Marcos 12

1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu. 2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice. 3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného. 4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného. 5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali. 6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého. 7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví. 8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice. 9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným. 10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou. 11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima. 12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč. 13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči. 14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme? 15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím. 16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův. 17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu. 18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce: 19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému. 20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene. 21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž. 22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena. 23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku. 24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží? 25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští. 26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův? 27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte. 28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech. 29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest. 30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání. 31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není. 32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho; 33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti. 34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati. 35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův? 36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých. 37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal. 38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu, 39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech, 40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší. 41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho. 42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího. 43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice. 44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.

Te Kupu Whakarite mō ngā Kaimahi i te Māra Wāina

1 Nā, ka tīmata ia ki te kōrero kupu whakarite ki a rātou: "I whakatōkia e tētahi tangata he māra wāina, taiepatia ana ki te taiepa, nā, ka keria te takotoranga wāina, hangā ana tētahi whare tiketike, tukua ana e ia ki ngā kaimahi, nā, ko tōna haerenga ki tawhiti. 2 Ā, i te pō i tika ai ka tonoa e ia he pononga ki ngā kaimahi ki te tiki i ētahi hua o te māra wāina i a rātou. 3 Nā, ka mau rātou ki a ia, ā, whiua ana, tonoa kautia atu ana. 4 Nā, ka tonoa anō e ia ki a rātou tētahi atu pononga; ā, ka ākina ia e rātou ki te kōhatu, ngawhā iho tōna mātenga, ā, ka tūkinotia ia e rātou ka tonoa atu. 5 Nā, ka tonoa anō e ia tētahi atu; ā, whakamatea iho ia e rātou; me ērā atu, tōna tini, ko ētahi i whiua, ko ētahi i whakamatea.

6 "Nā, kotahi ake anō tāna, he tama aroha nāna, ko ia ō muri rawa i tonoa ai e ia ki a rātou, i mea hoki ia, ‘E hopohopo rātou ki tāku tama.’ 7 Nā, ka mea aua kaimahi ki a rātou anō, ‘Ko te tangata tēnei mōna te kāinga; tēnā, tātou ka whakamate i a ia, ā, mō tātou te kāinga.’ 8 Nā, ka mau rātou ki a ia, whakamatea iho, makā ana ki waho o te māra wāina.

9 "Nā, ka pēhea te rangatira o te māra wāina? Ka haere ia, ka whakangaro i ngā kaimahi, ka hoatu te māra wāina ki ētahi atu. 10 Kāhore koia koutou i kite i tēnei karaipiture:

‘Ko te kōhatu i kapea e ngā kaihanga kua meinga

hei upoko mō te kokonga.

11 Nā te Ariki tēnei,

ā, he mea whakamīharo hoki

ki ō tātou kanohi’?"

12 Nā, ka whai rātou kia hopukina ia, otiia, i mataku i te mano. I mātau hoki rātou mō rātou te kupu whakarite i kōrerotia nei e ia; nā, whakarērea ana ia, haere ana rātou.

Te Utu Takoha

13 Nā, ka tonoa mai e rātou ki a ia ētahi o ngā Parihi, rātou ko ngā Herōriana, hei hopu mō tētahi kupu āna. 14 Ā, nō tō rātou taenga mai, ka mea ki a ia, "E te Kaiwhakaako, e mātau ana mātou he kupu pono tāu, e kore anō tā te tangata e whakaaroa e koe; e kore anō koe e titiro ki te kanohi tangata, engari, ka whakaako i te ara a te Atua i runga i te pono. He mea tika rānei te hoatu takoha ki a Hīhā, ehara rānei? 15 Me hoatu rānei e mātou, kaua rānei e hoatu?"

Otirā, i mōhio ia ki tō rātou tinihanga, ka mea ki a rātou, "He aha koutou ka whakamātautau ai i ahau? Mauria mai he pene ki ahau, kia kite ahau."

16 Ā, mauria ana mai. Nā, ko tāna meatanga ki a rātou, "Nō wai tēnei āhua me te tuhituhinga?"

Ka mea rātou ki a ia, "Nō Hīhā."

17 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "Hoatu ki a Hīhā, ngā mea a Hīhā, ki te Atua ngā mea a te Atua." Ā, mīharo ana rātou ki a ia.

Te Take e Pā ana ki te Aranga ake i te Mate

18 Nā, ka haere mai ki a ia ngā Haruki, e mea nei kāhore he aranga; ka ui ki a ia, ka mea, 19 "E te kaiwhakaako, i tuhituhi a Mohi ki a mātou, ‘Ki te mate te tuakana o tētahi tangata, mahue iho tāna wahine, kāhore he tamariki hei waihotanga iho, me tango tāna wahine e tōna teina, ka whakatupu uri ai mō tōna tuakana.’ 20 Nā, tērā tētahi whānau, tokowhitu, he tuākana, he tēina: ka tango tō mua i te wahine, ka mate, ā, kāhore he uri hei waihotanga iho. 21 Kātahi, ka tango te tuarua i a ia, ka mate, kāhore anō hoki ōna uri hei waihotanga iho. Pērā tonu anō hoki te tuatoru. 22 I tango anō te tokowhitu i a ia, ā, kāhore ō rātou uri hei waihotanga iho. Muri rawa iho ka mate ko te wahine. 23 Nā, i te aranga, i te mea ka ara rātou, mā wai o rātou te wahine? He wahine hoki ia nā rātou tokowhitu."

