Lucas 13

1 Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich. 2 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli? 3 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete. 4 Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě? 5 Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete. 6 Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl. 7 I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí? 8 On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím, 9 Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej. 10 Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční. 11 A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti. 12 A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své. 13 I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha. 14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní. 15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti? 16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční? 17 A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho. 18 I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám? 19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho. 20 A opět řekl: K čemu připodobním království Boží? 21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko. 22 I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma. 23 I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim: 24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci, 25 Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste: 26 Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil. 27 I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti. 28 Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven. 29 I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím. 30 A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední. 31 A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati. 32 I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám. 33 Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma. 34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste. 35 Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.

Rīpenetā, e Mate Rānei

1 Nā, i reira ētahi i taua wā, nāna i kōrero ki a ia ngā tāngata o Karirī, i whakaranua nei ō rātou toto e Pirato ki ā rātou patunga tapu. 2 Nā, ka whakahoki ia, ka mea ki a rātou, "E mea ana rānei koutou, he hara rawa aua tāngata o Karirī i ngā tāngata katoa o Karirī, nō te mea he pērā ō rātou mate? 3 Nā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou, kāhore; engari ki te kore koutou e rīpenetā, ka pērā anō hoki koutou katoa te mate. 4 Me taua tekau mā waru i horoa nei e te pourewa o Hiroama, ā, mate iho, e mea ana oti koutou, he hara rawa rātou i ngā tāngata katoa e noho ana i Hiruhārama? 5 Ko tāku tēnei ki a koutou, kāhore; engari ki te kore koutou e rīpenetā, ka pērā anō koutou katoa te mate."

Te Kupu Whakarite o te Rākau Piki Huakore

6 Ā, i kōrerotia e ia tēnei kupu whakarite, "He piki tā tētahi tangata, he mea whakatō ki tāna māra wāina; nā, ka haere mai ia, ka rapu hua i runga, ā, kīhai i kitea. 7 Kātahi ia ka mea ki te kaimahi wāina, ‘Nā, ka toru ēnei ōku tau e haere mai ana ki te rapu hua i runga i tēnei piki, heoi, kāhore i kitea. Tuaina ki raro; hei aha i maumauria ai hoki te whenua?’

8 "Nā, ka whakahoki tērā, ka mea ki a ia, ‘E te ariki, waiho anō hoki i tēnei tau, kia keria rā anō e ahau ngā taha kia makā hoki he wairākau. 9 Ā, ki te whai hua ā houanga, ka waiho; ki te kāhore, māu e tua ki raro.’ "

Te Whakaora i te Wahine i te Hāpati

10 Ā, i roto ia i tētahi o ngā whare karakia e whakaako ana i te hāpati. 11 Nā, ko tētahi wahine, he wairua ngoikore tōna, kotahi tekau mā waru ngā tau, piko tonu, kīhai rawa i āhei te whakatika ake. 12 Ā, nō te kitenga o Īhu i a ia, ka karanga atu ki a ia, ka mea ki a ia, "E kui, ka oti tōu ngoikore te whakamatara." 13 Nā, whakapākia iho e ia ōna ringa ki a ia, ā, kīhai i aha kua tika, whakakorōria ana i te Atua.

14 Nā, he riri nōna mō Īhu i whakaora i te hāpati, ka kōrero te rangatira o te whare karakia, ka mea ki te mano, "E ono ngā rā e tika ai te tangata te mahi. Hei reira koutou haere mai ai kia whakaorangia, kauaka i te hāpati."

15 Nā, ka whakahoki te Ariki ki a ia, ka mea, "E ngā tāngata tinihanga, e kore ianei tēnei tangata, tēnei tangata o koutou e wewete i tāna kau i te hāpati, i tāna kāihe rānei, ka ārahi atu ai i te tūranga ki te whakainu? 16 Kāhore rānei tēnei wahine, he tamāhine nei nā Āperahama, i herea nei e Hātana i ēnei tau tekau mā waru, e tika kia wetekina i tōna here i te rā hāpati?"

