Lucas 5

1 Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podle jezera Genezaretského. 2 I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali síti. 3 I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy. 4 A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení ryb. 5 I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít. 6 A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, takže se trhala sít jejich. 7 I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, takže se téměř pohřižovaly. 8 To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný. 9 Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli, 10 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti. 11 A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním. 12 I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, byl tam muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti. 13 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství. 14 I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale řekl mu: Odejda, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim. 15 Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech. 16 On pak odcházel na pouště, a modlil se. 17 I stalo se v jeden den, že on seděl uče, a seděli také tu i farizeové a Zákona učitelé, kteříž se byli sešli z každého městečka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomná byla k uzdravování jich. 18 A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj. 19 A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem uprostřed před Ježíše. 20 Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Èlověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji. 21 Tedy počali přemyšlovati zákoníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh? 22 Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl k nim: Co tak utrhavě přemyšlujete v srdcích vašich? 23 Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď? 24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, (řekl dnou zlámanému:) Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého. 25 A on hned vstav před nimi, vzal lože, na němž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha. 26 I užasli se všickni, i velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Že jsme viděli dnes divné věci. 27 A potom vyšel Ježíš a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Pojď za mnou. 28 A on opustiv všecko, vstav, šel za ním. 29 I učinil jemu hody veliké Léví v domu svém, a byl tu zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili. 30 Tedy reptali zákoníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete? 31 I odpověděv Ježíš, řekl k nim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní. 32 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. 33 A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, též podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí? 34 On pak řekl k nim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti? 35 Ale přijdouť dnové, a když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech. 36 Pravil pak i podobenství k nim: Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak i nové roztrhuje, a vetchému nepřísluší záplata z nového. 37 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí. 38 Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno. 39 A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.

Ka Karanga a Īhu i ngā Ākonga Tuatahi

1 Ā, i te mano e āki ana ki a ia ki te whakarongo ki te kupu a te Atua, nā, e tū ana ia i te taha o te roto o Kenehareta, 2 nā, ka kite ia i ētahi kaipuke e rua e tū ana i te taha o te roto; ko ngā kaihao ia kua riro i runga, e horoi ana i ā rātou kupenga. 3 Nā, ka eke ia ki tētahi o ngā kaipuke, ki tō Haimona, ka mea ki a ia kia neke atu ki waho tata. Nā, noho ana ia, whakaakona ana e ia te mano i runga i te kaipuke.

4 Ā, ka mutu tāna kōrero, ka mea ia ki a Haimona, "Neke atu ki te wāhi hōhonu, ka tuku ai i ā koutou kupenga ki te hao."

5 Nā, ka whakahoki a Haimona, ka mea ki a ia, "E kara, mahi noa mātou i te pō roa nei, tē mau tētahi; heoi, nāu nā te kupu me tuku e ahau te kupenga."

6 Ā, nō tā rātou meatanga i tēnei, he mano tini ngā ika i mau i a rātou; ka whakapakaru tā rātou kupenga. 7 Nā, ka tāwhiri rātou ki ō rātou hoa i tērā o ngā kaipuke kia hoe mai hei hoa mō rātou. Ā, i tō rātou taenga mai, whakakīia ana ngā kaipuke e rua, nō ka whakatotohu.

8 Otiia, nō te kitenga o Haimona Pita, ka hinga iho ki ngā turi o Īhu, ka mea, "Mawehe atu i ahau, e te Ariki, he tangata hara hoki ahau." 9 Mau tonu hoki tōna mīharo me tō ōna hoa katoa, ki te haonga o ngā ika i haoa nei e rātou; 10 i pērā anō hoki a Hēmi rāua ko Hoani, he tama rāua nā Heperi, he hoa hoki nō Haimona.

Nā, ka mea a Īhu ki a Haimona, "Kaua e mataku; i ēnei wā e takoto ake nei ka hao tāngata koe." 11 Ā, ka whakaūria ngā kaipuke ki uta, mahue ake ngā mea katoa i a rātou, ā, aru ana i a ia.

Ka Whakaoratia e Īhu te Tāne

12 Nā, i a ia i tētahi o ngā pā, nā, ko tētahi tangata kapi tonu i te repera; ā, i tōna kitenga i a Īhu, ka takoto tāpapa, ka īnoi ki a ia, ka mea, "E te Ariki, ki te pai koe, e taea ahau e koe te mea kia mā."

13 Nā, ka totoro tōna ringa, ka pā ki a ia, ka mea, "E pai ana ahau. Kia mā koe." Ā, mutu tonu ake tōna repera.

14 Ā, ka whakatūpato ia i a ia kia kaua e kōrerotia ki te tangata, engari "Haere, kia kite te tohunga i a koe, kawea atu hoki mō tōu whakamākanga ngā mea i whakaritea e Mohi, hei mea whakaatu ki a rātou."

