. 28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali. 29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království, 30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské. 31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici. 32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých. 33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti. 34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne. 35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž. 36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč. 37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou. 38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest. 39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho. 40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení. 41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se, 42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se. 43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho. 44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi. 45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem. 46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. 47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil. 48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ? 49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem? 50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé. 51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej. 52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi? 53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti. 54 A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka. 55 A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně. 56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním. 57 A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho. 58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem. 59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest. 60 I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval. 61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. 62 I vyšed ven Petr, plakal hořce. 63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho. 64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil? 65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu. 66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své, 67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte. 68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte. 69 Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží. 70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem. 71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.

Te Whakangārahu ki a Īhu

1 Nā, kua tata te Hākari Taro Rēwenakore e kīia nei ko te Kapenga. 2 Ā, ka rapu ngā tohunga nui me ngā karaipi ki te pēhea e whakamate ai rātou i a ia, i mataku hoki rātou i te iwi.

Ka Whakaae a Hūrā ki te Tuku i a Īhu

3 Nā, ka uru a Hātana ki a Hūrā, tōna ingoa nei ko Ikariote, ko ia nei tētahi o te tekau mā rua. 4 Ā, ka haere ia, ka kōrero ki ngā tohunga nui, ki ngā rangatira hōia, me pēhea e tukua ai ia e ia ki a rātou. 5 Ā, ka hari rātou, ka whakaae kia hoatu he moni ki a ia. 6 Nā, ka whakaae ia, ka rapu i te wā pai hei tukunga i a ia ki a rātou i te mea e ngaro atu ana te mano.

Ka Whakariterite a Īhu ki te Kai i te Kapenga

7 Nā, ka taka mai te rā o te Taro Rēwenakore i tika nei kia patua te Kapenga. 8 Ka tonoa e ia a Pita rāua ko Hoani ka mea, "Tīkina, takā te Kapenga mā tātou, kia kai ai tātou."

9 Nā, ka mea rāua ki a ia, "Ko hea koe pai ai kia takā e māua?"

10 Ka mea ia ki a rāua "Nā, ka tomo kōrua ki te pā, ka tūtaki he tangata ki a kōrua e mau ana i te kāhaka wai, e aru kōrua i a ia ki te whare e tomo ai ia. 11 Ka kī atu ki te tangata i te whare, ‘E mea ana te Kaiwhakaako ki a koe, "Kei hea te rūma e kai ai mātou ko āku ākonga i te Kapenga?" ’ 12 Ā, ka whakaaturia e ia ki a kōrua he rūma nui i runga, oti rawa te whāriki; me taka e kōrua ki reira."

13 Nā, haere ana rāua, ā, rokohanga atu rite tonu ki tāna i kōrero ai ki a rāua, ā, takā ana e rāua te Kapenga.

Te Hapa a te Ariki

14 Ā, ka rite te hāora, ka noho ia, rātou ko ngā āpōtoro kotahi tekau mā rua. 15 Nā, ka mea ia ki a rātou, "Nui atu tōku hiahia kia kai tahi tātou i tēnei Kapenga, i te mea kāhore anō ahau i mate noa. 16 Ko tāku kupu hoki tēnei ki a koutou, e kore ahau e kai i tēnei ā muri ake nei, kia tino rite rā anō i te rangatiratanga o te Atua."

17 Nā, ka mau ia ki te kapu, ka mutu te whakawhetai, ka mea ia, "Tangohia tēnei, tuwhaina mā koutou, 18 ko tāku kupu hoki tēnei ki a koutou, e kore ahau e inu i te hua o te wāina, kia tae mai rā anō te rangatiratanga o te Atua."

19 Nā, ka mau ia ki te taro, ka mutu te whakawhetai, ka whawhati, ka hoatu e ia ki a rātou, ka mea, "Ko tōku tinana tēnei e hoatu ana mō koutou; meinga tēnei hei whakamahara ki ahau."

20 I pērātia anō hoki te kapu, i muri iho i te hapa, ā, i mea ia, "Ko te kawenata hou tēnei kapu i runga i ōku toto e ringihia nei mō koutou. 21 Otirā, tēnei kei ahau nei, kei te tēpu, te ringa o te kaituku i ahau. 22 E haere ana hoki rā te Tama a te tangata, e pērā ana me te mea i whakaritea; otirā, auē mō te tangata e tukua ai ia!" 23 Nā, ka anga rātou, ka rapu ki a rātou anō, mā wai o rātou tēnei e mea.

