Apocalipse 13

1 I viděl jsem šelmu vystupující z moře, kteráž měla sedm hlav a deset rohů. A na rozích jejích deset korun, a na hlavách jejích jméno rouhání. 2 Byla pak šelma ta, kterouž jsem viděl, podobná pardovi, a nohy její jako nedvědí, a ústa její jako ústa lvová. I dal jí drak sílu svou, a trůn svůj, a moc velikou. 3 A viděl jsem, ano jedna z hlav jejích jako zbitá byla až na smrt, ale rána její smrtelná uzdravena jest. Tedy divivši se všecka země, šla za tou šelmou. 4 A klaněli se drakovi, kterýž dal moc šelmě; a klaněli se šelmě, řkouce: Kdo jest podobný té šelmě? Kdo bude moci bojovati s ní? 5 I dána jsou jí ústa mluvící veliké věci a rouhání, a dána jí moc vládnouti za čtyřidceti a dva měsíce. 6 Protož otevřela ústa svá k rouhání se Bohu, aby se rouhala jménu jeho, i stánku jeho, i těm, kteříž přebývají na nebi. 7 Dáno jí i bojovati s svatými a přemáhati je; a dána jí moc nad všelikým pokolením, nad rozličným jazykem, i nad národem. 8 Protož klaněti se jí budou všickni, kteříž přebývají na zemi, jichžto jména nejsou napsaná v knihách života Beránka, toho zabitého od počátku světa. 9 Má-li kdo uši, slyš. 10 Jestliže kdo do vězení povede, do vězení půjde; zabije-li kdo mečem, musí mečem zabit býti. Zdeť jest trpělivost a víra svatých. 11 Potom viděl jsem jinou šelmu vystupující z země, a měla dva rohy, podobné rohům Beránkovým, ale mluvila jako drak. 12 Kterážto všecku moc první šelmy provozuje před tváří její; a působí to, že země i ti, kteříž přebývají na ní, klanějí se šelmě té první, jejížto rána smrtelná uzdravena byla. 13 A činí divy veliké, takže i ohni rozkazuje sstupovati s nebe na zem před obličejem mnohých lidí. 14 A svodí ty, jenž přebývají na zemi, těmi divy, kteréžto dáno jí činiti před obličejem šelmy, říkající obyvatelům země, aby udělali obraz šelmě, kteráž měla ránu od meče, a ožila zase. 15 I dáno jí, aby dáti mohla ducha tomu obrazu šelmy, aby i mluvil obraz šelmy, a aby to způsobila, kteřížkoli neklaněli by se obrazu šelmy, aby byli zmordováni. 16 A rozkazuje všechněm, malým i velikým, bohatým i chudým, svobodným i v službu podrobeným, aby měli znamení na pravé ruce své, aneb na čelích svých, 17 A aby žádný nemohl kupovati ani prodávati, než ten, kdož má znamení aneb jméno té šelmy, anebo počet jména jejího. 18 Tuť jest moudrost. Kdo má rozum, sečtiž počet šelmy. Nebo jest počet člověka, a jestiť počet ten šest set šedesáte a šest.

Ngā Kararehe e Rua

1 Nā, i te tū ahau i te one o te moana. Ā, ka kite ahau i tētahi kararehe e haere ake ana i te moana, e whitu ōna māhunga, tekau ngā haona, tekau hoki ngā karauna i runga i ōna haona, i runga anō i ōna māhunga ko te ingoa kohukohu. 2 Rite tonu hoki te kararehe i kite ai ahau ki te reparo, ko ōna waewae kei o te pea, ko tōna māngai kei te māngai o te raiona. Ā, ka hoatu e te tarakona tōna kaha ki a ia, tōna torōna, me te mana nui. 3 I kite anō ahau i tētahi o ōna mātenga me te mea kua marū, he mea e mate rawa ai; heoi, kua ora ia i tōna patunga e mate ai ia. Nā, kei te mīharo te ao katoa i muri mai i te kararehe; 4 nā, koropiko ana rātou ki te tarakona nāna nei i hoatu te mana ki te kararehe. Koropiko ana hoki ki te kararehe; i mea rātou, "Ko wai te rite ana ki te kararehe? Ko wai te kaha ana ki te whawhai ki a ia?"

5 Ā, i hoatu ki a ia he māngai, e kōrero ana i ngā kōrero nunui, i ngā kohukohu; i hoatu hoki ki a ia he kaha, e mahi ai ia ā taka noa ngā marama e whā tekau mā rua. 6 Ā, ka puaki i tōna māngai he kohukohu ki te Atua, he kohukohu ki tōna ingoa, ki tōna nohoanga, ki te hunga hoki e noho ana i te rangi. 7 I tukua anō ki a ia kia whawhai ki te hunga tapu, kia taea hoki rātou e ia. I hoatu anō ki a ia he mana ki ngā hapū katoa, ki ngā reo, ki ngā iwi. 8 Ā, ko te hunga katoa e noho ana i te whenua, ka koropiko ki a ia, ngā tāngata katoa kāhore nei ō rātou ingoa i tuhituhia ki te pukapuka ora a te Reme, nō te tīmatanga iho rā anō o te ao tōna whakamatenga.

9 Ki te mea he taringa tō tētahi, kia rongo ia!

10 Ko te tangata hopu taurekareka,

ka riro anō ia hei taurekareka;

ko te tangata e patu ana ki te hoari,

ka patua anō ia ki te hoari.

Ko tēnei te manawanui me te whakapono o te hunga tapu.

11 I kite anō ahau i tētahi atu kararehe e haere ake ana i te whenua; e rua ōna haona rite tonu ki ō te reme, ko tāna kōrero hoki i rite ki tā te tarakona. 12 Kei a ia anō ngā mana katoa o te kararehe tuatahi hei mahi ki tōna aroaro, e mea ana hoki ia i te whenua me te hunga hoki e noho ana i reira kia koropiko ki te kararehe tuatahi, kua ora nei tōna patunga e mate ai ia. 13 He nui hoki ngā tohu e meatia ana e ia, e mea ana ia i te kāpura kia heke iho i te rangi ki te whenua i te tirohanga a ngā tāngata. 14 E whakapōhēhē ana hoki ia i te hunga e noho ana i te whenua, ki ngā tohu ka hoatu nei ki a ia kia mahia ki te aroaro o te kararehe; e mea ana ia ki te hunga e noho ana i te whenua, kia hangā he whakapakoko mō te kararehe i patua nei ki te hoari, ā, kua ora nei anō.

15 I hoatu anō ki a ia kia hoatu he wairua ora ki te whakapakoko o te kararehe, e kōrero ai te whakapakoko o te kararehe, e mea ai hoki i te hunga e kore e koropiko ki te whakapakoko o te kararehe kia whakamatea. 16 I mea anō hoki ia i te hunga katoa, i te iti, i te rahi, i te hunga whai taonga, i te hunga rawakore, i ngā rangatira, i ngā pononga, kia meatia ki a rātou he tohu ki ō rātou ringaringa matau, ki ō rātou rae rānei. 17 Kia kaua hoki tētahi e āhei te hoko mai te hoko atu rānei, ko te tangata anake kei a ia nei te tohu, te ingoa rānei o te kararehe, te whika rānei o tōna ingoa.

18 Tēnei te mātauranga. Mā te tangata whai whakaaro e tatau te whika o te kararehe! He whika tangata hoki. Nā, ko tōna whika, e ono rau e ono tekau mā ono.