Marcos 6

1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho. 2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho? 3 Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm. 4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém. 5 I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil. 6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče. 7 A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými. 8 A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz, 9 Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní. 10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud. 11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu. 12 Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili. 13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je. 14 A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho,) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho. 15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků. 16 To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal. 17 Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal. 18 Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého. 19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla. 20 Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal. 21 A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee, 22 A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť. 23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého. 24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele. 25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele. 26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti. 27 I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu. 28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své. 29 To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě. 30 Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili. 31 I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli. 32 I plavili se až na pusté místo soukromí. 33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu. 34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem. 35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo, 36 Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli. 37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti? 38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě. 39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě. 40 I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti. 41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky. 42 I jedli všickni, a nasyceni jsou. 43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb. 44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů. 45 A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup. 46 A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil. 47 A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi. 48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti. 49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli. 50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se. 51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili. 52 Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo. 53 A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili. 54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali. 55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl. 56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.

Te Whakahāweatanga i a Īhu

1 Ā, haere ia i reira, ā, ka tae ki tōna kāinga tupu; me te aru anō āna ākonga i a ia. 2 Ā, ka taka mai te hāpati, ka anga ia, ka whakaako i roto i te whare karakia; ā, he tokomaha hoki, i tō rātou rongonga, i mīharo, i mea, "Nō hea ēnei mea a tēnei tangata? He mātauranga aha tēnei kua hoatu nei ki a ia, ā, he aha te tikanga o ēnei merekara nunui kua oti nei i ōna ringa? 3 Ehara ianei tēnei i te kāmura, i te tama a Meri, i te tuakana o Hēmi, o Hohi, o Hūrā, o Haimona? Kāhore ianei ōna tuāhine i konei, i a tātou nei?" Heoi, hē ana rātou ki a ia.

4 Otirā, ka mea a Īhu ki a rātou, "Kei tōna kāinga anake, kei ōna whanaunga, kei tōna whare, te poropiti hapa ai i te hōnore."

5 Ā, kīhai ia i āhei te mea i tētahi merekara ki reira, heoi anō, ko te whakapā i ōna ringa ki ētahi tāngata tūroro torutoru kia ora ai. 6 Ā, mīharo ana ia ki tō rātou whakapono kore. Nā, hāereerea ana e ia ngā kāinga ā tawhio noa, whakaako ai.

Ka Tonoa e Īhu ngā Ākonga Tekau mā Rua

7 Kātahi ia ka karanga i te tekau mā rua, ka anga, ka tono i a rātou tokorua, tokorua; ā, hoatu ana ki a rātou he mana hei pei i ngā wairua poke.

8 I whakahau ia ki a rātou, kia kaua tētahi mea e mauria ki te ara, he tokotoko anake – kaua he pūtea, kaua he taro, kaua he moni mō roto i te whītiki. 9 Engari ngā hū, e here nā; kaua hoki e takiruatia he koti hei kākahu. 10 I mea anō ia ki a rātou, "Ka tapoko ki tētahi whare, hei reira noho ai, ā, haere noa i reira. 11 Ā, ki te kāhore ētahi e manako ki a koutou, ki te kore e whakarongo ki a koutou, ina haere atu koutou i reira, ruia atu te puehu i raro i ō koutou waewae hei whakaatu ki a rātou."

12 Nā, ka haere rātou, ka kauwhau kia rīpenetā te tangata. 13 He maha hoki ngā rēwera i peia, he tokomaha anō ngā tūroro i kaukauria ki te hinu, i whakaorangia.

Te Matenga o Hoani te Kaiiriiri

14 Ā, ka rongo a Kīngi Herora ki ēnei mea; kua nui haere hoki tōna ingoa, ā, ka mea ia, "Kua ara a Hoani Kaiiriiri i te hunga mate, nā reira i mahi ai ngā merekara i roto i a ia."

15 Ko ētahi i mea, "Ko Irāia tēnei."

Ko ētahi, "He poropiti ia, he pērā rānei me tētahi o ngā poropiti."