17 Ā, nō ka kōrerotia ēnei mea e ia, ka whakamā katoa te hunga e whakahē ana ki a ia, ā, hari katoa te mano ki ngā mea korōria katoa i meinga e ia.

Te Kupu Whakarite o te Pua Nanī

18 Nā, ka mea ia, "He rite te rangatiratanga o te Atua ki te aha? Ā, me whakarite e ahau ki te aha? 19 He rite ki te pua nanī, i kawea e te tangata, i ruia ki tāna kāri; ā, ka tupu, ka whakarākau, nō ka noho ngā manu o te rangi ki ōna manga."

Te Kupu Whakarite o te Rēwena

20 Ā, i mea anō ia, "Me whakarite e ahau te rangatiratanga o te Atua ki te aha? 21 He rite ki te rēwena i tangohia e tētahi wahine, ā, whaongia ana ki roto ki ngā mēhua parāoa e toru, nō ka rēwenatia katoa."

Te Kūwaha Kūiti

22 Ā, ka hāereerea e ia ngā pā, ngā kāinga, whakaako ai, me te ahu tonu ki Hiruhārama. 23 Nā, ka mea tētahi ki a ia, "E te Ariki, he torutoru koia te hunga e ora?"

Nā, ko tāna meatanga ki a rātou, 24 "Kia kaha te tohe ki te tomo mā te kūwaha kūiti. Ko tāku kupu hoki tēnei ki a koutou, he tokomaha e whai ki te tomo, ā, e kore e taea. 25 Kia whakatika kau te tangata i te whare, kia tūtakina te tatau, kātahi koutou ka anga, ka tū i waho, ka pātuki ki te tatau, ka mea, ‘E te Ariki, uakina ki a mātou,’ nā, ka whakahoki ia, ka mea ki a koutou, ‘Kāhore ahau i mōhio ki a koutou, nō hea rānei.’ 26 Ko reira koutou tīmata ai te mea, ‘Kua kai mātou, kua inu i tōu aroaro, i whakaako anō koe i ō mātou huarahi.’ 27 Ā, ka kī anō ia, ‘Ka mea atu ahau ki a koutou, kāhore ahau i mātau ki a koutou, nō hea rānei. Mawehe atu i ahau, e ngā kaimahi katoa i te kino.’

28 "Ko te wā tēnā o te tangi, o te tetēā o ngā niho, ina kite koutou i a Āperahama, i a Īhaka, i a Hākopa, i ngā poropiti katoa, kei te rangatiratanga o te Atua, ā, ko koutou kua makā ki waho. 29 Ā, ka haere mai rātou i te rāwhiti, i te hauāuru, i te hauraro, i te tonga, ka noho ki te rangatiratanga o te Atua 30 Nā, tērā ētahi ō muri e meinga ki mua, me ētahi ō mua ki muri."

Te Aroha o Īhu ki Hiruhārama

31 I taua hāora anō ka tae mai ētahi Parihi, ka mea ki a ia, "Haere, whakarērea a konei; e hiahia ana hoki a Herora kia whakamatea koe."

32 Ka mea ia ki a rātou, "Haere, mea atu ki taua pokiha, ‘Nā, tēnei ahau te pei rēwera nei, te mahi nei i te mahi whakaora āianei, āpōpō, ā, i te toru o ngā rā ka oti tāku. 33 Otiia, me hāereere ahau āianei, āpōpō, ā tahi rā; e kore hoki e āhei kia mate he poropiti i waho o Hiruhārama.’

34 "E Hiruhārama, e Hiruhārama, e whakamate nei i ngā poropiti, e āki nei ki te kāmaka i te hunga e tonoa ana ki a koe; anō te tini o āku meatanga kia whakaminea āu tamariki, kia pērātia me te heihei e whakamine nei i āna pī ki raro ki ōna parirau, ā, kīhai koutou i pai! 35 Nā, ka mahue atu ki a koutou tō koutou whare kia takoto noa ana. He pono tāku e mea nei ki a koutou, e kore koutou e kite i ahau, kia tae mai rā anō te rā e mea ai koutou, ‘Ka whakapaingia ia e haere mai ana i runga i te ingoa o te Ariki.’ "