Lucas 19

1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho. 2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý. 3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl. 4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti. 5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati. 6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně. 7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil. 8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob. 9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův. 10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo. 11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží. 12 I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil. 13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu. 14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi. 15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal. 16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala. 17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy. 18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven. 19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy. 20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku. 21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval. 22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval. 23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky? 24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven. 25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven. 26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato. 27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou. 28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému. 29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své, 30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně. 31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje. 32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl. 33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko? 34 A oni řekli: Pán ho potřebuje. 35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše. 36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě. 37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli, 38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech. 39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých. 40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati. 41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním, 42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých. 43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran. 44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého. 45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho, 46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou. 47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti. 48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.

Ko Īhu me Hakiaha

1 Ā, ka tomo ia, ā, tika ana rā waenganui o Heriko. 2 Nā, ko tētahi tangata, ko Hakiaha te ingoa i huaina ai, he rangatira pupirikana, he tangata taonga anō. 3 I whai ia kia kite i a Īhu he pēhea rānei ia; heoi, kīhai i taea e ia i te mano, he tangata poto hoki. 4 Nā, ka oma ia ki mua, ā, kake ana ki tētahi hikamora, kia kite i a ia, meāke hoki ia tika rā reira.

5 Ā, nō ka tae a Īhu ki taua wāhi, ka titiro ake, ka mea ki a ia, "E Hakiaha, kia hohoro te heke iho; me noho hoki ahau ki tōu whare āianei." 6 Ā, hohoro tonu tōna heke iho, ā, ka koa ki a ia hei manuhiri māna.

7 Ā, i tō rātou kitenga, ka amuamu katoa, ka mea, "Kua riro ia ki te tangata hara noho ai."

8 Nā, ka tū a Hakiaha, ka mea ki te Ariki, "E te Ariki, nā, e hoatu ana e ahau te hāwhe o āku taonga ki te hunga rawakore, ā, ki te mea kua riro hē mai i ahau te mea a tētahi, ka takiwhātia e ahau tāku utu."

9 Nā, ko te meatanga a Īhu ki a ia, "Nō nāianei te ora i tae mai ai ki tēnei whare, he tama nei hoki ia nā Āperahama. 10 I haere mai hoki te Tama a te tangata ki te rapu, ki te whakaora i te mea i ngaro."

Te Kupu Whakarite o ngā Moni Kōura

11 Ā, i a rātou e whakarongo ana ki ēnei mea ka kōrerotia anō e ia tētahi kupu whakarite, nō te mea e tata ana ia ki Hiruhārama, e mea ana hoki rātou, ko taua wā pū anō whakakitea ai te rangatiratanga o te Atua. 12 Nā reira ia ka mea, "I haere tētahi rangatira nui ki tētahi whenua mamao, kia riro mai i a ia tētahi rangatiratanga, ka hoki mai ai. 13 Kotahi tekau āna pononga i karangatia e ia, kotahi tekau ngā pāuna i hoatu e ia ki a rātou, ka mea ki a rātou, ‘Mahia ēnei, kia hoki mai rā anō ahau.’

14 "Otirā, i kino tōna iwi ki a ia, ka tono karere i muri i a ia, ka mea, ‘E kore mātou e pai ki tēnei hei kīngi mō mātou.’

15 "Ā, i tōna hokinga mai, kua riro mai hoki i a ia te rangatiratanga, ka mea kia karangatia ki a ia aua pononga, i hoatu nei e ia te moni ki a rātou, kia kite ai ia i tā tētahi, i tā tētahi i mahi ai. 16 Ka tae mai tō mua, ka mea, ‘E te ariki, ka ngahuru ngā pāuna kua mahia ki tāu pāuna.’ 17 Ka mea ia ki a ia, ‘Ka pai, e te pononga pai; pono tonu tāu mahi i te mea nohinohi rawa, nā, hei rangatira koe mō ngā pā kotahi tekau.’

18 "Ā, ko te haerenga mai o te tuarua, ka mea, ‘E te ariki, e rima ngā pāuna kua mahia ki tāu pāuna.’ 19 Ka mea ia ki tēnei, ‘Hei rangatira anō koe mō ngā pā e rima.’

20 "Nā, ko te haerenga mai o tētahi, ka mea, ‘E te ariki, nā, tāu pāuna, i te rongoā hoki i ahau i roto i te tauera. 21 I mataku hoki ahau i a koe, nō te mea he tangata uaua koe; e tango ana koe i te mea kīhai i whakatakotoria iho e koe, e kokoti ana i te mea kīhai i ruia e koe.’

22 "Nā, ko tāna meatanga ki a ia, ‘Kei tā tōu māngai he whakahēanga māku i a koe, e te pononga kino. I mōhio koe he tangata uaua ahau, e tango ana i te mea kīhai i whakatakotoria e ahau, e kokoti ana i te mea kīhai i ruia e ahau. 23 He aha koe tē hoatu ai i tāku moni ki te pēke, pēnei kua riro mai taua mea i ahau, me ōna hua anō, i tōku taenga mai?’