16 Heoi, i te rongonga o Herora, ka mea ia, "Ko Hoani tēnei i pōutoa e ahau te mātenga; kua ara ia."

17 I tono tāngata hoki taua Herora, ā, hopukia ana a Hoani, herea iho ki te whare herehere, he mea mō Herōriaha, mō te wahine a tōna tuakana a Piripi; kua mārenatia hoki e ia. 18 Nā Hoani hoki i mea ki a Herora, "E kore e tika kia riro i a koe te wahine a tōu tuakana." 19 Nā, ka mauāhara a Herōriaha ki a ia, ka mea kia whakamatea ia; heoi, kīhai i taea. 20 I hopohopo hoki a Herora ki a Hoani, i mōhio hoki ki a ia he tangata tika, he tapu, nā, ka āta tiaki i a ia. I tōna rongonga ki a ia he nui tōna pororaru; ā, i whakaahuareka anō ki te whakarongo ki a ia.

21 Ā, ka tae ki tētahi wā pai, i te takanga ai a Herora i tōna rā whānautanga, he hākari mā āna tāngata nunui, mā ngā rangatira hōia, mā ngā tino tāngata o Karirī. 22 Ā, ka haere te tamāhine a taua Herōriaha ki roto, ka kanikani, ka āhuareka a Herora rātou ko te hunga e noho tahi ana, ā, ka mea te kīngi ki te kōtiro rā, "Māu e tono ki ahau tāu e pai ai, ā, ka hoatu e ahau ki a koe." 23 Nā, ka oati ia ki a ia, "Ko tāu e tono ai ki ahau, ahakoa ko tētahi taha o tōku rangatiratanga, me hoatu e ahau ki a koe."

24 Nā, ka haere ia, ka kōrero ki tōna whaea, "Me tono e ahau ki te aha?"

Ka mea tērā, "Ki te mātenga o Hoani Kaiiriiri."

25 Nā, hohoro tonu tōna haere ki te kīngi, ka tono, ka mea, "Ko tāku e pai ai, kia hōmai e koe ki ahau āianei ko te mātenga o Hoani Kaiiriiri i runga i te rīhi."

26 Nā, nui atu te pōuri o te kīngi; otirā, i te whakaaro ki āna oati, ki te hunga hoki e noho tahi ana me ia, kīhai i pai kia whakakāhoretia tāna. 27 Nā, tonoa tonutia atu e te kīngi tētahi o āna hōia kaitiaki me te whakahau atu kia mauria mai tōna mātenga. Ā, haere ana tērā, pōutoa iho e ia tōna mātenga i roto i te whare herehere, 28 ā, mauria mai ana tōna mātenga i runga i te rīhi, hoatu ana ki te kōtiro. Ā, nā te kōtiro i hoatu ki tōna whaea. 29 Ā, nō ka rongo āna ākonga, ka haere mai ka tangohia tōna tinana, ā, whakatakotoria ana ki te urupā.

Ka Whāngaia e Īhu te Rima Mano

30 Nā, ka huihui ngā āpōtoro ki a Īhu, kōrerotia ana e rātou ki a ia ngā mea katoa i mea ai rātou, i whakaako ai. 31 Nā, ka mea ia ki a rātou, "Haere mai koutou nā ki te koraha ki te wāhi motu kē, kia tā ai te manawa. He tokomaha hoki e haere mai ana, e haere atu ana, nō kīhai rawa rātou i wātea ki te kai." 32 Ā, haere puku ana rātou ki te koraha ki tētahi wāhi motu kē rā te kaipuke.

33 Ā, i kite ngā mano i tō rātou haerenga, he tokomaha i mātau ki a ia, nā, ka oma ā-waewae ki reira i roto i ngā pā katoa, ā, ko rātou kua tae wawe. 34 Ā, ka puta a Īhu, ka kite i te hui nui, ka aroha ki a rātou, nō te mea i rite rātou ki te hipi hēparakore; ā, ka anga ia, ka whakaako i a rātou ki ngā mea maha.