Te Tautohe e Pā ana ki te Tino Nui

24 Ā, ka ara anō he tautohe a rātou, ko wai o rātou e meinga ko te tangata tino nui. 25 Nā, ka mea ia ki a rātou, "Ko ngā kīngi o ngā tauiwi e whakarangatira ana ki a rātou; ko te hunga whai mana ki runga i a rātou ka kīia, He hunga atawhai. 26 Otiia, kaua koutou e pērā; engari, kia rite ki tō muri te mea nui o koutou kia rite anō te tino tangata ki te kaimahi. 27 Ko wai hoki te mea nui, ko ia e noho ana ki te kai, ko te kaimahi rānei? Ehara rānei te tangata e noho ana ki te kai? Tēnei rāia ahau i roto i a koutou te rite nei ki te kaimahi.

28 "Otirā, ko koutou te hunga i noho tahi tonu me ahau i ōku whakamātautauranga. 29 Ā, ka whakarite ahau i te rangatiratanga mō koutou, i te pērā me tā tōku Matua i whakarite ai mōku; 30 kia kai ai, kia inu ai koutou ki tāku tēpu i tōku rangatiratanga, ā, ka noho koutou ki runga ki ngā torōna, whakawā ai i ngā iwi kotahi tekau mā rua o Īharaira."

Ka Poropiti a Īhu i Whakakāhore a Pita

31 "E Haimona, e Haimona, nā, kua īnoi a Hātana kia riro koe i a ia, kia tātaritia ai koutou e ia, ānō he wīti. 32 Otiia, kua īnoi ahau mōu, kei hemo tōu whakapono, ā, ki te tahuri mai anō koe, whakakahangia ōu tēina."

33 Nā, ka mea tērā ki a ia, "E te Ariki, e pai ana ahau kia haere hei hoa mōu ki te whare herehere, ki te mate hoki."

34 Anō rā ko ia, "Tēnei tāku kupu ki a koe, e Pita, e kore te tīkaokao e tangi āianei, ka toru āu whakakāhoretanga i tōu mātau ki ahau."

Pāhi, Pūtea, me te Hoari

35 Ā, ka mea ia ki a rātou, "I tāku tononga i a koutou, kāhore he pēke moni, kāhore he pūtea, kāhore he hū, i hapa rānei koutou i tētahi mea?"

Ka mea rātou, "Kāhore."

36 Anō rā ko ia ki a rātou, "Tēnā ko tēnei, ki te mea he pēke moni tā tētahi, mauria atu, me te pūtea anō; me ia hoki kāhore āna hoari, hokona atu tōna kākahu, ka hoko mai ai i tētahi. 37 Ko tāku kupu hoki tēnei ki a koutou, ko te tikanga tēnei, kia rite i ahau te mea kua oti nei te tuhituhi, arā, ‘Kua huihuia ia ki te hunga hara,’ he tutukitanga hoki tō ngā mea mōku."

38 Nā, ka mea rātou, "E te Ariki, nā, e rua ēnei hoari."

Ka mea ia ki a rātou, "Kāti anō."

Ka Īnoi a Īhu i runga i Maunga Ōriwa

39 Nā, ka puta atu ia, ka haere ki Maunga Ōriwa, ko tāna hanga hoki tērā; me te aru anō āna ākonga i a ia. 40 Ā, i a ia i taua wāhi, ka mea ia ki a rātou, "Me īnoi kei uru koutou ki te whakamātautauranga."

41 Nā, ka mawehe atu ia i a rātou, kei tō te taunga kāmaka te matara, ā, ka tuku i ōna turi ka īnoi, 42 ka mea, "E Pā, ki te pai koe, tangohia atu tēnei kapu i ahau; otirā kauaka e waiho i tāku e pai ai, engari i tāu." 43 Nā, ka puta mai ki a ia tētahi anahera i te rangi, e whakakaha ana i a ia. 44 Ā, i te oke o tōna wairua, ka hōhonu ake tāna īnoi; ko tōna kakawa ka pēnā i te tepe toto e turuturu iho ana ki te whenua.

45 Nā, ka ara ia i te īnoi, ā, ka tae ki āna ākonga, rokohanga atu e moe ana rātou, he ngākau pōuri hoki. 46 Nā, ko tāna meatanga ki a rātou, "He aha koutou ka moe ai? Whakatika ki te īnoi, kei uru koutou ki te whakamātautauranga."