24 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "Ehara ianei tēnei i te mea i hē ai koutou, kāhore nei hoki e mōhio ki ngā karaipiture, ki te kaha hoki o te Atua? 25 I te mea hoki ka ara mai rātou i te hunga mate, e kore e mārena, e kore anō e hoatu kia mārenatia; engari, ka rite ki ngā anahera o te rangi. 26 Nā, mō te hunga mate, mō tō rātou aranga mai; kāhore koutou i kite i roto i te Pukapuka a Mohi, i te wāhi ki te Rākau, i tā te Atua i kī ai ki a ia, i mea ai, ‘Ko te Atua ahau o Āperahama, ko te Atua o Īhaka, ko te Atua o Hākopa’? 27 Ehara ia i te Atua nō te hunga mate, engari, he Atua nō te hunga ora; nā, nui atu tō koutou hē!"

Te Ture Tino Nui

28 Ā, ko te haerenga mai o tētahi o ngā karaipi, ko te rongonga ki a rātou e totohe ana, ka kite he pai tāna whakahoki ki a rātou, ka ui ki a ia, "Ko tēhea te tuatahi o ngā ture katoa?"

29 Nā, ko te whakahokinga a Īhu ki a ia, "Ko te tuatahi o ngā ture katoa, ‘Whakarongo, e Īharaira: Ko te Ariki, ko tō tātou Atua, he Ariki kotahi; 30 kia whakapaua hoki tōu ngākau, tōu wairua, tōu hinengaro, tōu kaha, ki te aroha ki te Ariki, ki tōu Atua. Ko te ture tuatahi tēnei.’ 31 Ko te tuarua tēnei, ‘Kia aroha koe ki tōu hoa tata, ānō ko koe.’ Kāhore he ture kē atu e rahi ake ana i ēnei."

32 Nā, ka mea te karaipi ki a ia, "He pono, e te Kaiwhakaako, he tika tāu kōrero ‘kotahi tonu ia, ā, kāhore tētahi ko ia anake’; 33 ā, ‘Ko te whakapau i te ngākau, i te hinengaro, i te wairua, i te kaha, ki te aroha ki a ia, me te aroha ki tōna hoa tata, ānō ko ia,’ nui atu ēnā i ngā tahunga tinana, i ngā patunga tapu katoa."

34 Ā, nō te kitenga o Īhu he kupu mōhio tāna i whakahoki ai, ka mea ki a ia, "Kāhore koe i matara atu i te rangatiratanga o te Atua." Ā, kīhai tētahi tangata i māia ki te ui ki a ia i muri iho.

Te Take e Pā ana ki te Karaiti

35 Nā, ka kī a Īhu, ka mea, i a ia e whakaako ana i roto i te temepara, "Nā te aha ngā karaipi ka mea ai, he tama nā Rāwiri a te Karaiti? 36 Nā Rāwiri ake hoki te kupu i roto i te Wairua Tapu:

‘I mea te Ariki ki tōku Ariki:

"Hei tōku matau koe noho ai,

kia meinga rā anō e ahau ōu hoariri

hei tūranga waewae mōu." ’

37 Ko Rāwiri tonu tēnei e karanga nei ki a ia he Ariki; ā, nō hea ia i tama ai ki a ia?"

Ā, āhuareka ana te mano tini ki te whakarongo ki a ia.

Te Whakatūpato a Īhu mō ngā Kaiwhakaako i te Ture

38 Nā, i mea anō ia ki a rātou i tāna akoranga, "Kia tūpato ki ngā karaipi, ko tā rātou e rawe ai ko te hāereere i roto i ngā kākahu roroa, me ngā ohatanga i ngā kāinga hokohoko, 39 me ngā nohoanga rangatira i ngā whare karakia, me ngā nohoanga rangatira i ngā hākari. 40 Ka pau nei i a rātou ngā whare o ngā pouaru, ā, ka māminga ki te īnoi roa. He nui rawa te mate e pā ki ēnei."

Te Koha a te Pouaru

41 Ā, ka noho a Īhu i te ritenga atu o te takotoranga moni, ka mātakitaki ki te mano e panga moni ana ki te takotoranga moni; ā, he tokomaha ngā tāngata whai taonga i panga moni maha ki roto. 42 Nā, ko te haerenga mai o tētahi pouaru rawakore, ka maka i ngā mea nonohi e rua, kotahi pātene ki te huia.

43 Nā, ka karangatia e ia āna ākonga, ka mea ki a rātou, "He pono tāku e mea nei ki a koutou, ko tā tēnei pouaru rawakore i maka ai, nui atu i a rātou katoa e maka rā ki te takotoranga moni. 44 Ko rātou katoa hoki, he hira nei ō rātou taonga, i makā ko tētahi wāhi; tēnā ko ia i tōna rawakoretanga i maka i āna mea katoa, arā, i tōna oranga katoa."