Lucas 24

1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi. 2 I nalezly kámen odvalený od hrobu. 3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše. 4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím. 5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými? 6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl, 7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti. 8 I rozpomenuly se na slova jeho. 9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm. 10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům. 11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim. 12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo. 13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus. 14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly. 15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi. 16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali. 17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní? 18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů? 19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem, 20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej. 21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo. 22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu, 23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl. 24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli. 25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci. 26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou? 27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla. 28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti. 29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal. 30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim. 31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich. 32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma? 33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli, 34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi. 35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba. 36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám. 37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli. 38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše? 39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti. 40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy. 41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo? 42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi. 43 A vzav to, pojedl před nimi, 44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně. 45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům. 46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti, 47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma. 48 Vy jste pak svědkové toho. 49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti. 50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání. 51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe. 52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou. 53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.

Te Aranga

1 Nā, i te rā tuatahi o te wiki, i te tino ata pō, ka haere mai rātou ki te urupā, me te mau mai i ngā mea kakara kua mahia nei e rātou. 2 Ā, rokohanga atu e rātou kua hurihia te kāmaka i te urupā. 3 Ā, ka tomo rātou ki roto, kīhai i kitea te tinana o te Ariki, o Īhu. 4 Nā, i a rātou e pōkaikaha ana ki tēnei, nā, tū ana ngā tāngata tokorua i ō rātou taha, uira tonu ngā kākahu. 5 Nā, i a rātou e mataku ana, e kūpapa iho ana ō rātou kanohi ki te whenua, ka mea rāua ki a rātou, "He aha koutou ka rapu ai i te tangata ora i roto i te hunga mate? 6 Kāhore ia i konei, engari kua ara. Kia mahara ki tāna i mea ai ki a koutou i a ia anō i Karirī, 7 ki tāna meatanga, ‘Kua takoto te tikanga kia tukua te Tama a te tangata ki ngā ringa o te hunga hara, kia rīpekatia, ā, i te toru o ngā rā ka ara.’ "

8 Nā, ka mahara rātou ki āna kupu, 9 ā, hoki mai ana i te urupā, ka kōrero i ēnei mea katoa ki te tekau mā tahi, ki a rātou ko ērā atu katoa. 10 Nā, ko Meri Makarini rātou ko Hoana, ko Meri whaea o Hēmi, ko ō rātou hoa wāhine, ngā kaikōrero i ēnei mea ki ngā āpōtoro. 11 Ā, ko te āhua o aua kupu ki tā rātou whakaaro he mea tito noa; kīhai i whakaponohia e rātou. 12 Kātahi ka whakatika a Pita, ka oma ki te urupā. Ā, ko tōna pikonga iho ka kite, ko ngā kākahu tākai anake e takoto ana; ā, hoki ana ki tōna whare me te mīharo anō i roto i a ia ki taua mea i meatia.

Te Haere ki Emāuha

13 Nā, tokorua o rātou e haere ana i taua rā ki tētahi kāinga, e ono tekau pāronga te matara i Hiruhārama, ko Emāuha te ingoa. 14 E kōrerorero ana hoki rāua tētahi ki tētahi ki ēnei mea katoa i meinga. 15 Ā, i a rāua e kōrerorero ana, e uiui ana ki a rāua, nā ko Īhu, ko ia tonu, kua whakatata, ā, haere tahi ana me rāua. 16 I puritia hoki ō rāua kanohi, i kore ai rāua e mōhio ki a ia.

17 Nā, ka mea ia ki a rāua, "He aha ēnei kupu e kōrero nei kōrua ki a kōrua, i a kōrua e haere nei?"

Nā, ka tū rāua, kīhai i korikori, me te āhua pōuri. 18 Nā, ka whakahoki tētahi, ko Kereopa te ingoa, ka mea ki a ia, "I Hiruhārama koe e noho ana, ā, ko koe anake kāhore i mōhio ki ngā mea kua meinga nei ki reira i ēnei rā?"

19 Ka mea ia ki a rāua, "Ki ēhea mea?"

Ka mea rāua ki a ia, "Ki ngā mea o Īhu o Nahareta, he poropiti hoki ia, he kaha tāna mahi, tāna kupu, i te aroaro o te Atua, o te iwi katoa. 20 Ki tōna hoatutanga e ngā tohunga nui, e ō mātou rangatira hoki kia tukua ki te mate, ā, rīpekatia ana ia. 21 I tūmanako anō mātou ki a ia, māna e whakaora a Īharaira. Nā, i te taha o ēnei mea katoa, ko te toru tēnei o ngā rā i meinga ai ēnei mea. 22 Ā, mīharo noa iho mātou ki ētahi wāhine o mātou, i haere i te atatū ki te urupā; 23 heoi, i te korenga i kitea e rātou tōna tinana, ka hoki mai, ka mea, i kitea anō e rātou he putanga anahera, e kī ana mai kei te ora ia. 24 Nā, ka haere atu ētahi o ō māua hoa ki te urupā, ā, rokohanga atu, rite tonu ki tā ngā wāhine i kōrero ai; otirā, kīhai ia i kitea."