35 Nā, kua heke noa atu te rā, ka haere atu āna ākonga ki a ia, ka mea, "He wāhi koraha tēnei, kua heke noa atu te rā. 36 Tonoa atu rātou kia haere ki ngā whenua, ki ngā kāinga i tētahi taha, i tētahi taha, ki te hoko kai mā rātou."

37 Nā, ka whakahoki ia, ka mea ki a rātou, "Mā koutou e hoatu he kai mā rātou."

Ka mea rātou ki a ia, "Me haere oti mātou ki te hoko taro ki ngā pene e rua rau, ka hoatu ai hei kai mā rātou?"

38 Ka mea ia ki a rātou, "E hia ā koutou taro? Tīkina tirohia."

Ka mōhio rātou, nā ka mea, "E rima, e rua hoki ngā ika."

39 Ka mea ia ki a rātou kia meinga rātou katoa kia noho, he nohoanga, he nohoanga, ki runga ki te tarutaru matomato. 40 Nā, ka noho rātou, he rōpū, he rōpū, tātakirau, tātakirima tekau. 41 Ā, ka mau ia ki ngā taro e rima, ki ngā ika hoki e rua, ka titiro ki runga ki te rangi, ka whakapai, ka whawhati i ngā taro, ā, hoatu ana ki āna ākonga kia whakatakotoria mā rātou; i tuwhaina anō hoki e ia ngā ika e rua mā rātou katoa. 42 Ā, kai katoa ana rātou, ā, ka mākona. 43 Ā, kotahi tekau mā rua ngā kete i kohia e rātou, kī tonu i ngā whatiwhatinga, i ngā ika hoki. 44 Ā, me te mea e rima mano ngā tāne i kai taro rā.

Ka Hikoi a Īhu i runga i te Wai

45 Ā, akiaki tonu iho ia i āna ākonga kia eke ki te kaipuke, kia whakawhiti i mua i a ia ki tāwāhi, ki Petahaira, i a ia e tono ana i te mano kia haere. 46 Nā, ka mutu tāna poroporoaki, ka haere ia ki te maunga ki te īnoi.

47 Nā, kua ahiahi, i waenga moana te kaipuke, ko ia anake hoki i uta. 48 Nā, ka kite ia i a rātou e ruwha ana i te hoenga; i hē hoki te hau ki a rātou; ā, i te whā o ngā mataaratanga o te pō ka haere atu ia ki a rātou, i haere māori atu i runga i te moana. Me te mea hoki ka pahika kē i a rātou. 49 Ā, nō ka kite rātou i a ia e haere ana i runga i te moana, ka mahara he wairua, ka auē; 50 i kite hoki rātou katoa i a ia, ā, ihiihi ana.

Otirā, ka hohoro ia te kōrero ki a rātou, ka mea ki a rātou, "Kia manawanui, ko ahau tēnei; kaua e wehi." 51 Nā, ka eke ia ki te kaipuke ki a rātou; ā, māriri iho te hau. Ā, nui atu tō rātou ohomauri, mīharo ana. 52 Kīhai hoki i mahara ki ngā taro, he pakeke hoki nō ō rātou ngākau.

Ka Whakaorangia e Īhu te Hunga Tūroro i Kenehareta

53 Ā, nō tō rātou whitinga atu, ka tae ki te whenua o Kenehareta, ka herea te kaipuke ki uta. 54 Nō tō rātou mahutatanga i te kaipuke, mōhio tonu rātou ki a ia, 55 Ā, ka oma puta noa i taua whenua, ā, tawhio noa, ka anga, ka mau mai i ngā tūroro i runga i ngā moenga ki te wāhi, i rongo ai rātou kei reira ia. 56 Ā, i ōna haerenga katoatanga ki ngā kāinga, ki ngā pā, ki ngā whenua rānei, ka whakatakotoria e rātou ngā tūroro ki ngā kāinga hokohoko, ka īnoi ki a ia kia pā kau atu rātou ki te tāniko o tōna kākahu, ā, ora ake ngā tāngata katoa i pā ki a ia.