Lucas 7

1 A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum. 2 Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil. 3 I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho. 4 A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil. 5 Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl. 6 Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou. 7 A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj. 8 Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní. 9 Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry. 10 Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého. 11 I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký. 12 A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní. 13 Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž. 14 A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň. 15 I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho. 16 Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj. 17 I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině. 18 I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan, 19 Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme? 20 Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme? 21 A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal. 22 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. 23 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil. 24 A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí? 25 Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou. 26 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka. 27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou. 28 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on. 29 Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým. 30 Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho. 31 I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou? 32 Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste. 33 Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má. 34 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. 35 Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých. 36 Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl. 37 A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti. 38 A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala. 39 Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest. 40 I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz. 41 I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát. 42 A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati? 43 I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil. 44 A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela. 45 Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých. 46 Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé. 47 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje. 48 I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové. 49 Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští? 50 I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.

Ka Whakaora a Īhu i te Pononga a te Āpiha Rōma

1 Ā, nō ka mutu ēnei kupu katoa āna, me te whakarongo anō te iwi, ka tomo ia ki Kaperenauma. 2 Nā, e mate ana te pononga a tētahi keneturio, meāke marere, ko tāna hoki i matenui ai. 3 Ā, nō tōna rongonga i a Īhu, ka tonoa mai ki a ia ētahi kaumātua o ngā Hūrai, hei mea ki a ia kia haere ki te whakaora i tāna pononga. 4 Ā, i tō rātou taenga ki a Īhu, he kaha tā rātou īnoi, ka mea, "He pai te tangata e meatia ai tēnei e koe, 5 E aroha ana hoki ia ki tō tātou iwi, nāna hoki i hanga te whare karakia mō mātou." 6 Nā, haere tahi ana a Īhu me rātou.

Ā, i a ia kāhore nei i matara i te whare, ka tono te keneturio i ētahi hoa ki a ia, ka mea ki a ia, "E te Ariki, kei maumau ngenge noa koe, ehara hoki ahau i te tikanga tangata e haere ake ai koe ki raro i tōku tuanui; 7 koia tē tae ai tōku aro ki te haere atu ki a koe. Engari kia puaki mai tāu kupu, ā, ka ora tāku pononga. 8 He tangata hoki ahau e whakahaua ana, he hōia anō āku hei whakahaunga māku, nā, ka mea ahau ki tēnei, ‘Haere,’ ā, ka haere; ki tētahi atu hoki, ‘Haere mai,’ ā, ka haere mai; ki tāku pononga anō hoki, ‘Meatia tēnei,’ ā, ka meatia e ia."

9 Ā, i te rongonga o Īhu ki ēnei mea, ka mīharo ki a ia, ka tahuri, ka mea ki te mano e aru ana i a ia, "Ko tāku kupu tēnei ki a koutou, kāhore anō ahau i kite i te whakapono hei rite mō tēnei te nui, ahakoa i roto i a Īharaira." 10 Ā, rokohanga atu e te hunga i tonoa, i tō rātou hokinga atu ki te whare, kua ora te pononga rā.

Ka Whakaara a Īhu i te Tama a tētahi Pouaru

11 Nā, i muri tata iho ka haere ia ki tētahi pā, ko Naina te ingoa; ā, i haere tahi āna ākonga me ia, he rahi hoki te hui. 12 Ā, ka whakatata ia ki te kūwaha o te pā, nā, he tūpāpaku tērā e kauhoatia ana mai, he huatahi nā tōna whaea, ā, he pouaru tērā: he tokomaha o te pā e haere tahi ana me ia. 13 Ā, i te kitenga o te Ariki i a ia, ka aroha ki a ia, ka mea ki a ia, "Kaua e tangi."

14 Nā, ka whakatata ia, ka pā ki te kauhoa, ā, tū tonu ngā kaikauhoa. Nā, ko tāna meatanga, "E tama, ko tāku kupu tēnei ki a koe, e ara." 15 Nā, ka noho te tūpāpaku ki runga, ka anga, ka kōrero, ā, hoatu ana ia e ia ki tōna whaea.

16 Nā, ka tau te wehi ki a rātou katoa; ka whakakorōria i te Atua, ka mea, "Kua puta ake i roto i a tātou he poropiti nui!" ā, "Kua titiro mai hoki te Atua ki tāna iwi." 17 Nā, haere ana tēnei kōrero mōna puta noa i Hūria, i ngā wāhi pātata katoa anō hoki.

Ngā Karere a Hoani Kaiiriiri

18 Ā, ka kōrerotia ēnei mea katoa ki a Hoani e āna ākonga. 19 Nā, ka karangatia e Hoani ētahi o āna ākonga tokorua, ka tonoa ki te Ariki, mea ai, "Ko koe rānei tērā e haere mai ana? Me tatari rānei tātou ki tētahi atu?"

20 Ā, nō te taenga mai o aua tāngata ki a ia, ka mea, "Kua tonoa mai māua e Hoani Kaiiriiri ki a koe, mea ai, Ko koe rānei tērā e haere mai ana? Me tatari rānei tātou ki tētahi atu?"

21 I taua wā pū anō he tokomaha te hunga i whakaorangia e ia i ngā tūrorotanga, i ngā mate, i ngā wairua kino; he tokomaha ngā matapō i meinga kia kite. 22 Ā, ka whakahoki ia, ka mea ki a rāua, "Haere, kōrerotia ki a Hoani ngā mea e kite nei, e rongo nei kōrua; ko ngā matapō e titiro ana, ko ngā kopa e hāereere ana, ko ngā repera kua mā, ko ngā turi e rongo ana, ko ngā tūpāpaku e whakaarahia ana, e kauwhautia ana te rongopai ki te hunga rawakore; 23 nā, ka koa te tangata e kore e hē ki ahau."