15 Heoi, tino pakū atu ana tōna rongo; he tokomaha noa atu hoki i huihui ki te whakarongo, kia whakaorangia ai e ia ō rātou ngoikoretanga. 16 Otirā, haere ana ia, ko ia anake ki te koraha ki te īnoi.

Ka Whakaora a Īhu i te Tangata Pararūtiki

17 Ā, i tētahi o aua rā, e whakaako ana ia, me te noho anō ngā Parihi me ngā kaiwhakaako o te ture, i haere mai nei i ngā kāinga katoa o Karirī, o Hūria, o Hiruhārama; i reira anō te kaha o te Ariki hei whakaora i a rātou. 18 Nā, ka kawea mai e ētahi tāngata i runga i te moenga tētahi tangata, he pararūtiki; mea noa rātou kia kawea ia ki roto, kia whakatakotoria ki tōna aroaro. 19 Ā, i te korenga e kitea e rātou he huarahi hei kawenga mai i a ia ki roto, i te mano o te tangata, ka kakea te whare, ā, tukua iho ana ia rā ngā taera, me te moenga anō, ki waenganui, ki te aroaro o Īhu.

20 Ā, i tōna kitenga i tō rātou whakapono, ka mea ia ki a ia, "E hoa, ka oti ōu hara te muru."

21 Nā, ka anga, ka whakaaroaro ngā karaipi me ngā Parihi, ka mea, "Ko wai tēnei nāna ngā kupu kohukohu? Ko wai hei muru hara? Ko te Atua anake."

22 Otirā, i mōhio a Īhu ki ā rātou whakaaroaronga, ka oho, ka mea ki a rātou, "He aha tā koutou e whakaaroaro nā i roto i ō koutou ngākau? 23 Ko tēhea te mea takoto noa, ko te mea, ‘Ka oti ōu hara te muru,’ ko te mea rānei, ‘Whakatika, haere’? 24 Otiia, kia mātau ai koutou he mana muru hara tō te Tama a te tangata i runga i te whenua." Ka mea ia ki te pararūtiki, "Ko tāku kupu tēnei ki a koe, whakatika, tangohia ake tōu moenga, haere ki tōu whare."

25 Nā, whakatika tonu ake ia i tō rātou aroaro, tangohia ake ana te mea i takoto ai ia, haere ana ki tōna whare, me te whakakorōria i te Atua. 26 Nā, mīharo ana rātou katoa, ka whakakorōria i te Atua, kī tonu hoki rātou i te mataku, ka mea, "Puta kē ngā mea i kite nei tātou ināianei!"

Ka Karanga a Īhu i a Rīwai

27 Ā, i muri i ēnei mea, ka haere ia, ka kite i tētahi pupirikana, ko Rīwai te ingoa, e noho ana i te wāhi tango takoha, ka mea ki a ia, "Arumia mai ahau." 28 Nā, whakarērea ake e ia ngā mea katoa, whakatika ana, aru ana i a ia.

29 Nā, ka takā e Rīwai he hākari nui māna i tōna whare; he tokomaha hoki ngā pupirikana me ngā tāngata kē i noho tahi rātou. 30 Nā, ka amuamu ngā Parihi me ō rātou karaipi ki āna ākonga, ka mea, "He aha koutou ka kai tahi ai, ka inu tahi ai me ngā pupirikana, me ngā tāngata hara?"

31 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "Kāhore he aha o ngā tāngata ora e meatia ai e te rata, engari o te hunga e mate ana. 32 Kīhai ahau i haere mai ki te karanga i te hunga tika, engari i te hunga hara, kia rīpenetā."

Te Take e Pā ana ki te Nohopuku

33 Nā, ka mea rātou ki a ia, "Ko ngā ākonga a Hoani hono tonu te nohopuku, te īnoi, me ngā ākonga anō a ngā Parihi; ko āu ia e kai ana, e inu ana."

34 Nā, ko te meatanga a Īhu ki a rātou, "E taea rānei e koutou te mea kia nohopuku ngā tama o te whare mārena, i te mea kei a rātou te tāne mārena hou? 35 Nā, tērā e tae mai ngā rā; ā, ina tangohia te tāne mārena hou i a rātou, kātahi rātou ka nohopuku i aua rā."

36 I kōrerotia anō e ia tētahi kupu whakarite ki a rātou: "E kore e haea e te tangata tētahi wāhi o te kahu hou hei pāpaki mō te kahu tawhito; kei pakaru te mea hou, ā, e kore te pāpaki i tangohia i te mea hou e hāngai ki te mea tawhito. 37 E kore hoki te tangata e riringi i te wāina hou ki ngā ipu tawhito; kei pakaru ngā ipu i te wāina hou, nā, ka maringi, ā, kore ake ngā ipu. 38 Engari me riringi te wāina hou ki ngā ipu hou. 39 Ka inu hoki te tangata i te wāina tawhito, e kore ia e hiahia ki te mea hou, e mea hoki ia, ‘Erangi te mea tawhito.’ "