25 Nā, ko tāna meatanga ki a rāua, "E te hunga whakaarokore, ngākau pūhoi ki te whakapono ki ngā mea katoa i kōrero ai ngā poropiti. 26 Kāhore ianei i takoto te tikanga kia pā ēnei mea ki a te Karaiti, kia tomo ia ki tōna korōria?" 27 Nā, ka tīmata ia ki tā Mohi, ki tā ngā poropiti katoa, whakaaturia ana ki a rāua ngā mea mōna o ngā karaipiture katoa.

28 Ā, ka tata ki te kāinga i haere ai rāua, nā, ka ahu atu ia, me te mea e haere tonu ana ia. 29 Nā, ka tohe rāua ki a ia, ka mea "E noho ki a māua; kua ahiahi hoki, kua tītaha te rā." Nā, ka tomo atu ia, ka noho ki a rāua.

30 Ā, i tōna nohoanga iho ki a rāua ki te kai, ka mau ia ki te taro, ka whakapai, ka whawhati, ā, hoatu ana ki a rāua. 31 Nā, kua kite ō rāua kanohi, ā, ka mōhio ki a ia; ā, ngaro whakarere atu ia i a rāua. 32 Ā, ka mea rāua ki a rāua, "Kīhai koia ō tāua ngākau i mumura i roto i a tāua, i a ia e kōrero ana ki a tāua i te ara, e whakaatu ana i ngā karaipiture ki a tāua?"

33 Nā, ka whakatika rāua i taua hāora anō, ā, hoki ana ki Hiruhārama, ā, rokohanga atu kua huihui te tekau mā tahi me ō rātou hoa. 34 E mea ana, "Koia rawa anō! Kua ara te Ariki, kua puta ki a Haimona." 35 Nā, ka kōrerotia e rāua ngā meatanga i te ara, tō rāua mōhiotanga hoki ki a ia i te whatiwhatinga o te taro.

Ka Puta Mai a Īhu ki Āna Ākonga

36 Ā, i a rāua e kōrero ana i ēnei mea, nā tērā ia tū ana i waenganui o rātou, mea ana ki a rātou, "Kia tau te rangimārie ki a koutou."

37 Otirā, koera ana rātou, wehi ana; i mahara hoki he wairua tā rātou i kite ai. 38 Nā, ko tāna meatanga ki a rātou, "He aha koutou ka pororaru ai? Nā te aha hoki i puta ake ai ngā whakaaroaronga i roto i ō koutou ngākau? 39 Tirohia ōku ringa me ōku waewae, ko ahau tonu tēnei; whāwhākia ahau, kia kite ai koutou; kāhore hoki o te wairua kikokiko, wheua rānei, pēnei i ōku e kitea mai nā e koutou."

40 Ā, nō ka kōrerotia e ia tēnei, ka whakakitea e ia ki a rātou ōna ringa me ōna waewae. 41 Ā, i a rātou kāhore nei i whakapono i te hari, e mīharo ana hoki, ka mea ia ki a rātou, "He kai rānei tā koutou kei konei?" 42 Nā, ka hoatu e rātou ki a ia tētahi ika, he mea tunutunu. 43 Nā, ka tango ia, ā, kainga ana e ia i tō rātou aroaro.

44 I mea anō ia ki a rātou, "Ko ngā kupu ēnei i kōrero ai ahau ki a koutou, i ahau anō i a koutou, me whakarite ngā mea katoa kua oti te tuhituhi i roto i te ture a Mohi, i ngā poropiti, i ngā waiata, mōku."

45 Kātahi ia ka whakamakoha i ō rātou hinengaro, kia mātau ai ki ngā karaipiture, 46 ka mea ki a rātou, "Ko te mea tēnei i tuhituhia: ko te tikanga anō tēnei, ko te Karaiti kia whakamamaetia, kia ara anō i te hunga mate i te toru o ngā rā; 47 kia kauwhautia hoki te rīpenetā me te murunga hara i runga i tōna ingoa ki ngā tauiwi katoa, ki Hiruhārama tīmata ai. 48 Nā, ko koutou hei kaiwhakaatu mō ēnei mea. 49 Nanā, māku e tuku ki a koutou te mea i kōrerotia i mua e tōku Matua; otiia, e noho koutou ki te pā, ki Hiruhārama, kia whiwhi rā anō ki te kaha i runga."

Ka Tangohia ake a Īhu ki te Rangi

50 Nā, ārahina ana rātou e ia ki waho, ki Petani, nā, kua ara ōna ringa, whakapaingia ana rātou e ia. 51 Ā, i a ia e whakapai ana i a rātou, ka mawehe atu ia i a rātou, kāhakina atu ana ki te rangi. 52 Nā, ka koropiko rātou ki a ia, ā, hoki ana ki Hiruhārama, he nui hoki te koa. 53 Ā, noho tonu ai rātou i te temepara, me te whakapai ki te Atua. Āmine.