24 Ā, nō te rironga atu o ngā karere a Hoani, ka tīmata ia ki te kōrero ki te mano mō Hoani: "I haere atu koutou ki te koraha kia kite i te aha? I te kākaho e whakangāueuetia ana e te hau? 25 Anō rā, i haere koutou kia kite i te aha? I te tangata he kākahu māeneene ōna? Nā, kei ngā whare kīngi te hunga i ngā kākahu whakapaipai, i ngā kai papai. 26 Anō rā, i haere koutou kia kite i te aha? I te poropiti? Āe rā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou, tērā atu i te poropiti. 27 Mōna te mea kua tuhituhia nei,

‘Nā, ka tonoa e ahau tāku karere ki mua i tōu aroaro,

māna e whakapai tōu huarahi i mua i a koe.’

28 Ko tāku kupu hoki tēnei ki a koutou, kāhore he poropiti nui atu i a Hoani Kaiiriiri i roto i ngā whānau a te wahine; heoi, rahi ake i a ia te nohinohi rawa o te rangatiratanga o te Atua."

29 Nā, i tō rātou rongonga ai, whakatikaia ana tā te Atua e te hunga katoa i rongo, e ngā pupirikana anō, i iriiria hoki rātou ki te iriiri a Hoani. 30 Ko ngā Parihi ia rātou ko ngā kaiwhakaako o te ture i whakakāhore i tā te Atua whakaaro ki a rātou, kīhai nei rātou i iriiria e ia.

31 "Me whakarite e ahau ngā tāngata o tēnei whakapaparanga ki te aha? He rite rātou ki te aha? 32 He rite ki ngā tamariki e noho ana i te kāinga hokohoko, e karanga ana ki a rātou anō, e mea ana:

‘Whakatangi noa mātou i te pūtōrino ki a koutou,

ā, kāhore koutou i kanikani.

Auē noa mātou ki a koutou,

nā, kāhore koutou i tangi.’

33 I haere mai hoki a Hoani Kaiiriiri, kīhai i kai taro, kīhai i inu wāina; heoi ka mea koutou, ‘He rēwera tōna.’ 34 I haere mai te Tama a te tangata me te kai, me te inu; ā, ka mea koutou, ‘Nā, he tangata kakai, he tangata inu wāina, he hoa nō ngā pupirikana, nō ngā tāngata hara!’ 35 Otirā, e whakatikaia ana te whakaaro nui e āna tamariki katoa."

Ko Īhu i te Kāinga a Haimona te Parihi

36 Nā, ka mea tētahi o ngā Parihi ki a ia kia kai tahi rāua. Ā, ka tomo ia ki te whare o te Parihi, ka noho. 37 Nā, tērā tētahi wahine hara o te pā ka mōhio, kei te whare o te Parihi ia e noho ana; nā, ka kawea mai e ia tētahi pouaka kōhatu, he hinu i roto. 38 Ā, tū tangi ana i muri i ōna waewae, ka anga ka whakamākūkū i ōna waewae ki ōna roimata, ka muru ki ngā makawe o tōna mātenga, ka kihi i ōna waewae, ka whakawahi ki te hinu kakara.

39 Nā, i te kitenga o te Parihi nāna rā ia i karanga, ka kōrero i roto i a ia, ka mea, "Me he poropiti tēnei, kua mātau ia ki te wahine e pā nei ki a ia, tōna pēheatanga; he wahine hara hoki."

40 Nā, ka kōrero a Īhu, ka mea ki a ia, "E Haimona, he kupu tāku ki a koe."

Ka mea ia, "Kōrero, e te Kaiwhakaako."

41 "Nā, tokorua ngā tāngata i a rāua te moni a tētahi kaituku moni; e rima rau ngā pene i tētahi, e rima tekau i tētahi. 42 I te kore ngā mea a rāua hei whakautu, whakarērea noatia ana e ia ki a rāua; tēnā, ko wai o rāua e tino nui tōna aroha ki a ia?"

43 Nā, ka whakahoki a Haimona, ka mea, "Ki tōku whakaaro, ko te tangata nāna te mea nui i whakarērea noatia atu."

Nā, ko tāna meatanga ki a ia, "Tika rawa tāu."

44 Nā, ka tahuri ia ki te wahine, ka mea ki a Haimona, "E kite ana koe i tēnei wahine? I haere mai ahau ki roto ki tōu whare, kāhore i hōmai e koe he wai mō ōku waewae; nāna ia i whakamākūkū ōku waewae ki ōna roimata, ā, murua iho ki ngā makawe o tōna mātenga. 45 Kīhai koe i kihi i ahau; tēnā ko ia, mai o tōku taenga mai, kāhore anō i tāmutu te kihi i ōku waewae. 46 Kīhai koe i whakawahi i tōku mātenga ki te hinu; nāna ia ōku waewae i whakawahi ki te hinu. 47 Koia ahau ka mea nei ki a koe, kua murua ōna tini hara; he nui hoki tōna aroha; ko te tangata ia he iti ngā mea i murua ka iti anō tōna aroha."

48 Ā, ka mea ia ki a ia, "Kua murua ōu hara."

49 Nā, ka anga ōna hoa noho ka kōrero ki a rātou anō, "Ko wai tēnei, muru rawa hoki i ngā hara?"

50 Nā, ko tāna meatanga ki te wahine, "Nā tōu whakapono koe i ora ai; haere mārie."