24 "Nā, ka mea ia ki te hunga e tū tata ana, ‘Tangohia te pāuna i a ia, hoatu hoki ki tērā i ngā pāuna kotahi tekau.’

25 "Ka mea rātou ki a ia, ‘E te ariki kotahi nei tekau āna pāuna.’

26 "Ko tāku kupu hoki tēnei ki a koutou, ‘Ki te whai mea tētahi, ka hoatu anō ki a ia; ki te kāhore he mea a tētahi, ko āna mea ake ka tangohia i a ia. 27 Tēnā ko aua hoariri ōku kīhai nei i pai ki ahau hei kīngi mō rātou, ārahina mai ki konei, ka patu ki tōku aroaro!’ "

Te Tomonga Manahau ki Hiruhārama

28 Ā, nō ka mutu ēnei kōrero, ka tūria atu e ia ki mua, ka haere ki Hiruhārama. 29 Ā, nō ka tata ia ki Petapaki, ki Petani, ki te maunga e kīia nei ko tō ngā Ōriwa, nā, tokorua āna ākonga i tonoa e ia. 30 I mea ia, "Haere kōrua ki te kāinga e anga mai ana ki a kōrua; ā, nō ka tomo atu, ka kite kōrua i tētahi kūao kāihe e here ana, he mea kāhore anō i nohoia noatia e te tangata. Wetekina, ārahina mai. 31 Ki te mea hoki tētahi, ki a kōrua, ‘He aha i wetekina ai e kōrua?’ Kia pēnei tā kōrua kī atu, ‘E mea ana te Ariki ki a ia mōna.’ "

32 Nā, haere atu ana te hunga i tonoa, rokohanga atu, rite tonu ki tāna i kōrero ai ki a rāua. 33 Nā, i a rāua e wewete ana i te kūao, ka mea ōna rangatira ki a rāua "He aha kōrua ka wewete ai i te kūao nā?"

34 Nā, ko tā rāua meatanga atu, "E mea ana te Ariki ki a ia mōna." 35 Nā, ka ārahina ia ki a Īhu; ā, pangā iho e rāua ō rāua kākahu ki runga ki te kūao, whakanohoia ana a Īhu ki runga. 36 Ā, i a ia e haere ana, ka whārikitia ō rātou kākahu ki te huarahi.

37 Ā, i a ia e whakatata ana ki te heketanga o Maunga Ōriwa, ka koa te huihui katoa o ngā ākonga, ka anga, ka whakamoemiti ki te Atua, he nui hoki te reo, mō ngā merekara katoa i kite ai rātou; 38 ka mea,

"Ka whakapaingia te Kīngi e haere mai ana i runga i te ingoa o te Ariki!

He rongo mau ki runga ki te rangi, he korōria ki runga rawa!"

39 Nā, ka mea ētahi o ngā Parihi i roto i te mano ki a ia, "E te Kaiwhakaako, rīria āu ākonga!"

40 Nā, ka whakahoki ia, ka mea, "Ko tāku kupu tēnei ki a koutou, me i noho puku ēnei, kua karanga ake ngā kāmaka."

Ka Tangi a Īhu mō Hiruhārama

41 Ā, nō ka tata ia, ka kite i te pā, ka tangihia e ia. 42 Ka mea ia, "Me i mōhio koe, ā, koe anō, ahakoa i tēnei rā nei anō ōu, ki ngā mea e mau ai tōu rongo! Ko tēnei kua huna atu i ōu kanohi. 43 Tērā hoki e tae mai ngā rā ki a koe, e hangā ai e ōu hoariri he parepare mōu ā taka noa, ā, ka karapotia koe, ka kōpania hoki i ngā taha katoa. 44 Ā, ka whakahoroa koe ki raro, me āu tamariki i roto i a koe. E kore anō e waiho tētahi kāmaka i runga i tētahi kāmaka i roto i a koe, nō te mea kīhai koe i mātau ki te wā i tirohia ai koe!"

Ka Haere a Īhu ki te Temepara

45 Ā, ka tomo ia ki te temepara, ka anga, ka pei ki waho i te hunga i reira e hoko ana. 46 Ka mea ki a rātou, "Kua oti te tuhituhi, ‘Ko tōku whare hei whare īnoi,’ ā, kua meinga nei e koutou hei ana mō ngā kaipāhua!"

47 Ā, whakaako ana ia i te temepara i ia rā, i ia rā. Otiia, ka rapu ngā tohunga nui me ngā karaipi me ngā rangatira o te iwi kia whakangaromia ia. 48 Heoi, kīhai i kitea tā rātou e mea ai, nō te mea e ū ana ngā tāngata katoa ki a ia, e whakarongo ana.