Te Hopukanga o Īhu

47 I a ia e kōrero ana, nā, ko te huihuinga tāngata, ā, ko tērā e huaina rā ko Hūrā, ko tētahi o te tekau mā rua, e haere ana i mua i a rātou; ā, ka whakatata ia ki a Īhu ki te kihi i a ia. 48 Anō rā ko Īhu ki a ia, "E Hūrā, he kihi tāu hei tuku mō te Tama a te tangata?"

49 Ā, nō te kitenga o te hunga i tōna taha i ngā mea tērā e tūpono, ka mea rātou, "E te Ariki, me patu rānei e mātou ki te hoari?" 50 Nā, hāua iho e tētahi o rātou te pononga a te tohunga nui, poroa ana tōna taringa matau.

51 Nā, ka oho a Īhu, ka mea, "Kāti rā i tēnei." Whakapākia ana tōna taringa, nā kua ora.

52 Kātahi a Īhu ka mea ki ngā tohunga nui, ki ngā rangatira o te temepara, ki ngā kaumātua, i haere atu ki a ia, "He tāhae ahau i haere mai ai koutou me ngā hoari, me ngā patu? 53 I ahau e noho ana i a koutou i te temepara i ia rā, i ia rā, kīhai i totoro mai ō koutou ringa ki ahau. Otirā, nō koutou tēnei hāora, ko te kahanga hoki o te pōuri."

Ka Whakakāhorengia a Īhu e Pita

54 Nā, ka hopukina ia e rātou, ka ārahina atu, ā, kawea ana ki roto ki te whare o te tino tohunga. Ko Pita ia i aru mai i tawhiti. 55 Ā, nō ka oti i a rātou he kāpura te tahu ki waenga marae, i a rātou e noho tahi ana, ka noho hoki a Pita i waenganui o rātou. 56 Nā, ka kitea ia e tētahi kōtiro, i a ia e noho ana i te mārama o te kāpura; ā, matatau tonu te titiro ki a ia, ka mea, "I a ia anō hoki tēnei."

57 Nā, ka whakakāhore ia ki a ia, ka mea, "E kō, kāhore ahau e mōhio ki a ia."

58 Ā, taro kau iho ka kite tētahi atu i a ia, ka mea, "Nō rātou hoki koe."

Nā, ka mea a Pita, "E mara, kāhore."

59 Ā, me te mea kotahi te hāora i muri iho, ka tohe anō tētahi atu, ka mea, "He pono i a ia anō hoki tēnei; nō Karirī hoki."

60 Ā, ka mea a Pita, "E mara, kāhore ahau e mātau ki tāu e mea nā."

Ā, i reira pū anō, i a ia e kōrero ana, ka tangi te tīkaokao. 61 Nā, ka tahuri te Ariki, ka titiro ki a Pita. Ā, ka mahara a Pita ki te kupu a te Ariki, ki tāna meatanga ki a ia, "E kore e tangi te tīkaokao, ka toru āu whakakāhoretanga i ahau." 62 Nā, haere atu ana a Pita ki waho, ā, nui atu tōna tangi.

Ka Taunutia, ka Patua a Īhu

63 Nā, ka taunu ngā kaipupuri o Īhu ki a ia, ka whiu i a ia. 64 Ka kōparea ōna kanohi, ā, ka ui rātou ki a ia, ka mea, "Poropiti mai, nā wai koe i papaki?" 65 He maha hoki ērā atu kupu kino i kōrero ai rātou ki a ia.

Ka Mauria a Īhu i te Aroaro o te Rūnanga

66 Ā, i te aonga tonutanga o te rā, ka huihui ngā kaumātua o te iwi, ngā tohunga nui, me ngā karaipi, ā, ārahina atu ana ia ki tō rātou rūnanga, ka mea rātou, 67 "Ki te mea ko te Karaiti koe, kōrerotia mai ki a mātou."

Anō rā ko ia ki a rātou, "Ki te kōrerotia e ahau ki a koutou, e kore koutou e whakapono; 68 ki te ui ahau, e kore koutou e whakahoki kupu mai ki ahau. 69 Haere ake nei ka noho te Tama a te tangata ki matau o te kaha o te Atua."

70 Nā, ka mea rātou katoa, "Ko te Tama rānei koe a te Atua?"

Anō rā ko ia ki a rātou, "Kua kōrerotia mai nā e koutou ko ahau ia."

71 Nā, ka mea rātou, "Hei aha ake he kaiwhakaatu mā tātou? Kua rongo nei hoki tātou i tā tōna māngai."