Lucas 17

1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí. 2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých. 3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu. 4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu. 5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry. 6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás. 7 Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl? 8 Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij? 9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se. 10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme. 11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei. 12 A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka. 13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi. 14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou. 15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha. 16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán. 17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět? 18 Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento? 19 I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila. 20 Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně. 21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi. 22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte. 23 A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte. 24 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém. 25 Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto. 26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka. 27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky. 28 A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli. 29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky. 30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví. 31 V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase. 32 Pomněte na Lotovu ženu. 33 Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej. 34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn. 35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna. 36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn. 37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.

Ngā Hē

1 Nā, ka mea ia ki āna ākonga, "E kore e taea te whakakāhore te putanga o ngā take hē; otiia, auē te mate mō te tangata e puta ai! 2 He nui te pai ki a ia ki te whakatārewatia ki tōna kakī te kōhatu mira kāihe, kia makā hoki ia ki te moana, ā, kia kaua e taka i a ia ki te hē tētahi ēnei mea nonohi. 3 Kia tūpato ki a koutou!

"Ki te hara tōu teina ki a koe, rīria; ā, ki te rīpenetā, murua tōna. 4 Ā, ki te whitu ngā haranga ki a koe i te rā kotahi, ā, ka whitu ōna hokinga mai ki a koe, ā, ka mea, ‘E rīpenetā ana ahau,’ murua tōna."

Te Whakapono

5 Ā, ka mea ngā āpōtoro ki te Ariki, "Whakanuia tō mātou whakapono."

6 Nā, ka mea te Ariki, "Ki te mea he whakapono tō koutou, me te pua nanī te rahi, ka mea koutou ki tēnei hikamaina, ‘Kia rangā atu koe, kia whakatōkia ki te moana,’ nā, ka rongo ki a koutou."

Te Mahi i Whakaritea mā te Pononga

7 "Nā, ko wai o koutou he pononga tāna e parau ana, e tiaki ana rānei i ngā hipi, e mea atu ki a ia, i tōna hokinga mai i te māra, ‘Haere tonu mai, ka noho ki te kai’? 8 Ā, e kore e mea ki a ia, ‘Takā he hapa māku, ka whītiki ai i a koe, ka tuari mai ki ahau, kia mutu rā tāku kai, tāku inu; ā muri iho ka kai ai koe, ka inu ai’? 9 E whakawhetai oti ia ki taua pononga, mōna i mea i ngā mea i whakahaua ai ia? 10 Waihoki ko koutou, ka oti ngā mea katoa i whakahaua ai koutou, ka kī atu, ‘He pononga huakore mātou; ko tā mātou i mea ai ko te mea anō i whakaritea kia mahia e mātou.’ "

Ka Whakaorangia e Īhu ngā Tāne Tekau

11 Nā, i a rātou e haere ana ki Hiruhārama, ka haere ia rā waenganui o Hamaria, o Karirī. 12 Ā, i a ia e tomo ana ki tētahi kāinga, kotahi tekau ngā tāngata i tūtaki ki a ia, he repera, nā, ka tū mai rātou i tawhiti. 13 Ka karanga, ka mea, "E kara, e Īhu, kia aroha ki a mātou."

14 Ā, i tōna kitenga atu, ka mea ki a rātou, "Haere, kia kite ngā tohunga i a koutou." Ā, i a rātou e haere ana, nā kua mā.

15 Ā, nō te kitenga o tētahi o rātou kua ora ia, ka hoki, ā, he rahi tōna reo ki te whakakorōria i te Atua. 16 Ā, takoto tāpapa ana ia ki ōna waewae, ka whakawhetai ki a ia. Ā, nō Hamaria ia.

17 Ā, ka oho atu a Īhu, ka mea, "Kīhai rānei te tekau i whakaorangia? Ā, kei hea ngā tokoiwa? 18 Heoi anō, ngā mea i kitea e hoki mai ana ki te hōmai i te korōria ki te Atua, ko tēnei tangata iwi kē." 19 Nā, ka mea ia ki a ia, "Whakatika, haere; nā tōu whakapono koe i ora ai."

Te Haerenga mai o te Rangatiratanga

20 Ā, i te uinga a ngā Parihi ki a ia, ko āhea puta mai ai te rangatiratanga o te Atua, ka whakahoki ia ki a rātou, ka mea, "E kore e kitea te putanga mai o te rangatiratanga o te Atua. 21 E kore anō rātou e mea, ‘Nā, tēnei!’, ‘Nā, tērā!’ Kei roto hoki i a koutou te rangatiratanga o te Atua."

22 Ā, ka mea ia ki ngā ākonga, "Tērā e tae mai ngā rā e hiahia ai koutou kia kite i tētahi o ngā rā o te Tama a te tangata, ā, e kore koutou e kite. 23 Ā, e mea rātou ki a koutou, ‘Nā, tēnei!’, ‘Nā, tērā!’ Kaua e haere atu, kaua e aru atu. 24 Ka rite hoki ki te uira e hiko mai ana i tētahi wāhi i raro o te rangi; ā, tīaho atu ana ki tētahi atu wāhi i raro o te rangi. E pērā anō te Tama a te tangata ā tōna rā. 25 Otiia, ko te tikanga tēnei kia maha ngā mamae mōna i mua, kia whakakinongia anō hoki e tēnei whakatupuranga.

26 "Ka rite hoki ki ngā rā i a Noa ngā rā o te Tama a te tangata. 27 E kai ana rātou, e inu ana, e mārena ana, e tukua ana ki te mārena, taea noatia te rā i tomo ai a Noa ki te āka, ā, ko te putanga mai o te waipuke, nā, whakangaromia katoatia rātou.

28 "Ka rite anō hoki ki ngā rā i a Rota; e kai ana rātou, e inu ana, e hoko mai ana, e hoko atu ana, e whakatō ana, e hanga whare ana. 29 Heoi, i te rā i puta mai ai a Rota i Horoma, ka uaina he kāpura, he whānāriki i te rangi, nā, whakangaromia katoatia rātou.

30 "Ka pērā anō ā te rā e whakakitea ai te Tama a te tangata. 31 I taua rā, kei runga tētahi i te whare, me ōna taonga hoki i roto i te whare, kaua ia e heke iho ki te tiki i aua mea; ko te tangata hoki i te māra, kaua ia e hoki atu ki ngā mea ō muri. 32 Kia mahara ki te wahine a Rota. 33 Ki te whai tētahi kia ora ia, ka mate anō ia; ki te mate tētahi, ka ora anō ia. 34 Ko tāku kupu tēnei ki a koutou, I taua pō tokorua i te moenga kotahi; kotahi e tangohia, kotahi e waiho. 35 Tokorua ngā wāhine e huri ana; kotahi e tangohia, kotahi e waiho. 36 Tokorua ngā tāngata i te māra; kotahi e tangohia, kotahi e waiho."

37 Nā, ka whakahoki rātou, ka mea ki ia, "Ko hea, e te Ariki?"

Ka mea ia ki a rātou, "Ko te wāhi i te tūpāpaku, ko reira huihui ai ngā ēkara."